Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?

Jmenoval jste před volbami na funkci prezidenta Svazu průmyslu a dopravy několik priorit. Která je nyní, po vašem zvolení, tou klíčovou?

V první řadě musíme doplnit naše představenstvo. Třináctého června proběhne první jednání představenstva, kde budeme volit kandidáty na tři neobsazené pozice. Interně se snažíme od členů sbírat podněty, abychom si sestavili program pro následující čtyřleté období. Věřím, že se potvrdí pět bodů, které jsem zmiňoval při své nominaci. Ale samozřejmě, aktuálně řešíme s vládou daňový balíček. Je tam celá řada věcí, které se ještě snažíme s vládou vyjednat.

Které konkrétní téma je nyní pro svaz nejdůležitější?

Poslali jsme vládě pětadvacet stran připomínek. Část jich je technického charakteru, kde se domníváme, že to bylo šité horkou jehlou. Snažíme si vyjasnit některé terminologické otázky. Například u tabákových náplní používá vláda jiný termín, než je obvyklý. To může způsobit při vyměřování daní zmatek. Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob. Snažíme se hledat jinou alternativu. Chápeme, že vláda potřebuje oněch asi dvacet miliard z daňového výnosu navíc. Ale chceme, aby za to vláda třeba upravila podmínky pro uznatelnost nákladů na vývoj a výzkum. V praxi tento nástroj firmy spíše nechtějí využívat, protože je složité se vypořádat s výkladem daňové správy.

Koruna nám nic nepřináší

Vyšší daňové odvody firem asi nejsou tématem, které by české firmy položilo.

Zvýšení odvodů o dva procentní body nepovede ke krachům firem. Ale může to mít vliv pro rozhodování o budoucích investicích. A v tom hrají roli i faktory, jako zda má konkrétní země euro, jakou má sazbu daně z příjmů právnických osob, a tak dále. Z těchto parametrů vám vyjde nějaké celkové číslo. A my jsme se v soutěži zemí v tomto součtu zhoršili. Pro některé investory je například problémem, že nemáme euro, protože jim to zvyšuje náklady při zajišťování vůči kurzovým výkyvům.

Topolánek: Přechod z uhlí na ekologičtější paliva bude teplárny stát 180 miliard

Leaders

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

ČTK

Přečíst článek

Vy jste známým zastáncem přijetí eura, nicméně Česko nesplňuje maastrichtská kritéria pro jeho přijetí.

Protože pro to vláda nic nedělá. Byl bych rád, kdybychom vytvořili pracovní skupinu, která se bude pravidelně zabývat tím, co pro vstup do eurozóny děláme. Vždy tu bude nějaká menšinová skupina, která bude proti euru nebo bude jiným způsobem zpátečnická. Ale většina národa by pochopila argumenty, kdybychom je společně přednášeli. Korunu mám rád, ale nic specifického nám nepřináší.

Pojďme zpátky k vládnímu úspornému balíčku…

Domníváme se, že některé věci vláda nedomyslela. Konkrétní příklad, vláda navrhuje zrušení výjimky pro zdanění plynu při využití v energeticky náročném těžkém průmyslu. Tuto výjimku mají všechny země kolem nás. Česko jako jediné chce prodražit výrobu ocelářů, sklářů, chemiků a dalších oborů.

Na pobídky se nesmí zapomínat

Je vládní balíček z pohledu rozvoje české ekonomiky, českého průmyslu, užitečný, nebo zbytečný?

Jsem na straně vlády v tom, že chce řešit stav rozpočtu a představila balíček. Otázkou je, zda si vybrala nejlepší nástroje. Například zbytečně vyvolává napětí kolem benefitů zaměstnanců, a přitom to přináší z hlediska úspor výdajů státu velmi malý efekt. Nekritizuji vládu za úsporný balíček, ale mohla by připravit ještě jeden balíček, pobídkový. Jehož součástí by mohlo být například zmíněné zjednodušení podpory vědy a výzkumu. Mimochodem, vláda dala najevo ochotu v úpravách pokračovat. Před deseti dny rozhodla o zřízení týmu pro strategické investice, který má navrhnout, jak zjednodušit investice v Česku.

Svaz průmyslu a dopravy si dlouhodobě stěžuje na špatnou politiku státu v oblasti migrace pracovníků do Česka. Rýsuje se tam nějaká změna?

Máme tři způsoby, jak posílit trh práce. První částí je využít masu nezaměstnaných, rodičů na rodičovské či seniorů. Tady se ministerstvo práce snaží. Druhou oblastí jsou rekvalifikace. Nejrychleji nyní jde změna pozic v administrativě. Třetí oblastí je migrace. Před rokem a čtvrt jsme vládě přinesli na podnose návrhy, co všechno má udělat, abychom dosáhli flexibilního pracovního trhu.

Teď je v připomínkovém řízení novela zákona o cizincích. Nelíbí se nám horizont, v jakém má být výsledek, tedy někdy v letech 2025 nebo 2026. A do novely není promítnuta celá řada našich návrhů. Například, aby se u vybraných chybějících profesí mohl zaručit za pracovníky zaměstnavatel a mohl s nimi žádosti o zaměstnanecké karty vyřešit až na území České republiky. Zároveň vláda nevyužívá nástroje, které již nyní má k dispozici, například takzvané fast tracky. Mohla by také z některých zemí povolit příjezd více kvalifikovaných zaměstnanců, ale vymlouvá se na nedostatečnou kapacitu svých úřadů.

Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit

Money

Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Čechům chybí flexibilita

Chcete zaměstnávat seniory a lidi evidované na úřadech práce, ale zároveň mluvíte o vědomostní ekonomice, o potřebě tvořit vyšší přidanou hodnotu. Není to protimluv? Nechtějí průmyslové podniky pořád jen levnou pracovní sílu?

Máte pravdu, že kdo je dnes nezaměstnaný, tak tam bývá nějaká překážka. Buď je tam exekuce, a musíme na to najít řešení. Často je překážkou, že lidé nejsou ochotní se za prací stěhovat. A ano, často jsou bez práce lidé bez vzdělání. Ale to není to, co hledáme, ačkoliv se to často zjednodušuje. Dnes už spíš hledáme ajťáky. Teď jsme byli na Tchaj-wanu, ale dozvídáme se, že tyto lidi skoro není možné k nám dostat. Nemyslím si, že naše ekonomika je tažená lidmi, kteří se naučili jenom číst a psát.

Jste nově zvoleným prezidentem Svatu průmyslu a dopravy, zároveň i Hospodářská komora si zvolila nového šéfa, Zdeňka Zajíčka. Jaké teď budou vztahy mezi těmito dvěma významnými organizacemi zastupujícími české podniky? Dřív to trošku mezi předchozími šéfy Hanákem a Dlouhým jiskřilo…

Jsem přesvědčený, že naše spolupráce bude velmi dobře fungovat. Každý máme trochu jiné zacílení a nějaká soutěživost tam jistě bude. Na druhé straně, za celých 12 let, co působím ve svazu, jsem patřil k těm nejvstřícnějším ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Přijde mi velmi logické, abychom na celé řadě věcí spolupracovali.

Novým prezidentem Hospodářské komory je Zdeněk Zajíček

Leaders

Dosavadní prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý po devíti letech ve funkci končí. Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze do funkce na další tři roky zvolili dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. Zajíček vystoupí na tiskové konferenci, kterou odvysíláme v 16:00.

ČTK

Přečíst článek

Hospodářská komora akcentuje jako klíčové téma energetiku. To vy ve svých prioritách nemáte.

Je to zahrnuto v tématu Green Deal. Říkal jsem, že první, co po svém zvolení udělám, je, že zřídím sekci dekarbonizace. Je to složité téma, protože na jedné straně chceme zajistit dostatek energie, ale na druhé straně za dostupnou cenu. Německo například mluví o průmyslovém tarifu, který zajistí dostupnou cenu energií pro firmy. My tu nemůžeme stát a říkat, že nám nevadí mít dvojnásobnou cenu energie. Expertní tým pro energetiku již minulý týden jednal a tohle bylo jedno z klíčových témat. Ostatně, spolu s Hospodářskou komorou jsme loni prosadili zastropování cen energie pro střední a velké firmy.

Jádro je budoucnost

Na jakém základě má stát energetická bezpečnost Česka? Má to být jádro, nebo plyn?

Jednoznačně jádro. Ale od roku 2015, kdy jsme schválili státní energetickou koncepci, se celá Evropa posunula k tomu, že celá řada států nevidí dlouhodobou budoucnost s plynem. Já ji vidím. Nicméně, musíme být velmi opatrní, nemůžeme ji postavit na plynu, pokud ho Evropa nebude vnímat jako dlouhodobě udržitelný zdroj. Pokud bychom šli proti proudu, Evropa nám plyn zatíží různými poplatky. Musíme budovat takový zdroj, který bude obhajitelný jako zelený. A tam patří jádro.

Mluví se o tom, že Němci budou blokovat český zájem budovat další jaderný zdroj.

Francie je protiváha Německu. Máme tady celou řadu států, které chtějí budovat jaderné zdroje. A jsou to docela zelené země, které uvažují o jádru, Švédsko, Finsko. V jádru nevidím nejmenší problém. Ano, bude drahé na vybudování. Tady si neříkáme úplně pravdu, za kolik to bude. Ale je důležité vybrat někoho, kdo to budu umět vybudovat v daném čase.

A je také otázka, jestli se bavíme o velkých zdrojích, nebo třeba o malých reaktorech. Je otázkou, jak se Evropa rozhodne. Věřím plynu, měli bychom na něm dalších deset až patnáct let stavět svoji budoucnost. Jenom říkám, buďme realističtí. Ještě, než začala válka na Ukrajině, už se na půdě Evropské komise velmi vážně začalo bavit, jestli neudělat bariéry proti plynu. Německo nám nyní pomůže, protože si plyn buduje jako svůj základ. Ale jen do času. Dokud technologie neumožní Německu využívat něco jiného.

Jaroslav Míl: Sedm bodů, které zachrání českou energetiku

Názory

Jeden z nejfundovanějších expertů na energetiku a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl popisuje pro newstream.cz v sedmi bodech svůj pohled na to, jakým směrem a v jakých krocích by se měla ubírat česká energetika, aby přežila současné výzvy. Doporučuje, co by se mělo stát, aby Česko mělo bezpečný systém a přiměřeně drahou elektřinu a plyn.

Jaroslav Míl

Přečíst článek

Nové jádro může stát v Česku třeba až za dvacet let. Neujel nám vlak?

Mohli jsme začít před deseti lety. To je taková česká specialita. Když se budeme teď bavit o tom, co se má stát, tak si tady za deset let budeme povídat o tom, že jsme prošvihli deset let. Jasně říkám, Dukovany dodělat, pracovat na Temelínu. Trh se nějakým způsobem vyvíjí, ale je třeba něco dělat.

Jan Rafaj (46)

Český podnikatel a ostřílený manažer. Období mezi roky 2006 až 2017 strávil na různých manažerských postech v ostravské hutní skupině ArcelorMittal, dnes Liberty Steel. Od roku 2017 je jednatelem ostravské společnosti Heimstaden Czech, která je největším poskytovatelem nájemního bydlení v Česku a dědicem více než 40 tisíc bytů po důlní firmě OKD. Od roku 2011 byl viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. V květnu 2023 byl zvolen prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, když ve druhém kole volby porazil Mirka Topolánka. Ve funkci tak vystřídal Jaroslava Hanáka.

Dalibor Martínek: Chápe vůbec někdo, proč chce stát dělit ČEZ? Ví to snad nějaký poradce premiéra?

Názory

Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Šéf burzy Petr Koblic: Nikdo nechce dát ČEZ pryč z burzy. Jde jen o to, jak stát firmu „rozřízne“

Leaders

Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?

Dalibor Martínek

Přečíst článek