Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Karel Havlíček: Cena dvou bloků Dukovan bude sedm set až devět set miliard korun

Karel Havlíček
Profimedia
Dalibor Martínek

Kdybychom byli ve vládě, jinak bychom nerozhodli, říká o vyhlášení vítěze soutěže na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, korejské společnosti KHNP, Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu za ANO. Cena celého projektu podle něj ovšem bude jiná, než vláda prezentuje. „Stát bude muset vynaložit sedm set až devět set miliard korun,“ říká Havlíček. Započítává do toho i úroky z financování. A vláda podle něj neřekla, kde tyto peníze vezme.

Reklama

Vláda schválila výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Postaví je korejská KHNP. Jeden blok by podle vlády měl vyjít na přibližně 200 miliard korun. Jak se k tomu stavíte jako bývalý ministr průmyslu?

Není pro mě překvapení, že vyhráli Korejci. Dali skutečně velmi dobrou nabídku. Pokud je to kolem dvou set miliard, jak tvrdí vláda. Už se objevují informace, Korejci vydali tiskovou zprávu, že to bude 220 miliard korun. Musím se na to ještě podívat. Kdyby to bylo 200 miliard, odpovídá to tomu, co jsme čekali my, když jsme v roce 2019 zahájili jaderný program. Dávali jsme indikativní cenu někde kolem 160 miliard. A když připočtu inflaci, tak to odpovídá těm 200, 210 miliardám.

Je důležité si uvědomit, že o tom nerozhoduje vláda, to už je jenom finální akt. O tom rozhoduje společnost ČEZ a bezpečnostní složky. ČEZ se na to dívá z úhlu pohledu energetiky, ekonomiky, technologie. Bezpečnostní skupina se na to podívá z geopolitického úhlu pohledu. Pokud se tyto dvě skupiny sjednotí, a je zjevné, že se sjednotily, tak vláda v podstatě nemůže rozhodnout jinak.

Dukovany

Rozhodnuto. Dukovany rozšíří Korejci. Stavět se budou „jen“ dva bloky

Největší zakázka v novodobé historii Česka má vítěze. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví za stovky miliard korejská KHNP. Vládní kabinet Petra Fialy jí dal přednost před francouzskou EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl premiér.

Přečíst článek

Reklama

Dává za vás, a tím i za ANO, toto rozhodnutí a korejská nabídka smysl?

Kdybychom tam byli my, tak zřejmě nerozhodneme jinak. Jiná věc je, jestli vláda neměla být odvážnější, a neměla si nechat udělat i třetí a čtvrtý blok v Dukovanech. Mohla to dát do jednoho balíčku.

Vládě vyčítám jinou věc, a sice, že nebyla schopná připravit finanční model. Měla dnes říct, že bloky postaví ten a ten, ale financovat to budeme z toho a z toho. Největší problém je, jak se to odfinancuje. To nemůže financovat ČEZ. Bylo to na hraně, když by to byl jeden blok. Když jsou to dva bloky, už nemá šanci. Není to tak velký subjekt, který by na to byl schopný dát garance. Musí to financovat stát. A musí se říct ten model. Odkoupí společnost Dukovany stát od ČEZu? Nebo vykoupí podíly minoritních akcionářů? A říct, že o tom ještě budeme jednat, to je úplně šílené. Bude to stát 800 miliard korun…

Mluví se o podstatně nižší částce…

V tom je i cena peněz. To je stejné, jako když máte hypotéku na třicet let. To znamená, že stát bude muset vynaložit sedm set až devět set miliard korun na dva bloky. To je investice, která tu nikdy nebyla. A musí se říct, kdo to zaplatí. Z rozpočtu to nejde. Vláda musí říct, jestli se zvýší zadluženost státu, nebo se na to najde nějaký jiný zdroj, třeba přes důchodové pojištění. Nevím. Prostě nějaký jiný způsob financování. To vláda neřekla, a to je pro mě zcela zásadní.

Jaderná elektrárna Temelín

Francouzi, nebo Korejci. Kdo dostaví české „jaderky“, bude jasné v červenci

Energetická skupina ČEZ, která má na starosti jaderný tendr, v pátek předala vládě nabídky, které obdržela na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku. Závazné nabídky na konci dubna podaly francouzská společnost EDF a korejská firma KHNP.

Přečíst článek

Jak se výstavba nových jaderných bloků projeví v cenách energií?

Pokud bude cena výstavby taková, jak je deklarováno, a nemám důvod jí nevěřit, tak výkupní cena energií bude někde mezi sedmdesáti nebo osmdesáti eur za megawatthodinu, což je méně, než je současná cena. Pokud se do té doby ceny nijak zásadně nesníží, tak je to výhodné. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet cena na burze.

Kdyby hnutí ANO mohlo o dostavbě jaderných bloků rozhodovat, nerozhodli byste jinak?

Ve stávající konstelaci bychom ani nemohli rozhodnout jinak. Jediné, co bychom zvažovali, by bylo víc bloků.

Korejci využívají reaktor licencovaný americkou společností Westinghouse, která s nimi vede spor o to, že nemohou tento reaktor využívat například v Evropě. Není to riziko celého tendru, že se Američané postaví proti?

Menší riziko to je, ale nemyslím si, že je to úplně zásadní riziko. Vláda v podstatě neměla jinou možnost, nemohla to dát Francouzům, protože by se okamžitě postavily proti bezpečností složky a minoritní akcionáři. Vláda nemůže rozhodnout neekonomicky a neenergeticky a spekulovat na to, že možná dobře nedopadne nějaký soudní spor. Bez takového rizika se takto velký obchod nedá udělat.

Záporožská jaderná elektrárna

Energetické lekce z války: Ukrajinci našlapují mezi ozvěnami Černobylu a vyhlídkami obnovy

Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.

Přečíst článek

Je reálný časový rámec, který vláda předložila, tedy jeden jaderný blok ve zkušebním provozu v roce 2036?

Kupodivu se dodržuje časový rámec, který jsme nastavili v roce 2019. Hlavně proto, že jsme tenkrát neměli velké oči, byli jsme rozumní v rámci přípravy stavby. Domnívám se, že časový harmonogram je reálný. Když se podíváte na jiné stavby, hlavní problém je v přípravě. My jsme si na přípravu stavby dali deset let. V jiných zemích si dávají čtyři nebo pět let. A potom se to prodlužuje. A druhou věcí je spolehlivost dodavatele. Korejci jsou spolehliví.

Nebude Česko příliš závislé na Korejských dodavatelích, na jejich technicích?

Neviděl jsem definitivní nabídku, ale když jsme tendr připravovali my, tak bylo v dokumentaci podíl českých dodávek 65 procent. Předpokládám, že toto bylo jedno z kritérií pro rozhodování. A chtěl bych vidět i detail, to znamená, že ne že někdo slíbí pětašedesát procent, a pak se práce bude někam přeprodávat. Předpokládám, že zejména stavební část půjde za českými dodavateli. Primární okruh si samozřejmě dodají sami. Když je to dobře uzavřená smlouva, tak mě netrápí, odkud je management. Korejci se zavázali, že tam budou čeští dodavatelé.

Má Česko ještě potenciál dodat jaderné inženýry, kvalifikované pracovníky v této branži? Nebo to bude vysloveně korejský projekt?

Česko je v oblasti energetiky stále poměrně silné. A máme tu desítky kvalitních firem, které jsou dodavatelé do různých světových destinací do jaderných elektráren. Připravují se na tuto zakázku už od roku 2019. Z toho bych strach neměl. A budou mít deset let na přípravu, do kopnutí do země.

Do budoucna je podle ČEZ potřeba dostavět až čtyři jaderné bloky

V Česku je třeba dostavět až čtyři další jaderné bloky, uvedl Tomáš Pleskač ze skupiny ČEZ

K pokrytí spotřeby elektřiny v Česku je do budoucna potřeba dostavět až čtyři další bloky jaderných elektráren. Deníku E15 to řekl ředitel divize nová energetika energetické firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Zatím se plánuje dostavba jednoho bloku v elektrárně v Dukovanech na Třebíčsku. Má být dokončen do roku 2036 a podle dřívějších informací zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Šéf ČEZ Daniel Beneš a premiér Petr Fiala (vpravo) v JE Dukovany

David Ondráčka: Kdo s koho? Zákulisní hry o největší jaderný kontrakt vrcholí

Přečíst článek
Petr Brzezina, šéf českého Westinghouse

Není čas na experimenty, náš reaktor jako jediný funguje, říká Petr Brzezina, šéf českého Westinghouse

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme