Čínská vláda ve středu prohlásila, že se nikdy nezřekne použití síly proti Tchaj-wanu, píše agentura Reuters. Vyjádření Pekingu následuje po sérii vojenských manévrů Číny v okolí ostrova a návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na místě významné porážky tchajwanských vojsk.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, v blízkosti ostrova v pondělí provedla celodenní rozsáhlé vojenské cvičení. Manévry, které podle Pekingu představovaly varování před „separatistickými činy“, následovaly po projevu, jenž tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý týden pronesl ke dni tchajwanského národního svátku.

„Jsme ochotni s nejvyšší možnou upřímností a snahou usilovat o mírové sjednocení,“ řekl Čchen Pin-chua, mluvčí Čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu, na pravidelné tiskové konferenci v Pekingu. „Nikdy se však nezřekneme použití síly,“ dodal.

Jeho slova jsou podle něj namířena proti vměšování se „vnějších sil“ a velmi malému počtu tchajwanských separatistů, nikoli proti většině obyvatel Tchaj-wanu. Ostrovní země má úzké, i když neoficiální, vztahy se Spojenými státy a jejich spojenci. USA jsou zásadním dodavatelem zbraní Tchaj-wanu.

„Bez ohledu na to, kolik vojáků Tchaj-wan má a kolik zbraní si opatří, a bez ohledu na to, jestli vnější síly zasáhnou nebo ne, pokud se (Tchaj-wan) odváží riskovat, bude to pro něj mít ničivé důsledky,“ řekl Čchen Pin-chua. „Naše úsilí o obranu národní svrchovanosti a územní celistvosti ani na okamžik neustane,“ dodal mluvčí.

Čína stupňuje tlak u Tchaj-wanu. Země zahájila vojenské manévry, vede je ze všech směrů

Politika

Čína zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu a označila je za varování před „separatistickými činy“ tohoto ostrova.

ČTK

Přečíst článek

Pět let zastrašování

Tchajwanský prezident Laj Čching-te ve svém projevu 10. října prohlásil, že Čína nemá právo zastupovat Tchaj-wan, ale že ostrov je ochoten spolupracovat s vládou v Pekingu v boji proti problémům, jako je změna klimatu. Čínský mluvčí Čchen Pin-chua v reakci uvedl, že tchajwanský prezident trvá na svém „tvrdohlavém separatistickém postoji“.

Čínská státní média ve středu informovala o úterní návštěvě prezidenta Číny Si Ťin-pchinga na ostrově Tung-šan v čínské provincii Fu-ťien, který leží v blízkosti Tchaj-wanu a kde Čína v roce 1953 odrazila pokus o invazi tchajwanské armády.

Tchajwanská vláda nároky Číny na svrchovanost nad ostrovem odmítá a tvrdí, že rozhodování o budoucnosti Tchaj-wanu náleží výhradně jeho obyvatelům.Ve středečním rozhovoru s novináři generální ředitel tchajwanského Národního bezpečnostního úřadu uvedl, že pondělní čínské vojenské manévry se minuly účinkem vzhledem k mezinárodnímu odsouzení, které vyvolaly. Podle něj jednání Číny posílilo podporu Tchaj-wanu ze strany mezinárodního společenství.

Čína v posledních pěti letech téměř denně vysílá válečné lodě a letadla do okolí Tchaj-wanu. Tchajwanské ministerstvo obrany ve středu ve své každodenní aktualizaci čínských aktivit za předchozích 24 hodin uvedlo, že v okolí Tchaj-wanu zaznamenalo 22 čínských vojenských letadel a pět lodí námořnictva.

Čína Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.

Čína potřebuje nakopnout ekonomiku, země se výrazně zadluží

Money

Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila vláda v Pekingu. Ministr financí Lan Fo-an podle agentury AFP uvedl, že Čína v příštích třech měsících vydá dluhopisy přibližně za 2,3 bilionu jüanů (7,5 bilionu korun). Oznámená opatření se ale u investorů setkala s vlažným přijetím, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Rusové jednali v Číně o vojenské spolupráci

Politika

Ruský ministr obrany Andrej Belousov vedl v Číně „obsažné rozhovory“ s čínskými představiteli o posílení vojenské spolupráce obou zemí. Podle agentury Reuters to uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě.

ČTK

Přečíst článek