Posledních deset let se Petr Fejk držel v ústraní. Ikonický šéf pražské zoologické zahrady, který byl miláčkem médií, upadl v nemilost po angažmá v Českých drahách. Z pozice ombudsmana ho smetly informace o obřím platu, milionové odstupné pak zabilo jeho dlouho budovaný obraz. Fejk se poté držel stranou a rozvíjel podnikatelské plány. Všechno se však změnilo. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz vysvětluje, proč zmizel a proč se znovu objevuje.

Vyhrál jste výběrové řízení na ředitele ústecké zoo, ale rada města se v červnu rozhodla pro jinou kandidátku. Cítil jste rozhodnutí rady jako zradu?

To je jejich věc. Je to jejich zahrada. Já se mohu jedině nabídnout. Výběrové řízení sice probíhalo dost bizarně. Trvalo neuvěřitelných pět měsíců, neustále se protahovalo a zapojit se do něj mohla dokonce i veřejnost. Ale já to právě kvůli veřejnosti i té zahradě chtěl dotáhnout do konce. Byla to pro mě profesní výzva. Zahrada je tak zanedbaná, že se dá začít dělat jakoby úplně znovu a z gruntu. Mám na žánr zoologických zahrad vyhraněný názor. Mě už by nebavilo jenom jít do nějaké zahrady být ředitel. Mě baví posunout to dál, přinést něco nového. Ta míra zanedbání mě jednoduše velmi lákala.

Jakmile ale rada hned na začátku nevyslyšela doporučení odborné výběrové komise, věděl jsem, že mě nezvolí. Mohl jsem v té chvíli plácnout do stolu a odejít. Ale v Ústí vznikla na mou podporu velká vlna. Na zastupitelstvu mi dávali najevo, že moji koncepci rozumějí, že ji chtějí. To samé veřejnost. Sepisovaly se dokonce petice. Trpělivě jsem všechno absolvoval, a stalo se to, co jsem tušil. Ale je to jejich zahrada, oni si to musí obhájit. 

Co se stalo, že jste se chtěl k zoologickým zahradám vrátit? Je to už dvanáct let, co jste opustil tu pražskou, a v rozhovorech jste říkal, že zoologické zahrady jsou pro vás dokončená kapitola.

Přiznávám, že mě k tomu dostrčil covid. Měl jsem společnost, která rozvíjela volnočasové parky, a covid nám to zhatil. Naši investoři se stáhli. Ten projekt není úplně mrtvý, ale rozhodně spí. Pořád sleduji všechny zoologické zahrady. Ale neměl jsem v plánu se s nimi profesně spojovat. Najednou koukám, že zrovna v Ústí, kde jsem si dlouhodobě říkal, že kdyby tam někdo vlítnul, tak má prostor udělat něco pořádného, se zrovna uvolnilo místo.

Michal Šnobr: Jsem investor, akcionář, hoteliér, zemědělec i fanda Lega

Leaders

Známý aktivistický akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr v červenci prodá svůj herní řetězec JRC Czech. Jde prý trochu konsolidovat své rozkročení - chce se soustředit na rozvoj Amenity Resorts a návazný byznys včetně farem a současně se aktivněji vrátí i na kapitálové trhy. A s větším kapitálem. „Přichází správná doba,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Pokusíte se dostat do čela nějaké další zoologické zahrady?

Tohle byla shoda náhod. Zahrady sleduji, ale nesleduji je proto, abych se v nich uplatnil. Mám je rád a vím, jak se mají dělat a přemýšlím, jak by se mohly dělat. Žádné další pokusy v tomto směru ale sám vyvíjet nebudu. 

Nejsem pozemkový šíbr

O projektu volnočasového parku jste mluvil už před šesti lety. Proč se nepodařilo ho realizovat? Asi to nebylo jenom kvůli covidu.

Nepodařilo se nám sehnat pozemek. Vždy jsme prohráli v soutěži s jinými developerskými projekty, které mají rychlejší návratnost. Naše návratnost je pomalá a vyžaduje spíše entuziastické partnery. Zároveň tam musí být shoda s municipalitou. Nesmíme přetížit místní dopravní obslužnost, nesmíme rušit sousedy. Musíme tam být chtění.

Často jsme také naráželi na potřebu změny územního plánu, což je v Česku proces na dlouhé roky. To všechno způsobilo, že jsme s pozemkem uvízli. Pracovali jsme na tom šest let, chtěli být blízko Prahy, ale nikde se nám to nepodařilo prošťouchnout. 

Vnímáte to jako svoji prohru?

To je život. Pozemky osobně moc neumím. Nejsem pozemkový šíbr, to chce vlčáky. Realitní trh je ostrý byznys, takový loktař nejsem. Měli jsme na to specialisty, ale skončilo to u těch důvodů, o nichž jsem mluvil. Fakt, že to nevyšlo, ale patří k takovým vizionářským projektům.

Co jste měli udělat jinak? 

Myslím, že ten park je výborně vymyšlený. Kdyby vzniknul, rodiny s dětmi by tady hýkaly nadšením. Byl i rozumně finančně udržitelný, nebyly to vzdušné zámky. Byla to velmi efektivní a ryze česká cesta, jak sem tento žánr přivést. A myslím, že se to jednou stane.

Bonviván, spekulant a křesťan. Kdo je muž, co shodil kšeft PPF a Monety

Leaders

Jako když natřete prase rtěnkou a vydáváte ho za nevěstu. Shoďte ten nesmysl, hřímal před červnovou valnou hromadou Monety ve zprávě pro investory aktivistický fond Petrus Advisers. Akcionáři fond Klause Umeka vyslyšeli a obě korporace musejí dát lepší podmínky. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Takže ho ještě držíte v hlavě?

Ten projekt je připravený v mašličkách. Mohu to komukoliv dát na stůl a jede se. Navíc, těch šest let jsme absolvovali v době, kdy tady byla konjunktura realitního trhu. Tady se prodalo cokoliv za jakékoliv peníze. Vyjednáváte o každé koruně, pak přijde Rus a vystřihne miliardy, o kterých se vám ani nezdálo a všichni nad vámi mávnou rukou. Nebyla to pro nás příhodná doba.

Pracujete na nějakém dalším projektu?

Je pravda, že jsem na určité křižovatce. Během přípravy parku jsem hrál divadlo, napsal jsem knížku, zkusil jsem senátní volby, potom jsem zkusil Ústí. Opravdu jsem úplně svobodný a jsem na křižovatce. Nevím, co se stane.

Někam dál se asi budete muset vypravit…

Teď jsem si vydal knížku, sám. Také jsem to udělal v době covidu. Dopsal jsem ji a pak se krůček po krůčku naučil, co obnáší práce vydavatele. Sám si ji i prodávám, mám vlastní e-shop. Starám se o tu knihu, na dotisk jsem sehnal sponzory.

S výzvou se ze mě stává workoholik

Takže budete vydávat knihy?

Je to možné. Už píšu další pro děti. Jsem pánem svého času. Teď po Ústí dostávám dokonce i nabídky od soukromých zoologických zahrad…

Viceguvernér Mora: I další lockdown bychom přežili s vyššími sazbami

Leaders

V první části rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky Marek Mora hovoří o aktuálním tahu ECB, promýšlených krocích ČNB, ale také o stále populárnějších zelených investicích označovaných zkratkou ESG.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nechybí vám zapojení v nějaké větší organizaci, řízení lidí?

Určitě jsem tento typ. Umím i zahálet, přiznávám. Není to lichotivé, ale umím to také. Ale nejvíc mě strčí do zásuvky, když dostanu úkol. A je tam dejme tomu dvě stě lidí, a já to mohu hrnout před sebou. Tak se ze mě stává workoholik. To máte pravdu, to mě nabíjí. Ale nemusí to být součástí mého života za každou cenu.

Může se stát, že budu vydávat knížky a strat se o ně. Může se stát, že přijmu nějakou výzvu, která se bude týkat soukromé zoo. Mohou mě nabít výzvy, které přijdou zítra. Ale nehroutím se, když nepřijdou.

Řešíte finance, trápí vás?

Poslední roky jsem dělal jenom samé nelukrativní věci. Peněz moc nemám.

Takže vám peníze leží v hlavě…

To určitě. Teď se třeba živím jenom tou knihou. Pracuje i moje žena. Žijeme naprosto jako normální skromní lidé..

V minulosti jste říkal, že přednášíte pro korporace. To už neděláte?

Teď přes covid to úplně zmizelo. Nejsem sám, kdo musel změnit směr svého uplatnění. A když jsem psal knihu, byl jsem zcela bez příjmů. Rodinný rozpočet táhla moje žena. 

Jste s tím vnitřně smířen?

No, když je vám padesát šest a nejste milionář, tak si říkáte: mohl jsem něco udělat, aby žena a děti byly bez starostí. V tomto smyslu si to občas vyčítám. Ale já vlastně moc byznysový typ nejsem. Rozhodně nejsem člověk, který rád někomu něco prodává. Finanční plnění mi vždy přijde trošičku žinantní. Mám rád práci, kde s ním nejsem přímo konfrontován. Byznys, kde bych se musel ostře prosadit v konkurenci, není moc pro mě. 

Slovensko nevyužilo dobré časy, má větší dluh než Česko, říká exguvernér Šramko

Money

V reakci na rostoucí inflaci zvedla Česká národní banka (ČNB) koncem června úrokové sazby. V postpandemické době patřila k prvním z centrálních bank rozvinutých zemí, které se k takovému kroku uchýlily. „Myslím si, že se mohou relativně brzy dostavit kýžené efekty: určité ochlazení a zmírnění inflace,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz ekonom a bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko, který je poradcem českých miliardářů. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když jste přednášel před manažery, jaké bylo vaše hlavní poselství, téma?

Byly to vlastně osobnostní motivační přednášky na téma zákaznický servis nebo firemní změna. Samozřejmě vycházely z mých zkušeností ze zoo. Většinou šlo o firmy, které poskytují hromadnou službu. Vždy to skončilo tím, že jsem chtěl lidi nabít entuziasmem, přimět je, aby našli radost z práce. Aby v ní neviděli jenom zdroj peněz, ale našli trvale udržitelnou hodnotu.

Když pracujete ve službách, nejdůležitější motivací je spokojený zákazník. Peníze jsou až bonus. Pokud mu nenabídnete kvalitní produkt, nemá vůbec smysl do té práce chodit. Základem každé služby je proto váš vztah k lidem. Mít lidi rád a pracovat na tom, abyste jim v něčem opravdu smysluplném pomohli, je úžasný zdroj vaší vlastní satisfakce a spokojenosti ze sebe samého. To je moje pracovní i životní filozofie.  

Máte nějaké desatero rad pro manažery?

Dělal jsem to dost individuálně. Chtěl jsem, aby to bylo šité na míru firmě a její situaci. Dlouze jsem si povídal se zadavateli, co vlastně chtějí změnit, jaká je motivace, že si mě najímají. Za hlavní jsem považoval, že lidé, kteří řídí, musejí mít vnitřní motor. Lídr musí jít vždy příkladem. Nikdy nesmíte ztratit odvahu jít do nových věcí. Pořád hledat nové cesty. A vždy jsem nabádal k úctě k lidem. Zákazníkům i zaměstnancům. Lidé musí dělat svou práci rádi. S vnitřním motorem a vzájemnou úctou.

Kdo chce změnu, má nepřátele

Jste idealista?

Jsem absolutní praktik. Když jsem pracoval  v zoo, usiloval jsem o ideálně fungující firmu. Tj. firmu, která má vysokou firemní i morální kulturu. Protože to jsou trvale udržitelné, nadčasové hodnoty. 

Ale řada lidí to nepřijala…

Nikdy se nezavděčíte všem. Zoo se dá dělat sterým způsobem. Vy si však musíte vybrat jen jeden a ten prosadit a proměnit ho v úspěch. To byl můj úkol. Soudě podle faktu, že za mojí éry se zvedla návštěvnost ze čtyř set tisíc na milion tři sta tisíc, a že se zahrada dostala do Top 10 světa i z hlediska odborného hodnocení, tak se úspěch dostavil. Možná si přál někdo jiný něco jiného, možná jsem mu nesedl já osobně, každopádně Zoo Praha dodnes z toho úspěchu žije a rozvíjí ten samý styl expozic a komunikace s návštěvníkem. Myslím, že to za pár těch konfliktů stálo a že se to vlastně bez nich ani nedalo prosadit.  

Jak dva kamarádi ze Stanfordu změnili svět investic k nepoznání

Leaders

Ještě jim není ani 40, ale už mají na kontě několik výrazných úspěchů. Ale také můžou hodně prohrát. Seznamte se s Vladem Tenevem a Baijuiem Bhattem, zakladateli aplikace Robinhood, která za pár dní vstoupí na burzu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Špatné vztahy máte i se současným ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem…

Ale to je jiný příběh. Mluvím o lidech, kteří se mnou zažili změnu v zahradě. Tohle je příběh, který začal až mým odchodem. Čelím nesmyslné a nepochopitelné antipatii ze strany vedení zahrady. Jsem deset let persona non grata. Nikdo mě do ní nezve. Kolegové, kteří byli spojeni s mou érou, byli nemilosrdně propuštěni. Když jsem přišel zahradu podpořit během povodně 2013, pan ředitel mě nechal vykázat. Vypadá to, jako by mých 13 let v zahradě vůbec neexistovalo.

Po odchodu z vedení pražské zoo v roce 2009 už jste takový úspěch nezopakoval. Vedení Českého národního domu v New Yorku, ombudsman Českých drah, projekt zábavního parku, a teď i zoo v Ústí, nic nedopadlo dobře. Čím to je?

To se občas stává. Někdy vám velký úspěch překáží v další práci. Ze zoo jsem odešel dobrovolně, a věděl jsem, že půjdu někam úplně jinam. Zažil jsem, že jsem úspěchu překážel já sám. Jakmile jsem se někde objevil, vyvolával jsem automaticky rozporuplné reakce.  

Čemu to přisuzujete, jste kontroverzní?

Ale vůbec ne. Vyplývá to vlastně vždy z povahy té práce. Přijímal jsem riskantní, těžké výzvy. V zoo jsem první dva nebo tři roky dělal jenom černou práci, která nikoho nezajímala. Kdybych teď nenapsal knihu, nikdo by si ani neuvědomil, co se tam v devadesátých letech dělo. Tři roky tuhých bojů, kdy se lámal chleba. Změnit tým, přístup lidí k práci, k návštěvníkům, k penězům… To trvá roky a ty roky musíte přežít.

Tenkrát jsem nebyl známý, nikdo mě neznal, zoo nikoho nezajímala. A dokázal jsem to. Jenže potom, v třeba v New Yorku nebo v Českých drahách, cokoliv jsem udělal bylo hned v novinách. Byl hlad o tom psát. Obratem to řešila i politická garnitura. Vůbec nebyl prostor na tu černou práci. V tomto smyslu jsem vlastně překážel sám sobě. 

Nudil se, a tak založil Revolut. Dnes je z něj miliardář

Leaders

Nikolaj Storonskij dnes nabízí službu pro celý finanční život jejího uživatele. Od normálního účtu po možnost investovat do akcií i kryptoměn.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Brand Petr Fejk je kontroverzní

Je to i případ zoo v Ústí nad Labem?

Určitě. Protože pro malé město, radu, primátora, je strašně těžké vzít si za ředitele příspěvkové organizace někoho, koho každý zná. S kým je velmi těžké vést třeba spor. Protože když primátor řekne něco jiného a já něco jiného, je velké nebezpečí, že veřejnost dá za pravdu mě. To si žádný primátor nepřeje, mít příliš silného ředitele.

Vybudoval jste brand Petr Fejk, ale zdá se, že vám nepomáhá…

Formuloval bych to tak, že je kontroverzní. Snad ne povahou, vždy jsem přijímal složité výzvy, které prostě vyvolávaly rozporuplné reakce. Spíše jsem rozporuplný v pověsti. Když někam přijdu, v polovině vyvolám nadšení, v polovině strach a hrůzu.

Zkusíte svůj brand využít pro nějakou další výzvu?

Je neskromné to říkat, ale určitě ano. Nestydím se za svůj brand a určitě z něho vycházím. Mám za sebou na vlastní kůži prožité zkušenosti, které obnášejí úspěchy i neúspěchy. A když se někde objevím, zaručeně se o tom píše. 

Loni jste zkusil senátní volby. Budete se k politice ještě vracet, zkusíte to znovu?

Nevím. Je to možné. Jenom jsem to zkusil. Vlastně jsem vůbec netušil, co od toho mám očekávat. Byl jsem zcela nezávislý kandidát a nezkusit si veřejně formulovat své názory bych si asi vyčítal. Myslím, že mám věk a zkušenosti na to se o podobné gesto pokusit. Nevím, jestli těch výsledných téměř devět procent hlasů byl úspěch nebo neúspěch. Po deseti letech v ústraní to snad ale nebylo to tak špatné. 

Pyšný a nepoddajný

Proč jste byl zalezlý tak dlouho?

Po Českých drahách se mi poprvé stalo, že mi veřejnost a novináři takzvaně umyli zadek. Na čelo mi vyrazili vysoký plat, a opravdu jsem zažil na vlastní kůži negativní reakce. Během krátké doby jsem se z vrcholu dostal na dno. Řekl jsem si dost, teď už se o svůj život postarám sám. Vědomě jsem se stáhnul.

Architekt miliardářů Kolář: Luxus není zlatý kohoutek, ale dokonalá funkčnost

Leaders

Petr Kolář patří k nejžádanějším českým architektům současnosti, i miliardáři na něj stojí frontu. Staví hotelové resorty, vesnice, olympijské parky i rodinné domy. Označení „architekt miliardářů” se ale brání. „Kvalitní architektura jde dělat i s útlým rozpočtem, stavíme projekty i za milion,” říká Kolář v rozhovoru pro newstream.cz.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nejste pro firmy příliš nepoddajný?

Určitě už nemůžu dělat něco, s čím nesouzním. A asi už neumím mít třicetiletého šéfa. Omlouvám se za to. Nejvýraznější část kariéry jsem byl lídr. Mám vyhraněný názor, jak by věci měly být. Asi těžko bych fungoval v roli, kdyby mě někdo nutil to dělat jinak. Jsem na to příliš hrdý.

Kde byste si přál být za měsíc, za rok?

Určitě bych chtěl ještě něco vytvořit. Projekt, který by měl nadčasovou a nadregionální hodnotu. A který by také zajistil moji rodinu. Nevím, jak se mi to podaří skloubit, ale pevně věřím, že nebudu muset pro nikoho pracovat jenom pro peníze. Zároveň ale nechci být příliš hrdý a vystavit kvůli tomu své nejbližší existenční nejistotě. To bych si asi vyčítal ze všeho nejvíc. 

Petr Fejk (56)

• Manažer, bývalý ředitel České národní budovy v New Yorku, známější však jako dlouholetý ředitel pražské zoologické zahrady. Ve této funkci působil od června 1997 do října 2009. Byl prvním „neodborníkem“ ve vedení zoo. Za jeho působení prošla zahrada výraznou modernizací.
• Rok 2010 strávil ve funkci ředitele Českého centra a České národní budovy v New Yorku. Měl v plánu centrum více otevřít veřejnosti a zároveň je komerčně využívat například k pronájmům. Spolupráci ukončil kvůli koncepčním nesouladům s vedením Českých center.
• V březnu 2011 nastoupil do Českých drah na nově zřízenou funkce firemního ombudsmana kvality. Po zveřejnění, že bral plat 250 tisíc měsíčně, v červnu téhož roku na svou žádost spolupráci rozvázal.
• Od roku 2015 coby podnikatel usiluje o výstavbu pražského zábavního parku. Zatím neúspěšně.
• Ve volbách do Senátu v roce 2020 kandidoval jako nestraník za hnutí Iniciativa občanů, neuspěl.