O Leonu Tsoukernikovi je v poslední době hodně slyšet. Prodal svůj většinový podíl v hráčském impériu, chystá novou synagogu v Mariánských Lázních a dál rozšiřuje svou nevšední sbírku umění. Co nevšední, fantastickou, opulentní, neskutečně hodnotnou. V dnešních cenách jistě v mnohamiliardové. Právě její část, konkrétně tři desítky obrazů, představuje galerie Magnus Art v sídle J&T Banky. Jsou tu tři díla Emila Filly, jedna Toyen, Čapek, dva Zrzaví, Šíma, ale také obří dílo Damiena Hirsta nebo krásné obrazy Vasila Kandinského či Augusta Renoira. „Mám asi dva tisíce uměleckých děl. Nikdy nenakupuju na spekulaci,“ říká bývalý obchodník se starožitnostmi, pokerový hráč, zakladatel obřího kasina a dnes hlavně sběratel umění Tsoukernik.

Předně musím vyseknout poklonu. Díla, která jsou jen tady k vidění, to je něco neuvěřitelného. To je jako procházka několika muzei.

Díky, díky. To je jen zlomek, pěkný výběr. Já jsem je nevybíral, to kurátorka Valérie Horváth z J&T Banky. Když se na tu výstavu podíváte, tak to je Valérie.

Podívejte se na výstavu Hráč ze sbírky Leona Tsoukernika v galerii Magnus Art

Takže vy jste do výběru nezasahoval?

Vůbec, každé dílo vybrala ona.

Nechal jste si právo veta, nebo naopak trval jste na nějakém díle, že vás natolik vystihuje, nebo přesně dává poznat váš vztah k umění, že tady prostě muselo být?

Opravdu ne. Se vším ale souhlasím, je to opravdu skvělý výběr z toho, co u mě doma visí a stojí. Jediné, co mě trochu překvapilo, bylo vynechání díla Alfreda Sisleyho (impresionistický malíř – pozn. red.). Znáte ho? Ale je možné, že ho neviděla, nebo si ho nevšimla, on u mě visí v takovém zvláštním rohu, kam se většinou nepodíváte. Ale to mě přesně baví. Že si za tím skvostem musíte trochu dojít, podívat se za roh, vyhledat jej.

Hráč a miliardář Leon Tsoukernik představuje svou neuvěřitelnou sbírku umění plnou pokladů

Enjoy

Pražská galerie Magnus Art pokračuje v přestavování soukromých sbírek českých milovníků umění. Tentokrát vsadila na extravagantního miliardáře, hráče pokeru a zakladatele největšího casina u nás Leona Tsoukernika, jehož sbírka patří k nejhodnotnějším v Česku. Vedle sedmnácti děl Emila Filly v ní je většina velkých jmen české meziválečné avantgardy, ale také mimořádná díla od Renoira, Matisse, Damiena Hirsta či Tonyho Cragga.

sta

Přečíst článek

A vy díla ze své sbírky opravdu máte všechna doma pověšená?

Ano, všechna díla, kterých je zhruba dva tisíce, mám u sebe doma. Mám tam takový hangár, kde mám zejména nové umění. Například Damien Hirst, který je tady jednou z dominant první části výstavy, u mě působí poloviční. Legrační bylo, když jsem jeden den přišel domů a žena se mě ptala, proč ještě nejsou ty obrazy pryč. Ale ony už byly dávno tady. Prostě to ani nezaregistrovala.

Nechci vyznít nějak přehnaně oslavně, ale když začnu vyjmenovávat jména, co jen tady vidíme, tak tu jsou Emil Filla, Toyen, Josef Čapek, Jakub Schikaneder, od kterého máte podmanivý obraz Mlékařka, dále Hirst, Renoir, Léger, Matisse… to je superstar za superstar. Tím se od řady jiných sběratelů dost lišíte. Oni staví sbírku na pár jménech, nebo jednom období, případně stylu. Jak ji budujete vy?

První věc, která musí nastat a která nastala u všech děl, která jsem koupil, je jisté okouzlení. Prostě se mi ty věci musejí líbit. Druhá věc je samozřejmě jméno. A s tím souvisí hodně studia.

V jakém smyslu?

No, když to jméno znáte, tak musíte dál vědět, jestli dané dílo, o které se můžete ucházet, je pro toho autora nějak významné, dále do jakého období spadá a spoustu dalších věcí. Je totiž jen málo autorů, kteří nikdy neztratili formu, u většiny umělců najdete velké vzestupy a spektakulární pády. A když autora neznáte, je to studium ještě podstatnější. Já chci ve sbírce jen to nejlepší.

První dojmy z ostře sledované rekonstrukce výjimečné barokní památky: Savarin se povedl

Reality

První fáze obřího developerského projektu Savarin je u konce. Ladí se poslední detaily pro nové nájemce, čeká se na kolaudaci. Už tento týden výjimečná barokní stavba přivítá první návštěvníky, a to v rámci Prague Art Weeku.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Chápu, že vás další otázkou úplně nepotěším, ale co je tedy ten top, na který byste případné návštěvníky nalákal?

To je příliš těžké, každému se může líbit něco jiného. Mně se líbilo, jak Valérie o této výstavě říká, že každý obraz by vydal na samostatnou výstavu, kde by byl hlavní hvězdou.

Tak já to zkusím za vás. Třeba Vasilij Kandinskij?

Ano, to je opravdu krásný obraz, navíc jde o jediný olej Kandinského v českých sbírkách. On jej namaloval poté, co v roce 1933 cítil tu hrůzu v nacistickém Německu a uprchl do Paříže. O rok později tento obraz vznikl, je to fantastické dílo. Koupil jsem je na jedné londýnské aukci.

Vy máte celou řadu nevšedních příběhů, jak jste k jednotlivým dílům přišel. Nemohl byste říct to, jak jste koupil Toyen?

To bylo opravdu kouzelné. Dorazil jsem do jedné pařížské galerie, kde jsem chtěl koupit Fillu. Toho tam měli krásně nasvíceného, věděli, že má hodnotu. A když jsme se domluvili, galeristka ještě říká, že tu má ještě jednoho Čecha. A vytáhla z jakéhosi depozitáře tento krásný obraz Toyen a já byl okamžitě nadšený. Ale samozřejmě jsem to nesměl dát najevo, tak jsem řekl, že ho tedy vezmu. A je to moje jediná Toyen.

Jiří Georg Dokoupil: Styl je matematická formule. Máte ingredience a jedete

Enjoy

Patří k nejvýraznějším osobnostem globální umělecké scény, které Československo světu dalo. Jeho bublinové obrazy jsou ikonické a zná je doslova každý milovník umění či sběratel. Jiří Georg Dokoupil nyní oslavil sedmdesátiny a nadále boří konvence.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Proč jste další nekoupil?

Já o ně usiluji při každé aukci, ale ty ceny jsou už přemrštěné.

Neříkejte mi, že je mimo váš budget.

To není. Peníze nemají žádnou hodnotu. Peníze jsou nejlikvidnější zboží. To podstatné je umění. Je to úplně fascinující. Plátno si za pár korun může koupit kdokoli. Profesionální barvy za pár tisíc také. Ale to, jak umělec ztvární myšlenku, to je to rozdílové. Nicméně zpět k aukcím. Já nechci nakupovat za jakoukoli cenu. Obvykle si při každém potenciálním nákupu při aukci vytvořím nějaký vlastní odhad, osobní limit. A jsem ochotný přidat deset procent nad něj. Většinou mi to vyjde.

A když nevyjde.

Tak to tak Bůh chtěl. Zkrátka jsem ten obraz neměl získat. Mimochodem u toho Kandinského jsem měl limit opravdu vysoko, a nakonec jsem jej koupil za mnohem méně.

Další citlivou otázkou jsou prodeje. Jak prodáváte?

Předně, já prodávám jen velmi málo. Nekupuji obrazy na investici s tím, že když se dostatečně zhodnotí, prodám je. Ale ano, může se stát, že si ta sbírka sama řekne, že je potřeba se s nějakým dílem rozloučit. Třeba když je i nějaký zajímavý kupec do nějaké zásadní sbírky. Když už se rozhodnu prodat, využívám veškerých dostupných cest, tedy aukce, přímé prodeje, privátní prodeje.

video

Umělá inteligence může výtvarnou tvorbu výrazně ovlivnit, říká malíř a sochař Martin Lukáč

Newstream TV

Moderátorka a modelka Eva Čerešňáková v pořadu VIP Eva Talks na Newstream TV zpovídá celebrity. Tentokrát ve studiu přivítala slovenského výtvarníka Martina Lukáče. 

Michal Nosek

Přečíst článek

Ve své sbírce máte i impresionisty a další velikány světového umění. Nákup děl na aukcích po celém světě s sebou často nese zajímavý problém spojený se statusem kulturní památky. Nestalo se vám to někdy?

Nestalo, ale když o tom takhle mluvíme, nemůžu nevzpomenout jednu bolest. Ze všech děl, která tady vidíte, si status památky bezesporu zaslouží fantastický obraz Alfonse Muchy. On jej namaloval v Americe na začátku dvacátých let a já jej koupil na americké aukci. Když jsem jej pak chtěl dovést zpět do Česka, tak oni mi napařili DPH? To jako vážně? Rozumíte tomu?

Vedle klasiků máte ve sbírce také díla zcela mladých autorů, zejména socha Terezy Příhodové Polibek je opravdu fascinující.

Tak k tomu mám také historku. Jednou jsem koupil nějaké dílo a vezli mi je dopraváci. Jenomže omylem u mě místo koupeného díla vyložili právě tuto mramorovou sochu. Já jsem ji uviděl a okamžitě jsem se do něj zamiloval. Najednou mi volal galerista Jan Třeštík, že došlo k omylu a že tato socha není na prodej, že jde o jeho soukromé dílo. Hned jsem mu vysvětlil, že tahle socha už nikam nepojede. Nakonec mi ji věnoval jako dar.

Krátce k vašemu byznysu. Vy jste letos prodal většinový podíl v hráčském impériu, které jste založil. Co tedy děláte? Jste opravdu důchodce, jak jste tady před chvílí žertoval?

Tak to byl opravdu žert, ale tuto podnikatelskou činnost už jsem uzavřel. Svých šedesát procent jsem prodal svým dvěma společníkům, kteří do té doby měli každý po dvaceti procentech. Ale ve stejném složení máme také připravené nějaké developerské projekty, protože vlastníme velké pozemky kolem Rozvadova.

Z lidí, kteří takto prodali svou firmu, jsou často také různí podporovatelé start-upů, andělští investoři. To vás nezajímá?

To není můj styl, je to stejné jako u toho umění. Já nechci někam dát peníze s tím, že si jednou vezmu za prodej podílu víc peněz.

Whisky, drahé hodinky nebo automobily. Do jakého luxusního zboží je nejlepší investovat?

Money

Investice do luxusního zboží se v roce 2023 znehodnotily v průměru o jedno procento, za deset let ale vynesly 100 procent. Vyplývá to z Indexu luxusních investic, který sestavuje společnost Knight Frank. Inflace v ČR činila loni 10,7 procenta, za desetileté období 41,6 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Ještě krátce přejděme k vašim filantropickým aktivitám. Vy jste nedávno koupil pozemky v Mariánských lázních, kde chystáte postavit synagogu. V jaké fázi projekt je?

Pozemky jsem koupil vloni a podařilo se nám domluvit se slovutným architektem Moše Safdiem, aby připravil návrh nové synagogy. Nyní jej vyhodnocují památkáři a UNESCO, ale máme signály, že by to mělo dobře dopadnout. V Mariánských lázních by tak měla vzniknout moderní monumentální stavba, odhadujeme, že by měla zvýšit místní turismus o 300 procent.

A finance?

Po schválení památkáři vznikne nadace, do které já vložím pozemky a nějaké peníze, ale většina financí půjde z amerických fondů na obnovu starých synagog a stavbu nových. Víte, na tom pozemku stávala synagoga až do Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938. Nacisté ji tehdy vypálili. Mimochodem Moše Safdie se narodil v roce 1938, to je takové další propojení.

Leon Tsoukernik

Český podnikatel, dříve obchodník se starožitnostmi, který posléze využil své vášně pro poker a založil v Rozvadově kasino, které se stalo jedním z největších kasin ve střední Evropě. Donedávna působil jako CEO a většinový vlastník společnosti King’s Entertaiment, letos svůj podíl prodal. Je vášnivým sběratelem umění.

David Ondráčka: Na skok v hlavním městě světa. New York vás pohltí

Enjoy

Po delší době jsem měl možnost strávit chvíli v New York City, pro mě hlavním městě světa. Nabízím pár postřehů z města, které miluji. New York je svérázný vesmír plný energie a nekonečných možností, dynamiky a změn, ale taky kontrastů, rozmanitosti, konkurence, jazyků. Pořád se tady něco děje a mění, město nikdy nespí, ale zároveň ony tradiční ikonické jistoty drží - Coney Island, Central Park nebo Brooklyn Bridge. Stojí za to zažít aspoň chvíli Big Apple, onen Gotham City, a hlavně zažít Newyorčany.

David Ondráčka

Přečíst článek

Sklo z českého Moseru zdobí výlohy Harrods, obchodu pro bohaté Brity

Enjoy

Britská smetánka má karlovarský Moser dlouhodobě v oblibě: Početnou nápojovou kolekci Splendid vlastnila bývalá panovnice Alžběta II. a sklenky a karafy ze secesního souboru Paula má současná královna Camilla.

nst

Přečíst článek