Dezinformacím věří i vzdělání lidé. Mezi popírači klimatické změny jsou i profesoři
Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, říká Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je podle něj například popírání klimatické změny. Je potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
„Důvod, proč věříme dezinformacím je, že se tím hlásíme k určité skupině nebo do nějakého politického tábora, například tedy popíráme fakt, že dochází ke klimatické změně. Proto také dezinformaci automaticky přijmeme," popsal Koblížek. Vzdělaní lidé uplatňují v takových případech své kritické myšlení pouze ve chvíli, kdy přijde informace, která se jim nehodí a potřebují ji vyvrátit, míní.
Často šířenou nepravdou a dezinformací je podle něj tvrzení, že země je placatá. Koblížek upozornil, že je potřeba u takzvaných plochozemců rozlišovat dvě věci. Někdo hlásá nepravdu a druhá věc je, že někdo tomu věří. „Někdo může nepravdy tvrdit za nějakým účelem, aniž by tomu sám věřil. Například ti lidé, kteří říkají, že země placatá tomu mnohdy nevěří - nebo je jim to jedno. Vnímají to spíše jako protest proti vědě a podobně,“ dodal.
Problematice obrany a bezpečnosti se věnuje řada médií, bohužel některá šíří dezinformace, píše v komentáři pro newstream.cz David Jareš, odborník na komunikaci obrany. David Jareš: Dezinformační paraziti ohrožují bezpečnost
Názory
Samotná dezinformace je definována jako informace, pomocí které chce člověk někoho zmanipulovat a má zlé úmysly. Mezi dvě významné dezinformační kampaně, které jsou významné pro výzkum dezinformací patří prezidentská kampaň Donalda Trumpa v roce 2016, uvedl. Druhou důležitou událostí byla podle něj pandemie covidu-19, která k sobě přitáhla široké spektrum dezinformací.
V anonymitě rodí se nenávist
Tehdy se podle Koblížka začalo o šíření dezinformací uvažovat jako o šíření viru, zavedl se také termín infodemie. Jako jeden z nástrojů pro boj proti dezinformacím označil fact checking, ale i ten má podle něj své meze.
„Znamená to, že když jste konfrontováni s nějakou nepravdou, poukazujete na fakta, jak se ty věci mají. Má ale svoje slabé stránky,“ míní. Mnohdy lidé, kterým člověk dezinformaci vyvrátí, začnou mít klamné přesvědčení, že o dalších nepravdách a přemýšlet, co všechno ještě nebylo vyvráceno, řekl.
Koblížek se mimo jiné věnuje také problematické nenávistného projevu, známého pod anglickým překladem hate speech. Je definován jako typ projevu, který se snaží vyvolat nenávist vůči nějaké skupině lidí. Politici je používají ke sbíraní bodů, například při hanění Romů nebo Ukrajinců, uvedl.
V souvislosti s nenávistnými projevy Koblížek upozornil na zavedený pojem takzvaného efektu bezuzdnosti, kdy lidé mají dojem anonymity, nebo že se ocitají ve virtuálním prostoru, kde všechno úplně tak neplatí a vypouští nenávistné výroky, které by v realitě neřekli. „Není to jen otázka postihu ze stran projevu, ale také odpovědnosti majitelů sociálních sítí a svobody slova,“ dodal expert.
Kampaň před americkými prezidentskými volbami provází na sociálních sítích záplava manipulativních fotografií a dalších příspěvků vytvořených za pomoci umělé inteligence, které mají ovlivnit voliče k podpoře některého z kandidátů. Podle expertů je většina z nich dílem stoupenců republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, některé ovšem mají pomoci jeho demokratické soupeřce, viceprezidentce Kamale Harrisové. Americká média se shodují, že zatímco v minulosti se dezinformace a manipulace šířily převážně pokoutně a často za nimi bylo Rusko, letos se k jejich tvorbě často přiznávají sami Američané.Manipulace i dezinformace. Do prezidentských voleb v USA promlouvá AI
Politika
Svět letos čeká na pět desítek volebních klání, ve kterých patrně bude možné sledovat šíření dezinformací s využitím umělé inteligence (AI), která se rozvíjí závratnou rychlostí. Prakticky kdokoli s nekalými úmysly vybavený chytrým telefonem může snadno stvořit příspěvek, který oklame voliče. Zvláště nebezpečné budou takzvané deepfakes, tedy uměle vytvořené nebo zmanipulované obrázky, zvukové nahrávky nebo videa, píše agentura AP.Zmatené lidstvo. Do volebního roku 2024 razantně promluví dezinformace a deepfakes
Politika
Donald Trump lživě obvinil viceprezidentku Kamalu Harrisovou z používání technologie umělé inteligence k vytváření obrázků o velikosti davů na jejích shromážděních a papouškoval tak nepodloženou konspiraci, která koluje mezi členy republikánského hnutí MAGA (Make America Great Again), píše server CNBC.Trump šíří lži, že Harrisová "přifukuje" davy stoupenců
Politika
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.