Radim Jančura, dvaapadesátiletý Brňák původem z Ostravy, vybudoval v Česku nevídaný byznys s dopravou. Žluté autobusy, žluté vlaky. RegioJet. Svůj byznys dál rozvíjí, vozí Čechy do Německa, do Rakouska. Nemá rád, když se o něm mluví jako o miliardáři.

V současnosti má v Česku asi desetiprocentní tržní podíl v železniční dopravě. Ale po dlouhých letech debat a dominance Českých drah se začínají rozjíždět veřejné zakázky na provoz regionálních tratí. Soutěže se budou konat několik let. Trh s železniční dopravou stojí před revolucí. To je velká příležitost pro Jančuru, nebezpečí pro České dráhy. Jančura chce během příštích let urvat co největší tržní podíl, pomýšlí na třicet procent trhu. Má pocit, že České dráhy, které zatím drží přes osmdesát procent vlakové dopravy v Česku, nehrají fér. Vyšel do boje.

Udělal jste nyní velkou tiskovou konferenci, abyste řekl veřejnosti, že České dráhy, váš úhlavní konkurent, hrají nepoctivou hru. Že prodávají pozemky, na které by neměly mít nárok. A že tím získávají peníze, aby mohly vytendrovat zakázky na dopravu na tratích, kde se konají veřejná výběrová řízení, za lepší cenu…

Ať to prodají, ale za tržní cenu.

Jaký je příběh, který chcete říct. Je to o Hlavním nádraží v Praze? Je to o projektu skupiny Penta na vybudování budov nad hlavním nádražím?

Ne. To mi nevadí. Jestliže si to nakupuje soukromý developer, třeba Penta, od Českých drah, tak je to tržní cena. Soukromý developer nezaplatí ani o korunu víc, než by měl. To je naprosto legitimní.

Mluvíte o tom, že České dráhy chtějí získat dvacet miliard korun za prodej pozemků pod kolejemi. Co je na tom závadného?

Oni chtějí prodat pozemky pod tisíci nádražími. A pouze v Praze, v případě Masaryčky, Hlaváku a možná Smíchova mají tyto lukrativní hodnotu. Ať si to prodají, to je legitimní. S tím nemám problém. Ale je tam problém, že když by to měli prodávat zpátky státu, měla by být judikatura, za kolik to mají prodat.

Regiojet je třetím nejlepším dopravcem v Evropě

Zprávy z firem

Česká firma Regiojet je třetím nejlepším osobním železničním dopravcem v Evropě. Tvrdí to organizace Transport and Environment, která vydala srovnání největších železničních společností v Evropě. V čele žebříčku je italský dopravce Trenitalia a švýcarská firma SBB. České dráhy jsou v žebříčku na šestém místě. Nejhorším dopravcem v Evropě je podle organizace společnost Eurostar, který vypravuje mimo jiné spoje mezi Paříží a Londýnem, píše agentura AFP.

ČTK

Přečíst článek

Takže vám vadí, že České dráhy prodávají majetek, který podle vás neměly nabýt, že měl patřit správě železnic, další státní firmě?

Respektuji prodej. Ale ať to prodávají za cenu soukromého investora. Šeptá se o dvaceti miliardách korun, za které to chtějí prodat. Dělají to na základě pozemkových map. Ale to je špatně. Nemůžu prodat kolejiště v Ústní na Labem za cenu stavebního pozemku. Pokud si České dráhy myslí, že se na kolejišti bude stavět, tak ať si ho nechají, a prodají ho finálnímu dodavateli.

Před několika měsíci jste oznámil, že chcete prodat RegioJet. Jaká je situace?

To nebylo oznámení. To byl nešťastný rozhovor pro Seznam Zprávy, kde jsem nahlas přemýšlel, co tady bude, až já tu nebudu. Až se rozhodnu ukončit podnikání, protože je mi padesát dva. Za deset let toho budu mít plné brejle, takzvaně, takže co s tím. Dcera to asi nepovede, tak to asi prodám. A Seznam Zprávy z toho udělaly, že Jančura prodává.

Takže je nyní situace taková, že chcete v rámci tendrů na dopravní obslužnost navýšit svůj podíl na trhu železniční dopravy, a potom třeba firmu prodat?

Během šesti let se vysoutěží v železniční dopravě celé Česko. Za devět let budou muset v rámci Evropy jezdit jenom vlaky, které byly vysoutěžené. Je na to devět let. Vlak se vyrábí tři roky, takže během šesti let se bude muset v Česku prosoutěžit úplně všechno. Ano, teď je důležité období. Kdyby České dráhy dostaly ceny za pozemky netržní, nepřiměřené, což se mi tak jeví, protože ani ministerstvo, ani Správa železnic, ani České dráhy samozřejmě nechtějí dát informace o cenách pozemků, ani o znaleckých posudcích, tak mi tam něco smrdí.

Spolčily se proti Jančurovi. Teď zaplatí na pokutách přes miliardu

Zprávy z firem

Evropská komise (EK) uzavřela devět let starý případ, v kterém se České dráhy a rakouské spolkové dráhy (ÖBB) domlouvaly na pořízení použitých vagónů tak, aby se k nim nedostal soukromý dopravce RegioJet. EK aktérům spiknutí vyměřila více než miliardovou pokutu. V kauze figuroval dnes již bývalý místopředseda představenstva ČD Radek Dvořák a důkazem byly e-maily, které posílal Dvořák v roce 2015 své kolegyni v Rakousku Silvii Kaupa, která měla v ÖBB na starost dálkovou osobní dopravu. České dráhy se chystají rozhodnutí napadnout u soudu, napsal server zdpravy.cz. RegioJet uvedl, že se přihlásí o náhradu škody.

ČTK

Přečíst článek

Proč jste tak zaťatý v boji s Českými drahami? Nebylo by rozumnější rozvíjet vlastní byznys, než pořád bojovat se státní konkurencí?

My se s ČD nesoudíme. Když šlo o podnákladové ceny dopravy v Ostravě, řešila to Evropská komise. Potom sama Evropská komise zjistila, že šlo o kartelovou dohodu s rakouskými drahami. Tam sami nevíme, co se stalo. Jediný soud, který tady je, je nedovolená veřejná podpora. Nechceme, aby nám někdo něco dával. Chceme, aby se narovnal trh.

Je RegioJet hlavní činností, které se věnujete, je to „srdcovka“? Vypadalo to, že se spíš chcete pustit do hotelnictví v rakouských Alpách…

Možná jsem během covidu trošičku usnul. Možná jako spousta z nás trošičku usnula. Ale od covidu je moje jediná práce RegioJet.

Takže ne prodej?

Za deset let se tak může stát. Jako každý v rodinné firmě budu řešit, co s tím.

Našel jste novou energii? Mluvíte o nákupu vlaků za miliardy korun…

Teď se nám vyrábí vlaky za nějakých devět miliard korun. Na rozdíl od Českých drah nakupujeme vlaky jenom tam, kde získáme nové smlouvy. ČD mají výhodu proti nám, proti všem, že jejich majitelem je český stát, že mají levnější financování. Díky tomu mohou utrácet opravdu hodně peněz. Ale ne v soutěžích. Nechají si vyrobit jeden vagon za 2,8 milionu euro, což je extrémně hodně. A je to nakoupené dopředu, bez toho, že pro takový vagon je dané uplatnění. Nám by to žádná banka nezafinancovala, abychom si je koupili takzvaně na sklad. Před měsícem se dělaly nabídky na spojení Praha - Plzeň - Klatovy - Cheb. A už je asi jasné, že České dráhy nevyhrály, podle toho, co se šušká. Takže vlaky ČD budou muset jít někam jinam. ČD dělají trochu rizikové věci, mě by to banka nepovolila.

Takže hotelový byznys v Alpách, který jste začal rozvíjet, není budoucnost, jíž se chcete věnovat?

Ne. Vlaky a autobusy. Autobusy, sezení dva plus jedna, to je takový náš útok proti Flixbusu. Nechceme proti Flixbusu bojovat cenou, protože to nelze. Zrušili jsme stevardky. Je tam kávovar, výborné kafe. V autobuse už víc nevymyslíte, to nejde. Hotely bylo romantické podnikání během covidu. Mám dva hotely v Rakousku a nějaké chaty. Ale je to bezvýznamné podnikání. Je to o tom, že každý Čech by chtěl mít něco ve vysokých horách, nebo u moře. To je sen každého suchozemce.

Jaký je tedy nyní směr vašeho podnikání?

Vyhrát tratě na železnici. Teď bude dvakrát do roka nějaká soutěž, kde jsou miliardy v investicích. Banky nás rády financují, protože máme nádhernou ekonomiku, nejlepší ze všech dopravců.

Architekt: Praha má skvělou veřejnou dopravu. Jednu z nejlepších na světě

Reality

Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jaká je vaše motivace? Už jste v minulých rozhovorech říkal, že to nejsou peníze.

Člověk je motivován, dokud nedosáhne na nějaké peníze, kde už je spokojen. Bylo to padesát tisíc korun, teď je to možná šedesát, nevím. V tu chvíli má pocit, že dosáhl všeho, co chtěl, přestává být motivován a skončil. Motivací nemůžou být peníze. Koupit si drahé auto zajímá dvacetiletého kluka, ne padesátiletého. Pravdou je, že covid mě uspal. Zkolabovalo nám úplně všechno, vlaky i autobusy přestaly jezdit. Letenky, všechno šlo do háje. Ztratil jsem motivaci. Přemýšlel jsem, jestli mi stojí za to dál podnikat. Odpověděl jsem si, že ano. Motivace je stát se největším dopravcem v Česku. Může se to zdát jako úsměvné, ale zatím se to daří. Stačí nám, když vyhrajeme ročně jednu velkou soutěž, která odpovídá třem procentům našeho výkonu. A za osm, deset let, jsme na třiceti procentech tržního podílu.

Budete tedy za deset let největším dopravcem v Česku?

Byl bych rád. A všechno k tomu směřuje. A je potřeba říct, že jestli se trh nakonec rozdělí mezi tři velké hráče, tak je to v pořádku. Budou to České dráhy, Arriva a my. Každý budeme mít řádově kolem třiceti procent. Jestli bude mít někdo dvacet osm a někdo třicet dva, to není důležité. Důležité je být mezi třemi největšími. Takto má fungovat hospodářská soutěž. Nikdo nemá dominanci, a trh funguje. Tak to má být. Teď, když má někdo osmdesát procent, není to zdravé. Je to moloch. My, když jsme byli malý tým, pracovali jsme efektivněji. Teď porosteme, a možná zmolochovatíme. To je přirozené. A někdo, kdo se bude zmenšovat, zase přestane být molochem. To jsou zákony ekonomie. České dráhy mají výhodu, že občas prodají nějaký ten pozemek, proti tomu nic nemám. Ať si prodávají. Budou mít úroky vždy levnější než my nebo Arriva. Když se Česku bude dařit, České dráhy půjdou s ním. Když půjdeme řeckou cestou, dráhy tuto výhodu ztratí. Riziko investorů do dluhopisů Českých drah odpovídá riziku státu.

Co se stane v dopravě v příštím roce?

Myslím, že se nám podařilo přesvědčit zejména kraje, že soutěžení je správné. Je to vidět i na minulých soutěžích. Všude zvítězila nabídka s menší dotací.

Jak dopadl váš souboj s Flixbusem?

Boj byl obrovský, asi dva a půl roku jezdili za podnákladové ceny. Kdyby prodali celý autobus, pořád by byli ve ztrátě. Když jsme jezdili do Liberce za stovku, oni jezdili za padesát. Když jsme jezdili za dvě stovky Praha - Brno, oni jezdili za devadesát. Přišel covid, to potrestalo všechny stejně. Od té doby opustili strategii po celé Evropě jezdit pod cenou. Oni nás nechtěli zničit. Chtěli jenom, abychom zezelenali. Platili jim třicet procent z jízdného a prodávali přes jejich aplikaci, dali si zelenou fólii na autobus. To jsme ustáli. Covid nám v tom pomohl. Dostali se do problémů. Teď jsme v cenách velmi podobní, a my máme víc spojů. Oni v tuto chvíli nemají podnákladové ceny.