Alarmující geopolitická rizika, populismus, kyberzločinnost a nezvládnutí transformace ekonomiky. To jsou podle ekonomických odborníků a šéfů tří největších tuzemských bank nejpalčivější rizika, kterým nyní čelí Česká republika. Opakovaně to zmínili v debatách odborné konference Mastercard Banka Roku a zazněla i obava z rizika znárodňování. Česko by mělo nyní intenzivně snižovat své zadlužení, smysluplně prioritizovat výdaje a maximálně podporovat vědu a vynálezy, upozornila Jana Matesová, bývalá expertka Světové banky.

Za největší rizika současnosti považují generální ředitelé tří největších tuzemských bank sérii rizikových faktorů v reálném i digitálním světě. Vedle rozvoje kyberpodvodů, které jsou s nástupem digitalizace a sofistikovaností podvodníků stále aktuálnější, jsou hrozbou především geopolitická rizika plynoucí z invaze Ruska na Ukrajinu. K tomu se přidává i aktuální válečná situace na Blízkém východě a v souvislostí s ní i demonstrace na podporu Palestiny všude po světě, které zvyšují napětí ve společnosti a protiizraelské nálady. „Problém současnosti jsou geopolitická rizika, bojím se ale i politických rizik souvisejících s nástupem populismu a schopnosti nabízet lidem pohodlná a jednoduchá řešení,“ uvedl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. Připomněl navíc i obavy zakladatele České bankovní asociace (ČBA) a dlouholetého šéfa Unicredit Bank Jiřího Kunerta ohledně znárodnění bank.

Rizika vysoké úrovně – geopolitika a populismus

Geopolitická rizika jsou dnes podle expertů nanejvýše alarmující, protože takovou změnou, jaká je nyní, svět geopolitiky neprocházel od roku 1945. „S tím souvisí i rizika populismu spojená s demokratizací médií ve formě sociálních sítí. Obávám se, že začnou přicházet nositelé zdánlivě jednoduchých řešení, která rozklíží vyspělé společnosti. Nevyspělých států se to až tak netýká, protože tam vliv sociálních sítí nehraje takovou roli, tam hraje stále velikou roli ideologizace, ať už náboženská, nebo to jsou totalitní společnosti, tedy mašinérie státu,“ poznamenala Jana Matesová, která řadu let působila jako expertka Světové banky a v Evropské radě na vyjednávání skupiny G20.

Špatné vyhlídky na transformaci

Hlavním rizikem pro Česko podle Matesové však je, že se mu úplně dobře nepodaří ekonomická transformace na nový ekonomický model, na který musí v nejbližší budoucnosti přejít. „Výhody plynoucí z dosavadního modelu založeného na tom, že jsme uprostřed Evropy, využívat už nemůžeme, protože nemáme vybudovanou dopravní infrastrukturu. Nemůžeme využívat ani to, že jsme měli levnou, ale kvalitní pracovní sílu, protože už ji nemáme pro tu strukturu průmyslu, který u nás nyní máme. A není u nás ani dostatečně vysoký podíl domácího vlastnictví. Naopak máme v EU nejvyšší podíl zahraničního vlastnictví v našem průmyslu, což vede k odlivu kapitálu, kterému ale nemůžeme zabránit. Ledaže bychom vytvořili tak vynikající investiční podmínky, že pro všechny firmy by bylo lepší reinvestovat u nás než jinde v Evropě. Ale takové investiční podmínky zatím také nemáme,“ prohlásila Matesová.

Jaký má být nový ekonomický model Česka?

„Souhlasím s Mojmírem Hamplem, že bychom se určitě neměli vzdávat výroby. Jsme průmyslová ekonomika a někdo vyrábět musí. V Evropě se teď bude vyrábět mnohem více než se vyrábělo v nedávné minulosti, protože pandemie, energetická krize a ruská agrese proti Ukrajině ukázaly, že ty země, odkud naše firmy a spotřebitelé produkty dosud odebírali, nejsou pro nás přátelské,“ poznamenala Matesová a dodala, že je proto bezpodmínečně nutné více výroby stěhovat do Evropy a část z ní by se pak měla stěhovat nebo rozvíjet i v Česku. „Taková výroba ale bude muset mít jiné technologie založené na podstatně menší energetické náročnosti a z energetických zdrojů, které nám budou k dispozici. Musíme se naučit i to, aby české firmy měly první část výrobního řetězce od nápadu ke spotřebiteli. To znamená vývoj a výzkum. A je nutné mít i tu poslední část, což je kvalitní marketing. A kontrola nad těmito dvěma fázemi vytváří zisk,“ připomněla Matesová.

Proč není v Česku prioritou ochrana nápadů?

Podle Matesové je nutné, abychom v Česku podporovali vědu a vytvářeli atraktivní prostředí pro mozky, aby sem k nám ti nejlepší lidé měli motivaci jít. Není to ale jen otázka peněz, existuje totiž i řada resortních výzkumných ústavů, které neprodukují vůbec nic. „V české ekonomice založené na průmyslu hodně jde o to, abychom měli patenty. V posledních deseti letech ale jejich podíl klesá. Je jeden z nejnižších v Evropě v přepočtu na obyvatele. Kdysi jsme se vymlouvali na to, že neregistrujeme ve světě naše nápady, protože není jednotný patent pro celou EU a je třeba žádat v každé zemi zvlášť. Jenže takový patent už existuje a je v účinnosti od letošního července. Připojilo se k němu už 17 zemí, ale Česko nikoliv,“ zdůraznila Matesová.

Češi chtějí být černým pasažérem Evropy

Otázkou tedy podle Matesové nyní je, proč se Česko nepřipojilo. Z průzkumu, zda je mezi firmami o registraci k jednotnému patentu zájem, vyplynulo, že se Češi chtějí zatím vézt jako černí pasažéři a vyčkávat, co bude. „Zatímco velké podniky patent chtěly, univerzity a instituce aplikovaného výzkumu už tak moc ne a malé a střední podniky vůbec. Česká republika tak k tomu nepřistoupila s tím, že počkáme, jak to u ostatních dopadne. Ale my přece nebudeme nikdy znovu ekonomická štika Evropy, když budeme čekat, co se stane a podle toho se rozhodneme!“ apeluje Matesová a dodává, že je pro ni velkým zklamáním, že ani ministryně pro vědu ani premiér Petr Fiala nás v tomto ohledu neprosazovali, když se ostatní země připojovaly. „Nejsme tedy na dobré cestě a není to penězi, ale naší mentalitou – vézt se, rozhlížet se a pak se rozhodovat. Takhle ale z nás štika Evropy opravdu nikdy nebude a naše transformace se nepovede! Je tedy třeba měnit naši mentalitu,“ shrnula Matesová.

Sázka na jistotu? Dneska dluhopisy, říká šéfka investiční strategie UniCreditu

Money

Svět, který jsme znali se nenávratně mění a dochází k zásadním geopolitickým změnám, klimatické změně i k remodelaci globálního obchodování. A na to vše budou muset reagovat také investoři. Ještě více než dřív pro ně bude zásadní se umět zorientovat na finančním trhu a zvolit si tu nejvhodnější investiční strategii, říká v rozhovoru pro newstream.cz investorka a šéfka investiční strategie skupiny UniCredit Manuela D´Onofrio.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Vyjednavač Pařík: Lidé by zabíjeli kvůli tomu, aby neztratili tvář. Při vyjednávání musíme zajistit, aby ji neztratili

Leaders

Jaké jsou šance ve vyjednávání míru na Ukrajině či v Izraeli? Proč je třeba zajistit, aby si protistrana mohla zachovat svou tvář a co ještě může ztratit Vladimír Putin nebo šéf Hamásu? A může se vyjednávání naučit opravdu každý? Pokud ano, co se tedy musíte naučit, abyste uměli vyjednávat úspěšně? To a mnohé další prozradil v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz známý český vyjednavač a prezident Asociace vyjednavačů Radim Pařík.

Věra Tůmová

Přečíst článek