Hrozí vlna státních bankrotů, varují šéfové MMF a Světové banky. Na vině jsou vysoké úrokové sazby
Postpandemické oživení přineslo dramatický nárůst cen po celém světě. MMF nyní předpovídá, že spotřebitelské ceny letos v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách vyskočí o 8,7 procenta a ve vyspělých ekonomikách o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984.
Vedoucí Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) varovali, že rostoucí úrokové sazby tlačí na nejchudší země světa, které se potýkají s pandemií covidu-19 a rostoucími cenami potravin. Prezident SB David Malpass na tiskové uvedl, že „zejména v nejchudších zemích dochází k obrovskému nárůstu dluhů“. Vedle dluhové krize se debaty na jarních zasedání MMF a SB podle Malapasse zaměřují na ruskou invazi na Ukrajinu, pandemii a zpomalující světovou ekonomiku.
Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.
Chleba může stát i stovku a rohlík deset korun, záleží teď na vládě, říká šéf Penamu
Leaders
Šéfka MMF Kristalina Georgievová konstatovala, že 60 procent zemí s nízkými příjmy se nachází v dluhové tísni nebo se jí blíží. V této situaci se splátky jejich dluhů rovnají polovině velikosti jejich národních ekonomik. Země, které mají potíže se splácením závazků svým věřitelům, budou mít také problémy s pomocí svým nejchudším občanům v době, kdy válka na Ukrajině narušuje dodávky potravin a zvyšuje jejich ceny, připomněla AP.
Země se během pandemie zadlužovaly
Země po celém světě se během pandemie ve snaze ochránit svou ekonomiku zadlužily. MMF předpovídá, že vládní dluhy v zemích s nízkými příjmy letos překročí polovinu jejich hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2019, tedy před pandemií, to bylo necelých 44 procent. V celosvětovém měřítku hospodářská pomoc zafungovala a podpořila nečekaně rychlé zotavení z pandemické recese.
Oživení však podniky překvapilo. Snažily se uspokojit prudce rostoucí poptávku zákazníků, která zahltila továrny a dopravní uzly. Dodávky se zpomalily a ceny vzrostly. MMF nyní předpovídá, že spotřebitelské ceny letos v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách vyskočí o 8,7 procenta a ve vyspělých ekonomikách o 5,7 procenta, což je nejvíce od roku 1984.
Globální ceny potravin rostly již před začátkem války na Ukrajině. V březnu ale jejich růst nabral dramatické tempo a jídlo v průměru zdražilo o 13 procent. Jen za poslední dva roky však nárůst představuje 75 procent.
Tohle bude bolet. Ceny potravin rostou kvůli válce nejrychleji v historii
Money
V reakci na to světové centrální banky zvyšují úrokové sazby. Zvýšenou dluhovou zátěž nejbolestivěji pocítí nejchudších země světa, napsala AP.
Centrální banky nesmí jednat přehnaně
Georgievová doporučila centrálním bankám, ať při zpřísňování měnové politiky postupují obezřetně a svůj postup vysvětlují, aby se tak vyhnuly přehnaným reakcím na finančních trzích. Spolu s Malpassem také vyzvala ke koordinovanému globálnímu úsilí na pomoc zemím, které se potýkají se svými dluhy.
Problémy se již začínají projevovat. Srí Lanka minulý týden oznámila, že pozastavuje splácení zahraničního dluhu, dokud nebude dokončen program restrukturalizace půjček u MMF, který má vyřešit nejhorší hospodářskou krizi ostrovní země za poslední desetiletí.
Marcello Estevão ze Světové banky uvedl, že v příštím roce nebude schopna splácet dluhy možná až desítka rozvojových zemí.
Vývozy pšenice z Ukrajiny a Ruska může z podstatné části nahradit Indie. Díky tomu by mohlo dojít ke stabilizaci cen na světových trzích s pšenicí a předešlo by se humanitárním problémům v rozvojových zemích, míní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Štěpán Křeček: Pšenice z Indie může být lékem na potravinou krizi
Názory
Obchodní zóna Honduras Prospera vznikla před dvěma lety, aby přilákala investory. Nyní umožní platby v bitcoinech a dalších kryptoměnách.
Část Hondurasu přijala bitcoin jako legální platidlo. Chystá i kryptoměnové dluhopisy
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
