Transformace byznysu směrem k udržitelnosti je komplexní a firma ji musí začlenit do všech částí svého fungování a působení. Klíčovou se tak stává právní rozměr celé problematiky, který bude navíc čím dál podstatnější s tím, jak se budou kritéria ESG stávat součástí závazné legislativy. Své o tom ví Kristýna Faltýnková z advokátní kanceláře PRK Partners, která se svými klienty často řeší nejrůznější problémy spojené například s ekologizací nemovitostí. „Téma udržitelnosti se propisuje do mnoha právních vztahů. Například pronajímatelé zelených budov stanoví podmínky pro nájemce, aby je vedli k úsporám energie, nájemci naopak požadují určitou úroveň certifikace budovy, aby si v ní vůbec pronajali prostory,“ říká Faltýnková z PRK. 

Podíleli jste se na publikaci 2021 Alternative Energy & Power Chambers Global Practice Guide, která srovnává právní prostředí pro prodej aktiv v energetice v 21 zemích. Jak na tom vlastně Česká republika z tohoto hlediska je? 

Nejprve bych uvedla, že se nejedná o srovnání. Practice Guide fungují tak, že přispěvatelé zodpovídají stejný set otázek pro danou oblast, ale nijak svoji jurisdikci nepoměřují s těmi ostatními, tudíž byť se na přípravě této publikace podílíme již od roku 2019, nelze přímo říct, jak na tom Česká republika je ve srovnání s ostatními popisovanými jurisdikcemi. Ale platí, že tato oblast je významně ovlivněná ze strany EU, která vytváří tlak na větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a klimatickou neutralitu.

Obecně je oblast energetiky a i související oblast hospodářské soutěže významně regulována na úrovni EU, a proto se Česká republika jako jeden z členů nijak nevymyká oproti dalším členským státům a oblast prodeje aktiv je u nás stabilní a právní prostředí předvídatelné pro investory se zkušenostmi z dalších zemí EU. 

Jsou v tuzemské legislativě nějaké zásadní nedostatky, nebo české právo dostačuje současným potřebám a trendům? 

Nedostatky nejsou dány právní úpravou, ta je řekla bych aktuální, kdy zákon o podporovaných zdrojích energie je právě novelizován v rámci zavedení aukčního schéma pro podporu obnovitelných zdrojů. Pokud se bavíme o právní úpravě, nelze opominout tu, která se netýká přímo obnovitelných zdrojů, ale reguluje podmínky pro realizaci projektů využívajících obnovitelných zdrojů. Primárně je to samozřejmě stavební zákon a jím upravené povolovací procesy, které jsou často nesmyslně dlouhé a komplikované. To je skutečnost, která jde z pohledu zahraničí České republice k tíži v mnoha oblastech.

Nyní se navíc nacházíme v nejistém období, kdy byl schválen nový stavební zákon, který čeká na nabytí účinnosti, současně se však zásadně změnilo složení v poslanecké sněmovně a dle předvolebních prohlášení lze očekávat, že tento nový zákon bude podroben zásadní novelizaci ještě před tím, než vstoupí v účinnost, nebude-li zcela nahrazen dalším novým stavebním zákonem. 

>>>>>>Zajímáte se o fenomén ESG? Pak by vám neměl uniknout náš magazím na toto téma<<<<<<

A další podmínky? 

Nedostatky jsou snad spíše v přírodních podmínkách v České republice, které nejsou ideální pro větrné elektrárny ani hydroelektrárny. I fotovoltaické elektrárny, kterých není v České republice málo, bojují s nedostatkem slunečního svitu. V této souvislosti mne zaujal projekt Carportu v rámci jaderné elektrárny Dukovany, kdy parkoviště je zastřešené fotovoltaickými panely, které jsou však oboustranné, takže využívají i energii z odrazu slunečního záření na zaparkovaných automobilech.

Současně v České republice vznikl k fotovoltaickým elektrárnám negativní vztah v důsledku historického nastavení jejich podpory a tato zátěž z minulosti ovlivňuje bohužel i nové projekty. Výše zmíněná novela ohledně aukcí s fotovoltaickými projekty původně vůbec nepočítala, v konečném znění však jsou zahrnuty. 

Existuje v této oblasti pomyslná „železná opona“? Tedy dělí se Evropa na západní a východní v přístupu k energetické legislativě? 

Téma udržitelnosti, využívání obnovitelných zdrojů, snižování energetické náročnosti a odpovědnosti společností tímto směrem k nám přichází ze západu, a pokud se podíváme do severní Ameriky, tam jsou tato témata rozvíjena již velmi dlouho. Což se samozřejmě promítá i do vývoje legislativy, která reaguje na změny ve společnosti, jež k nám ze západu přicházejí. Současně však platí, že zásadní hybnou silou je EU, která trendy v energetice a využívání obnovitelných zdrojů prosazuje napříč členskými státy bez ohledu na to, zda jsou na východě či západě.

Současně však u západních sousedů, kteří mohou být o krok či dva napřed, můžeme také pozorovat vývoj, kdy se například záměr odklonit se od jaderné energie střetává s reálnými požadavky průmyslu a domácností na dodávky energie, které nemusí být možné uspokojit. Můžeme se tak i při pohledu na západ poučit, že v této oblasti nelze přistupovat k radikálním rozhodnutím. Je třeba vždy vycházet z toho, co může v realitě daného státu fungovat jak s ohledem na jeho přírodní podmínky, tak i celkové nastavení ekonomiky. 

>>>>>>>Vše o ESG na jednom místě<<<<<<

Přistupme k vlastní praxi. Co jako právní kancelář nejčastěji s klienty řešíte v oblasti ESG? 

Vzhledem k tomu, že PRK Partners je kancelář poskytující právní poradenství klientům téměř ve všech oblastech práva a z mnoha různorodých oborů, závisí to vždy na konkrétním klientovi. V rámci financování tak s klienty řešíme, aby jejich projekty splňovaly požadavky na udržitelnost, v rámci sporů jsme klientům pomáhali s mandáty týkajícími se například nároku na zelený bonus při kogenerační výrobě elektřiny a tepla.

Téma udržitelnosti se však propisuje do mnoha dalších právních vztahů. Pronajímatelé zelených budov stanoví podmínky pro nájemce, aby je vedli úsporám energie, nájemci naopak požadují určitou úroveň certifikace budovy, aby si v ní vůbec pronajali prostory. Velké společnosti uzavírající rámcové smlouvy o ubytování s hotelovými řetězci požadují, aby daný hotel měl systém vedoucí k úsporám energií. Často se obecné klauzule týkající se závazku postupovat v souladu s cílem udržitelnosti objevují i ve smluvní dokumentaci, kde bychom je nečekali. Nejedná se jen o snižování energetické náročnosti, ale i o požadavky týkající se pracovních podmínek nebo například etického chování v rámci podnikání obecně. Klauzule o ESG tak mohou prodloužit smlouvu i o několik stran. 

Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž

Leaders

Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Máte i vy sami nějaké ESG cíle, k nimž jste se zavázali, či to chystáte? 

Já říkám, že Work-life balance byl v PRK Partners normální dříve, než přišel do módy. Tudíž věřím, že péče o naše zaměstnance a spolupracovníky je na vysoké úrovni, aniž bychom si k tomu dávali speciální cíle. Samozřejmě kancelář vytváří podmínky pro odpovědnější přístup, ať už jsou to nádoby pro třídění odpadu, zázemí pro kolegy, kteří jezdí do práce na kole, umožnění práce na dálku, zapojení se do různých projektů, naposled jsme se spojili s projektem (ta)Udržitelnost, vysílání kolegů na konference k těmto tématům. Například jedna kolegyně se vrátila z mezinárodní konference Asociace mladých právníků nadšená z témat, která tam byla řešena, aniž by si primárně uvědomovala, že se všechna týkala právě ESG, i toto je tedy cesta, jak se s tímto sžít. 

A ty další oblasti? 

Stejně tak si kancelář od počátku své existence uvědomuje svoji společenskou odpovědnost a angažuje se v celé řadě projektů. Jelikož nejsme výrobní společnost, ale potřebujeme chytré a vzdělané lidi, míří naše úsilí tímto směrem. Dlouhodobě podporujeme Randovu nadaci, zapojili jsme se do projektu Unique law, v rámci kterého přednášíme zejména pro studenty právnických fakult. Naše kanceláře také prošly v minulém roce remodelingem, kdy výsledkem je příjemnější pracovní prostředí a současně i například nahrazení původních světelných zdrojů led zdroji. Jako nájemce prostor v historických budovách si nemůžeme dovolit velké zásahy, ale snažíme se alespoň o malé kroky. 

Racionalizujete i vnitřní procesy? 

Jako právníci jsme často zavaleni papíry, a tak i v této oblasti se snažíme o snížení jeho spotřeby zavedením elektronických spisů, využíváním elektronických podání. Nyní kolegové řeší možnost elektronického podepisování, které by nahradilo velké signingy na konci transakcí, kdy se pravidelně minimálně jedna jednací místnost zaskládá vytištěnými dokumenty, které se podepíšou a následně se všechny scanují, protože standardem je jejich uchovávání právě v elektronické podobě. 

Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”

Money

Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Je těžké zavádět takové změny? 

Všechny tyto kroky na naší cestě v rámci ESG přicházejí přirozeně, vycházejí jak z jednotlivých osobností v kanceláři, tak s vývojem v našem okolí, se kterým se přirozeně snažíme držet krok, či být o krok napřed. Dá se říct, že kovářova kobyla chodí bosa, neboť pokud advokáti, kteří se živí sepisováním pravidel, něco nechtějí dělat „doma“, je to sepisování dalších pravidel. Tudíž interní směrnici ohledně ESG u nás, alespoň prozatím nenajdete, ale při pozornějším pozorování zjistíte, že je toto téma postupně nenásilně implementováno, například prostřednictvím znovu použitelných a recyklovatelných obalů jídla. 

Museli jste proměnit týmy, případně najmout nové lidi a ustavit nový tým? 

Jak jsem říkala, toto téma prostupuje kancelář přirozeně, aniž by byl vytvořen jakýkoli implementační tým, který by je ostatním vnucoval. Asi si umíte představit, jak by vypadalo snažit se vnutit něco právníkům, těch argumentů proti a návrhů změn by bylo patrně neuvěřitelné množství, je to naše přirozenost. Snažíme se tedy v rámci interních debat, práce na konkrétních mandátech, aby si lidé v kanceláři k tomuto tématu sami našli cestu, našli si konkrétní věc, která je jim blízká a té se věnovali. Protože pokud vezmu takový přístup za svůj, je to nejlepší předpoklad pro to, aby jim vydržel. Co se týče týmů pro klienty, nemáme zvláštní ESG tým, byť zakládající partner kanceláře Marek Procházka se této problematice intenzivně a dlouhodobě věnuje. Tým pro daného klienta a jeho projekt či mandát je vždy sestaven na míru, a pokud naše zadání obsahuje i otázky týkající se ESG, je tým doplněn o kolegy, kteří mají s danou problematikou zkušenosti. 

Hledá se ESG rating. Který systém hodnocení převládne?

Money

Udržitelné projekty mají mít zelenou a měly by být podporovány, shodují se banky i další investoři. Zatím však stále není úplně jasné, co přesně ty udržitelné projekty jsou a obecně uznávaná kritéria se teprve hledají.

Lukáš Vincent

Přečíst článek

O ESG se hodně mluví, ale zatím se stále pilují veškerá hodnotící kritéria. Kdo se podle vás stane nějakou klíčovou autoritou, která bude pro tuto oblast vydávat závazné regule a pravidla? Ať už na národní, evropské, tak i globální úrovni. 

Oblast ESG je natolik široká a zahrnuje tolik různorodých témat, že stejně jako není možné v rámci společnosti vytvořit tým, který by ji prosazoval napříč, ale je třeba, aby se s ESG postupně všichni sžili a bylo jim to přirozené, nemyslím si, že může vzniknout jedna autorita pro tuto oblast. Naopak je potřeba, aby všechny existující autority, které již tak vydávají mnoho pravidel a regulí vzali ESG v dané oblasti za své a s tímto přístupem počítali. Protože skvělé projekty a odvážné inovativní nápady, které by mohly vést k udržitelnosti v konkrétní oblasti, se mohou zastavit právě na tom, že existující pravidla a regule, která pro jejich regulaci buď neposkytují prostor, nebo ji zásadně komplikují. Současně je však třeba si uvědomovat, že vše souvisí se vším a nelze stanovit zvláštní pravidla a výjimky pro projekt jen proto, že jeho cílem je na plnění ESG cílů, ale musí fungovat v reálném světě a jeho pravidlech. 

JUDr. Kristýna Faltýnková 

Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně. V roce 2012 se připojila k PRK Partners jako advokátní koncipientka a od roku 2014 působí jako advokátka. V roce 2015 získala titul JUDr. v oboru správního práva, tématem její rigorózní práce byl institut autorizovaných inspektorů. Před nástupem do PRK Partners pracovala ve významných českých i mezinárodních advokátních kancelářích. Zaměřuje se zejména na právo nemovitostí, procesní právo, energetické právo, správní právo a všeobecné smluvní právo. Aktivně poskytuje právní poradenství klientům v otázkách nájemních vztahů, výstavby, spoluvlastnictví nemovitostí včetně bytového spoluvlastnictví a při zastupování klientů v soudních řízeních. 

Šéf české HSBC Richard Keery: Přejít na ESG je povinnost naší generace

Leaders

V České republice je široké povědomí o udržitelnosti, míní šéf tuzemské pobočky banky HSBC Richard Keery. Ta se podílela například na dvou emisích zelených dluhopisů pro jednu realitní společnost, každou v objemu 750 milionu eur. „Zájem na trhu o tento typ finančního instrumentu je obecně velice silný. Na českém trhu je poměrně hodně volných peněz a naši klienti hledají možnosti, jak diverzifikovat své investice. Nákup zelených dluhopisů je pro ně významná příležitost,“ říká Keery.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek