Petr Sklenář: V Německu nebude žádná ekonomická revoluce. Česku to ale neuškodí
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Přinese výsledek německých voleb nějakou změnu do vývoje tamní ekonomiky?
Zatímco výsledek je z hlediska politického jasný, z hlediska hospodářské politiky nebo nějaké změny, která s očekává, že přijde s volbami, tak se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat, na který se čekalo. Směřujete to k tomu, že CDU bude formovat velkou koalici s SPD. A v některých krocích se bude spoléhat na Zelené. Které třeba budou potřebovat ke změně dluhové brzy. Vychází mi z toho, že se budou dělat velké kompromisy a nebudou se dělat razantní změny.
Německý průmysl dlouhodobě klesá. Tady nečekáte obrat?
Průmyslová produkce v Německu klesá už sedm let. Připadá mi, že šance, že v této oblasti dojde k nějaké radikální změně tam není. Pokračování možná nebude stejné, ale velmi podobné tomu, jaké bylo posledních patnáct let, kdy v čele stála také tato velká koalice.
Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Karel Pučelík: Vítězem německých voleb je Merz… a populisté zprava i zleva
Názory
Takže předpokládám, že nečekáte ani nějakou změnu v transformaci autoprůmyslu na elektromobilitu, přestože tento přechod se německým firmám nevydařil…
Ne. Možná se trochu posunou karty, ale u vlády budou pořád stejné strany a žádná z nich nenaznačuje vetší posun. Podobně to bude v přístupu k jádru. Obávám, že, velký pokrok vzhledem ke složení budoucí koalice není možný.
Takže německá ekonomika letos opět neporoste? Bude to růst nula?
Začátek roku byl o něco lepší, bude to nějaká kladná nula, ale žádný razantní obrat.
Zmínil jste očekávaný tlak na dluhovou brzdu. Německo se chce stagnací „proinvestovat“. Čekáte její prolomení?
Proinvestování se bude minimálně hlavním argumentem, aby se prolomila dluhová brzda. Smyslem toho opatření je dávat veřejným financím jakousi fiskální uzdu. Když je nějaká složitá situace, je potřeba udržet disciplínu. V Německu je tlak vypustit brzdu v situaci, pro kterou je udělaná. Brzda není dělaná pro jednoduché časy. Na tom skončila minulá německá vláda. Nebyla schopná provést prioritizaci veřejných financí. Přitom tam jsou pořád minimálně tři nebo čtyři cesty, jak to dělat. Jednou z nich, že poškrtají výdaje, o kterých se řekne, že jsou méně prioritní. Ale na tom se nenašla shoda. Zelení chtěli pokračovat dál v zelených dotacích, Sociální demokraté těch sociálních. A současně tam byla FDP, která odmítala zvýšení daní. Fiskální řešení tam je, ale Němci se tomu chtějí vyhnout tím, že nebudou dodržovat pravidla v situaci, pro kterou byla vytvořena.
Jak se nově skládaná německá vláda postaví k dluhové brzdě?
Myslím, že Friedrich Merz se to bude snažit naroubovat tak, že současná situace je mimořádná, a některé výdaje nad dluhovou brzdu, třeba na národní obranu, nebudou brány jako porušení brzy. To, čemu se smáli Trumpovi. V něčem prostě fakticky vyhlásí mimořádný stav. Druhou cestou je, že se spojí se Zelenými, protože jiná cesta není, ale tam to bude vyžadovat jiné kompromisy. To jsou dvě pravděpodobné možnosti. Těžko se bude řešit zvyšování daní, Merz šel do voleb s opačným programem. A SPD zase nebude souhlasit s jakýmkoliv škrtáním v rámci sociálního systému. Směřuje to k řešení, že bude nějaká „mimořádná“ situace nebo vypnutí dluhové brzdy s argumentem, že se špatnou ekonomickou situací potřebujeme proinvestovat. Přijde mi, že je to odmítání řešení problémů, které jsou pro vládu nepříjemné. Ale prostor stále mají.
Česká koruna v pondělí v reakci na výsledek německých parlamentních voleb posiluje. Vůči dolaru před osmou hodinou ranní zpevňovala o bezmála 0,5 procenta, takřka stejně jako euro. Investoři totiž pozitivně přijali, že německé volby se obešly bez zásadnějšího překvapení typu ještě výraznějšího úspěchu Alternativy pro Německo. Koruna ale během dne může své zisky zase ještě odevzdat.
Lukáš Kovanda: Merz o chlup unikl Pyrrhovu vítězství. Česká koruna posiluje
Trhy
Jak se letos bude vyvíjet česká ekonomika, jak ji ovlivní výsledek voleb v Německu? Ministerstvo financí očekává růst o 2,3, někteří ekonomové tvrdí, že budeme rádi, když bude víc než jedno procento…
Ekonomický růst v Česku je tažený obratem ve spotřebě domácností, jejím nárůstem. Vliv poklesu v Německu byl do jisté míry neutralizován jinými pozitivními faktory. A vypíchl bych, že ať Německo, nebo i Rakousko jako další významný obchodní partner, prožívají velmi nepříznivý ekonomický vývoj, tak česká obchodní bilance skončila vloni v rekordním obchodním přebytku 223 miliard korun. Chci říct, že brzdný efekt z Německa tady je, ale dokážou ho vyrovnávat ostatní vlivy a v součtu je dopad Německa neutrální. Podobný vývoj očekávám i v letošním roce, český růst by mělo táhnout oživení domácí poptávky. Pozitivní vliv z Německa nebude. Jestli tam dojde k mírnému oživení, tak nám to pomůže. A jestli tam bude pokračovat stagnace nebo pokles, tak to dramatický dopad na Česko mít nebude.
Český průmysl také klesá. Není v ohrožení třeba český automotive?
Německý průmysl je v poklesu trendově. Český průmysl stagnuje, to není nic pozitivního, ale je pořád na úrovni plus mínus historického maxima. Výroba aut byla v loňské roce na historickém maximu. Škodovka je svým mixem nyní na mezinárodních trzích spíš úspěšná, daří se jí. Ne že by z Německa nebyl negativní vliv, ale daří se nám ho krátkodobě, když se budeme bavit o roce nebo dvou, vyvažovat. Jiná věc je, jaká je budoucnost automobilového průmyslu v horizontu pěti, deseti let.
