Data: Být pracující ženou v Česku se moc nevyplatí. Ale je to o trochu lepší než v Turecku
Krásné pětadvacáté místo. Z devětadvaceti. Tak popsal profesní podmínky pro ženy v Česku prestižní magazín The Economist, který na základě dat z pracovního trhu, cenové hladiny služeb, legislativy i politické praxe sestavuje žebříček zemí vstřícných pro pracující ženy. Před Českem tak skončily vlastně všechny evropské země. Naopak porazit se nám podařilo například Švýcarsko nebo Turecko.
Pohled na tvrdá data, jak protižensky funguje český pracovní trh, je smutný. V žádné ze sledovaných statistik Česko neobsazuje nejhorší příčku, mohlo by se tedy zdát, že je vše v průměru. Případně že se to řeší. Celková data ale ukazují jiný obrázek – Česko má jeden z nejhůře nastavených pracovních trhů, co se týče přístupu k ženám.
Na základě indexu magazínu The Economist, který sleduje 29 zemí OECD, obsadilo Česko až 25. příčku. „Index vychází ze zastoupení žen na pracovním trhu, z platových podmínek, z podmínek mateřské a rodičovské dovolené i ze zastoupení žen v parlamentu,“ uvádí k metrice magazín The Economist.
Smutné přitom je i to, že od roku 2016, od kdy je index dostupný a kdy Česko také obsadilo 25. příčku, se Česko postupně vylepšovalo, a to až na 18. pozici v roce 2023. Vloni se však tuzemský pracovní trh vrátil do nelichotivé spodní části tabulky. Níž už jsou jen velmi tradicionalistické trhy jako Turecko, Švýcarsko, Japonsko či Jižní Korea. Naopak na prvních příčkách jsou stabilně skandinávské země, nejnověji v pořadí Švédsko, Island, Finsko a Norsko.
Přitom například podle bývalé dvojky společnosti Meta Platforms Sheryl Sandberg, jsou to právě ženy, kdo drží klíč k silné ekonomice.
Kvóty pro ženy ve vedení velkých firem sněmovna zřejmě schválí. Příslušná novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která nové pravidlo třetinového zastoupení žen ve vedení zavádí, je po dnešku ve sněmovně před závěrečným schvalováním.
Třetina žen ve vedení firem. Už brzy a povinně
Politika
V ničem nevynikáme
Jak již zaznělo, vyloženě nejhůř Česko nedopadlo v žádné ze sledovaných statistik. Poblíž průměru OECD se místní trh pohybuje například v úrovni vzdělání a obdobný je také rozdíl mezi mzdami mužů a žen (i průměr OECD je výrazně vychýlen směrem k mužům).
Výraznější odchylky směrem dolů však najdeme například u nejvyšších manažerských zkoušek (GMAT), které v Česku podstupuje jen 21 procent žen, průměr OECD přitom je 35 procent a ve Finsku dokonce platí, že ze všech podstoupených zkoušek činil podíl žen téměř 51 procent. To se přirozeně projevuje také na zastoupení žen v nejvyšších patrech firemních organigramů, kde mají Češky zastoupení jen z 27,5 procenta, zatímco průměr OECD je 34 procent. A většina zemí je nad tímto průměrem, průměr táhnou dolů právě Česko, dále Turecko, Japonsko a Jižní Korea.
Na pražské konferenci o diverzitě pořádané byznysovým portálem newstream.cz zazněly příběhy o nerovných příležitostech ve firmách i o nedostatečné odvaze žen usilovat o stejné platy, jako mají muži. Část velkých firem se nicméně už snaží tuto situaci měnit a vytváří prostředí, kde záleží na výkonu a schopnostech, nikoliv na tom, jak kdo vypadá nebo jakého je genderu, rasy, vyznání nebo kultury. Jednou z takovýchto společností je i UniCredit Bank. „Diverzita je obohacující pro všechny. Stejně tak i koncept udržitelnosti. To jsou pro nás klíčové věci,“ říká v rozhovoru generální manažer české a slovenské UniCredit Bank Marco Iannaccone.
Marco Iannaccone z UniCredit Bank: Kvóty nejsou fér. Lidé mají dostávat příležitost podle svých schopností
Money
Být matkou se nevyplatí
Jedním z nejproblematičtějších faktorů ovlivňujících pozici žen v ekonomice je pak zjevně mateřství. A ani zde podmínky v Česku nejsou příliš pozitivní. Tedy kromě toho, že lidé mohou na rodičovské dovolené trávit extrémně dlouhý čas (Česko patří ke čtyřem zemím s nejdelším volnem s dítětem).
Nicméně to nedokáže zcela kompenzovat fakt, že tuzemské náklady na péči o dítě patří opět k nadprůměrným – se zhruba 25 procenty průměrného výdělku vydaného na péči o dítě se Česko může rovnat například s Nizozemskem či Irskem. Více už vynakládají na péči o dítě jen lidé ve Švýcarsku, Novém Zélandu, Kanadě a USA.
Podstatné je také výrazně podprůměrné zastoupení mužů na rodičovské dovolené. Muži v průměru stráví s dítětem 1,3 týdne placené dovolené, přičemž průměr činí 8 týdnů. Než se začneme plácat po zádech, jak je to krásně konzervativní, je dobré připomenout, že například v takovém mimořádně konzervativním Polsku, které je části české populace velkým vzorem, muži tráví v průměru 8,3 týdne na rodičovské.
Platy až na prvním místě
Problematika pozice žen na pracovním trhu se často redukuje na platy a mzdy. Data z OECD ukazují, že ačkoli i to je v Česku podprůměrné, ani průměr OECD není nijak spravedlivý. Toho si jsou zřejmě vědomi zaměstnavatelé, kteří tento jev podle nejnovějšího průzkumu společností EY a Hays mezi stovkami zaměstnavatelů a zaměstnanců. Podle něj 95 procent firem nemá se mzdovými nerovnostmi problémy nebo nevidí potřebu je měřit.
To kontrastuje s postoji zaměstnanců, když ženy vyjadřují se svým finančním ohodnocením výrazně vyšší nespokojenost než muži. V případě základní mzdy je velmi nespokojeno 11 procent žen, což je téměř dvojnásobek než u mužů (6 procent), a naopak spíše spokojeno je pouze 31 procent žen, což je méně než v případě mužů (42 procent).
„Česko není v rovném odměňování mezi ženami a muži v rámci EU zrovna premiantem, naopak patří mezi země s nejvyšším rozdílem v jejich mzdě. Na požadavky evropské směrnice, která podporuje větší transparentnost v odměňování, přitom nejsou plně připraveny více než čtyři pětiny českých zaměstnavatelů,“ uvedl Zdeněk Dušek, partner v oddělení Business Consulting, EY Česká republika.
Doplnění vládní předlohy o výpověď bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným poslanci ODS a TOP 09 neprosadili.
Delší zkušební doba, rychlejší výpověď. Sněmovnou prošla „flexinovela“ zákoníku práce
Politika
