Šéf UBS si loni vydělal 388 milionů. Zaznívá kritika

Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti si loni včetně prémií vydělal 14,93 milionu franků (388 milionů korun). Meziročně je to po přepočtu na celý rok méně, uvedla banka ve své výroční zprávě. Odměňování teď podléhá přísnějším pravidlům a o dalším omezení se ve Švýcarsku vede politická debata. UBS je totiž po převzetí svého rivala Credit Suisse větší než celá švýcarská ekonomika.
UBS celkovou finanční kompenzaci pro svého šéfa ponechala pod maximálním limitem. Management nyní sleduje napjatou politickou debatu, ve které jde o to, jak je UBS nyní regulována a jak by k ní stát měl přistupovat, když spojením UBS a Credit Suisse tak výrazně narostla rozvaha sloučené instituce.
Ermottiho základní mzda loni zůstala na 2,8 milionu franků, variabilní složka se ale snížila na 12,1 milionu z 12,25 milionu franků v roce 2023. Ermotti si za rok 2023 vydělal téměř 14,4 milionu franků, je to ale částka jen za devět měsíců, protože úlohy generálního ředitele se ujal v dubnu 2023. Za ten rok byl nejlépe placeným ředitelem mezi šéfy velkých evropských bank, přestože funkci zastával jen tři čtvrtě roku.
Ermottiho příjem za rok 2023 vyvolal ve Švýcarsku pozdvižení. Ministryně financí Karin Kellerová-Sutterová veřejně zpochybnila, zda Ermottiho finanční kompenzace byla adekvátní. Prohlásila, že taková částka přesáhla „představy každého normálního občana“.
Jakmile banka zveřejnila dnešní zprávu o výši odměn vrcholového managementu za loňský rok, strhla se kritika znovu. „Nic nepochopil!“ napsal na síti X šéf centristické strany Zelení liberálové Jürg Grossen na adresu šéfa UBS. „Takové mzdy trhají naši společnost na kusy a nakonec poškozují Švýcarsko jako obchodní a bankovní centrum,“ dodal.
Reálné mzdy v České republice se stále ani zdaleka nevrátily na úroveň z počátku roku 2021, což potvrzují nejnovější data OECD.
Lukáš Kovanda: V Česku došlo k výraznému propadu reálných příjmů
Money
Zákonodárce z pravicové Švýcarské lidové strany Jakob Stark, který v roce 2023 podal návrh na omezení celkové finanční kompenzace, dnes ale zvolil umírněnější tón. „Můj návrh není zaměřen proti panu Ermottimu, ten odvádí skvělou práci,“ řekl Stark agentuře Reuters. „Pokud vycházíte z roku 2023 a z předchozí praxe, pak jeho odměna za rok 2024 je přijatelná.“
Podle pravidel, která byla v loňském roce upravena, mohou členové správní rady obdržet prémiovou složku ve výši maximálně sedminásobku základní, tedy fixní složky. Ermotti si za loňský rok vydělal méně než generální ředitel švýcarské společnosti soukromého kapitálu Partners Group David Layton. Jeho finanční kompenzace dosáhla téměř 17 milionů franků (téměř 442 milionů korun).
Credit Suisse se po řadě skandálů dostala začátkem roku 2023 do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které v březnu téhož roku dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Ten za svého dlouholetého konkurenta zaplatil zhruba tři miliardy franků.
Skutečnost, že UBS má po sloučení s Credit Suisse větší hodnotu než celá švýcarská ekonomika, začala vzbuzovat obavy, co by se stalo, kdyby UBS zkrachovala. Záhy se také začaly ozývat hlasy, které požadovaly vypracování přísnějších předpisů s cílem předejít podobným problémům, do kterých se dostala Credit Suisse. Ústředním bodem je, kolik dodatečného kapitálu by měla UBS držet.
Banka zároveň upozornila, že její auditoři mají výhrady k procesu vnitřní kontroly nad finančním výkaznictvím za loňský rok. UBS totiž nedokázala vyřešit problémy související s nesprávným účtováním zděděným od Credit Suisse, uvádí ve svém hodnocení auditorská společnost Ernst & Young. Takové výhrady se zpravidla považují za varování investorům, které naznačuje, že účetní závěrka společnosti může být zkreslená, obsahovat špatně interpretované údaje nebo že přesně neodráží finanční výkonnost a zdraví podniku.
Zaměstnavatelé letos nejčastěji plánují navyšovat mzdy do pěti procent. Pro většinu zaměstnanců to bude znamenat, že reálné výdělky letos zřejmě zase umažou jen část ztráty z posledních let, které způsobila silná inflační vlna. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Alma Carreer, do kterého se zapojilo 788 zaměstnavatelů s více než deseti zaměstnanci.
Čechům letos přidá na výplatě většina firem
Money
Horní komora švýcarského parlamentu začátkem tohoto měsíce podpořila návrh, aby se finanční kompenzace bankéřů omezily na tři až pět milionů franků (78 milionů až 130 milionů korun) za rok. Návrh ještě musí posoudit dolní komora parlamentu. Banka ve své výroční zprávě kritizovala veřejnou debatu o potenciálních rizicích, která plynou z jejích obchodních aktivit. Debatu, která se ve Švýcarsku na toto téma vede, UBS označila za „často špatně informovanou“.
Částka celkové kompenzace, tedy součet fixních a pohyblivých složek pro všechny členy řídícího týmu UBS, se za loňský rok zvýšila na 143,6 milionu franků (3,7 miliardy korun) ze 140,3 milionu franků o rok dříve. Částka vyčleněná na prémie v rámci celé skupiny pak dosáhla 4,7 miliardy dolarů (108 miliard korun), a zvýšila se tak proti částce 4,5 miliardy dolarů v roce 2023. Skupina UBS působí ve více zemích, hospodářské výsledky uvádí v amerických dolarech.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.