Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Král českých a slovenských hor Igor Rattaj: Rakušané musejí lákat nové lyžaře. I ty z východu

Igor Rattaj
poskytnuto Igorem Rattajem
Michal Nosek

Patří k nejpopulárnějším miliardářům. Byznys Igora Rattaje se totiž za poslední dekády dotknul řady oblíbených oblastí, jako jsou hudební festivaly či filmové hity. Nejvíc energie ale soustředí na rozvoj českých a slovenských hor, kde jeho TMR provozuje celou řadu areálů. Jak se pere se změnami počasí a jak se mu daří využívat byznysový potenciál hor v létě? O tom jsme mluvili s Igorem Rattajem v letním vydání magazínu Newstream CLUB, který se věnoval návratu Česko-Slovenska. Nyní si můžete rozhovor přečíst poprvé online v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.

Reklama

Setkání s králem hor

Igor Rattaj může mít radost. Na začátku zimy jeho horská střediska včetně Špindlerova mlýnu praskají ve švech a lyžařská sezóna začala velice dobře.

Se slovenským miliardářem a hlavním akcionářem společnosti TMR, která provozuje lyžařská střediska a zábavní parky v Česku, Slovensku, Polsku a Rakousku, jsme hovořili v jedné z příjemných smíchovských kaváren. Blížilo se léto a podnikatel představoval své plány na letošní rok a rekapituloval minulou zimní sezonu, na níž se podepsalo mírné počasí.

Letní sezona se v cestovním ruchu vydařila, stejně jako nový úpis akcií TMR, který v té době připravoval.

Další aktivitou, které se nestárnoucí padesátník věnuje a o níž v rozhovoru nadšeně hovořil, je film. V době našeho rozhovoru se chystala premiéra filmu Miki, ve kterém Igor hraje malou roli úplatného soudce, a na produkci se podílel i finančně. Nyní se již může říct, že Miki, který mapuje osud největšího novodobého slovenského gangstera Mikuláše Černáka, u diváků uspěl a dočkal se i pozitivních recenzí.

Reklama

Do horských středisek se rychle blíží letní sezona, můžete se ještě ohlédnout za tou zimní, která tvoří významnou část vašeho byznysu na Slovensku, v Česku, Polsku a Rakousku. Jaká z vašeho pohledu byla?

Nejhorší to bylo ve střediscích, kterým chybí nadmořská výška. V těch položených vysoko to bylo skvělé. TMR má několik areálů položených od 500 metrů do 2200. Tak to bylo různé. Z pohledu investora ale byla sezona velice dobrá. Slovenská a rakouská střediska mírně překročila plán, Špindl zůstal jemně pod plánem a Polsko dopadlo hrozně. Když to sečteme, tak jsme na plánu, který byl ale vyšší než loni a loňský rok přitom byl nejlepší v historii TMR. Z pohledu lyžaře ale byla uplynulá sezona hrozná. Občas to bylo lyžování na vodě a zoufalství. Je mi to líto, ale s počasím se nedá nic dělat. 

Byla pro lyžaře v tomto případě možná nějaká alternativní možnost zábavy?

Kde to jde, tam jsme to dělali. V Jasné máme aquapark blízko. Když pršelo, tak to byla hojně využívaná příležitost. V podstatě jsme mohli jako jediní dát lyžařům nějakou satisfakci za rozmoklý sníh. Proto klienti pobyty nestornovali a přijeli. I tak jsme ale sezonu Špindlu a v Tatrách zkrátili. Na rakouských ledovcích bylo lyžování úžasné i na jaře. Klientelu v našich alpských střediscích tvoří zejména Češi, Slováci a Poláci. 

Češi a Slováci mají Alpy stále více v oblibě. Jak je přijímají Rakušané?

Česko, Slovensko a Polsko jsou aktuálně velice zajímavými trhy pro Alpy. Před patnácti dvaceti lety tam o lyžaře a turisty z bývalého Ostbloku nestáli. Říkali, že nemají peníze, kradou a neutrácejí. To se nyní výrazně změnilo. Rakousko sice dál žije z německých turistů, ale jejich počet už neroste. Čechů, Slováků, Poláků, Rumunů a návštěvníků z Pobaltí, ale v Alpách stále přibývá a více utrácejí. Lidé v těchto zemích bohatnou a stali se pro Rakušany velmi atraktivní a přes Gopass prodáváme jejich permanentky.

Milan Šemelák a William Rudolf Lobkowicz

William Rudolf Lobkowicz a Milan Šemelák: Lobkowiczové jsou „v byznysu“ už 700 let. Taková perspektiva může inspirovat každého

Být šlechticem musí být paráda, myslí si velká část lidí. Skutečnost je ale o poznání složitější. Své o tom ví jeden z nejpopulárnějších členů tuzemské šlechty William Rudolf Lobkowicz. Ten má ve slavném rodu na starosti mimo jiné digitální aktivity. A i díky tomu se setkal s Milanem Šemelákem. Ten nyní slovutnému rodu pomáhá ujasnit si, kým vlastně tradiční šlechta chce být v 21. století a jak se kvůli tomu musí proměnit. Dvojrozhovor s inspirativními muži původně vyšel v letním vydání magazínu Newstream CLUB a nyní si jej můžete poprvé přečíst v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.

Přečíst článek

Před několika lety jste říkal, že naučíte Rakušany obchodovat. Daří se to?

To nebylo myšlené na to, jak provozují areály. To dělají dobře, jedná se však o primitivní záležitost. Jde o to urolbovat svahy, udržovat lanovku a vykonávat další běžné úkoly. Prodat lístek a umět získat nového klienta je obrovská věda. Zejména nyní, kdy je v Rakousku silná konkurence a trh neroste o další Němce, a navíc přibývají nové možnosti sportovního vyžití. Proto si Rakušané musejí lákat nové návštěvníky z Česka a Slovenska, a právě v tom jsou Rakušané za trhem. Všechny platby tam fungují převážně v hotovosti. Online služby nefungují a všechno se nakupuje na kase, což vyjde provozovatele draho. Už kvůli platu prodavačky a provozu pokladny. Navíc nemáte o klientech žádné informace. Všechno je anonymní. Proto je chci naučit online obchodování, ale bojuji s obrovským konzervatizmem.

Je tedy možné přístup Rakušanů změnit?

Chce to novou generaci, protože mladí lidé internetové obchody a nové technologie znají a využívají. To už nejsou jen sedláci, kteří v zimě provozují vleky. Takže i na Rakousko dojde.

Jedním z vaších projektů je Gopass, služba online prodeje permanentek. Jaké s ní máte plány?

To jsme zatím ještě pořádně nerozjeli, zatím nabízíme jednotný Gopass pro všechna naše střediska, který rozšíříme i na letní aktivity. Chci to ale posunout až do pozice globální tiketingovky. To znamená že by se touto formou neprodávaly jen skipasy, aquapassy a noclehy. Tedy to, co máme v portfoliu, ale chceme to obohatit o prodej vstupenek na vybrané eventy, koncerty a další zajímavé akce. Bude to bonus pro majitele Gopassu, kteří tak získají možnost koupit vstupenky na vyprodané špičkové akce. Cílem je to, aby klient zůstal s Gopassem aktivní celý rok. Vymýšlíme i možnost cashbacku, tedy vnitřní měnu, kterou by u nás mohl platit. Na tomto principu fungují veškeré věrnostní programy obchodníků, je u nás by bylo možné si našetřenou sumu vybrat i v bankomatu, ale s poplatkem.

Šéfkuchař Marcel Ihnačák v magazínu Newstream CLUB

Marcel Ihnačák: Vegeta zkazí přirozenou chuť každého jídla. Když ji používáte, všechny pokrmy chutnají stejně

Patří k nejznámějším tuzemským šéfkuchařům a v současnosti za jeho uměním můžete vyrazit na Břeclavsko, kde vlastní hned několik podniků. „Jižní Morava byla láska na první pohled. Historie, příroda a víno bylo to, co mě sem táhlo. Dnes si už neumím představit, že žiji jinde,“ říká proslulý šéfkuchař Marcel Ihnačák v rozhovoru, který původně vyšel v letním vydání magazínu Newstream CLUB a nyní si jej můžete přečíst v rámci Inventury 2024 byznysového portálu newstream.cz.

Přečíst článek

Kdy chcete tento model zákazníkům nabídnout?

Jako pilotní projekt bychom to chtěli mít pro vlastní klienty na zimu připravené. Ve větším měřítku to již naráží na bankovní licenci. Proto jsme Gopass přenesli do Česka, protože povolovací proces je v ČNB jednodušší než v Národné bance Slovenska. Služba Gopass má být atraktivní pro klienta, ale zároveň plní naší databázi. Tím, že lidi motivujeme, aby sbírali body, tak získávám o klientovi informace, odkud je, jaké má zájmy, co nakupuje, co bylo impulzem k nákupu. To jsou velice cenné údaje, protože nevymýšlíme rozvoj na zelené louce, ale pracujeme s konkrétními daty. Gopass je již nyní navázaný na tři miliony klientů a na nich si testujeme možný rozvoj, protože data jsou nyní pro další rozvoj podnikání zásadní. 

Nabídka sportovního vyžití se v posledních letech výrazně rozšiřuje. Vznikají nové druhy aktivní zábavy. Věnujete se sám některému z těchto trendů?

Já už jsem na to starej, jsem rád, že si zalyžuju. Vyzkoušel jsem si létání v našem větrném tunelu v pražských Letňanech. Tam chodí trénovat parašutisté. Když netrénujete tuto disciplínu a přijdete jen na zkoušku, tak vás pak bolí svaly, o kterých jste před tím ani nevěděli. Zkoušel jsem i kiting. Velkou popularitu získává padel tenis, tedy hybrid mezi tenisem a squashem, který přišel za Španělska a není tak náročný na klouby a rychlost. To jsem také zkoušel. Na Slovensku je tento sport na vzestupu a jeho velkým propagátorem je Patrik Tkáč, který staví už asi desátý kurt. 

Takže golf je už za zenitem?

Z toho jsem trošku zklamaný. Provozujeme několik rezortů a byznysově je to trápení hlavně v Česku, kde nepochopitelně vzniklo velké množství golfových hřišť a hráčský potenciál neroste takovým tempem, jakým vznikla hřiště. Je to těžké uživit, konkurence je obrovská, tak se drží ceny nízko a těžko se vydělává na provoz a rozvoj. Taková situace je jenom v Česku. V Rakousku a Německu, kde byl rozvoj hřišť pomalejší, to je mnohem lepší. Na Slovensku je hřišť jen pár, ale v Česku minimálně stovka a dobře vydělávají tak dva tři areály. Karštejn, Albatross u Berouna a Čeladná. My jsme měli Kaskádu u Brna, tam jsme si ale nechali pouze hotel a infrastrukturu a hřiště vrátili majiteli. Potom jsme ještě na Ostravici, kde je připravený velký development.

František Kinský

Hrabě František Kinský: Zámky už nejsou rodinné domy, ve kterých by se mělo bydlet

Štědrý den je tu. Jako dárek svým čtenářům byznysový portál newstream.cz postupně zveřejňuje nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB, nyní budou dostupné online v rámci Inventury 2024 na newstream.cz. Sváteční dny startují rozhovorem s populárním šlechticem Františkem Kinským. „Historii rodiny si nesete s sebou. Můj otec, když se ho ptali, co znamená šlechtictví a co šlechta, říkal: Žijeme v jednadvacátém století, šlechta je mrtvý pojem. To už neexistuje a existovat nebude. Jsme republikou, jsme občané. Máme jenom nějakou historickou povědomost o své rodině,“ říká František Kinský.

Přečíst článek

Když jste u developmentu, tomu se věnujete i v Praze, například v Hostivaři. Jak se rozvíjí tento, pro vás, okrajovější byznys?

Mám v Praze několik drobných věcí, ale to se nedá nazvat ani developmentem. Jako bývalý partner J&T jsem stále oslovován, abych řešil různé problémy s pozemky. Jedná o zapeklité situace, kde hrají hlavní roli naprosto nepřehledné soudní spory mezi majiteli. Týká se to pozemků, které by byly zajímavé na bytovou výstavbu, ale dvacet let se nerozklíčovaly vlastnické vztahy. To se nyní snažíme rozklíčovat a komplikovanou situaci vyřešit. Pokud se to povede, tak bychom vydělali. Tomu se věnuji. Bezproblémové pozemky umí koupit každý, ale za obrovské peníze, protože dobrých pozemků ubývá. Problematických pozemků je stále dost, tak je kupujeme, řešíme problémy a pak je prodáváme.

A ta Hostivař?

V Hostivaři má každý pozemek cenu zlata, ale nic se tam už nedá koupit jednoduše. Všechno je zamotané, buď se sousedy, nebo s územním plánem, či jinými právními věcmi. Tahle vyjednávání mě ale baví. Musíte najít kompromis a optimální řešení pro všechny. Takže se nepasuji do role velkého developera, ale jde mi o to, abych s malým týmem urovnával vztahy, pak koupil a následně prodal. Poslední story ale byl hotel Harmony Club ve Špindlu, který se prodával. A získal jej Tomáš Otruba. Jako TMR jsme se o hotel také zajímali. Návratnost investice je sice příliš dlouhá, ale může být velmi úspěšná.

Hotel TMR nezískala, ale přesto jsou pro vás ze Špindlu i příjemné zprávy. Po sedmi letech jste získali všechna povolení k propojení areálů. Jak budete s realizací projektu postupovat?

Půjdeme postupně. S akcionáři jsme se dohodli, že to nebude hurá akce, tedy všechno hned, v jednom roce, ale že se projekt rozloží do několika etap. Připravuje se stavba nové lanovky Hromovka. Celá realizace bude pro Špindl super a stane se z něj konečně opravdový lyžařský areál. Dnes to jsou dvě samostatná centra. Svatý Petr a Medvědín. Jako celek to ale nefunguje. Po propojení bude ve Špindlu více než padesát kilometrů sjezdovek a klienti získají nové možnost. Potenciál v tom vidím. Ještě záleží na tom, jaké budou zimy.

Výkonná ředitelka Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko Christina Meinl

Christina Meinl: Před sto lety měl Meinl 900 prodejen. Protože nebyl Google, lidé tam zjišťovali vše potřebné

Značka Julius Meinl patří k evropskému retailu již 160 let. A slovutné jméno se předává z generace na generaci podnikatelů. Významný post v rodinném podniku zastává Christiana Meinl, která zastává post výkonné ředitelky Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko. „Žádný z mých předků si nikdy neřekl ‚Už nám to jde, tak se to bude dělat pořád takhle‘. Každá generace Meinlů dokázala přijít s takovým byznys modelem, který byl v dané době pro firmu nejlepší,“ říká Christina Meinl v rozhovoru, který v rámci Inventury 2024 na newstream.cz zveřejňujeme poprvé celý.

Přečíst článek

Takže vliv klimatické změny…

Myslím si, že to zatím s oteplováním nebude tak dramatické. Vývoj počasí intenzivně sledujeme a spolupracujeme i s Karlovou univerzitou. Je to ale citlivé téma. Problémy budou v nízko položených areálech, jako jsou například Ještěd či Monínec ve středních Čechách. Ale myslím si, že se v Česku ještě minimálně deset let lyžovat bude. Obavy se mohou začít naplňovat za dvacet let a více. To vycházím z vědeckých pozorování a prognóz.

Takže může být rozhodující, pro vás a potenciální investory, větší zaměření na ostatní roční období. Pracujete na zatraktivnění středisek na léto?

Máme tři druhy příjmů. Lyžování, což tvoří zhruba třetinu, aquaparky, také třetina, a hory v létě další třetina. Dneska se hory, hlavně Tatry a Špindl, v létě stávají z hlediska příjmů stále atraktivnějšími. Čím je tepleji, tím více roste zájem o aquaparky, například slovenskou Bešeňovou s termální železitou vodou a nedalekou Tatralandii.

V minulosti jste se angažoval i v organizování hudebního festivalu Aerodrome. Na letiště do Panenského Týnce jste v roce 2018 přivezl všechny tehdy dostupné světové hvězdy jako Lana Del Rey, Wiz Khalifa, Tommy Cash, Nine Inch Nails, Ice-T či Limp Bizkit. Uvažujete o opakování takové obří akce?

Pochopil jsem, že když chcete dělat festival, tak je to běh na hodně dlouhou trať a musíte se tomu věnovat opravdu intenzivně. Jak se říká, jedna vlaštovka jaro nedělá, tak musíte budovat tradici nejméně pět let a rvát do toho peníze. Šestý ročník pak možná něco vydělá. Aerodrom pro mě byl velký zážitek s velkou ztrátou. 

Takže jste festivalovou produkci zavrhl?

Platí jedno pravidlo. Když je zlatá horečka, tak se zlatokopové ženou za zlatem, ale nikdo z nich příliš nevydělá. Vydělají ale ti, co vyrábějí rýče, krumpáče. Oblečení. Tak vznikl například nynější gigant Levis. V tomto případě říkám, není třeba dělat festival, ale zabezpečení a servis. Začali jsme dodávat techniku, dělat ticketing, tedy festivalovou podporu. To jsou věci, na kterých se vydělat dá, ale na samotném festivalu to je loterie jako u těch zlatokopů. Navíc přišel covid, který mohl provozovatele festivalů úplně zničit. I nyní na to investoři, sponzoři a banky nahlížejí velice opatrně. 

Hra na oliheň

RECENZE: Hra na oliheň se ve druhé řadě proměnila a začíná připomínat ságu Matrix

Nejočekávanější televizní událost roku? Druhá série Hry na oliheň je rozhodně jedním z kandidátů na tento titul. Tvůrci se pokoušejí navázat na globální fenomén úvodní série, která měla premiéru před třemi lety, tedy v dobách nejtužší pandemie. Pokračování tak před sebou mělo nelehký úkol – pokračovat v zajímavém příběhu, rozšířit vesmír Squid Game do větších kontur a ještě neztratit nic z divácké atraktivity. V prvních dvou cílech uspěl, třetí je o dost složitější.

Přečíst článek

Zato vášeň k herectví a filmu vám zůstala. Na čem aktuálně pracujete?

Dokončili jsme česko-slovenský film, kde vystupuji. Jedná se o vhled do gangsterského prostředí na Slovensku devadesátých let, který je inspirovaný skutečným příběhem Mikuláše Černáka. Tomu se přezdívalo boss všech bossů, protože svého času ovládal polovinu Slovenska, kde byl jeho gang považován za nejobávanější. V českém srovnání, někdo mezi Mrázkem a Krejčířem. Premiéra se připravuje na srpen a já ve filmu hraji zkorumpovaného soudce. Téma je velmi atraktivní, navíc Černák po více než čtvrt století žádá o podmínečné propuštění z Leopoldova. O této kauze se na Slovensku v poslední době zase hodně mluví.

Jak se podle vás vyvinula česká a slovenská společnost od divokých devadesátých let?

V Česku a na Slovensku je vývoj velmi podobný. Společný cesta se nezapře. Nejdříve to ovládaly různé mafie napojené na politiky. Poté se rodily nové zákony a transformovala policie. Demokracie se nedá vytvořit okamžitě, ale je třeba k ní dospět, a to trvá minimálně dvě generace. I tak ale budou viditelné nějaké návyky a zvyky z minulosti. Ještě pět generací budou všichni trenéři fotbalu, nebo hokeje. Vývoj Česka a Slovenska postupuje ve stejné trajektorii. Jen jednou je v zavádění nových věcí ve předu Česko a jindy Slovensko.

Například?

Když byl v čele Česka Babiš se svým populismem, tak na Slovensku byla relativně slušná vláda. Nyní se to zase obrátilo. Česko i Slovensko jsou na stejné cestě, ale každé jinými kroky. Česko je pod větším vlivem Západu, ale ani Slovensko v žádném případě není proruská země. Z byznysového pohledu je Česko Evropa a Slovensko vesnice.

Jak se to konkrétně projevuje?

V Praze cítíte vliv zahraničního kapitálu a byznys se tu chová světově. Platí v něm jasná evropské pravidla. Do Bratislavy občas nějaký zahraniční byznys zavítá, ale investičních příležitostí je na Slovensku výrazně méně, není investiční štikou. Velmi světlé období bylo za vlády Mikuláše Dzurindy, která zavedla dobré daňové zákony. Na druhou stranu má Slovensko obrovský problém s aplikací evropských směrnic. V Česku se to v byznysových normách daří výrazně lépe. Když dobrou myšlenku špatně napíšete a aplikujete do zákona, tak celý smysl směrnice úplně zabijete. Na Slovensku je všechno přísnější, ale to neznamená, že se bude méně krást.

Jozef Karika

Jozef Karika: Slovenská společnost se zamotala do kruhu. Vymotat se bude těžké

Jozef Karika měl skvělý rok. Na jaře vstoupil do kin snímek Smršť natočený podle jeho stejnojmenné knihy a v rámci podzimního Velkého knižního čtvrtku v češtině konečně vyšel jeho Černý rok. Rozsáhlý román navazuje na přelomovou knihu Černá hra a je prostředním dílem trilogie, v níž Karika zachycuje vývoj slovenské polistopadové společnosti. „Této trilogii říkám Černý kruh, protože v ní zachycuji kruh, do něhož se zamotala slovenská společnost a z něhož je velmi složité se dostat. Ostatně aktuální vývoj událostí na Slovensku to dokazuje,“ říká slovenský bestsellerista v rozhovoru, který je součástí Inventury 2024 portálu newstream.cz.

Přečíst článek

Jak se tedy vy konkrétně rozhodujete, když řešíte nějakou investici?

Když potřebuji nějaké fintechové a finanční věci, tak utíkám do Prahy. Za všeobecný příklad slovenské legislativy bych poukázal na téma Medvěd. Po celé Evropě je to s odlovem nějak nastavené, ale my jsme vytvořili zákon, kde je medvěd tabu. Běhá po městech, ale nesmí se ani střílet, ani jinak odlovit. V Evropě nás k tomu nikdo nenutil, ale prosadila to tehdejší ultra zelená vláda. Nyní je medvěd problém a už nemůžeme zákon o ochraně změnit. To je jen jedna ukázka, ale z byznysového hlediska jsme si špatnými paragrafy sami nadělali takové problémy, že ze světového hlediska nejsme konkurenceschopní. Jsme papežštější než papež, a přitom bychom potřebovali být mrštní a pro investory něčím zajímaví.

Igor Rattaj

Finančník z okruhu J&T a majoritní akcionář společnosti Tatry Mountain Resorts, největšího vlastníka a provozovatele lyžařských areálů ve střední Evropě. Vedle toho má řadu investic ve fintechu, zábavním průmyslu a účastní se několika developerských projektů. Zároveň se objevuje stále častěji v českých i slovenských filmech.

Kouč Marian Jelínek

Marian Jelínek: Žijeme v době nadbytku, ale šťastnější nejsme

Pokračuje Inventura 2024 na byznysovém portálu Newstream.cz. Jako dárek svým čtenářům postupně zveřejňujeme nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB. Na Druhý svátek vánoční nabízíme rozhovor s úspěšným koučem Marianem Jelínkem. „Myslím, že žijeme v době, která je zlomová. Poprvé jako lidská společnost žijeme v dostatku. Dosud jsme žili v nedostatku, pořád jsme odtlačovali nějaké negace. Měli jsme hlad, byla nám zima, netekla teplá voda, neměli jsme léky. Negace už neodtlačujeme, žijeme v době nadbytku,“ říká Marian Jelínek.

Přečíst článek

Tereza Maxová
video

Tereza Maxová: Péči o děti jsme postupně rozšířili po celé republice

Tereza Maxová byla hostem podcastové série rozhovorů Kataríny Krajčovičové, které představují hlavní tváře konference Good Company Circle, na které se mediálně podílel server Newstream.cz.

Přečíst článek

Reklama

Související

CopenHill v Kodani nabízí 400 metrů dlouhou sjezdovku.

Sníh už není potřeba. Lyžovaní na plastu se rozmáhá, zájem má prý i české lyžařské středisko

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme