Nobelovu cenu za ekonomii letos získává Američanka Claudia Goldinová, jako třetí žena v historii udílení ceny od roku 1969. Goldinová působí na Harvardově univerzitě.

Goldinová zevrubným studiem historických materiálů, až dvě stě let starých, doložila, že řada dějinně důležitých strukturálních změn trhu práce postavení žen na něm ve skutečnosti zlepšila přirozeně, „tržně“. Aniž by tedy bylo třeba státní regulace ve jménu prioritizace agendy rovnosti žen a mužů na trhu práce. Rozdíl ve výdělcích mužů a žen podle Goldinové v ekonomicky rozvinutých zemích výrazně klesl během průmyslové revoluce v letech 1820 až 1850. A následně v letech 1890 až 1930, kdy v důsledku technologického pokroku například v zemědělství či v průmyslu vzrostla poptávka po pracovnících a pracovnicích úředního typu. 

Nobelovu cenu za ekonomii získala jako třetí žena v historii Američanka Goldinová

Leaders

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to švédská Královská akademie věd.

ČTK

Přečíst článek

V letech 1930 až 1980 už ale podle Goldinové zůstal rozdíl ve výdělcích mužů a žen prakticky neměnný. Goldinová tak zpochybňuje hypotézu, že hospodářský růst sám o sobě vede ke srovnávání výdělků mužů a žen. Potvrzuje tak svoji proslulou U-křivku ženské participace na trhu práce. Ta se kolem roku 1790 pohybovala na úrovni kolem 60 procent; zhruba 60 procent vdaných žen tedy bylo zaměstnáno, na příklad v zemědělství. Do období těsně před první světovou válkou ovšem míra jejich participace poklesla, i na méně než deset procent. Od té doby zase stoupá, jenže úrovně roku 1790 dosáhla vlastně až na sklonku 20. století. Ekonomický růst tedy vskutku nutně neznamená více pracovních příležitostí pro ženy, přestože se takový závěr nabízí – například s ohledem ne rozvoj sektoru služeb, jenž se s ekonomickým růstem dostavuje.

Kariérní pauza kvůli rodičovství ženy diskriminuje

Rovněž nerovnost ve výdělcích se s ekonomickým růstem vždy automaticky nesnižuje. Klíčovým důvodem zmíněné stagnace v rozdílu výdělků mužů a ženy mezi lety 1930 a 1980 je systémová změna trhu práce, která tentokrát ženám nepřála. Spočívala ze zásadní přeměny v odměňování. Pracovníci už zejména po druhé světové válce nebyli zdaleka tolik jako ještě před ní vypláceni „od kusu“, například od počtu ušitých oděvů, ale na základě měsíční mzdy.

Nobelovu cenu za mír má íránská bojovnice za práva žen

Leaders

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.

ČTK

Přečíst článek

Goldinová prokázala, že s přechodem na systém měsíčních výplat se snížil vliv vlastní produktivity konkrétního pracovníka, třeba šičky, na její výdělek. Naopak stoupl vliv jiných faktorů; zaměstnavatelé zejména s přechodem na systém odměňování za delší časový úsek začali výdělkově upřednostňovat pracovníky s dlouhou a nepřerušenou pracovní kariérou.

V současné době ekonomický výzkum potvrzuje Goldinové hypotézu a dokládá, že rodičovství, tedy přerušení pracovní kariéry z důvodu péče o dítě či děti, v ekonomicky vyspělých zemí takřka zcela vysvětluje rozdíl ve výdělku mužů a žen. Zaměstnavatelé v řadě případů žádají po pracovnících stálou dostupnost a časovou pružnost, což pečující matky v konkurenčním boji s muži na trhu práce zpravidla znevýhodňuje. To se následně promítá v jejich relativně nižším výdělku i na stejné pozici, a to po celý zbytek pracovní kariéry. Žena v očích běžného zaměstnavatele totiž už muže obvykle nedožene ve svém kariérním rozvoji, když podstatný čas musela věnovat péči o dítě. Muž se totiž profesně rozvíjí taktéž, po celý zbytek své pracovní kariéry, ovšem bez onoho přerušení. 

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtete zde

Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“

Leaders

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“.

ČTK

Přečíst článek

Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky

Leaders

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

ČTK

Přečíst článek