Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Podle Michla je důležité, aby v zemi panoval "duch podnikaní", aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby "bujel" stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. "Aby se mohli pohybovat mezi regiony," řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo.
Česká měna by v letošní roce neměla posílit výrazněji pod hranici 25 korun za euro, uvedla většina oslovených analytiků. Klíčovým faktorem kurzu koruny budou podle nich inflační statistiky, měnová politika, geopolitická situace a případné obchodní války. Loni koruna vůči hlavním světovým měnám oslabila, k americkému dolaru o 8,2 procenta, k euru o 2,3 procenta. V pátek odpoledne se obchodovala kolem 25,15 CZK/EUR.
Analytici: Koruna toho letos vůči euru moc nepředvede a posílí jen mírně
Money
Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. "Ale asi je to jen sen," prohlásil. Stát má podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil.
Guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny postupně přibližovaly německým mzdám. "A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc," řekl. Inflace je podle něj "největší zlo, které my nemůžeme dovolit".
Volby do poslanecké sněmovny, v nichž se očekává střed vládnoucí koalice SPOLU zejména s hnutím ANO, vévodí očekávaným událostem České republiky pro rok 2025. Na co dalšího se můžeme těšit? Zde je výběr toho zásadního.
Fiala vs. Babiš aneb Co letos čeká Česko
Leaders
Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB.
Co se týče případného přijetí eura, pro které podpořil ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel, je Michl skeptický. Podle něj euro není pro Česko "žádnou spásou" a nepřiblíží ho k německým mzdám. K nim mu pomůže produktivita a posilující ekonomika, řekl šéf centrální banky. Podle nedávného vyjádření Pavla by českou budoucí prosperitu ale podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně.
Michl v rozhovoru rovněž připustil, že uvažoval o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. "Měl jsem bitcoin v hlavě," uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. "Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat," řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun. Zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun.
Rok 2024 přinesl na tuzemský bankovní trh nejen vylepšování bankovních aplikací a už klasický boj s kyberpodvodníky, ale i několik zajímavých novinek. Od změn ohledně investování na penzi přes nové způsoby placení až třeba po zbrusu novou banku. Víte, co nejzajímavějšího se objevilo v roce 2024 na českém bankovním trhu z pohledu klientů?
Co nejzajímavějšího nabídly klientům české banky v roce 2024
Money
Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci.
Lukáš Kovanda: ČNB s ohledem na vývoj mezd letos sazby zřejmě už nesníží
Názory
