Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply ceny pšenice a obilí obecně o třetinu až čtvrtinu, kukuřice také. Zaznamenali jste to i v Penamu u svých dodavatelů a v jaké míře? A bylo to jen kvůli dění na Ukrajině, nebo i kvůli něčemu jinému?

Obilí zdražovalo už od začátku roku. Když to srovnáme s podobným obdobím loni, tedy s březnem, dubnem, tehdy obilí stálo kolem pěti, pěti a půl tisíce korun za tunu. V průměru za celý rok stálo obilí zhruba stejně. Už na začátku letošního roku ceny stoupaly, ale co nastalo po začátku války na Ukrajině – to je raketový nárůst, který si tady v Česku nepamatuje snad nikdo. Během krátkého období několika týdnů se cena obilí dostala k devíti, deseti tisícům a nyní se obchoduje někde mezi deseti a jedenácti tisíci korunami za tunu.

Lukáš Kovanda: Pět neotřelých rad, jak bojovat se zdražováním potravin

Názory

Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit? O pětici neotřelých rad se podělil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Bude růst pokračovat?

Problém je, že to nemusí být konečná cena. Není to jen záležitost jednoho období, pár měsíců. Ukrajina a Rusko tvoří asi 25 procent produkce obilovin na světě, a když z této části světa obiloviny neproudí, hlavně na Blízký východ nebo do severní Afriky, tak tyto regiony musí obilí koupit někde jinde. A shání jej většinou v Evropě, neboť Evropa včetně Česka byla a je přebytková.

Obilí proto nyní skupují obchodníci a jeho cena stoupá nahoru. A nikdo z nás neví, jak dlouho bude válka trvat. Problém je, že potíže s obilím se projeví i v nové sklizni. Předpoklad, že by se cena obilí dostala opět na úroveň čtyř tisíc korun za tunu, jak tomu bylo v letech 2019 a 2020, není reálný ani v příštím roce.

I nedostatek potravin může nastat

V případě zvažovaného zákazu dovozu ropy a plynu z Ruska evropské firmy a státy hledají cestu, jak je nahradit. Lze nahradit obilí z Ukrajiny a Ruska dovozem z jiných zemí?

Z dlouhodobého hlediska možná ano, ale z krátkodobého ne, protože lidé na Blízkém východě a v severní Africe musí jíst také, takže obilí z těchto zemí bude chybět. Je otázka, co se bude dál dít se spotřebou, jestli nastane nedostatek potravin. Nechci strašit, ale i to může nastat. Možná se lidé začnou omezovat v jídle a budou více šetřit a některé věci si nedopřejí. Naše dražší výrobky jako záviny či sladké pečivo si dopřejí třeba jen jednou za týden, protože to pro ně bude drahé.

Tohle bude bolet. Ceny potravin rostou kvůli válce nejrychleji v historii

Money

Globální ceny potravin rostly již před začátkem války na Ukrajině. V březnu ale jejich růst nabral dramatické tempo a jídlo v průměru zdražilo o 13 procent. Jen za poslední dva roky však nárůst představuje 75 procent.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Může s cenami obilí stát něco udělat? Začalo se operovat s pojmem soběstačnost a že by měl stát omezit vývoz českého obilí, aby soběstačnost stoupla.

To je dobrá otázka. Nyní probíhá diskuse na různých svazových úrovních, komorách, na ministerstvu a i v parlamentu. Co se týče soběstačnosti, když ji chcete posilovat nebo budovat, tak je to otázka desítek let. Česká republika byla před revolucí soběstačná například ve vepřovém, dnes je jen ze 40 procent. A než by se zase dostala na úroveň oněch sta procent, bude to trvat několik desítek let, protože to je otázka budování farem. A dnes si nikdo na vsi nechce nechat postavit kousek od domu prasečák, takže než investor vyřídí všechna povolení a postaví jej, velice dlouho to trvá.

Potravinová soběstačnost je velký problém

Česká republika v některých komoditách už nikdy soběstačná nebude. Soběstačnost je velký problém. Kdyby musela nastat situace, že se země bude muset uzavřít exportně, nebo se uzavřou okolní země, pak může hrozit, že nebudeme mít to vepřové. A budeme u toho, na co jsem byl zvyklý z dětství, že jsme měli maso jednou týdně, protože masa nebyl dostatek.

Měl by stát omezit nebo redukovat vývoz českého obilí?

Česká republika a její současná vládní garnitura říká: Jsme otevřená liberální ekonomika jako celá EU, státy by se neměly mezi sebou uzavírat. To je pravda. Ale to platí v běžném tržním mechanismu. Pokud je tady krize nebo mimořádná situace, tak by se měla vytvářet i mimořádná opatření.

Zaminovaná pole a nedostatek hnojiv a paliva sníží sklizeň na Ukrajině o polovinu, ceny potravin dál porostou

Money

Až polovina letošní sklizně na Ukrajině, která patří s Ruskem k hlavním světovým producentům obilí, by mohla být zničena válkou. Důvodem je nejen aktuální ruská invaze na Ukrajinu, ale i nedostatek hnojiv a paliva pro zemědělské stroje bránící výsadbě. To vše přispěje k většímu nedostatku zemědělských plodin ve světě a vyšší ceně potravin, která už nyní rapidně roste, uvedla agentura Bloomberg.

duk

Přečíst článek

Popíšu, co se stane, když budeme nadále liberální: Nikdo nic neomezí, budou sem jezdit obchodníci z Blízkého východu či Afriky a budou skupovat obilí, protože v Česku se vypěstuje v průměru šest milionů tun ročně obilí, z toho 1,2 milionu je potřeba pro potravinářské účely. Mnoho z toho Česko vyváží. Když bude Česko otevřené, obchodníci budou stále poptávat obilí, jeho cena půjde nahoru a my jako mlynáři budeme muset platit tržní cenu, kterou nabídne zahraniční obchodník. A budeme to muset přenést do cen našich výrobků.

A pak se může stát, že rohlík bude stát pět, sedm, deset korun a chleba sto. Česká republika si tedy musí říct, jestli chce jít tímto stylem a říkat: Budu volná, otevřená, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru, aby ani sociálně nejslabší vrstvy netrpěly hlady.

Podle nejmenovaného ministra se holt lidé budou muset uskrovnit.

Tomu jsem se pousmál. Ano, já se uskrovním, vy se uskrovníte, ale člověk, který vydělává 20 tisíc měsíčně a bude mít drahý plyn, elektřinu a do toho potraviny, tak nevím, jak se bude uskrovňovat. V tom je těžké radit, ale myslím, že bychom neměli být až tak otevření. Dnes se v Evropě diskutuje, že by se uzavřely vnější hranice EU. Proti tomu zase – a možná to je dobré brát na zřetel – jiní říkají: Když zavřeme EU a v Africe nebudou mít co jíst, tak nastane další vlna neřízené migrace, protože tamní lidé začnou migrovat tam, kde bude jídlo. A z Afriky do Španělska nebo Portugalska není tak daleko.

Lukáš Kovanda: Česku hrozí nejhorší inflace za 30 třicet let. Zlato ani byty vás před ní neochrání

Názory

Česku hrozí nejvyšší inflace za 30 let. Ochranu před ní nejspíše poskytne stříbro, umění, víno, zlato nebo bitcoin, nikoli však akcie nebo nemovitosti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Takže je otázka, co je správné řešení. Spousta zemí se například snaží regulovat ceny energií. To se dá dělat různými daňovými opatřeními, anebo pomáhat aspoň té nejslabší vrstvě lidí. A i Česká republika k tomu bude muset přistoupit, aby tady nebyly nepokoje a i nejchudší lidé dokázali vyžít.

Promítli jste již tu dvojnásobně zvýšenou cenu obilí do svých odbytových cen?

Potkává nás situace, kterou jsem – a to působím v pekárenství a potravinářství 27 let – nezažil. Když jsme v minulosti zvyšovali odbytové ceny a podařilo se nám domluvit nárůst našich cen v nižších jednotkách procent, tak jsme to brali jako velký úspěch. Dnes potraviny zdražují o desítky procent.

Vysvětlím, proč zdražují a proč musí zdražit. Co se týče Penamu a United Bakeries, tak jsme v pekařině u obratu kolem pěti miliard korun. Ještě předtím, než začalo zdražovat obilí, nám náklady během roku stouply o 400 milionů korun. Obě společnosti se pohybovaly někde na úrovni 270 milionů korun zisku před zdaněním, v čistém zisku jste na přibližně 220 milionech – ale náklady jsou zvýšené o 400 milionů. Kdybychom vyšší vstupní ceny nepromítli do našich odbytových cen, tak firmu přivedeme do krachu, nebo minimálně budeme muset zastavit investice a nezabezpečíme další rozvoj. Takže u nás to byla životní nutnost. A nejen u nás, ale u všech potravinářů.

Překvapivě vstřícné obchodní řetězce

A podařilo se to v plné výši?

V plné výši ne, ale částečně ano. Museli jsme zdražovat na přelomu prosince a ledna, to jsme dokončili v únoru. Dnes tu máme druhou vlnu zdražování. To bylo vyvoláno zejména tou válečnou situací, kdy znovu enormně vyskočily ceny energií a zdražilo se obilí. Musím říct, že jsme se na straně obchodních řetězců setkali s tím, že to chápou a říkají: Vidíme, že je nezbytně nutné ceny upravit. Dokázali jsme se s většinou řetězců poměrně rychle dohodnout, ani jsme nemuseli využívat nějakých dlouhých výpovědních lhůt. To musím skutečně ocenit.

Březnová inflace v Rusku je nejvyšší za 23 let, za potraviny platí Rusové dvakrát více než před invazí

Money

Spotřebitelské ceny v Rusku v březnu vzrostly ve srovnání s předchozím měsícem o 7,61 procenta, což byl nejvyšší meziměsíční růst od ledna 1999. Ruská ekonomika se potýká s problémy kvůli sankcím uvaleným na Moskvu po invazi na Ukrajinu a rekordnímu poklesu rublu. V únoru inflace činila 1,17 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ruský statistický úřad. Rusové zároveň utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu, uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

ČTK, duk

Přečíst článek

O kolik jste zdražili?

Liší se to výrobek od výrobku, ale zdražení může být v průměru od dvaceti do třiceti procent.

Jak jste loni dopadli, co se týče hospodářských výsledků?

Účetnictví už máme uzavřeno. Celkový český hospodářský výsledek Penamu před zdaněním je 155 milionů korun a United Bakeries 113 milionů, také před zdaněním.

Meziroční srovnání s rokem 2020 vypadá jak?

V Penamu je výsledek horší než rok předtím a v United Bakeries o něco lepší. Velká část zisku United Bakeries pramení z prodeje nepotřebných nemovitostí, protože jsme firmu po její koupi restrukturalizovali, zavírali jsme pekárny a prodávali nepotřebné areály. Když obě společnosti sečtu, tak pekárenská skupina je plus minus na stejných výsledcích. Což vzhledem k tomu, že byl covid a začal růst nákladů, bereme jako uspokojivý výsledek.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Tržby Penamu byly předloni 5,8 miliardy, kolik to bylo loni?

Loňské české konsolidované tržby byly 5,4 miliardy korun.

Stomilionovou dotaci jsme dostali právem

Co se týče investic, hodně se psalo o výrobní lince Penamu na toastový chleba, na který původně Agrofert dostal dotaci z evropských peněz 100 milionů korun. V březnu ale ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že dotaci neproplatí, protože projekt nesplňoval dotační podmínky. Vy jste říkali, že si stojíte za svým. Co bude dál? Už vám to sdělili oficiálně a budete se proti tomu nějak bránit, třeba soudně?

Bohužel v této zemi se spousta věcí odehrává prostřednictvím médií, pravda se hledá v nich. Jenže ono to není tak jednoduché. Pořád tvrdíme a jsme přesvědčeni, že společnost Pekárna Zelená louka dotaci získala v souladu s českým právem a dotačními pravidly, která byla pro projekt vyhlášena. Už v průběhu projektu proběhlo několik kontrol, jestli dodržujeme vše, co jsme v rámci dotace dodržovat měli.

Také po dokončení přišli úředníci a vše zkontrolovali. Tedy jestli vše proběhlo řádně – a vždy nám bylo sděleno, že dotace splnila všechny požadavky a parametry. Nevidíme důvod, proč bychom měli dotaci vracet. Jestli se něco bude dál odehrávat, bude to spíše právní cesta, než že si něco budeme něco sdělovat přes noviny. V současné době probíhá určité správní řízení, které však nebudeme komentovat. Jsme přesvědčeni, že dotaci vracet nebudeme.

Pekař Roman Teisler: Kolik bude stát chleba? Pšenice je kvůli dění na Ukrajině dvakrát dražší, energie třikrát

Zprávy z firem

Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jeden z rozporů, na který média poukazovala, je, že podle expertů Evropské komise získal váš projekt jen 34 bodů ze sta, ale když to hodnotila komise MPO za vedení ministrem za ANO, tak to bylo 64 bodů ze sta. To je velký rozdíl.

Ale to nehodnotilo MPO za dob ministra za ANO. Dotaci jsme získali ještě předtím, než Andrej Babiš sestavil svou vládu. Dotaci jsme řešili v roce 2015, tehdy to hodnotil úřad pod vedením ministra z ČSSD (Jana Mládka, pozn. red.). Je tu i druhá věc – my nevíme, kdo to hodnotil, o znalcích nevíme nic. Proto se těžko k tomu můžu vyjadřovat.

Agrofert se před deseti lety snažil koupit United Bakeries, vyšlo to až na druhý pokus před čtyřmi lety. Co vám to přineslo?

Penam v roce 2004, když jej kupoval Agrofert, měl jen pekárny na Moravě. Vždy jsme měli ambici stát se jedničkou v zemi, ve které podnikáme, a chtěli jsme se proto rozšířit do Čech. A proto jsme chtěli koupit i United Bakeries. V roce 2012 se to nepovedlo. Následně jsme postavili Pekárnu Zelená louka (v Herinku u Prahy, pozn. red.), která doplnila pekárny v jižních Čechách a v Klimentově u Mariánských Lázní.

Raketově zdražuje i vepřové maso. Nárůst ceny o desítky procent pocítí Češi už o Velikonocích

Money

Vepřové maso na burze, jež určuje ceny v ČR, od ruské invaze zdražilo už o 60 procent. A cena půjde ještě výš. Před Velikonocemi se budou tuzemští prodejci masa snažit využít paniky na trhu a jako u pohonných hmot si navýšit marže.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Ale pořád jsme měli oblasti, kde jsme své pekárny neměli. Tudíž stále dávalo logiku United Bakeries koupit, protože měli pekárny ve východních, severních a v západních Čechách, kde Penam ne.

Je pravda, že United Bakeries mělo i pekárny na Moravě, příkladně v Brně či Karviné, ale tam jsme postupně pekárny uzavřeli, respektive restrukturalizovali v rámci celé skupiny. Tam, kde byly dvě pekárny vedle sebe a nedávalo smysl provozovat obě, jsme vybrali tu vhodnější, modernější a převedli jsme do ní výrobu, čímž jsme danou pekárnu vytížili a zefektivnili výrobu.

ÚOHS před čtyřmi lety nařídil, aby koupě United Bakeries prošla, abyste prodali šest pekáren. Stalo se?

Založili jsme společnost Pek Group, do ní jsme vložili oněch šest pekáren a pak jsme v roce 2020 prodali celou společnost. Podmínky antimonopolního úřadu byly splněny.

Pek Group nyní v březnu oznámil, že prodávají čtyři z těch šesti pekáren. Nechtěli jste je koupit zpět?

Podmínkou od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo, že pekárny, které prodáme, nesmíme po dobu deseti let koupit. Dokonce ani nemovitý majetek či zařízení z nich.

A někde jinde si pořídit další pekárnu?

Když jsme koupili United Bakeries, tak jsme měli celkem s pekárnami Penam 24 pekáren. Šest jsme prodali, čtyři jsme uzavřeli a dnes provozujeme 14 pekáren. To je pro nás optimální rozložení pekáren po Česku. Nepočítáme s dalším zavíráním, ani s další akvizicí. A je otázkou, zda by nám ÚOHS další pekárnu povolil koupit.

Šéf Agrární komory: Části zemědělců zdražila hnojiva o stovky procent. Neměli zásoby, teď to pocítí i zákazníci

Názory

Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu a ekonomických dopadů na svět je i razantní zvyšování cen hnojiv, kterých je Rusko největším dodavatelem. Potravináři tvrdí, že potraviny zdraží i kvůli tomu až o desítky procent. „Situace v tuzemské zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Podíl na trhu až 35 procent

Jaký máte nyní podíl na trhu?

Záleží samozřejmě v jakém segmentu, ale je to někde mezi 30 a 35 procenty.

Jak se spojení obou firem projevila na struktuře výrobků, mnohé výrobky vyráběl jak Penam, tak United Bakeries?

Na vstup do United Bakeries jsme se připravovali již v průběhu řízení u antimonopolního úřadu. Vytvořili jsme projektový tým a už v té době jsme si připravili, co budeme chtít dělat po vstupu do United Bakeries. Po vstupu jsme si během prvního měsíce udělali první analýzy, jestli to, co chceme, je správné uskutečnit, a pak jsme to začali naplňovat.

Přemýšleli jsme například, jestli je lepší výrobu jemného baleného pečiva rozdělit z hlediska teritoriálního, tedy že výrobky pro Moravu bude vyrábět pekárna v Prostějově a bude vyrábět i výrobky Penamu i United Bakeries, anebo je lepší dělit výrobu po jednotlivých obchodních sítích. Třeba že pro Billu bude vyrábět jen pekárna Penamu a pro Ahold jen pekárna United Bakeries.

Potravinová krize bude. Otázkou je jen, jak velká, říká výrobce hnojiv

Money

Rusko a Ukrajina jsou obilnicí světa. A také dominantními výrobci hnojiv, která podle indexu Bloombergu zdražují nad svá historická maxima.

nst

Přečíst článek

Toto kolegové propočítali z hlediska výrobních nákladů či logistiky a nakonec jsme se rozhodli, že to rozdělíme oblastně. To znamená, že dnes pekárna v Prostějově stále vyrábí výrobky Penam a nově i United Bakeries pod značkou Delta nebo Odkolek. Vše se distribuuje zejména na Moravě. A výrobky, které vyrobíme v Čechách, se prodávají hlavně v Čechách.

Snažíme se také sjednotit sortiment. Měli jsme například velké portfolio vánoček a přemýšleli, jestli mít 40 druhů vánoček, nebo jen vyladěných deset, takže opět zasedla naše komise a vyhodnotila to. Je to vždycky boj mezi výrobou a obchodem, protože obchodníci tvrdí, že potřebují všechno, a výroba zase říká, že je neefektivní vyrábět malé série. Ale snahou je raději vyrobit deset druhů vánoček a každou excelentní než mít 40 druhů – a jednou se to povede a jednou ne.