„Nenechte se zmýlit, Kanada vyhraje,“ vzkazuje Trumpovi nový premiér. Kdo je ekonom a finančník Mark Carney?
Budoucí kanadský premiér Mark Carney chce s Donaldem Trumpem tvrdě vyjednávat. 51. státem USA se za Kanada za jeho vlády evidentně nestane. Své spoluobčany zase hodlá přesvědčit posunem těžiště liberální politiky na ekonomická témata, aby ho ve funkci ponechali déle než do letošních voleb.
Volbu lídra kanadské Liberální strany vyhrál přesvědčivým Mark Carney, který se tak brzy stane novým premiérem. Není to úplně záviděníhodná pozice, protože nastupuje v době krize, na jejíž vyřešení bude mít jen málo času. Zásadní problémy jsou na obzoru hned dva - Donald Trump a domácí veřejné mínění. Nejpozději na podzim, ale dost možná dříve, totiž v zemi dojde na parlamentní volby. V průzkumech vládou znavení liberálové zatím na konkurenční konzervativce ztrácejí.
Ačkoli je zvolení Carneyho trochu překvapením, protože se v kanadské politice nikdy pořádně nepohyboval, dává jeho angažmá smysl. Je to schopný a zkušený ekonom, který nebude mít problém reagovat na nesmyslné kroky Donalda Trumpa. Kdo jiný by mě kanadskou ekonomiku protáhnout pastmi cel a obchodních bariér než světoznámý centrální bankéř? Zdá se, že na scénu přišel ve správný čas.
Zároveň brzy šedesátiletý Carney působí jako tvrdý vyjednavač, který se výhružek Donalda Trumpa nezalekne. Ještě ani oficiálně nepřevzal premiérskou funkci, ale už stačil oznámit, že Kanada americká cla dorovná. „O tento boj jsme nežádali. Ale Kanaďané jsou vždy připraveni, když někdo jiný shodí rukavice. Nenechte se zmýlit, Kanada vyhraje,“ uvedl budoucí premiér. Vypadá to, že v Carneym bude mít Trump silného soupeře.
Americký viceprezident J. D. Vance si na nedostatek pozornosti světových médií nemůže stěžovat. Zatímco se snaží působit mocně a rozhodně, v Bílém domě je beznadějně vedlejší postavou, a světovým lídrům demokratického světa je pro smích.
Karel Pučelík: Vance je loajální rádoby ohař. V očích demokratických lídrů je za klauna
Názory
Bezchybné CV
Mark Carney do čela vlády přináší zcela jinou atmosféru než jeho předchůdce Justin Trudeau. Odstupující premiér byl před deseti lety globální hvězdou progresivní politiky a miláčkem médií, dnes je však spíše symbolem neúspěchu liberálů po celém světě. Doba pokročila, bohužel však ne správným směrem, a vzletným myšlenkám nepřeje. Slibované „slunečné zítřky“ navíc s vládou liberálů nepřišly. I proto byl Trudeau pro Trumpa snadným terčem.
Do Carneyho se Trump bude trefovat o poznání obtížněji. Carney sice není hollywoodským typem jako Trudeau, jeho devizou je však obraz experta. Pyšní se tituly z Oxfordu a Harvardu, po studiích pracoval v různých světových městech pro investiční banku Goldman Sachs. Do Kanady se vrátil v roce 2008, kdy se stal guvernérem kanadské centrální banky. Největší známost i vliv mu přineslo o pět let později jmenování do čela Bank of England, kterou převzal jako první cizinec ve více než třísetleté historii instituce.
Přestože Carney nikdy nepůsobil v žádné volené funkci, v politice nováčkem není. Britskou centrální banku vedl v turbulentních časech referenda o skotské nezávislosti, brexitu a počínající pandemie covidu. Na rozdíl od svých předchůdců se nebránil veřejnému vystupování, a čas od času vyrážel uklidňovat trhy do médií, třeba po šokujícím brexitovém referendu (před vystoupením z EU před ním varoval). Mimo to zefektivnil fungování banky a udělal rozhodování o monetární politice přehlednější a transparentnější.
Pokud by Donald Trump zastavil vojenskou pomoc, tak by se Ukrajina dostala do velmi problematické situace. Mohla by Rusku čelit jen s pomocí evropských spojenců? Z analýzy vlivného magazínu Politico a vyjádření některých evropských lídrů vyplývá, že by se Evropa měla začít na tuto alternativu připravovat ihned, ačkoli Trump zatím o zastavení pomoci veřejně nemluví. Jeho politika však bývá nestabilní.
Karel Pučelík: Zvládla by se Ukrajina bránit jen s Evropou za zády?
Názory
Méně hodnot, více ekonomiky
Kanada by v Marku Carneym mohla najít dobrého premiéra pro doby ohrožení. Musí o tom však přesvědčit voliče, jinak mu i jeho bezchybný životopis bude i ničemu. Jeho Liberální strana s Trudeauem v čele mířila k celkem jasné prohře s konzervativci Pierra Poilievrea. Carney tak především musí ukázat, že je jiný než jeho předchůdce.
Z posledních průzkumů ale vyplývá, že souboj o premiérské křeslo by mohl být těsnější. Mimo změny v čele vlády liberálům pomáhá i semknutí národa po Trumpových útocích.
Carney odpovídá na důraz konzervativců na ekonomická témata a nebojí se kritiky do vlastních řad. „Nejsem jediný liberál v Kanadě, který se domnívá, že premiér a jeho tým příliš často odvádějí pozornost od ekonomiky. Já pozornost neztrácím,“ řekl v kampani. „Náš růst je příliš pomalý. Mzdy jsou příliš nízké. Federální vláda příliš mnoho utrácí, ale příliš málo investuje. Daně pro střední třídu jsou příliš vysoké,“ shrnul také své priority.
Zároveň to však neznamená, že by byl nějakou antitezí Justina Trudeaua či chladným „deal-makerem“, který se na svět dívá jen optikou čísel a statistik. Po uplynutí mandátu v Bank of England se stal vyslancem OSN pro klimatická opatření a finance. Na svět financí se dokáže dívat s odstupem a ve společenských souvislostech. Své postoje osvětlil v knize „Value(s): Building a Better World for All“, kterou The Guardian nazval „vážným útokem na moderní volný trh“ a jako jeden ze svých vzorů zmiňuje papeže Františka.
Dokáže tenhle „ohleduplný finančník“ nastartovat skomírající (kanadskou) liberální politiku?
