V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.

Česká vláda představila balíček opatření na konsolidaci státního rozpočtu. Jak jej vnímáte?

Důležité je, že do toho česká vláda jde i přesto, že to se to nebude někomu líbit. Pro řízení veřejných financí je klíčový dluh a jeho perspektiva. Deficity mohou v některých letech i výrazně narůst z různých příčin, v roce 2022 to třeba bylo kvůli pomoci lidem a firmám v souvislosti s růstem cen energii a inflací. Pokud ale existuje riziko nárůstu dluhu tak odpovědná vláda jedná, konsoliduje.

Jsou tedy české veřejné finance skutečně v tak špatném stavu?

O velmi špatném stavu nebo katastrofě rozhodně mluvit nelze. Český dluh za rok 2022 42,7 procenta HDP je stále nízký a na rok 2023 se očekává nárůst o jeden procentní bod, což je stále hluboko pod tzv. Maastrichtských limitem 60 procent. Rating České republiky je nejlepší v regionu. Vláda vidí riziko nárůstu deficitu ve střednědobém horizontu, a proto správně navrhuje ozdravný plán, čímž chce eliminovat negativní vývoj veřejných financí. V EU platí rozpočtová pravidla, která mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí, a nová pravidla, navržená EK, budou vyžadovat konsolidaci postavenou na střednědobém výhledu. Navíc vznikly krizové mechanismy jako Evropský mechanismus pro finanční stabilitu. Takže obavy z toho, že by se veřejné finance vymkly kontrole, nejsou realné.

Státní bankrot žádné zemi v EU nehrozí

Ty ale platí pro země eurozóny, ne pro EU jako celek.

To je pravda. ESM je mechanismus pro země eurozóny. Jsem si ale jistý, že pokud by se některá země EU, která je mimo eurozónu, dostala do finančních problémů, tak by to EK pomohla řešit. Takové úvahy samozřejmě nejsou potřebné pro Českou republiku.

Bankéř Ivan Šramko: V Česku se inflace láme, na Slovensku bude příští rok mnohem horší

Leaders

Letošní rok byl z ekonomického hlediska velmi problematický. Příští rok by ale mohl být ještě náročnější, zejména na Slovensku, kde má inflace ještě výrazně vzrůst, míní bývalý guvernér Národné banky Slovenska a člen dozorčí rady Trinity Bank Ivan Šramko. „Očekává se, že v roce 2023 dosáhne nárůst cen na Slovensku zhruba 18 procent. Tyto odhady vycházejí z předpokladu, že i v příštím roce prudce porostou ceny energií. Slovenská vláda přitom slibuje, že pro maloodběratele by ceny již růst neměly,“ vysvětluje Šramko.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Podíváme-li se na jednotlivé sektory, tak částečné dopady zpomalení se projevují snad jen v e-commerce a v gastru.

To je především důsledek skončení pandemie a energetické krize. Zákazníci se vrátili do obchodů, občané více ukládají peníze v bankách a snižuje se spotřeba kvůli poklesu reálných mezd. Česká ekonomika však mírně v 1. čtvrtletí narostla a má růst i za rok 2023 a také v dalším období.

Když jsme spolu mluvili na konci loňského roku, předjímal jste, že zatímco v Česku se už inflace láme, na Slovensku ještě poroste. Zmíním aktuální, květnové údaje o inflaci: v Česku 11,1 procenta, na Slovensku 11,9 procenta. Naplnila se očekávání?

Podle aktuálních dat to vypadá, že i na Slovensku jsme již za vrcholem této inflační vlny a začínáme klesat. V Česku to opravdu začalo klesat dříve. Ale já nejsem příznivcem dělání závěrů na základě jednoho dvou měsíců. Je nutné sledovat trend minimálně kvartál, a lépe půlrok, abychom mohli situaci vyhodnotit objektivněji.

Lukáš Kovanda: „Zkrotili jsme Babišovu drahotu.“ Vládní strany se mohou pyšnit novým heslem

Názory

Inflace v Česku je neústupnější, než se čekalo. Přesto už v příštím roce opravdu výrazně klesne. To si vládní pětikoalice před dalšími sněmovními volbami přičte nepochybně jako svoji zásluhu. „Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ může znít jedno z jejích hesel. Zároveň část pětikoalice využije nynější dění k zesílení volání po rychlém přijetí eura, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Bude to ale odůvodněné?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Přesto, co se na tom vývoji podepisuje nejvíc?

V Česku začaly růst úrokové sazby dříve, jejich dopad je tedy znát dříve. Dříve začala růst i inflace. Lidé začali více šetřit, dokonce i spořit, protože vyrostly úroky na vkladech. Spotřeba domácností začala klesat již loni a klesá i v letošním roce, tlak na snižování cen byl tedy výrazně vyšší. Na Slovensku bylo vše posunuto, protože ECB začala zvedat úrokové sazby později než ČNB. Úroky na vkladech u nás zatím ještě ani nezačaly výrazněji růst a i pokles spotřeby přišel později.

Co očekáváte od ECB? Konsenzus je, že sazby zvýší ještě dvakrát, ale dohromady ne o více než jeden procentní bod.

To je pravděpodobný scénář. Nicméně ECB ale přešla na rozhodování o měnové politice podle aktuálních dat. Rozhoduje se na základě posledních údajů před zasedáním řídící rady, což může přinést i neočekávaná rozhodnutí. Pokles inflace v květnu je rychlejší, než se očekávalo.

Euro je pro Slovensko výhodou

V souvislosti s aktuální inflační vlnou se také často zmiňovalo, jaký je vliv jednotlivých měn. Ukázaly se nějaké zásadní výhody eura či naopak koruny?

Spíš se ukázalo, že měna jako taková na inflaci rozhodující vliv nemá. Například pobaltské státy mají euro a mají vysokou inflaci, Maďarsko nemá euro a má inflaci ještě vyšší. Jsou země, které mají euro a mají nízkou inflaci. Spíš se ukazuje, že výšku inflace více ovlivňuje kvalita trhu, konkurence na trhu a zásahy vlády, než to, jestli mají svou národní měnu nebo evropské euro. A nemůžeme opomenout globální vnější vlivy, zejména ceny energií, které na jednotlivé země dopadly různým způsobem i vliv regulačních zásahů, které nejsou ve všech zemích jednotné.

Euro je pro Slovensko nespornou výhodou, vyhnuli jsme se pravděpodobnému negativnímu vlivu oslabování slovenské koruny během krize na inflaci. Euro na Slovensku má pozitivní vliv i na rating Slovenska, což dokazují zprávy největších ratingových agentur.

Lukáš Kovanda: Slováci doplácejí na euro. Mají vyšší inflaci než Češi. A na dlouho

Názory

Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Co vás samotného v té aktuální ekonomické situaci překvapilo?

Rigidita trhu ve vztahu k inflaci. Asymetrická reakce ve vývoji spotřebitelských cen. Ukazuje se to zejména na cenách potravin. Podíváte-li se na UN globální indexy cen zemědělských komodit, ty oproti loňskému roku klesly skoro o pětinu. Ceny potravin v Evropě ale přitom dál rostou.

Cena elektřiny na Slovensku inflaci nezvyšuje

Čím to je?

Myslím, že primárně to ukazuje na nedokonalost trhu, kterou jeho účastníci využívají k růstu marží. Proto se nyní mluví o takzvané „greed inflaci“, jež je hnaná právě vyšším růstem marží v obchodě, službách a výrobě jako je nárůst cen.

Když jsem se díval do detailních reportů o inflaci v Česku a na Slovensku, je zajímavé, že na Slovensku výrazně zlevnila doprava, což je dáno poklesem cen pohonných hmot, ale jinak téměř všude jinde ceny rostou. Naopak v Česku je situace pestřejší. Jsou přesto česká a slovenská inflace stejné?

Na Slovensku je jeden zásadní rozdíl – vláda se dohodla s výrobci energií na zastropování cen elektřiny pro domácnosti na stejné úrovni jako byla stanovena regulovaná cena v roce 2022 na tři roky. Cena elektřiny tedy inflaci nezvyšuje. V ostatních položkách je to přibližně stejné.

Vladimír Bezděk: Vše směřuje k rovnému důchodu. Každý penzista dostane stejně peněz

Leaders

Vedl dvě důchodové komise, tu první v letech 2004 až 2005. Pro Vladimíra Bezděka je to dávnověk, v současnosti je předsedou představenstva investičního fondu Avant, jednoho z největších fondů pro kvalifikované investory na českém trhu. Jeho doménou jsou nyní investice do nemovitostí. Téma penzí se však táhne jeho profesní kariérou. Je členem poradního týmu nastupujícího prezidenta Petra Pavla. Podepíše Pavel nižší zvýšení důchodů, o kterém se už dva dny baví poslanci? Bezděk k tomu jistě řekne své. A co bude s českým penzijním systémem? „Vše směřuje k jedné státní důchodové dávce,“ říká trochu věštecky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

V České republice se hodně řeší, že na inflaci se výrazně podepsalo velké množství peněz, které do ekonomiky napumpovala vláda během pandemie. To je na Slovensku stejné?

Stejné je, že vysoké schodky veřejných financí, zejména pokud podporují spotřebu, působí proinflačně. Avšak při mimořádných okolnostech, jako byla pandemie nebo energetická krize, je vláda povinna přijmout opatření, která mohou zmírnit jejich dopad na obyvatele a firmy. I když dočasně zvýší deficit. Opatření by měla být dočasná a adresná.

Pro velikost opatření je ale důležitá aktuální úroveň dluhu, tj. zda si vláda v dobrých časech udělala rezervu pro podporu ve špatných časech. V Česku je tento prostor větší než na Slovensku, když se náš dluh přibližuje k 60 procentům HDP. V roce 2022 jsme měli nízký schodek pod dvě procenta HDP, ale letos je to již 6,4 procenta, což je vážný problém a nejvyšší schodek v EU. Vzhledem k politické situaci u nás není jasné, jak se s potřebnou konsolidací bude vypořádávat vláda, která vznikne po předčasných zářijových volbách.

Důvody?

Vysoký deficit v letošním roce ovlivňuje více faktorů. Velká valorizace penzí a sociálních dávek kvůli inflaci a pomoc firmám s cenami energií. Parlament schválil nové, trvalé sociální výdaje, které se negativně podepíší i na strukturálním schodku. Slovenské veřejné finance jsou v nejvyšším riziku z hlediska dlouhodobé udržitelnosti v historii. A co se týče důchodové reformy, ta sice mírné zlepšení přinesla, ale zdaleka ne takové, jaké mohla.

Měli jsme nejlepší důchodový systém a zrazu ten nejhorší 

Když zmiňujete důchodovou reformu, mohl byste nastínit, jak to s důchody na Slovensku je? Přeci jen se o tom v Česku mnoho neví.

Osud důchodů na Slovensku je barvitý. Za vlády Roberta Fica proběhly dvě reformy. První zavedla automat na odchod do důchodu podle středního věku dožití. To byla velmi dobrá reforma, kterou pochválil i tehdejší šéf OECD a označil slovenský důchodový systém za nejlepší na světě. Pak ale Ficova vláda tuto reformu zrušila, aniž by byl jakýkoli veřejný tlak, zastropovala věk odchodu do důchodu na 64 let. A když stejný šéf OECD přijel po dvou letech na Slovensko, řekl, že máme nejhorší důchodový systém na světě.

Nyní máme něco mezi. Vláda se vrátila k odchodu do důchodu podle středního věku dožití, což je dobré. K tomu ale vláda přidala dvě úpravy, které mají negativní vliv na udržitelnost systému. První je možnost odchodu do předčasného důchodu po 40 odpracovaných letech, to je problém zejména v souvislosti s demografickým vývojem na Slovensku. Vlastně motivujeme lidi, aby šli v 56 letech do důchodu a přitom nám už teď chybějí zaměstnanci a máme jednu z nejhorších demografických prognóz. A pak máme takové světové unikum, že pracující děti mohou část svého důchodového pojištění poslat svým rodičům, což vytváří další díru na důchodovém účtu.

Nová zbraň proti nízkým důchodům. Vláda umožnila zvýšit penzi dlouhodobým investováním

Politika

Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.

Věra Tůmová

Přečíst článek

No vidíte, to česká vláda vlastně chce zavést možnost odchodu do předčasného důchodu po 40 letech, protože nyní to je po 35 letech. A o možnosti posílat část sociálního pojištění rodičům se také kdysi snilo.

Nevěděl jsem, že u vás lze jít do důchodu po 35 odpracovaných letech. Zde je však důležité, na jaký důchod bude mít občan při předčasném odchodu do důchodu nárok. Pokud ale vláda navrhuje prodloužit počet povinně odpracovaných let při předčasném důchodu, je to pro udržitelnost systému pozitivní.

V Česku se rozhořel krátký, ale vlastně zajímavý spor mezi premiérem Petrem Fialou a guvernérem ČNB Alešem Michlem o to, kdo vlastně může za inflaci. Michl označil vysoké státní výdaje za výrazného proinflačního aktéra. Premiér Fiala pak odvětil, že za inflaci je ze zákona zodpovědná ČNB. Jak to vnímáte?

Pokud to bylo tak, jak se mě ptáte, tak mají pravdu oba. Nemyslím si, že by to byl nějaký skutečný spor a zejména od politiků to vnímám spíše jako vyjádření pro veřejnost. Ale samozřejmě i vláda musí reagovat na vysokou inflaci.

Češi si na důchod spoří, ale málo. Investování se bojí, raději spoléhají na štěstěnu a sází

Money

Sedm z deseti Čechů si spoří na penzi a více než polovina populace si odkládá peníze na důchod pravidelně. To je pozitivní. Částky, které si ale lidé odkládají na stáří nejsou nijak závratné a část lidí si nespoří dokonce vůbec. A ti, co si šetří, peníze dávají hlavně na produkty s nízkým či žádným zhodnocením a do investování se příliš nehrnou. Obava většiny z nich, že jim klesne v penzi životní úroveň a budou se muset více uskrovnit, tak může být více než oprávněná, pokud s tím nezačnou rychle něco dělat, jak apelují odborníci.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Já se ptám i kvůli tomu, že u vás je situace zásadně odlišná. Jak vlastně může probíhat boj s inflací v zemi, která nemá autonomní centrální banku?

ECB řídí měnovou politiku podle vývoje za celou eurozónu, nezohledňuje vývoj v jednotlivých zemích. ECB měla začít zpřísňovat měnovou politiku dříve, ale nemyslím si, že by to mělo zásadní vliv na inflaci u nás. Takže autonomně může bojovat s inflací zejména vláda. Některá opatření, jako již zmíněná dohoda s výrobci elektřiny, byla výrazně protiinflační, ale např. v cenách potravin, které mají aktuálně největší vliv na inflaci, žádná opatření přijata nebyla.

Naopak přijatá plošná sociální opatření s velkým a trvalým dopadem na schodek působí proinflačně. Můj názor je, že pokud se země nachází v mimořádné situaci, v jaké aktuálně jsme, tak má vláda v ruchách více a efektivnější nástroje, než jakými disponuje centrální banka. A myslím, že by se obě instituce měly snažit o co největší efekt v boji s inflací a nedělat protichůdná opatření.

Ivan Šramko (65) 

Bratislavský rodák, absolvent VŠE v Bratislavě. Do roku 1990 pracoval v Železničnom staviteľstve Bratislava. Poté byl dva roky ve vedení VÚB, zakládal společnou banku VÚB - Credit Lyonnais. V letech 1992 až 1998 byl šéfem Istrobanky, poté členem vedení Tatrabanky. V letech 2002 až 2004 byl viceguvernérem Národnej banky Slovenska, posléze až do roku 2010 jejím guvernérem. Působil mimo jiné jako velvyslanec Slovenska u OECD, do loňska byl předsedou Rady pre rozpočtovú zodpovednosť. Nyní působí jako člen dozorčí rady Trinity Bank, je předsedou dozorčí rady společnosti Slovenské elektrárne.  

Poznámka redakce: Spolumajitel Trinity Bank Radomír Lapčík je zároveň investorem internetového deníku newstream.cz.