Česko dodalo Ukrajině za rok války s Ruskem výzbroj a munici asi za dvacet miliard korun, říká Jiří Hynek, šéf Asociace obranného a zbrojního průmyslu ČR. Z hlediska zbrojní pomoci Ukrajině je český příspěvek významný. Kolik přesně tanků či houfnic dodal stát nebo české firmy však nechce odhalovat. Evropa je podle Hynka nyní na hranici svých schopností dodávat na Ukrajinu vojenskou techniku. Zle podle něj zanedbala zbrojní průmysl. Pokud by nastal třeba konflikt s Ruskem, Evropa by byla načapána v nedbalkách. 

Jaká je celková česká vojenská pomoc Ukrajině od doby, kdy před rokem Rusové vtrhli na Ukrajinu?

Čísla ještě nejsou úplně známá, ještě je nezná ani ministerstvo průmyslu a obchodu. Budou v polovině roku. My odhadujeme, že na Ukrajinu šlo vojenského materiálu za zhruba dvacet miliard korun. Největším procentem se na tom podílelo to, co je nejdražší. To znamená těžká technika, tanky, raketomety, houfnice, ale i speciální podvozky Tatra. Na ty si Ukrajinci montovali vlastní nástavby.

Rok ruské invaze na Ukrajinu. Jak vypadala očima českých i světových fotografů:

Když se na to podívám z pohledu objemu, nejvíc jsme dodávali munici, hlavně velkorážovou. Tím myslím munici do houfnic a do raketometů. Ne všechno se vyrábělo v České republice. Z těch dvaceti miliard byla výrazná část tvořena tím, co se našim obchodníků podařilo někde sehnat, zvláště sovětské ráže. Na tom je postaveno gro ukrajinské techniky. Nám se podařilo ve světě sehnat volné zásoby a dodat je na Ukrajinu. Obchodně je to zajímavé, pro Ukrajinu důležité, ale těch dvacet miliard nevypovídá o schopnostech výroby v České republice.

Rok ruské invaze na Ukrajině. Podívejte se:

Těch dvacet miliard korun, to jsou tržní ceny? Nebo je v tom i nějaká část „charity“, dodávek za jiné než tržní ceny?

Co dodáváme my, jsou opravdu reálné ceny. Co dodává ministerstvo obrany, neumím říct, zda šlo o nějaké zásobové ceny. Co dodali čeští výrobci, bylo za peníze, ukrajinská strana to platí. Od českého průmyslu tam byly také dary. Ale na druhou stranu, zaměstnanci chtějí výplatu, dodavatelé energií chtějí zaplatit energie, dodavatelé materiálu chtějí zaplatit materiál. Čeští výrobci to nemohou dávat zadarmo. Můžeme dávat Ukrajině velice příjemné ceny.

Kolik těžké techniky jsme dodali na Ukrajinu? Kolik tanků či děl?

Většina smluv je pod dohodou o utajení. Nechceme, aby protistrana věděla, čím se Ukrajinci vybavili. Přesné počty prostě není dobré zveřejňovat.

Dodávky zbraní na Ukrajinu válku neprodlužují, je tomu naopak, řekl kancléř Scholz

Leaders

Dodávky zbraní na Ukrajinu, která už rok čelí ruské invazi, válku neprodlužují, je tomu naopak. Na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin podle kancléře nemůže se svými mocenskými ambicemi na úkor svých sousedů zvítězit, Ukrajina se proto může na Berlín v další podpoře spolehnout. Scholz zároveň vyzval západní spojence, aby se co nejrychleji připojili k německým dodávkám tanků na Ukrajinu.

ČTK, obi

Přečíst článek

Ukrajina hlásila potřebu dělostřelecké munice kalibru 155 milimetrů. Jsme schopni tuto potřebu naplnit?

Sto padesát pětka je standard NATO. Nemyslím si, že by na Ukrajině bylo tolik systémů této ráže, jsou to spíš desítky těchto houfnic. Ukrajinci mají mnoho houfnic ráže 152 milimetrů, což je stará sovětská ráže. Pokud vím, potřebují dodávky právě této ráže.

To je Česko schopné dodávat?

Něco jsme dodávali, ale z toho, co se nám podařilo sehnat někde ve světě. Výrobní schopnost máme především na sto padesát pětku, protože používáme standardy NATO.

Dá se český příspěvek nějak konkretizovat? Přestože, jak říkáte, existují informační embarga.

Většina výrobních kapacit České republiky v oblasti munice, té velkorážové, je směřována na Ukrajinu. Něco jde i do Polska, ale tam si nejsme jistí, zda to také neskončí na Ukrajině. Poláci hodně cvičí ukrajinské vojáky. Berou toho relativně hodně z „Česko Slovenska“. Střely se vyrábí na Slovensku, my dodáváme jen část náboje. My nemáme schopnost vyrábět úplně všechno. Česko-Slovensko tvoří jeden výrobní celek.

Andor Šándor: Ukrajina nikdy nezíská Krym zpět. To by byla třetí světová válka

Leaders

Před rokem, pár dní po ruské invazi na Ukrajinu, jsme válečnou situaci rozebírali s generálem a bezpečnostním expertem Andorem Šándorem. Tehdy Šándor tvrdil, že Rusové během prvních dnů sice nedosáhli cílených výsledků, nicméně nepředvedli všechno, co dovedou. Za poslední rok toho už předvedli mnohem víc. Zničili ukrajinskou energetickou infrastrukturu, mohutně mobilizovali. Především však ukázali, jak dokážou bez mrknutí oka obětovat tisíce vlastních vojáků. Jaká je podle Šándora situace na bojišti nyní, kdy Rusové podnikají na Donbase rozsáhlou ofenzivu?

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak velký je český podíl dodávek zbraní na Ukrajinu v porovnání s celou Evropskou unií či celým světem?

Těžko říct. Kdybych počítal náš příspěvek v poměru na jednoho obyvatele, tak budeme patřit do popředí. Ale musíme si uvědomit, že česká výroba vojenského materiálu tvoří z celosvětového hlediska 0,2 procenta. Za první republiky jsme tvořili zhruba třicet procent celosvětové výroby. Ale když se současná produkce přepočte na jednoho obyvatele, je náš příspěvek dosti významný.

Česko je specialistou na ruční střelné zbraně, známá je například puška Bren. Míří i tyto produkty na Ukrajinu?

Dodáváme to tam v limitovaném množství. Pro speciální jednotky. Protože základ ukrajinské armády stále spočívá na útočné pušce Kalašnikov. Která se vyrábí v leckterých zemích světa kromě České republiky. K tomu je příslušný náboj 7,62, který se také v Česku nevyrábí. Něco jsme na Ukrajinu dodali, ale byly to většinou skladové zásoby.

Svoboda Evropy je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, řekl Zelenskyj v Bruselu, kam přijel prosit o zbraně

Politika

Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, zdůraznil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu. Pro bezpečnost regionu je významná zejména jednota, upozornil prezident země, která se s podporou západních spojenců už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

ČTK

Přečíst článek

Jakým způsobem zbraně na Ukrajinu putují? Je to tajné? Je to auty, po železnici? Přes Slovensko nebo přes Polsko?

Abych řekl pravdu, vlastně to ani nevím. Vím, že jsou speditérské firmy, které to umí. Ale nepátral jsem, jakým způsobem se to tam vozí. Lepší je to nevědět. Znám pár příběhů ze začátku války. Trasy byly velmi utajované. Vím, že jistá firma dostávala instrukce během cesty a nevěděla do poslední chvíle, kde se dostane na hranice. Jak to funguje dnes, neumím říct. Ale funguje to.

Ukrajinský prezident Zelenskyj nyní jezdí po Evropě a žádá další zbraně, aktuálně třeba stíhačky. Má Česko ještě co nabídnout, zejména pokud jde o tyto vyspělejší systémy?

Diskuse o vyspělejších technologiích mi trochu připadá jako utopie. Dovézt na Ukrajinu západní stíhačky, to znamená výcvik celého personálu, nejen pilotů. Zajištění servisu, logistiky, zbraňových systémů. Neumím si představit, jak by se to v reálné době dalo udělat. Představa, že by tam nyní někdo dodal letadla F-16 nebo F-35 je utopická. Dva roky byste museli budovat logistický systém. To není jednotlivá zbraň, která by se dala použít jen tak. Přemíra technologií spíš nyní dělá Ukrajincům vrásky na čele. Chybí logistika, výcvik na těch zbraních.

Čím by tedy nyní mohla Evropa Ukrajině pomoct, aby se dokázala bránit Rusku?

Když bych měl mluvit za český obranný průmysl, jedeme na maximum našich výrobních kapacit. Třeba některé speciální podvozky bychom mohli vyrábět víc, ale chybí nám na to lidi. Na Ukrajině jsou lidé, kteří by u nás uměli vyrábět. Je to o tom, zda se Česko dohodne s ukrajinskou stranou, aby tito lidé byli uvolněni pro výrobu v České republice. Nejedná se o tisíce lidí, spíš o několik set. Maximálně tisíc zaměstnanců, kteří by dočasně pomohli v Česku třeba montovat techniku, obrněné transportéry, možná i nějaké tanky. Ale představa, že by Evropa najednou zdvojnásobila výrobu munice, to je utopie. Nejsou suroviny, nejsou materiály. Ve výrobě munice jede Evropa na maximum svých kapacit.

Zlatá horečka na největším staveništi světa. Západní firmy se chystají na riskantní obnovu Ukrajiny

Money

Stovky západních firem se v posledních týdnech účastní konferencí a výstav ve Francii, Polsku i jinde týkajících se možností podílet se na obnově ruskou invazí zničené Ukrajiny. Mluví se o nové „zlaté horečce na největším staveništi světa“ či dalším „Marshallově plánu“. Rekonstrukce země, která si příští týden připomene smutné roční výročí od zahájení invaze, si vyžádá stovky miliard dolarů. Ale není to bez rizika, píše deník The New York Times.

duk

Přečíst článek

To se týká i Česka?

V Evropě jsou jenom tři výrobci nitrocelulózy. Což je základní surovina k tomu, abyste mohl vyrábět munici. Jeden výrobce je ve Francii, a ten je momentálně mimo provoz, protože tam došlo k havárii. Jeden je v Česku, Synthesia v Pardubicích, a jeden je v Srbsku. Jiný významný výrobce nitrocelulózy v Evropě není.

Takže Evropa je na horní hranici svých kapacit, jak zbrojně pomoci Ukrajině?

Třicet let se evropské orgány a evropské vlády snaží poškodit svůj vlastní zbrojní průmysl. Protože si myslí, že bude mír. Snížily jeho výrobní kapacity, vyhánějí výrobce základních surovin mimo Evropskou unii. Najednou říkají, že by bylo potřeba zvýšit výrobu. A říká se, jak dlouho se něco ničí, tak dlouho se to napravuje. Neumím si představit, jak by se nyní mohla zvýšit třeba výroba základních surovin nutných pro výrobu střelného prachu, pro výrobu tanků nebo houfnic. A nikdo dosud nezměnil pravidla. Ještě před třemi roky by vám trvalo deset let, než byste vyřídili všechna povolení pro výstavbu továrny na munici.

Francie nyní slavnostně oznámila, že na Ukrajinu už dodala osmnáct houfnic Caesar. A že nyní finišuje výroba dalších dvanácti houfnic. Ale požadavek Ukrajiny je tisíc houfnic. Jednu z největších evropských armád má Francie. A ta nemá ani vlastní výrobu malometrážní munice.

Chcete naznačit, že Evropská unie není připravená na potenciální eskalaci konfliktu s Ruskem?

Není připravená. Zeptejte se jednotlivých evropských vlád, kolik munice mají na vedení boje. Standard je, že byste měl mít od všech druhů munice na třicet dní palebného průměru. Předpokládá se, že během těch třiceti dnů zmobilizujete vlastní zbrojní průmysl. Tipuji, že nyní mají evropské země zásobu munice na tři až sedm dní. Nikdo nemá třicet.

Jiří Hynek (62)

Je český manažer, politik a ekonomický diplomat v obranně-bezpečnostním sektoru a od roku 2011 prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.