Firma Lasvit představuje jeden z největších byznysových příběhů české polistopadové éry. Její zakladatel a většinový vlastník Leon Jakimič si dokázal vybudovat takové postavení, že s Lasvitem chtějí spolupracovat nejslavnější značky světa. Pandemie koronaviru a problémy spojené s válkou na Ukrajině a energetickou krizí však fungování Lasvitu značně oslabily. I proto se do boardu firmy dostal Vít Šubert, majitel konzultační společnosti Unicorn Attacks, aby společně transformovali Lasvit do dalších let. Jak se to kamarádům z tenisu povedlo? A jak se mění společnost působící v tak tradičním odvětví, jako je sklářství? A jak se buduje značka, která chce být Louisem Vuittonem ve své branži? Nejen o tom pánové mluví v hlavním rozhovoru magazínu Newstream CLUB, z něhož nabízíme ukázku.

Co pro vás dnes představuje Lasvit?

Leon Jakimič: Pro mě je Lasvit poslání a také určitá zodpovědnost vůči této zemi, vůči řemeslu, které chceme uchovat, a také rozvinout. Je to také způsob, jak celý svět obohatit něčím, co pochází z této země, od místních řemeslníků, a je to smysluplné, autentické a samozřejmě krásné a inspirující. Nemusejí to být jen auta nebo turbíny, může to být něco mnohem jemnějšího, křehčího.

V jednom podcastu jste uvedl spojení slov „láska“ a „svit“. Takto opravdu vznikl název firmy?

LJ: Ano, to vzniklo před lety, kdy jsme se ženou vymýšleli jméno pro firmu, kterou jsme chtěli založit. Říkali jsme si, že musí začínat na „L“, protože všichni v naší rodině mají jména začínající na „L“. A ani nebudu říkat, co všechno tímto písmenem u nás začíná včetně rodného města. Chtěli jsme dát názvem firmy najevo, že budeme všechno dělat autenticky, opravdově, s láskou. A pak žena řekla: „A chceš dělat světla, tak to je svit. A láska a svit, to je Lasvit.“

Vítku, vy jste se k příběhu Lasvitu dostal na přelomu let 2022 a 2023. K jakému Lasvitu jste vlastně přišel?

Vít Šubert: Já jsem samozřejmě Lasvit znal jako asi všichni a jeho produkty se mi líbily. A to ze dvou rovin. První byla rovina designu, který mě dlouhodobě zajímá, takže se Lasvitu při vnímání českého designu ani nelze vyhnout. Druhá rovina byla osobní, přes Leona. Samozřejmě jsem o něm věděl ještě předtím, než jsme se seznámili. V roce 2022 jsme se ale poprvé setkali pracovně. Oba jsme hrávali tenis, takže jsme se spřátelili velmi rychle. A totéž platilo i pro spolupráci.

Jak dobýt svět z Česka? Poradí jarní vydání magazínu Newstream CLUB

Enjoy

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je globální úspěch. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

nst

Přečíst článek

LJ: Když jsme s Vítkem začali spolupracovat, přišel s velmi důležitou tezí. On tehdy řekl, že to, co většině firmám jde velmi těžko, nebo jim to nejde vůbec, v tom jsme skvělí. Ale tam, kde většina firem exceluje, my máme velký prostor pro zlepšení. Dneska řeknu, že často šlo o vlastně zcela základní, a přitom jednoduché nastavení na manažerské úrovni. Tam nám Vítkova firma Unicorn Attacks pomohla.

Konkrétní příklad?

VŠ: Tehdy šlo o to znovu se podívat na přesné fungování firmy a to, kde se může zlepšit. Pohled zvenčí je v určité fázi růstu firmy důležitý. Ale vlastně šlo o to podívat se na celý proces od zadání objednávky po doručení a zkusit přijít na zlepšení nejen pro fungování firmy samotné, ale také pro zákazníka.

Vy jste ale po nějaké době přešel přímo do firmy…

VŠ: Ano, po půlroce mě Leon pozval, abych se stal členem boardu. Tím jsem najednou byl do jednotlivých věcí mnohem více vtažený, což při hledání optimálních řešení často hodně pomohlo.

Takže kombinace outsiderského a insiderského pohledu byla zásadní.

VŠ: Ano, pohled zvenčí je důležitý, ale pokud nevidíte do těch nejjemnějších detailů, můžete občas některé problémy vnímat až příliš zjednodušeně, což se nemusí vyplatit.

Jak revoluční proměnou Lasvit za tu dobu prošel?

LJ: Sice bych neřekl, že šlo o radikální změnu, ale rozhodně to nebyla jen změna nuanční. Hodně se proměnil celý proces dodávky zboží, také jsme pochopili, kde nám kvůli nedotaženým věcem tečou zbytečně peníze a snižuje se ziskovost. Dobře se to ilustruje na tom, že jsme úplně proměnili roli obchodníků, kteří dříve působili i jako jacísi projekt manažeři. Přitom to vůbec není jejich role.

VŠ: Ono nešlo o to udělat radikální změnu, protože Lasvit byl funkční firma, která nebyla v žádných problémech. Bavili jsme se o vylepšení firmy v horizontu dvou tří let, aby se firma připravila na větší zahraniční expanzi. Na to se firma opravdu musí proměnit, nestačí rozdat obchodníkům úkoly a cíle. Může se totiž stát, že při skokovém růstu firma najednou narazí na to, že nedokáže uspokojit nejen ty nové zakázky, ale i ty dosavadní. A hrozí jí imploze. Může se zdát, že nárůst objednávek je příjemná starost, ale ono jí to opravdu může zničit.

Takže vaše zadání bylo připravit Lasvit na razantní nárůst?

VŠ: Ano. Museli jsme znovu rozkreslit vnitřní fungování firmy a to, jak na sebe jednotlivé kroky navazují. Důležité bylo, že jsme to museli dělat za pochodu a zároveň že jsme museli takto proměnit celou firmu, nikoli jen jedno dvě oddělení. Některé věci dobíhají dodnes. Myslím, že to navíc je nekončící proces. Dokud bude Lasvit úspěšná firma, bude se muset adaptovat na měnící se prostředí.

LJ: S každým růstem je spojená velká změna, to opravdu nikdy nekončí.

Do jaké fáze Lasvit podle vás vyrostl a co představuje ten další krok? Nebo možná skok?

LJ: Naše největší divize uměleckých děl na míru, které říkáme „bespoke“, může ještě růst řekněme na dvojnásobek, ale už to nepůjde škálovitě. Existuje hranice, kolik krásných uměleckých děl na míru lze ročně vyrobit. I proto největší růst nyní cítíme u těch dvou mladších divizí, což jsou jednak kolekce, tedy svítidla či nápojové sety, které vznikají v sériích, ačkoli jde stále o ruční práci. Tento segment se prodává jinak než bespoke a zatím odhadujeme, že jsme na pouhých několika procentech potenciálu trhu. Druhým segmentem s velkým potenciálem růstu pak jsou umělecké stěny do interiérů nebo umělecké fasády, zkrátka sklo do architektury, což je naše vůbec nejmladší divize. A zde jsme na nějakých deseti procentech potenciálu. Navíc tu je ohromná možnost škálovat. Když si vezmete značky, jako jsou Cartier nebo Tiffany, ty mají stovky obchodů. Takže vy vyvinete nějakou stěnu pro jeden butik a pak ji replikujete do ostatních. Navíc tu fungují synergie s bespoke divizí, například na úrovni obchodu.

VŠ: Ono je důležité, že firma dneska stojí na těchto třech nohách, protože pak je odolnější. Když v jedné byznys stagnuje, můžou růst další dvě.

Jak se musel Lasvit proměnit, aby mohl uspět na globálním trhu? Jak těžké je jednání s firmami typu LVMH či asijskými a americkými partnery? A může Leon Jakimič odjet na rok, aniž by to firmě přidělalo problémy? Dočtete se v magazínu Newstream CLUB 7, který právě vyšel.

Leon Jakimič

Zakladatel společnosti Lasvit. Společnost založil s přesvědčením, že prostředí, ve kterém žijeme, nás utváří, a s ambicí přenést tradici českého sklářství na světovou scénu. Dnes, osmnáct let od svého vzniku, je Lasvit synonymem pro výjimečné skleněné instalace a světelné plastiky, které zdobí prostory od New Yorku přes Paříž a Dubaj až po Tokio. Vedle unikátních světelných děl pro ikonické hotely a veřejné budovy využívá řemeslné sklo i v architektuře a vytváří kolekce svítidel ve spolupráci s předními designéry a architekty.

Vít Šubert

Zkušený mezinárodní manažer, který prošel světem korporací i start-upů. Po letech ve vedení velkých firem využívá své zkušenosti k tomu, aby pomáhal firmám růst a skutečně se transformovat. Založil firmu Unicorn Attacks s vizí „business pitstopu“ pro společnosti, které chtějí nabrat rychlost, mít silnou konkurenceschopnost a dostat se na na vrchol ve svém oboru. Dnes je Unicorn Attacks partnerem desítek firem v ČR i Evropě a podílí se na přestavbě řady firem od menších lokálních až po mezinárodní korporace.

Bankéř Lapčík koupil další miliardovou budovu, tentokrát na Pankráci. Prodávajícím je Vítkova CPI

Reality

Realitní fond banky Trinity Bank koupil od skupiny CPI Europe miliardáře Radovana Vítka kancelářskou budovu Pankrác House v Praze. Cena zůstává tajná. Podle informací serveru SeznamZprávy však činila asi jednu miliardu korun.

nst

Přečíst článek

Nejdůležitější je vzdělání, říká miliardář a podnikatel roku Milan Kratina

Reality

V Polsku vyjde každý rok ze škol osmdesát tisíc inženýrů, což je stejně jako v Německu. Tady nám ujíždí vlak, uvedl Milan Kratina, miliardář a zakladatel společnosti Accolade, v podcastu Realitní Club. Kratina spolu se Zdeňkem Šoustalem získali Jubilejní pětadvacátý titul v prestižní soutěži EY Podnikatel roku 2024 České republiky.

nst

Přečíst článek