Miroslav Svoboda z Deloitte: Následující roky ukážou, co české firmy ustojí
Středně velké firmy jsou jedním z nejdůležitějších článků české ekonomiky, čelí ovšem celé řadě výzev. Ovlivňují je evropské regulace, klesající marže, propady automotive průmyslu nebo tlak na digitalizaci. V neposlední řadě pak mnoho těch, které vznikaly hned po revoluci, řeší otázky nástupnictví. Jak se s nelehkými úkoly vyrovnávají a co je čeká dál? „Myslím, že hráči se silnější pozicí budou dál konsolidovat, nakupovat firmy a koncentrovat je do větších skupin. Dále bude třeba dotáhnout digitální transformaci, byť to slovní spojení už je trochu klišé,“ říká Miroslav Svoboda, který vede českou pobočku poradensko-technologické společnosti Deloitte.
S čím se české firmy v tuto chvíli potýkají?
Myslím, že základ je dnes daný celkovým hospodářským klimatem v Evropě. Pokud jde o střední podniky, česká ekonomika je hodně založená na takzvaném manufacturingu a spousta českých firem je v dodavatelském řetězci automotive průmyslu. V této oblasti je teď patrný pokles, což pro firmy znamená snížení poptávky. Dalším velkým tématem jsou věci spojené s ESG a jinými regulacemi. Tam je to často tlačeno přes finanční instituce, protože banky musejí plnit svá kritéria a mnohdy vyžadují věci, které jinak pro firmy nejsou z hlediska vykazování vůbec povinné. Pokud je ale firma nedokáže bance vykázat, může mít omezený přístup k financování. V zásadě je tam spousta faktorů, které na středně velké firmy v tuto chvíli působí. Řekl bych, že hlavně příští a přespříští rok budou okamžikem pravdy.
Obchodů se v loňském roce uskutečnilo podobně jako v roce 2023. Narůstá však apetit tuzemských skupin nakupovat v zahraničí. Troufají si stále na větší sousta. Hodnota transakcí zůstává stále častěji tajná.
Česko mizí z mapy investorů. Akviziční apetit domácích hráčů v cizině naopak roste
Money
V jakém slova smyslu?
Následující roky nám ukážou, jak silný je takzvaný balance sheet firem (rozvaha – pozn. red.), co dokážou ustát a z čeho budou schopny platit svůj rozvoj. Pokles marží je vidět téměř ve všech odvětvích a teď bude třeba se od něčeho zase odpíchnout, aby firmy začaly prosperovat. To bývá často spojeno s inovacemi, digitalizací a dalšími kroky. Teď v rámci našich programů a kontaktu s klienty vidíme, že české firmy jsou vždy hodně silné ve fázi sledování výsledovky, v maržovosti nebo efektivitě, ale co se týče zmíněného balance sheetu, financování, struktury aktiv a pasiv, tam už toho talentu tolik není. Přitom právě tyto věci mohou v době výkyvů rozhodovat o úspěchu či neúspěchu firmy.
Znamená to, že v některých oborech těžké časy teprve přijdou?
Dá se to předpokládat, i když některé predikce říkají opak a počítají s mírným růstem. Otázka je, co to znamená. Věnuje se tomu třeba kolega a hlavní ekonom Deloitte David Marek. Z jeho komentářů vyplývá, že růst bude spíš než externími faktory nebo zahraniční poptávkou tažen spotřebou domácností. Tam ale zase hodně záleží na tom, jaká bude rétorika. Když někdo zvažuje nákup auta, rozhoduje se právě i podle toho, co má přijít.
Společnost Dr. Oetker letos postupně propustí 114 ze 188 zaměstnanců svého závodu v Kladně, kde ukončí výrobu. Jako důvod německá firma uvedla zvyšující se náklady a to, že provoz už nelze modernizovat tak, jak to současná výroba vyžaduje. V Česku jde podle dostupných dat o jediný výrobní závod společnosti. Produkty z Kladna bude firma vyrábět v jiném ze svých výrobních závodů, jež má v mnoha zemích.
Dr. Oetker ukončí výrobu v Kladně. Propustí většinu zaměstnanců
Zprávy z firem
Co tedy očekáváte dál?
Řekl bych, že v rámci Česka máme štěstí, že je střední vrstva firem hodně silná, je tady co kupovat a konsolidovat. Myslím, že hráči se silnější pozicí tedy budou dál konsolidovat, nakupovat firmy a koncentrovat je do větších skupin. Dále bude třeba dotáhnout digitální transformaci, byť to slovní spojení už je trochu klišé. Nicméně když už se mluví o průmyslu 5.0, nemůžeme zůstávat na místě. Automotive průmysl se změní, ale pokud se dobře transformujeme, můžeme z toho těžit. Podle všeho se blíží určité oslabení globalizace. Dalším impulsem nejspíš bude dopad amerických prezidentských voleb a s nimi spojený větší důraz na protekcionismus. Když to dobře podchytíme, můžeme vydělat na takzvaném onshoringu, tedy na přiblížení výrobních kapacit zpět ke spotřebitelům. Teď je otázka, jestli to dokážeme.
Daří se českým firmám expandovat?
Nemám statisticky přesný vzorek, takže to nemohu zobecnit, nicméně když si vezmeme velikost naší ekonomiky a porovnáme ji se skupinami, které jsou regionálně nebo i globálně úspěšné, Česko je ve schopnosti být internacionální na špici. Je to hlavně o tom, že český trh je malý a firmám nedovolí tolik vyrůst. Pokud chtějí něčeho dosáhnout, musí ven. Máme tady velmi úspěšné hráče jako EPH, Czechoslovak Group, KKCG nebo PPF, kteří vyrostli z podhoubí středních firem – takže myslím, že tyto předpoklady máme. Jen to musíme zachovat i do budoucna a vytvořit prostředí, které tady firmy udrží a pomůže jim přivést experty ze zahraničí.
Jak takové prostředí vytvořit?
Klíčové je dostat sem talenty. To znamená, že tu musí být motivace, ať už v oblasti daní, nebo třeba investic. Také je třeba pracovat na infrastruktuře, protože pokud jde o bydlení, narážíme na hranice toho, co Praha ještě pojme. Potřebujeme, aby lidé měli osobní vůli sem přijít. Když se podíváme jinam do Evropy, daňové úlevy na určitou dobu po přestěhování a další výhody jsou běžnou praxí třeba v Holandsku nebo Itálii. My na to rezignovali a začali jen hlídat to, jestli od nás neuteče moc dividend. Přitom bychom se měli dívat hlavně na to, aby k nám dividendy přitekly a headquarter firem zůstával v Česku.
Milion dodaných vozů. Tak této mety se mladoboleslavské automobilce Škoda Auto loni nepodařilo dosáhnout. Bylo to "jen" 926 tisíc aut. Odbyt rostl hlavně v Německu, a to téměř o pětinu. Na domácí trh Škoda dodala meziročně méně vozů. 
Škodě Auto loni rostl odbyt v Německu, na domácím trhu klesl
Zprávy z firem
Když už jsme u vedení, jak kvalitní je management a leadership českých firem, který je pro zvládnutí všech výzev klíčový?
Myslím, že úroveň roste a je to hodně spojené i s nastupující generací. Většina nástupníků rodinných firem prošla mezinárodním vzděláváním a jejich prostřednictvím se sem potom spousta věcí dostává. Historicky to bylo hlavně o intuici, flexibilitě, vymýšlení nápadů a jejich dotahování. Teď je třeba využít i globální know-how a vnímat trendy z celého světa. Na to je nová generace napojená. Na druhou stranu zatím není tak zkušená, takže dochází k postupnému vývoji. Nicméně pokud jde o výměnu zkušeností, je klíčové dostat sem právě experty ze zahraničí, například zkušené manažery, kteří jsou schopni firmu rozjet. To tady v menších firmách zatím tak běžné není.
Je dnes předávání majetku u rodinných firem velkým tématem?
Ano, velkou roli v tom sehrálo zavedení institutů – ať už svěřenských nebo rodinných fondů, případě rodinných nadačních fondů – a jejich legislativní zakotvení. Velkým zlomovým momentem potom bylo tragické úmrtí Petra Kellnera. To byla chvíle, kdy si majitelé mnoha firem uvědomili, že nemusí mít tolik času.
A nedochází při předávání firem k třenicím? Třeba právě kvůli odlišným názorům?
Tohle se těžko zjišťuje z dotazníku, ale když slýcháme osobní příběhy, třenice tam samozřejmě jsou a je to zcela přirozené. Myslím, že to není nic specificky českého. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že podnikat se u nás opravdu začalo až v 90. letech, rodinné firmy zatím nemají dlouhou historii a řízení není tak zkostnatělé. Je to vidět i na adopci nových technologií. Třeba placení mobilem u nás lidé přijali mnohem rychleji než třeba ve Spojených státech. Je to tím, že už v začátcích tady byly některé technologie dostupné a přeskočili jsme období papírového hospodářství, šeků a podobně. Tím pádem ani konflikty mezi generacemi nejsou tak kritické.
Miroslav Svoboda
Zastává roli Country leadera v Deloitte Česká republika a současně je zde seniorním partnerem v daňovém a právním oddělení. Zaměřuje se na služby spojené s fúzemi a akvizicemi a je mimo jiné také lídrem programu Deloitte Private zaměřeného na poskytování služeb privátním vlastníkům a soukromým společnostem a rovněž stojí v čele programu Czech Best Managed Companies (BMC) oceňujícího přední soukromě vlastněné společnosti v Česku.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Další sankce vůči Rusku. EU zvažuje restrikce na dovoz hliníku či LNG
Zprávy z firem
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout, myslí si Češi
Politika
