Jan Kocián z Penta Investments: Energetická krize může způsobit katastrofu v domovech seniorů
Jedničkou mezi soukromými poskytovateli sociálních služeb se letos stala skupina Alzheimer Home, kterou v roce 2015 založili Boris Šťastný a Milan Šedivý. O tři roky později do sítě domů se speciální péčí vstoupila Penta a začala skupinu výrazně rozšiřovat. A plánuje i další expanzi. „Dnes žije v České republice zhruba do 500 tisíc lidí nad 80 let. Do roku 2050 se číslo zvýší zhruba na milion. Přesně z téhle věkové skupiny se primárně rekrutují klienti pro pobytové sociální služby. A vybudovat dostatečné kapacity není triviální věcí. Je to nesmírně náročné finančně i organizačně,“ říká Jan Kocián v rozhovoru pro newstream.cz.
Penta Hospitals letos v létě dokončila ovládnutí sítě Alzheimer Home do vnitřních struktur. Jak hodnotíte tuto akvizici zpětným pohledem?
Příběh Alzheimer Home je klasickým testamentem toho, co dělá Penta. Ty nejúspěšnější projekty jsme vydupali ze země. Dr. Max měl v roce 2004 40 nebo 50 ztrátových lékáren, dnes je z něj evropský hráč číslo 2, který má v osmi zemích skoro čtyři miliardy eur tržeb. To samé platí pro náš realitní nebo zdravotnický business. Penta není klasická investiční skupina, kde něco koupím, naliji tam kapitál, změním management a za 5 let prodám. U našich úspěšných projektů to vždy byla opravdu podnikatelská činnost, budovatelská.
A stejně vnímáte i své působení v Alzheimer Home?
Jsou tam paralely. Když jsme do té společnosti vstoupili v roce 2018, měla pět zařízení. Od té doby jsme z ní vybudovali jasnou jedničku na trhu společně s Borisem Šťastným a Milanem Šedivým, kterým chci za jejich práci poděkovat. Alzheimer Home má ambici dále růst a celou řadu příležitostí, které máme v plánu v příštích letech realizovat.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu
Money
Růst chcete jen v Česku, nebo i na Slovensku a dalších trzích, kde už působíte třeba s nemocnicemi nebo Dr. Maxem?
Čas mezinárodní expanze přijde. Historicky jsme se dívali i na jiné trhy, ale realita byla taková, že jsme měli tak velký počet příležitostí v České republice, že jsme nechtěli tříštit síly otevíráním jednoho, dvou zařízení na Slovensku, v Polsku, v Rumunsku nebo kdekoliv ve východní Evropě.
Takže Česko má v působení v sociální oblasti nějakou výhodu oproti dalším zemím?
Ne v každé zemi je trh tak stabilně financován a zároveň umožňuje konsolidaci, jako v České republice. I přes všechny problémy a neefektivity na českém trhu sociálních služeb je to stále relativně dobře nastavený systém. Přesněji - určitě jsme na tom hůř v pokrytí a kvalitě než země na západ od Aše, ale ve východním bloku je to pro klienta jeden z nejlépe fungujících systémů.
V Česku je 60 tisíc lůžek pro sociální služby
Pro mnohé jde o do velké míry blackbox, kam se dávají lidé a peníze a je to drahé pro stát i pro rodiny klientů. Jak takové zařízení sociální péče funguje?
Já vám popíšu, jak to funguje dnes, a dám vám příklad, jak by to mohlo fungovat do budoucna. Když to zaokrouhlím, v Česku dnes máte 60 tisíc lůžek v domovech seniorů a v domovech se zvláštním režimem. Z těchto 60 tisíc lůžek je dnes zhruba 25 % v privátních rukou, 75 % vlastní obce, města, kraje, církev atd. Systém je financován víceméně ze 4 zdrojů – jeden je platba klienta, která je nějakým způsobem zastropovaná, druhý je příspěvek na péči, třetím pilířem je zdravotní systém, kdy pojišťovny kompenzují náklady, které jsou v zařízeních na sestry a zdravotnický personál. A čtvrtý pilíř se jmenuje garantovaná síť sociálních služeb, což je vlastně dotační systém, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí určitou část peněz přerozděluje prostřednictvím krajů.
Německá inflace vzrostla na 7,9 procenta. Řemeslníci a živnostníci jsou skoro na dně, varuje šéf Ústředního svazu německých řemesel (ZDH) Hans Peter Wollseifer. Německá ekonomika se přitom i podle zástupců vlády blíží ke stagnaci a zřejmě i k recesi, což sebou přináší i stále vyšší počet firemních insolvencí.
Živnostníci půjdou kvůli drahotě ke dnu, varuje šéf německého svazu
Money
A jak by to tedy mělo fungovat?
Když se podíváme na tyto pilíře, tak asi největší neefektivita - a do budoucna prostor pro změnu - je právě systém dotací. Ve funkčních evropských systémech peníze následují pacienta, nikoliv zařízení.
Vždy, když se v nějakém systému rozhoduje, že toto zařízení peníze dostane, tamto nikoli a přitom to není určeno na bázi kvality, je to vlastně arbitrární systém. Je jedno, zda rozhoduje ministerstvo, kraj, jakýkoli úřad. Přesně tady je značná míra neefektivity. Zatímco v západní Evropě si klient, popř jeho rodina, volí nejkvalitnější službu a nese peníze s sebou. Část je jeho, buď z důchodu nebo úspor a má příspěvek, který mu garantuje stát. V tu chvíli existuje tlak na zvyšování kvality. A ten, kdo to dělá nejlépe, na trhu vyhrává, což u nás dnes takto nefunguje. Trh vlastně pokřivuje systém dotací.
To má logiku. Přesto se zeptám na tržní rozměr celého systému. Přeci jen bavíme se o sektoru, který nemá o klienty nouzi, ne?
To nemá, ale je otázka, za jakých podmínek. Ve chvíli, kdy je státní zařízení, které je dotováno a poskytuje službu za nějakých finančních podmínek, tak je tam logicky dlouhá čekací doba. Ve chvíli, kdy zařízení dotováno není a potřebuje pokrýt svoje náklady, tak jednoduše bojuje o klienta, jako kterékoli jiná služba. Realita na dnešním trhu je ovšem taková, že kapacita všech zařízení je o dost nižší než poptávka. Mohlo by to vypadat, že nám to hraje do karet, ale pro systém jako celek to není ideální.
Inflace v Česku brzdí, stále však podle analýzy Portu patří k nejvyšším v Evropě. Oproti Turecku si ale nemáme moc na co stěžovat. 
Čechy možná svírá drahota, Turci už ale žijí zlý sen
Money
Kapacity se musí za 20 let zdvojnásobit
A jak to bude do budoucna?
Bude se to jen zhoršovat. Demografická křivka je známá, proto víme, co očekávat ve výhledu deseti, dvaceti, nebo i padesáti let. Dnes máte v České republice zhruba do 500 tisíc lidí nad 80 let. Do roku 2050 se číslo zvýší zhruba na 1 milion. Přesně z téhle věkové skupiny se primárně rekrutují klienti pro pobytové sociální služby. A vybudovat dostatečné kapacity není triviální věcí. Je to nesmírně náročné finančně i organizačně. Aktuální stav je takový, že není dlouhodobá vize, finance, projekty natož lidská kapacita.
Kolik lůžek se tedy zhruba musí vytvořit? A do kdy?
Čísla jsou jasná. Do roku 2035, kdy bude největší nárůst, se musí na trhu postavit dalších zhruba 40 - 60 tisíc lůžek. Když dám stranou fakt, že to stojí nemalé peníze, tak jen zprocesovat tuhle slovní úlohu je opravdu komplexní úkol. Stát jej zastane pouze částečně, následující roky navíc bude muset hodně šetřit. Reálným předpokladem proto je, že s většinou nových kapacit bude přicházet právě soukromý sektor.
Chcete být vy lídrem v rozšiřování soukromých kapacit?
V tuto chvíli provozujeme 26 zařízení s kapacitou 2800 lůžek a máme před sebou další expanzi. Letos už jsme převzali provoz Alzheimer center od skupiny Creditas Pavla Hubáčka, což bylo 11 zařízení po celé ČR, tím jsme poskočili na číslo 1 na českém trhu. Pokud vše půjde podle plánu, otevřeme do konce roku dalších 6 zařízení čímž se dostaneme na 3500 lůžek. Ale nedáváme si nějaké konkrétní dlouhodobější cíle, které by byly vytesány do kamene. Jsme flexibilní, jsme oportunističtí. Neuvažujeme nad tím, jestli budeme mít za čtyři roky pět, anebo osm tisíc lůžek. Hlavní je, že víme, že chceme být jedničkou na trhu a hlavně chceme poskytovat službu, která je a bude etalonem kvality. Když si vezmete celkové počty, tak jsme na nějakých pěti procentech trhu, máme prostor pro další růst.
Na oslavy poklesu inflace je zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. 
Petr Dufek: Po letní „inflační“ přestávce přijde na podzim další nálož drahoty
Názory
Je pro vás výhodnější jít cestou akvizic, nebo budováním na zelené louce?
Nebráníme se ničemu a historicky jsme šli oběma směry. Přebírali jsme zařízení, která byla funkční s tím, že je můžeme provozovat efektivněji a poskytovat kvalitnější službu. Zároveň jsme podepisovali smlouvy o smlouvách budoucích, kdy jsme se domluvili s developerem, že nám zařízení postaví. Od začátku jsme nemovitosti sami nestavěli ani je nevlastníme. I přesto, že máme velkého developera ve skupině.
Proč?
Tohle je jiná disciplína, se kterou musíte mít zkušenosti. Je to jiný produkt než postavit třeba byty na Praze 6.
Problémem je nedostatek sester i pečovatelů
Dotkli jsme se problematiky převisu poptávky nad možnostmi celého trhu. Jakou máte obsazenost?
Ve většině našich zařízení je plná obsazenost. Nebylo tomu tak vždy, například když přišel covid, náběry se takřka zastavily. To byla pro sociální služby černá hodinka. Dnes už je drtivá většina zařízení plně obsazena.
Hospodští dobře věděli, že je čeká poslední kloudná sezona. Proto napálili přes léto ceny všeho. Smažák za dvě stě osmdesát korun, párek v rohlíku za devadesát, všem těmto zradám na zákaznících jsme byli v Česku svědky.
Dalibor Martínek: Soumrak hospod přichází. Kuchyňky firem se plní zaměstnanci s krabičkami
Názory
Takže máte také čekací lhůty.
Ano, můžou být.
Demografický vývoj jednak již nyní ukazuje, že bude vyšší potřeba podobných zařízení, jednak již nyní údajně celý zdravotní systém bojuje s nedostatkem kvalifikovaného personálu, zejména sester. Pociťujete taky tento nedostatek?
Z dlouhodobého hlediska je to obrovský problém. Když dám stranou finance - někdo péči o lidi, kterých bude dvakrát tolik, ale bude muset zaplatit - tak bude opravdu velký problém s personálem. Je jedno, jestli půjde o pečovatele nebo sestry. Už dneska je sester nedostatek a situace se bude jen a jen zhoršovat. Jediným způsobem, jak tomuhle čelit, je dostávat více lidí do vzdělávacího systému. Dalším faktorem je imigrační politika, protože sestry ve světe kolem nás existují.
Daří se soukromému sektoru tlačit na stát, aby tyto dvě možnosti využíval efektivněji?
Soukromý sektor, ať už ve zdravotnictví nebo v sociálních službách, je pořád minoritní, a to je problém. Informujete. Diskutujete. Dáváte fakta na stůl. Ale to je asi vše, co pro to můžete dělat. Nemáme kouzelnou hůlku, abychom schválili zákon.
„Česko vypadlo z infrastrukturní mapy Evropy. Z Berlína do Vídně se jezdí okolo, cestou o několik set kilometrů delší, přesto o několik hodin kratší. To si skutečně musíte klást otázku, jestli to tady děláme správně,“ říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč v dalším díle podcastové série Realitní Club. 
Ondřej Boháč v podcastu Realitní Club: Česko je takový Hobitín uprostřed Evropy. Žijeme si zde vlastním tempem
Reality
Růst cen energií může být likvidační
Závěrem bych poprosil otevřenost o tom, jak moc vás zasáhne aktuální energetická krize? Máte téměř třicítku zařízení, tisíce lůžek, stovky zaměstnanců…
Ta situace je likvidační. Náš provoz je energeticky náročný, a to jsme víceméně v moderních budovách, většina z nich je nově postavena nebo zrekonstruována. Mají moderní technologie, jsou zateplené. I tak je to pro nás likvidační, pokud by problém zůstal neřešený.
Jak vám energetické náklady na pacienta vyrostly?
Místo 1600 korun za klienta na měsíc máme predikci 7000 na příští rok. V takovou chvíli přestává fungovat ekonomický model. A to dávám stranou inflaci, která se promítne do nákladů na stravu, přijdou mzdové tlaky, kdy nebudeme schopni - stejně jako každý jiný- vyrovnat inflační růst. Situace je kritická.
A tedy to řešení?
Tento typ služeb nelze přestat poskytovat. Nemůžu si říct, že mých deset zařízení je neefektivních, tedy je zítra zavřu a tisíc seniorů tak pošlu na ulici. To nejde. Tady jsme opravdu dobrým partnerem pro systém, jelikož jsme součástí velké stabilní finanční skupiny a dokážeme tyto turbulentní tržní výkyvy řešit.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
PŘEHLED: Opatření vlády či EU na snížení dopadů drahých energií
Money
Očekáváte, že stát pro tyto specifické služby vyčlení nějakou zvláštní dotaci?
Ideálním řešením by bylo, aby stát všem účastníkům na trhu, bez ohledu na to, jestli jsou v garantované síti sociálních služeb nebo ne, kompenzoval inflační nárůst stejnou částkou na klienta, na lůžko, na metr. Tohle totiž zasáhne naprosto každého.
Umíte tuto situaci vnímat i jako čas příležitostí k akvizicím zařízení, která nemají krytí velké finanční skupiny?
Neříkejme tomu příležitost, protože pro nás není dobře, když se celý systém dostane pod tak značný tlak. Ve chvíli, kdy na trhu budou velké finanční problémy, lidé budou z trhu odcházet, do trhu nepotečou investice. A my, teď nemluvím za Pentu ale celou ČR, potřebujeme budovat nové kapacity. Když náklad na energie na klienta stoupne z 1500 na 7000 Kč, žádný investor do toho nepůjde, žádné nové zařízení neotevře. Ale nárůst populace 80+ bude výrazný, to víme už dnes. Pokud se tomu nezačne politická reprezentace skutečně důsledně věnovat, nedoběhne nás to až za pár let, ale už zítra.
Jan Kocián
Ve skupině Penta působí od roku 2014, v současnosti na pozici investičního manažera působícího v segmentu medical a sociálních služeb. Do byznysu vstoupil již v 17 letech, kdy založil vlastní oděvní značku.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Lukáš Kovanda: Vláda podceňuje náklady na zastropování cen energií
Názory
Česko je na chvostu světového žebříčku v délce stavebního řízení. Proč u nás trvá schválení bytové výstavby deset let? Co by měla zlepšit samospráva, a jaký podíl na tomto děsivém stavu má státní správa? To jsou témata pro expertní debatu v rámci prvního setkání Realitního Clubu, které spolu s partnery pořádá server Newstream. 
Co brání masivnější výstavbě v ČR? Realitní Club pořádá expertní snídani ke stavebnímu řízení
Reality
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
