S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Slovy Spider-Manova dědečka by se dalo shrnout poselství globálního summitu o bezpečnosti umělé inteligence. Nedaleko Londýna o tom hovořili světoví politici, Elon Musk i Karel III. Výsledkem je první mezinárodní deklarace o přístupu k vývoji AI.

Ve Velké Británii se ve středu a ve čtvrtek v rámci mezinárodní akce AI Safety Summit sešla směsice vrcholných politiků a výrazných hráčů v technologickém sektoru, aby společně diskutovali o bezpečnosti a zodpovědném přístupu k vývoji umělé inteligence. Jednalo se o v mnohém pionýrskou událost, která se symbolicky konala v Bletchley Park, venkovském sídle nedaleko Londýna, kde za druhé světové války Alan Turing s kolegy rozluštil nacistický kód Enigma.

Hlavním a nejzajímavějším bodem byl středeční podpis Deklarace z Bletchley, kterou zahraniční média a komentátoři označují za přelomový a bezprecedentní krok. Vůbec poprvé totiž osmadvacet zemí včetně USA, Číny a Evropské unie dohodlo na společném přístupu k příležitostem, ale i rizikům, která rozvoj umělé inteligence skýtá.

Co světu způsobí umělá inteligence, už teď ukazuje sektor financí

Trhy

Odvětví, kde není velké množství relativně stabilních dat, nejsou disrupcí ze strany umělé inteligence tolik ohroženy. A celkově to vypadá, že vyhrají velcí hráči, kteří mají peníze na investice, píše akademik Mihir A. Desai v komentáři prestižního Harvard Business Review (HBR). Newstream.cz články z HBR na základě licence přináší pravidelně.

©2023 Harvard Business Review. Distributed by The New York Times Licensing Group

Přečíst článek

„Vítáme dosavadní úsilí mezinárodního společenství o spolupráci v oblasti umělé inteligence s cílem podpořit hospodářský růst podporující začlenění, udržitelný rozvoj a inovace, chránit lidská práva a základní svobody a posílit důvěru veřejnosti v systémy umělé inteligence, aby se plně využil jejich potenciál,“ shodli se signatáři. I když deklarace země vlastně nezavazuje k ničemu konkrétnímu, může být základem k novému přístupu. Tím spíš že u jejího vzniku byly i špičky Sillicon Valley.

Viceprezidentka USA i král

Spojené státy reprezentovala viceprezidentka Kamala Harris, která ostatním politikům a vývojářům kladla na srdce, aby neřešili jen existenciální hrozby, jako biologické zbraně nebo kyberútoky, ale i záležitosti jako dezinformace, předsudky nebo diskriminaci. Mezi hosty nechyběla ani šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Videoprojev poslal i král Karel III. Panovník, který je aktuálně na návštěvě Keni. Problematiku umělé inteligence propojil se svou oblíbenou ekologií, o AI hovořil jako o vymoženosti, která může „urychlit naši cestu k čisté nule a nastolit novou éru potenciálně neomezené čisté zelené energie“, ale k jejímž rizikům je třeba přistupovat společně.

Mánie kolem AI je jen novou investiční bublinou, říká šéf fondu Alethes Václav Podzimek

Money

Každý ekonomický cyklus končí recesí, je jen otázkou, jak bude hluboká, říká v rozhovoru pro Newstream Václav Podzimek, zakladatel fondu Alethes, který spravuje finance i Dalibora Dědka, zakladatele společnosti Jablotron. Běžní investoři by podle Podzimka neměli investovat do jednotlivých akcií, ale držet se investic do celých indexů.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Pro britského premiéra Rishiho Sunaka, který byl iniciátorem a hostitelem, jde o jeden z mála pozitivních zářezů poslední doby, což nahlas řekl i francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Alespoň v tomto ohledu Sunakovi zůstal jeho technokratický přístup. Ačkoli se jindy přiklání k populismu a kulturním válkám, v oblasti technologií a i například kryptosektoru se snaží, aby Británie byla v čele. Silovým hráčem však zůstávají i USA. Sunakův summit tento týden trochu zastínilo Bidenovo nařízení, které firmám ukládá ukázat úřadům důležité technologie ještě před tím, než je představí veřejnosti, stejně tak i oznámení o založení nové vládní organizace AI safety institute.

„Rozmíška“ technologických kapitánů

Státníci často zůstávali u politických frází, a tak není na škodu se podávat mezi elitní vývojáře. Největší hvězdou byl Elon Musk, ačkoli podle mnohých názorů zrovna on a jeho firmy mezi špičky umělé inteligence nepatří. Musk má vůči ní poměrně rezervovaný přístup. Bývalý britský premiér Gordon Brown v jedné ze svých knih tvrdí, že jeho vizionářství nepramení z technologického optimismu, ale z obav, s čímž lze vcelku souhlasit.

I v Bletchley se nechal slyšet, že „umělá inteligence je jednou z největších hrozeb společnosti“. Musk je ovšem technologická superstar, jejíž slova mají dopad. Sunak nejbohatšího muže světa po skončení summitu ještě pozval do Downing Street 10 k diskusi přenášené na podnikatelově sociální síti X. I zde Musk mluvil o AI jako o „kouzelném džinovi“, u kterého je třeba si dobře rozmyslet, co si přát. Za zmínku stojí Muskova vize, podle které v budoucnosti nebude třeba pracovat, protože všichni budou mít nejen základní, ale i vysoký příjem.

[[Twitter status: https://twitter.com/elonmusk/status/1720188083780370481]]

Na rezervovaném přístupu se s mnoha dalšími kolegy zcela neshodne. „Nové technologie vždy vedou k povyku,“ řekl například bývalá britský vicepremiér Nick Clegg, nynější prezident pro globální otázky Zuckerbergovy společnosti Meta. „Často vedou k přehnanému nadšení jejich zastánců a k přehnanému pesimismu kritiků. Vzpomínám si na osmdesátá léta. V souvislosti s videohrami panovala morální panika. Stejně tak byla morální panika kolem rádia, jízdního kola, internetu,“ dodal.

Sázka na umělou inteligenci. Tyto společnosti jsou připraveny ovládnout ekonomiku poháněnou AI

Trhy

Investování do AI akcií představuje příležitost podílet se na růstu transformační technologie, která mění podobu průmyslových odvětví. Nvidia, Alphabet a Microsoft jsou přitom tři společnosti stojící v čele této revoluce – nabízejí investorům expozici vůči různým aspektům ekonomiky poháněné umělou inteligencí.

Komerční spolupráce

Přečíst článek

Kontrola je na místě

Mark Surman z Mozilla Foundation, která stojí za stejnojmenným open source projektem, se zase obává, že summit posloužil technologickým gigantům k prosazování vlastních zájmů, ale uvedl také, že větší přístup a kontrola veřejnosti, dělá technologie bezpečnějšími, což je poměrně důležitá teze.

Je pravda, že firmy v Bletchley tak trochu působili, že mají vše pevně v rukou a že pomoc a regulace nepotřebují. „Na to je třeba odpovědět jednoduše: vzpomeňte si na rok 2008, kdy lehkovážný dohled umožnil bankám, aby se oddávaly orgiím spekulací, které přivedly globální finanční systém na pokraj kolapsu,“ připomněl ekonomický editor deníku The Guardian Larry Elliot. Optimismus ohledně umělé inteligence určitě není špatný, ale je třeba mít na paměti, že se jedná o velký byznys a technologičtí giganti to nedělají (jen) pro dobrý pocit.

Další komentáře Karla Pučelíka čtěte zde