Každý den zemře v Česku 100 až 150 lidí na onemocnění srdce nebo cév. Děsivou statistiku by pomohlo zlepšit například i to, kdyby častěji chodili na preventivní prohlídky. A podle jednoho z nejznámějších tuzemských kardiologů Miloše Táborského by tomu mohla pomoci i digitalizace medicíny. Rozhovor s prestižním lékařem přinesl magazín Newstream CLUB.

Trpíte nemocí z povolání a díváte se na lidi kolem sebe jako na svoje potenciální pacienty?

Obecně se na lidi dívám jako na lidi a vůbec nehledám pacienty. Na druhou stranu, když se mě kdokoliv zeptá a požádá o pomoc, rád mu pomůžu. A priori sledovat lidi kolem sebe jako potenciální pacienty považuji za patologické. Základem vztahu mezi lékařem a pacientem má být seriózní, kvalitní a kultivovaný dialog vedoucí ke vzájemnému pochopení a kompromisu při nastavování léčby. Komunikace je základem vztahu lékaře a pacienta.

Zmiňujete kompromis. To, znamená, že někdy musíte pacienta přesvědčit k léčbě?

I na takové případy někdy narážím. A hned vám řeknu jeden příklad. Ve své praxi mám velmi vzdělanou ženu se závažnou poruchou srdečního rytmu, kterou jsme jí doporučili řešit ablací jakožto běžným a bezpečným zákrokem. Ona tento léčebný postup přes všechna rizika odmítla a rozhodla se léčit konzervativní cestou za pomoci bylinek.

Vychází podzimní Newstream CLUB. S Radimem Paříkem, Christinou Meinl nebo Lubomírem Typltem

Leaders

Jak zůstat relevantní i v nadcházejících letech? Jak se udržet v kondici a jak vytvářet dlouhodobou hodnotu? Nejdůležitější témata současnosti pohledem řady významných osobností českého byznysu, veřejného dění i umění nabízí podzimní magazín Newstream CLUB. Radim Pařík vysvětluje, proč je vyjednávání novou dovedností pro 21. století a Christina Meinl, dědička slavného kávového impéria připomíná, jak je v byznysu důležité neustále se adaptovat.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Co Češi a kardiovaskulární onemocnění?

Aktuálně jsme na čtvrtém místě žebříčku úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Podle statistik v Česku umírá na nemoci srdce či cév denně od 100 do 150 lidí. To je katastrofické číslo. Mimochodem statistická data ukazují, že v době, kdy pandemie covidu byla ve své nejintenzivnější části, tedy někdy na přelomu roku 2020 a 2021, tak úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění dosahovala vyšších čísel než covid.

Měla jsem za to, že Češi za posledních dvacet let změnili návyky. Pijí například kvalitnější kávu a jedí zdravější jídla. Nezměnilo se to tedy?

Bohužel musím konstatovat, že nezměnilo. Jak ukazují data z OECD, za 20 let jsme neučinili prakticky žádný pokrok. Posunutí směrem dolů, tedy k nižší úmrtnosti na kardiovaskulární choroby, je velmi malé. Skutečně bychom na tom měli zapracovat a začít edukovat českou populaci. Shodou okolností právě dnes odpoledne natáčíme první díl ze série videí, která mají Čechy i v těch nejmenších a nejodlehlejších tuzemských obcích motivovat k preventivním prohlídkám.

Tím největším problémem je tedy to, že Češi nechodí na preventivní prohlídky?

Nejenom to. Česká populace je rovněž riziková, nežije zdravým způsobem života, a k tomu navíc nechodí na preventivní prohlídky. Já sám pracuji například na systému digitální kardiovaskulární prevence.

Lékařka olympioniků Karolína Velebová: Smiřme se s tím, že stárneme

Enjoy

Patří k nejlepším lékařkám pohybového aparátu u nás. A když se některému vrcholovému sportovci něco přihodí, pravděpodobně skončí v její ordinaci. Karolína Velebová založila kliniku Body Solution Clinic. Jak těžké je v Česku podnikat v oblasti zdravotní péče? A proč může být podzim velmi nebezpečný pro amatérské sportovce? Na to odpovídá prestižní lékařka v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

A týká se to především střední generace?

Původně byly preventivní prohlídky plánované od 50 let výš. My se dnes tuto hranici snažíme snížit a zavést prohlídky už od 40 let. Už čtyřicátníci si nesou významná zdravotní rizika, která by se měla odhalit včas a začít se léčit.

Zřejmě nečastějším onemocněním srdce je infarkt. Snižuje se věková hranice pacientů, kteří jím procházejí? Může ho prodělat například i pětadvacetiletý člověk?

Může a většinou jde o jedince, kteří na první pohled vypadají zdravě. Často může jít i o sportovce. Další kategorií mohou být mladí, kteří mají vysoký cholesterol a nijak se neléčí.

Co kromě prevence by mohlo pomoct ke snížení počtu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění?

Velmi důležitá je dobrá dostupnost specializované péče a zároveň podpora praktických lékařů, kterým můžeme předávat nekomplikované případy a věnovat se těm výjimečným a obtížným.

Jste jedním z průkopníků telemedicíny. Můžete přiblížit, o co konkrétně jde?

Telemedicína je velkým tématem posledních 10 let a její využití razantně uspíšila i covidová pandemie. Tehdy se ukázalo, že triviální telemedicínské postupy, jako je dálková komunikace s pacientem, vyšetření na dálku nebo e-recept, jsou velmi zásadní pro fungování celé společnosti. Principiálně je telemedicína sledování fyziologických parametrů člověka, například tepu, pomocí jednoduchých technologií, které jsou napojeny do systému. Ten pak pomocí hlášení upozorňuje lékaře, že s pacientem není všechno v pořádku a že by měl něco změnit.

Biohacking: Chodí chřipka okolo. Co jíst, abychom se jí ubránili

Enjoy

S příchodem studeného počasí se často z našeho jídelníčku vytrácí pestrost. A to je škoda. Podzim nabízí mnoho chutných plodů, které jsou napěchovány vitamíny na podporu imunity. Už naši předkové věděli, že denně jedno jablíčko udržuje stálé zdravíčko.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Jak se telemedicína za deset let posunula?

Vlivem technologického boomu je i posun v telemedicíně obrovský. A významný rozvoj je telemedicíně predikován medicínskými, technologickými i ekonomickými experty i do budoucna.

Je vývoj telemedicíny v Česku srovnatelný s vývojem v západních zemích?

Telemedicína je v Česku dnes realistickou záležitostí. Bohužel jen jedna malá část je hrazena zdravotními pojišťovnami. Proto se nyní snažíme spolu s dalšími partnery, jako je například VZP, vypracovat pilotní projekt, který by prokázal, že sledování u pacientů s pokročilým srdečním selháním má smysl a má být hrazeno ze zdravotního pojištění. Významně by to mohlo kapacitně ulevit urgentním příjmům v nemocnicích. Jak asi všichni víme, často v nich pacienti musejí čekat i dlouhé hodiny. Zatím programy některých pojišťoven hradí určité formy telemedicíny, ale není to generální. Ideální by bylo, kdyby došlo na systémovou změnu a aby telemedicínské postupy měli k dispozici všichni, ať už paní z Aše, nebo z Ostravy.

Na systémovém řešení se už pracuje?

Ano, pracuje. V rámci Národního telemedicínského centra Fakultní nemocnice Olomouc, referenčního pracoviště Ministerstva zdravotnictví ČR pro digitální medicínu, nyní řešíme, jak modelovou situaci 10 základních diagnóz přenést do systému a uvést do praxe.

Co přesně to bude znamenat pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním?

Například budete trpět komplikovanou hypertenzí a váš praktik si nebude vědět rady, začne vás telemedicínsky sledovat, může váš případ konzultovat se specializovaným centrem pro léčení hypertenze atd.

Nenaráží telemedicína v Česku na nedostatečnou digitalizaci?

Digitalizace ve zdravotnictví je tématem na celém světě, nejenom v Česku. A i když to tak nevypadá, i v tomto ohledu jsme se již posunuli. Například v roce 2022 se Česká republika po vzoru dalších členských států EU zavázala k tzv. Evropskému prostoru pro zdravotní data (EHDS). To je systém, do kterého by lékař zanášel výsledky všech vyšetření a testů, k nimž by posléze měl přístup každý lékař.

České zdravotnictví není připraveno na krize, jako byl covid

Zprávy z firem

České zdravotnictví podle mezinárodního Indexu připravenosti zdravotnictví (Healthcare Readiness Index - HRI) není dostatečně připraveno na další krize, jako byla epidemie covidu-19. V EU je Česká republika na desátém místě ze 27 zemí, když získala 55,7 bodu ze 100 bodů a meziročně si pohoršilo. Index každý rok zpracovává organizace Globsec, jejíž zástupci se minulý týden sešli v Praze.

ČTK

Přečíst článek

Vlastně tedy taková zdravotní karta v digitální podobě?

Která by vám ale výrazně ulehčila život. Například i na dovolené v zahraničí, kdyby se vám něco stalo, lékař by o vás měl veškeré potřebné informace.

Telemedicína má rovněž v případě pacientů s kardiovaskulárním onemocněním snižovat počet hospitalizací. To má i pozitivní ekonomické dopady, že?

To jasně potvrzují i data, která jsou veřejně dostupná, ze zemí, jako je Německo, Velká Británie nebo USA. Například německá data sbíraná na velkém souboru pacientů se srdečním selháním ukazují, že snížení nákladů na léčbu, protože se sníží rehospitalizace, jsou někde kolem 18 až 20 procent. Mně ale samozřejmě jde primárně o bezpečnost pacienta a kvalitu jeho života. Nikdo nechce trávit co tři měsíce na urgentním příjmu a hodiny čekat, než bude vyšetřen. Samozřejmě musíme ale stále všichni připomínat, že digitální medicína neléčí, ale pomáhá. Kontakt s pacientem a komunikace s ním jsou strašně důležité.

Před několika týdny byl vaší pacientce voperován takzvaný fyziologický kardiostimulátor. Jak významný je to medicínský posun?

V oblasti trvalé kardiostimulace velmi zásadní. Už několik let se snažíme ve spolupráci s firmou Biotronik využít nejnovější technologie tak, aby se umělá srdeční stimulace velmi blížila té fyziologické. Pro pacienta to znamená méně komplikací a méně epizod srdečního selhání. Funguje to velmi dobře, ale zatím nemáme dlouhodobé výsledky. Jde nicméně o výrazný pokrok.

Miloš Táborský

Přednosta 1. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc je autorem stovky odborných publikací, mimo jiné i velké učebnice Kardiologie nebo Digitální medicína I a II. V letech 2015 až 2023 byl předsedou České kardiologické společnosti. V současné době vede Kardiovaskulární centrum FNOL a LF UPOL, je předsedou České asociace preventivní medicíny ČKS a je členem vedení Council on Stroke Evropské kardiologické společnosti. Založil Národní telemedicínské centrum FN Olomouc.

Musil z Penty: Zacelíme jizvy v centru Prahy

Reality

David Musil pracuje v Pentě na realitních projektech už šestnáct let. Dřív byl jeho šéfem Petr Palička, ale od července jeho roli Musil převzal. Stal se výkonným šéfem Penta Real Estate.

lib

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy

Názory

Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek