Nepředvídatelnost charakterizuje dnešní dobu. Manažer si musí umět poradit a řídit firmu, i když nemá dostatek informací, říká známý headhunter Jan Bubeník. Důležitá je autenticita a přežít lze jen tak, že šéf umožní i dělat chyby, dodává. Důležité jsou také hodnoty. „Myslím, že chytří, zvědaví lidé se vždycky zajímali o kontext toho, jestli počínání té které firmy má ještě nějaký přesah, jestli tvoří mimo zisku ještě nějaké dobro nebo nějakou hodnotu,“ říká Bubeník v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Lidé, nejen zaměstnanci, také zákazníci i obecné publikum, se čím dál více o hodnoty firem zajímají. Kdy to přišlo? Souvisí to s mladou generací, s popularitou takzvané udržitelnosti, nebo obecně s blahobytem?

Já bych rozlišil asi dvě věci. Myslím, že chytří, zvědaví lidé se vždycky zajímali o kontext toho, jestli počínání té které firmy má ještě nějaký přesah, jestli tvoří mimo zisku ještě nějaké dobro nebo nějakou hodnotu. Jenže i to je vždycky relativní. Podívejte se na to, jak se změnilo vnímání zbrojního průmyslu – nedávno to byly firmy, které způsobují bolest v Africe, no a teď zachraňují před agresorem… Často i to dobro určuje kontext.

Druhá věc je, že zájem o hodnoty přišel už s naším otevřením se světu. Já jsem to viděl již u svých vrstevníků v devadesátých letech, když měli možnost vyjet někam do světa a vidět ty trošku zdravější společnosti, mít možnost mluvit s lidmi, kteří měli delší dohled než na domácí privatizace a na to, jestli získáte nebo nezískáte tu trafiku na rohu, nebo co byl tehdy ten zlatý důl… Přišly sem firmy, které už ty hodnoty žily. Když nadřízený dvakrát obtěžoval podřízenou, tak prostě vyletěl, ač na něm visela implementace IT v celém podniku. Jinak ještě platí to, že cena hodnot se ukáže, až když opravdu o něco jde.

Jak to myslíte?

Jestli když začne být hůř, zda nám stojí za ty hodnoty platit nějakou cenu nebo ne. Jestli nejsou jen na papíře a kultura neplatí, jen když se to šéfům hodí, a když ne, tak se to ohne. Hodně manažerů to zažilo, když se ocitli v nadregionální úrovni, kde rozhodovali třeba o byznysech v konfliktních zemích. Nebo třeba zda vztah s klientem, který dělá značnou část zisku, přežije třeba to, když se klient chová neeticky. Je to i o konzistenci. Řada mých spolužáků z medicíny šla dělat pro farmaceutické firmy, platili hypotéky, pak nastala fáze řekněme materiální saturace a začali trošku pochybovat o smyslu své práce a třeba se vrátili zpět k medicíně.

Michaela Bakala: Psychologii používám celý život. Tak jsem ji začala studovat

Leaders

Podle statistik je přede mnou třicet let práce. Rozhodla jsem se vrátit do školy a jít studovat psychologii. Možná si založím kliniku, říká podnikatelka a filantropka Michaela Bakala. S padesátkou podle ní přišel zlom a hledání toho, co dál. Jak všechny talenty a nabyté zkušenosti zúročit. O svém poslání, Jižní Africe, politice, filantropii i dětech hovořila s magazínem Newstream CLUB.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Katarína Vlčková: Chceme dostat Česko mezi světovou špičku v poskytování dětské paliativní péče

Leaders

Katarína a Ondřej Vlčkovi před dvěma lety šokovali českou filantropickou společnost svým obřím vkladem jedné a půl miliardy korun na dětskou paliativní péči. Ondřej byl šéfem známé české technologické společnosti Avast. Ta se před dvěma lety spojila s americkou společností Norton, byla to fúze za 8,6 miliardy dolarů. Vlčkovým z této fúze připlul významný finanční podíl. Nekoupili si jachtu ani ostrov. Obří částku věnují na pomoc druhým. Celý rozhovor si přečtěte v novém magazínu Newstream CLUB, který najdete na stáncích.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Takže to má souvislost i s materiálním dostatkem?

Určitě. Moje generace si budovala základní potřeby, zatímco současní mladí lidé se již narodili do relativního dostatku. Nemusejí dělat kompromisy, chtějí, aby žlutá byla žlutá, aby se hodnoty žily a ne jen předstíraly. A mně se to líbí.

A máte zkušenost, že i mladí chtějí své hodnoty skutečně žít, a ne, že je jen zatím vyžadují po druhých?

Ano. Vidím, že jsou ochotni si vzít třeba o třicet procent méně peněz, než by mohli mít jinde, jen aby se mohli ztotožnit a pochlubit tím, co ta firma dělá či nedělá. Hodnotový systém je v nich přirozeněji zakotven, než byl u generací, co zažily velký materiální deficit. Třeba když jsme hledali člověka pro Nadaci rodiny Vlčkových, přihlásilo se nám sto lidí, kteří mají skvělou kariéru v byznyse.

Jak se liší požadavky mladých a zkušených lidí na vedení firem? Jak se musejí společnosti a jejich vedení měnit v současném komplexním a komplikovaném světě? A co dnes znamená být šéf? Nejen o tom si můžete přečíst v rozhovoru s nejvýznamnějším českým headhunterem Janem Bubeníkem v magazínu Newstream CLUB.

Čtěte magazín Newstream CLUB. K dostání je u všech dobrých prodejců nebo online.