Pandemie změnila spoustu návyků, některé trendy se akcelerovaly. „Vidíme spoustu pop-up podniků, nebo že si lidé dělají barbecue akce se sudem, sousedské akce, oslavy, tam určitě toto bude fungovat, hrají v tom roli i sociální média ve smyslu, jak se nyní lidé svolávají, jak probíhá socializace. Plus vidíme u mladší generace, že preferuje jiné typy drinků,” vysvětluje členka představenstva Plzeňského Prazdroje Pavlína Kalousová.

Dlouho jste působila jako zakladatelka a šéfka Byznysu pro společnost, nyní ve vedení Prazdroje budete brzy dva roky. Povedlo se vám zde to, s čím jste sem šla?

Vlastně i pro mě je zajímavé zhodnotit, že to, co jsem si vytyčila před nástupem, tedy před pandemií, se daří realizovat. Taková asi nejdůležitější věc pro mě bylo posunout Prazdroj v oblasti udržitelnosti ještě dopředu, ačkoli už patřil mezi lídry. Otevřít téma diverzity a inkluze, a potom také lépe tato témata integrovat do komunikace směrem ke spotřebitelům, tedy mimo tradiční rámec, kde se udržitelnost komunikuje, což jsou stakeholdeři či regulace.

Nedávno jste v Prazdroji založili Firemní fond. To je něco, co má do budoucna zastřešovat všechny vaše aktivity v této oblasti?

Fond je nástroj, virtuální pojmenování určitých aktivit. Základ aktivit je uvnitř firmy. Důležité je ale i to  že ve všech aktivitách, co děláme, chceme, aby byla propsaná naše hodnotová strategie.. Jedna z oblastí je, jak se Prazdroj vztahuje ke třetím stranám, k obcím, k neziskovkám, komunitám. Tam jsme pracovali na tom, aby veřejně prospěšné investice, které Prazdroj dělá, byly vidět v prioritách a přinášely výsledky v prioritách nalinkovaných na strategii udržitelnosti. To znamená, když máme jeden z cílů snižovat spotřebu vody a vracet vodu do krajiny, tak chceme, aby v komunitách, kde jsou pivovary, projekty přinášely stejnou hodnotu. Budeme se dívat na to, co dělají pro udržení vody v krajině, jak můžeme pozitivně podpořit výsledek. Cílem fondu je dívat se jinak na to, co jsme teď dělali a pomoci projektům doručit přidanou hodnotu.

Kolik chcete, aby ve fondu bylo cílově peněz?

Teď tam máme nějakou základní částku, konkrétně 3,5 milionu korun, něco je alokované přímo na komunity kolem pivovarů, pak tam máme něco pro vyhledávání inovativních projektů. Pokud se nám podaří najít zajímavý projekt, spolupráce může být i vyšší. Zatím takto odhadujeme potenciál trhu na projekty, které hledáme.

Zdražování je nevyhnutelné

Prazdroj nedávno oznámil, že bude zdražovat pivo. Zdražuje se všechno. Kde je ve vašem byznyse největší nárůst cen, na vstupech?

Zdražení piva je v souladu s naší dlouhodobou strategií. Kde jsme naopak dlouho nezdražovali, to byli hospodští a celý on-trade (prodej v místě spotřeby, pozn. red). Chtěli jsme hospodským dát čas vyrovnat se se všemi změnami, což bylo třeba EET, zákaz kouření, teď i covid. Vnímali jsme, že se on-trade musí začít stavět na nohy. Tedy zdražovali jsme po dlouhé době. Jinak ano, nárůst cen kolem je úplně ve všem, nějak vypadá inflace, nějak projekce, i vstupní náklady rostou, ovšem naše cenová politika má dlouhodobou strategii.

Nejen plyn a ropa. Zdražuje vše, až na zlato

Money

Energetické komodity jdou nahoru o desítky procent, což povede k dalšímu zdražování zboží a služeb. Nahoru jdou ale ceny i dalších komodit. Naopak výrazně ztrácejí cenné kovy a také produkty ze sóji.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Takže se teoreticky ale může stát, že kvůli drahým vstupům zdražíte znovu?

 Bohužel nemůžeme avizovat jakékoliv změny našeho ceníku, dokud nenastanou a nejdříve je sdělujeme našim obchodním partnerům.

Z loňských výsledků Prazdroje plyne, že zisk poklesl zhruba o pětinu, ovšem prodej piva spadl jen o necelých pět procent. Je tedy vidět, že zisk ovlivnil pokles prodeje piva v hospodách, kde jsou pro vás vyšší marže. Jak to vidíte letos, dostanete se v hospodách na předcovidovou úroveň?

Na srovnání je ještě brzy. Teprve teď dojíždí hlavní sezona. Není možné zatím srovnávat letošek s rokem 2019, ta čísla ještě nejsou, nevíme, co přijde. Pravda je taková, že obecně on-tradový kanál poklesl, loni tam byl propad zhruba o třicet procent. V číslech - loni jsme neprodali 111 milionů čepovaných piv. Něco se podařilo nahradit v off-tradu, tam ale je jiná maržová politika. Co se týče prognóz, je tam několik důležitých faktorů - jak bude vypadat covid, restrikce, jak bude vypadat komerční svoboda nebo daňové prostředí.

Hra o čas

Něco vám tam hrozí?

Nevíme, jak bude vypadat situace s daněmi. I vláda by si měla uvědomit, že je dobré nechat postavit sektor na nohy. Pak jde o další náklady plynoucí z přerušených dodavatelsko odběratelských řetězců, cen energií, další vstupní náklady. Nejdůležitější ale je, jak se bude dařit sektoru Horeka (hotely, restaurace, kavárny, pozn. red).

Špicar: V autoprůmyslu se zřejmě naplní černé scénáře

Leaders

Omezování či přímo zastavování výroby v automobilovém průmyslu ovlivní celou českou ekonomiku a krize kvůli nedostatku čipů potrvá měsíce. Jsou dvě cesty, jak z ní vybřednout. „Je to kurzarbeit, tedy podpora krátkodobé nezaměstnanosti u dlouhodobých, stabilních zaměstnavatelů. Než bude notifikovaný, můžeme vyzkoušet osvědčený Antivirus. A za druhé dlouhodobým systémovým řešením nedostatku pracovní síly na českém trhu práce je digitalizace, automatizace a robotizace,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Vidíte už ve vašich statistikách nějaké krachy hospod?

Hodně jsme investovali do toho, aby tato část distribuce vydržela a přežila co nejdéle, tedy pomáhali jsme zákazníkům vyznat se v pravidlech, vyměňovali jim prošlé pivo a vybavovali zahrádky. I díky tomu jsme letos zaváželi historicky nejvyšší počet obchodních míst. Takže jestli tam bude nějaká křivka, ukáže se to po téhle sezoně. Zda se podařilo dohnat ten výpadek nebo ne.

Udržitelnost jako horké téma

Pandemie přinesla různé změny. Změnilo se u vás něco trvale, systémově?

Interně se o tom hodně bavíme, fungujeme dvourychlostním módu - jde jednak o aktuální reagování na změny, zároveň jsme posílili dlouhodobé přemýšlení nad tím, jaké změny mohou přijít a jak se na ně máme začít adaptovat. Udržitelnost je část z toho, znamená změnu v tom, jak vyrábíme, jak distribuujeme a co zákazníkovi přinášíme. Ale jsou tu i pozitiva. V té situaci jsme se ocitli všichni a já vidím velkou vůli ke spolupráci, jednak v rámci oborů, i s našimi zákazníky a partnery. Takové to metaforické, že jsme v tom společně, jsme v byznysu viděli v mnoha tématech.

Například?

Třeba když mluvím o pomoci Horece, kde jsme spolupracovali s dalšími. V udržitelnosti, kde vidím zájem ze strany ostatních hráčů některé věci posunout dopředu, jako obaly, obnovitelné zdroje energie.

Co korporátní řízení, jak se u vás změnilo?

Máme většinu lidí přímo v pivovarech a v logistice, v supply chainu. Stále držíme preventivní pravidla, to platí po celou dobu. V komerční části byznysu jsme v režimu pomalého návratu do kanceláří, v tuto chvíli by lidé měli v 50 procentech času fungovat se svými týmy. Zahraniční cesty jsme omezili na úplné minimum.

Ponecháte si tento hybridní režim nebo poženete lidi zpět do kanceláří?

Ptali jsme se lidí, co by preferovali, a z toho vzešlo těch padesát procent. Detailně jsme sledovali, jak se cítí doma či v kancelářích, co tam potřebují, jak vnímají vlastní produktivitu. A většina lidí se chtěla na ty dva tři dny vrátit, chtěli se vidět v kolegy i v neformálních situacích. My jsme firma nastavená na sdílení, ostatně i to pivo k tomu nabádá. Nastavili jsme to ale volně, mohou se v rámci týmů domluvit, které mítinky budou online a které face to face.

Hospody se proměňují v pop-up podniky

Řešíte i variantu, že by nebylo tak volné potkávání se v hospodách jako dřív, z hlediska změny obchodního modelu?

Samozřejmě obecně sledujeme změny spotřebitelských návyků. Dneska to není jen o restrikcích spojených s covidem, je to i otázka hlubšího nastavení. V budoucnu on-trade bude orientován na zážitek pro větší skupinu lidí, než to známe z tradiční české hospody. Vidíme spoustu pop-up podniků, nebo že si lidé dělají barbecue akce se sudem, sousedské akce, oslavy, tam určitě toto bude fungovat, hrají v tom roli i sociální média ve smyslu, jak se nyní lidé svolávají, jak probíhá socializace a podobně. Covid to jen akceleroval. Jsou to dlouhodobé trendy, které už jsou vidět i v západní Evropě. Plus vidíme u mladší generace, že preferuje jiné typy drinků.

Ze sauny rovnou do zatopeného lomu. I tak může vypadat wellness

Enjoy

Skandinávská tradice se v posledních několika letech rozmáhá i v tuzemsku. Saunu najdete v Národním divadle nebo na Vltavě s výhledem na Pražský hrad. Ateliér Hra teď navrhl jednu plovoucí, vznáší se na hladině zatopeného lomu.

pej

Přečíst článek

Jaké?

Třeba Hard Seltzery, ready to made drinky, stoupá i role nealko piva i jiných nápojů, což také považujeme za trend, který poroste.

Takže to štamgastské posedávání u piva je na ústupu?

Na ústupu úplně ještě ne, ale do budoucna budou různé silné zákaznické skupiny vyhledávající jiný typ zážitku.

ESG vyžaduje změnu korporátního myšlení

Organizace Byznys pro společnost, kterou jste založila, byla dlouhodobým průkopníkem témat odpovědnosti v byznysu. Dříve se používal termín CSR (Corporate and Social Responsibility), nyní více ESG (Enviromental, Social, Governance). Je v nich nějaký rozdíl? Co hýbe světem korporátní odpovědnosti?

Asi spíše co by mělo hýbat... CSR vlastně bylo o tom, že firma vydělala peníze, vyčlenila z toho část prostředků a ty dala na bohulibé účely. Což je určitě v pořádku, ale obrovský posun nastal v přemýšlení, že je důležitější, jak firma vydělává peníze. To je podstatou konceptu ESG. Plná integrace enviromentálního, sociálního a etického aspektu do byznysové strategie. Nejde o to, mít oddělení, které se CSR věnuje, ale mít jako jednu z priorit strategie stanovenou integraci ESG cílů.

Hledá se ESG rating. Který systém hodnocení převládne?

Money

Udržitelné projekty mají mít zelenou a měly by být podporovány, shodují se banky i další investoři. Zatím však stále není úplně jasné, co přesně ty udržitelné projekty jsou a obecně uznávaná kritéria se teprve hledají.

Lukáš Vincent

Přečíst článek

V Česku se na ESG občas lidé dívají jako na věc trochu vnucenou, která komplikuje procesy a byznys. Prazdroj je v této oblasti už dost daleko, jak to ale bylo u vás? Přišli jste o nějaký byznys poté, co jste ESG strategie integrovali do strategických cílů? Nebo naopak získali jste něco zpátky?

Chápu, že když někdo s tímto tématem začíná, může narazit na „long term gain equals short term pain”. A ono to tam je, jen je potřeba to správně řídit a překonat. Když se ESG správně integruje do byznysu, znamená to změnu přemýšlení, ač to stojí nějakou kapacitu. O udržitelnosti pak musejí přemýšlet lidé ve výrobě, v supply chainu, v obchodě, v marketingu, HR. Jedině tak to může přinášet pozitivní příležitosti. V budoucnu bude udržitelnost jen hygienický základ, jak dělat byznys. Protože bude spousta regulací, očekávání spojených s tím, jak dělat byznys. A kdo to nenaplní, pro toho to bude nepříjemné.

A přinese to něco i pozitivního?

Kde vidíme příležitosti: spotřebitelné pomalu, ale jistě mění své očekávání a potřeby, kvůli covidu dokonce rychleji. Když se podíváme na průzkumy, jaké mají lidé priority, tak témata jako odpad, klimatická změna, dostupnost vody, deforestace se objevují často. To před pár lety nebylo. Kdo bude umět správně uchopit ESG, najde nové trhy, nové produkty a spotřebitele. Je zde i aspekt efektivity, mluvili jsme o cenách energií, rostou ceny povolenek, i náklady primárních zdrojů jako voda.

Při efektivní implementaci ESG strategie se firma zaměří na snížení spotřeby, je tam tedy nákladová efektivita. Totéž se týká materiálů. U nás v Prazdroji je zhruba sedmdesát procent obalů vratných či znovupoužitelných. Což znamená efektivitu systému a také to, že nám materiály neplují někde složitým řetězcem a ve finále zdraží všem. Plus tam je konkurenceschopnost z hlediska zaměstnavatelského, protože nejde jen o environmentální část, ale také o sociální pilíř. V neposlední řadě jde i o schopnost ovlivnit regulatorní rámec, protože pokud jsou firmy napřed, dokážou lépe ovlivnit stanovení pravidel pro naplňování nějakých cílů typu energetické účinnosti.

„Uhlíkové účetnictví” nemusí být sci-fi, míní expert na udržitelnost Křivánek

Money

Výhodnost investice se zatím stále drží klasickou účetní závěrkou a finanční analýzou. To se však v nejbližších letech může výrazně proměnit, protože do hry vstupují takzvaná ESG kritéria. Ta u firem nehodnotí jen tržby a zisky, ale také udržitelnost jejich byznys modelu v kontextu globálních klimatický i společenských změn. Jak takové uhlíkové účetnictví bude vypadat a jak se na ně firmy mají připravovat, prozrazuje v rozhovoru pro newstream.cz Martin Křivánek, odborník na ESG v poradenské společnosti KPMG, která s touto problematikou radí předním tuzemským bankám a dalším firmám. „Do udržitelnosti jdou nyní obří finanční prostředky a další jsou přislíbené, takže logicky aktuálně výnos takových investic jde rychle nahoru,” připomíná Křivánek.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jaká by měla být měřitelnost cílů v oblasti udržitelnosti?

Velká část toho jsou tvrdá KPI. Na začátku by měla být ambice, kam to chce firma za deset patnáct let dotáhnout. U řady témat teď nevíme, jaké budou za tři za pět let technologie. Máme dlouhodobou ambici, typicky pro uhlíkovou neutralitu. Pak jsme schopni rozkrokovat jiné cíle do tří pěti let, kam dohlédneme s technologiemi, které máme - ve smyslu snížení spotřeby apod. To vše se dá měřit, jednak jak to přispívá životnímu prostředí, ale také jaký je byznys case, aby to podporovalo i ekonomickou profitabilitu. Je i celá řada měkkých cílů, které by měly být součástí KPI určité vrstvy managementu. Můžou být nadefinovány různě, v sociální oblasti například angažovanost zaměstnanců, diverzita, v našem případě třeba podíl nealko piva na portfoliu a podobně.

Co se týče uhlíkové stopy, jak ji měříte? Sami nebo máte nějakou třetí stranu?

Interně si to asi umí změřit kdekdo, je dobré ale použít i nějaký benchmark, aby ta firma věděla, jak na tom je. Pokud je to výrobce v režimu emisních povolenek, využívá například standardizovanou   metodiku  My aktuálně máme změřený tzv. Scope 1, 2 a finalizujeme detailní měření Scope 3, což je v podstatě to, co se děje v dodavatelsko-odběratelském řetězci. To je zemědělství, obaly, chlazení, logistika...

Promítáte ESG i do svých obchodních vztahů, ve smyslu, že odebíráte jen od dodavatelů s určitým standardem?

Ano, co se týče výroby, primárně vybíráme technologie, které nám pomůžou snižovat uhlíkovou stopu. Co se týče zemědělství, tam se naopak snažíme pomáhat pěstitelům chmele. Aby uměli do způsobu zpracování chmele implementovat principy udržitelného zemědělství. Někde je to vztah dodavatel-odběratel, někde je to partnerství a snažíme se společně hledat cestu zejména u strategických surovin. I když byl letos dobrý rok, tak do budoucna budeme požadovat, aby všichni hospodařili s nějakým udržitelným principem, ve smyslu nižšího používání chemikálií, lepšího hospodaření s vodou a podobně.

Důležitý je komplexní pohled

Je prostředí v Česku natolik vyspělé na to, že nemáte problém hledat dodavatele s kritérii, které chcete?

Asi se to nedá úplně paušalizovat na všechny zdroje, soustředíme se na objemové či strategické. Postupně se nabídka určitě začne rozrůstat s poptávkou. Až více firem začne uvažovat podobným způsobem, rozšíří se nabídka i na standardnější produkty. Teď je to malinko složitější přerušením některých dodávek kvůli covidu.

Je obecně na trhu dostatečná certifikace, že si firma může vybrat dodavatele s jakými kritérii?

Spíš než certifikace se bude muset ještě zapracovat na metodice vzájemného reportingu. S tím, jak se rozvíjí ESG, by měla přijít přesnější metodika, jak co číst.

NFT jako nové rolexky? Kryptopeněženka může přinést lepší zaměstnání

Leaders

V Lobkowiczkém paláci se sešli odborníci na krypto, umění i investice. Již za pár let podle nich bude větší část populace žít v plně digitálních prostředích, v nichž je budou reprezentovat nejrůznější atributy. Již nyní si lze v podobě takzvaných NFT neboli nezaměnitelných tokenů pořídit například tenisky nebo luxusní nemovitost. A také umění. A lidé za to vše již nyní platí stovky milionů dolarů.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když se podíváte na český trh a všechny E, S a G, která kategorie by potřebovala nejvíce nakopnout?

Pomohlo by, aby se firmy na všechny E, S a G dívaly komplexně. Protože všechny jsou stejně důležité. To ještě dostatečně neumíme, jedno bez druhého neumí fungovat.

Na Západě je věc dál, spotřebitelé často už udržitelné výrobky či výrobní postupy přímo vyžadují. Jak je to třeba u vás, máte také uvědomělé zákazníky?

Máme zkušenost s tím, že končíme s používáním pivních PET lahví. Důvodem je to, že na trhu neexistuje technologie, která by lahev zrecyklovala opět na lahev. A to mělo velmi pozitivní ohlas u spotřebitelů. Ten je ale možná vyvolaný tím, že plasty v tématu udržitelnosti dostaly nějakou mediální prioritu. Takže musíme spotřebiteli vysvětlovat problematiku na běžnějších tématech, které má kolem sebe.

Jako například?

Posílili jsme komunikaci Radegastu, který už má udržitelnost v DNA i celé komunikaci, v problematice vody. Takže teď už jeho veškerá komunikace je spojená s tím, že vracíme vodu do přírody a snažíme se ji udržet tam, kde má být. Nabízíme hospodským bezvodé pisoáry, což je šetrné a zároveň to hospodskému pomůže ekonomicky. To je spotřebitelsky strašně pozitivně vnímáno. Poslední věc je, že jsme změnili obal na PU lahvi, tedy odstranili jsme obal a dali tam papírovou etiketu. Všechny ty věci jsou za podmínek, že to není plácnutí do vody, nějaká kampaň. Za každým krokem jsme schopni ukázat měřitelné výsledky, jak my jako firma přispíváme k ochraně životního prostředí. Na to český spotřebitel, který je možná proti západnímu méně emoční a více soustředěný na detail, reaguje dobře.

Pavlína Kalousová (46)

Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stála u zrodu projektů se společenským dopadem, jako jsou například dárcovské DMS, Národní potravinová sbírka nebo interaktivní platforma Zapojimse.cz propojující firemní dobrovolníky s potřebnými. Založila a vedla iniciativu v oblasti udržitelnosti a CSR na českém trhu Byznys pro společnost. Více než 10 let byla místopředsedkyní poradního orgánu vlády pro oblast sociální odpovědnosti. Získala řadu oborových ocenění, mezi nimi například Českou cenu za PR, magazín Forbes ji mnohokrát zařadil do žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Od ledna 2020 je členkou představenstva, ředitelkou firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

>>>>>>Zajímáte se o udržitelné investice? Čtěte naši rubriku ESG<<<<<<