Od počátku roku si dlouhodobý investiční produkt zřídilo již téměř 80 tisíc lidí. A podle Radima Krejčího, zakladatele a CEO investiční platformy Portu, toto číslo jen poroste. „Lidé si začnou s koncem roku uvědomovat tu výhodu daňového odpočtu ve výši až 48 tisíc korun ročně a důchodový účet si založí. Na konci příštího roku by mohlo mít DIP až 300 tisíc lidí, pak by se to už začalo nabalovat jako sněhová koule,“ myslí si Krejčí.

Portu je na trhu sedm let. Jak se vám podařilo přesvědčit Čechy, aby investovali právě tímto novým způsobem. Tedy jednak prostřednictvím technologického řešení, jednak především do ETF.

Myslím, že jsme za tu dobu odvedli dobrou práci, a Portu se opravdu daří. Úplně na začátku jsme si říkali, že aby to dávalo smysl, měli bychom mít pod správou zhruba miliardu korun. Teď spravujeme 37 miliard, takže v tomto určitě spokojenost panuje. Druhým cílem bylo udělat revoluci v investování, nabídnout lidem smysluplnější možnosti, než jaké byly v Česku dostupné. Když se vrátíte těch sedm let zpět, byly tu jen banky, které se zase tak moc nesnažily, podílové fondy a brokeři. Poplatky byly vysoké, nabídka relativně omezená a často netransparentní. My chtěli revoluci, což je možná silné slovo, ale správné.

V tom jste uspěli?

Určitě jsme trh oživili a povedlo se nám ho rozhýbat. Vyrostla konkurence, banky a investiční společnosti začaly také hodně investovat do vlastních aplikací. Trh pochopil, že starý model přestává stačit a možnosti investic jsou dnes úplně jinde proti dobám našeho začátku.

A technologická stránka?

Jde to ruku v ruce. Zejména mladším ročníkům vyhovuje online řešení bez prostředníků, pravidelné investice a zejména investice do ETF. To se povedlo. Kde cítíme určité limity, jsou lidé po čtyřicítce, padesátce a vlastně i šedesátce, kteří stále ještě chodí do bank, využívají poradenské sítě a nechávají si nabídnout to, co jim někdo chce nabídnout, nikoliv co je k dispozici na trhu a je pro ně nejlepší. Je to dílem určitá pasivita, která pořád převládá, dílem určitá rezignace na to zjistit, co mi vlastně kdo prodává.

Co je DIP? Většina Čechů to netuší, ukázal průzkum

Money

Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK pro investiční platformu Fondee, kterého se zúčastnilo téměř 800 respondentů mezi 18 až 64 roky věku. Vedle penzijního spoření se jedná o jediný státem podporovaný prostředek, kterým chce stát motivovat lidi k individuální finanční přípravě na penzi, a ulehčit tak penzijnímu systému.

ČTK

Přečíst článek

Které ročníky tedy mezi vašimi klienty převládají?

Jsou to lidé mezi 25 a 45 lety věku. Máme samozřejmě i starší klienty a daří se nám lákat i mladší generaci. Ale lidé mezi 18 a 25 lety si chtějí bohužel hlavně hrát, chtějí si koupit za dva tisíce krypto nebo třeba akcie Applu. A ti říkají, že Portu pro ně není ta hračka.

A motivace jednotlivých skupin? Předpokládám, že ti nejmladší ještě žijí v představě raketového zbohatnutí…

Ano, to si stále ještě mnoho lidí představuje. Čím je ale investor starší, má více nahromaděného bohatství, tím více mu záleží na tom, aby svůj majetek primárně ochránil před inflací.

Hraje v tom roli i příprava na stáří?

My z našich dat vidíme, že lidé začínají řešit důchod až mezi 35 a 45 lety. Například Dlouhodobý investiční produkt na důchod (DIP) si v Portu zakládají lidé mezi 30 a 48 lety věku. Takže ti mladí, kterým by pravidelné investice pomohly nejvíce, protože by peníze pracovaly nejdelší dobu, to zatím spíše ignorují.

Na druhou stranu: vy jste ve dvaceti myslel na důchod?

To sice nemyslel, ale on se svět opravdu výrazně proměnil. Teď jsou daleko větší možnosti, dostupnost, přístupnost. Takže to, že dnes i mladí alespoň nějak nad investicemi přemýšlejí, je vlastně velký posun kupředu.

Za tři čtvrtě roku Portu uzavřelo zhruba 17 tisíc smluv na zřízení DIPu. Je to v souladu s očekáváním? A jak to je na celém trhu?

Celková čísla za první tři čtvrtletí zveřejnil nedávno AKAT a zatím si DIP zřídilo zhruba 78 tisíc Čechů. My máme zhruba 17 tisíc těchto účtů, což nás řadí odhadem mezi tři největší poskytovatele tohoto produktu. Já jsem typ člověka, co není nikdy spokojený, ale měřeno tím podílem na celkovém trhu to je slušné. Já DIP považuju za skvělou myšlenku, ale je otázka, jestli to tak vnímají i tradiční poskytovatelé investičních produktů, kterým nízkonákladový a flexibilní DIP může kanibalizovat marže, které mají na jiných investičních produktech na stáří, třeba DPS.

Ve Fondee zůstaneme, pro naši vizi bude větší kapitál, říká Eva Hlavsová

Trhy

Manželé Hlavsovi prodali investiční platformu Fondee skupině Direct Pavla Řeháka. Myšlenku i současnost Fondee popisuje Eva Hlavsová v rozhovoru, který vedla investiční expertka a spolupracovnice newstream.cz Marika Čupa z fin4elle.

Marika Čupa

Přečíst článek

Neumím úplně vyhodnotit, jestli je 78 tisíc DIPů na Česko za devět měsíců málo, nebo akorát. Myslíte si, že to nějak organicky poroste?

Myslím, že se do konce roku určitě dočkáme DIPu s pořadovým číslem 100 tisíc. Lidé si začnou s koncem roku uvědomovat tu výhodu daňového odpočtu ve výši až 48 tisíc korun ročně a důchodový účet si založí. Na konci příštího roku by mohlo mít DIP až 300 tisíc lidí, pak by se to už začalo nabalovat jako sněhová koule.

Jak byste přesvědčil někoho, kdo pravidelně investuje, že by měl investovat ještě prostřednictvím DIP? Je to jen kvůli daňovému odpisu? Nesmazává tuto výhodu naopak nevýhoda v podobě zamčených peněz na dlouhou dobu?

Ano, jde o investování s podporou státu. A protože jde o dlouhodobé investování vyžadující určitou disciplínu, tak řada poskytovatelů včetně nás nabízí v rámci DIPu docela velkou slevu na poplatcích. A co se týče časového zámku, nevidím to jako velký problém. Když si peníze budete chtít vybrat dřív – jediné, co budete muset udělat, je zpětné dodanění toho, co bylo odečteno. Například vyzvednout peníze z penzijka je daleko složitější.

Měly by se nějak změnit parametry?

Teď bych počkal alespoň dva roky, kdy se ukáže, zda celý DIP funguje dobře. Ale myslím si, že v budoucnu by mělo dojít například k pravidelné valorizaci výše daňového odpočtu, protože v dlouhém čase se ty peníze, které budou lidé po přechodu do penze potřebovat, prostě výrazně mění. Také bych si přál, aby stát srovnal podmínky podpory pro veškeré produkty na stáří.

Co vy vlastně v rámci DIPu klientům nabízíte?

DIP není samostatný produkt, ale daňově a poplatkově zvýhodněný režim. Můžete tak mít v DIPu většinu produktů, které nabízíme i mimo tento režim. Tedy portfolia na míru složená na základě dotazníku, nebo si samozřejmě můžete poskládat tematické portfolio úplně podle svých tužeb. Nabízíme zejména ETFka akciová, dluhopisová, komoditní, nebo i kryptoměnová, konzervativní investiční rezervu tvořenou převážně úročenou hotovostí nebo třeba realitní fond. A postupně nabídku rozšiřujeme. Vy si to namícháte a pak posíláte jednu částku buď jednorázově, nebo pravidelně měsíčně. Je tam nižší poplatek, jinak parametricky je to standardní DIP podle zákona, tedy ty investice jsou převoditelné. Říká se, že DIP je pro zkušenější investory, já si to ale nemyslím, protože ten proces je opravdu jednoduchý.

Co Češi nejraději vybírají?

Obecně to jsou hlavně ETF, což je ten způsob, který prosazujeme a o němž jsme přesvědčeni, že je to správný model investování. Dlouhodobě mají smysl akciová ETF, protože v dlouhodobém horizontu akcie rostou nejvíce. V době zvyšování sazeb byly oblíbené dluhopisy. Ta poptávka nyní sice trochu opadá, ale vidíme, že sazby už nejspíš neklesnou k nule, jak to bylo v minulých letech, takže dluhopisy budou mít v portfoliích asi rostoucí roli. 

Akcie sice dlouhodobě rostou, nicméně zrovna nyní vyšlo hned několik analýz a předpovědí, že eldorádo může zpomalovat. Například Goldman Sachs připomíná, že americké akcie už neporostou tak rychle, The Financial Times upozornil na čtyři období, od roku 1900, kdy výnosy byly v záporu. Jak to vidíte vy?

Za pětadvacet let, co se v tomto odvětví pohybuji, vyšly podobných analýz stovky, možná tisíce. Je dobré je číst, chápat to jako určitý kontext, ale většina těch analýz má společné to, že se často netrefují. Ano, americké akcie jsou na historických maximech a možná v dalších deseti letech v průměru ročně neporostou tolik jako v letech minulých. O to více ale mohou růst třeba akcie evropské nebo asijské. Proto se mi nelíbí držet jen ETF na americký index S&P 500. Když tedy jako investor nebo portfolio manažer přemýšlím nad složením portfolia na dvacet, třicet let, musím umět pracovat s analýzami, ale musím hlavně umět diverzifikovat portfolio, a to nejen co se týče druhů investičních aktiv (tedy akcie, dluhopisy, komodity atd.), ale také geograficky. A já se pořád domnívám, že výnos globálních akcií bude dlouhodobě vyšší než výnos dluhopisů.

ANALÝZA: Síkelovo bruselské portfolio už má výraznou českou stopu

Politika

Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.

Jan Žižka

Přečíst článek

Když si ale projdeme globální vývoj, tak kde vidíte ten potenciál? Když to zrekapitulujeme: Ameriku čekají volby a zatím panuje dost nejistota. Čína sice roste, ale má řadu problémů, které ani neznáme. Indie, s níž se pojila velká očekávání, zatím také nic nepředvádí. Evropa roste velmi pomalu, spíše stagnuje, a výhled ekonomicky zatím nic pozitivního nenabízí. K tomu panuje zhoršující se geopolitická situace, zejména na Blízkém východě a řekněme v Rusku, ačkoli to se na globálních trzích zase tak moc neprojevuje. Jak v takové situaci stavět dlouhodobé portfolio?

Pro to krátkodobé manévrování jsou důležité sazby a pak vlastně všechno, co jste říkal. Ale dlouhodobě je ten můj pohled jiný. Ať už je Amerika jakákoli, je to stroj, který jede. Pojede za Trumpa i Harrisové, jen to možná sektorově bude trochu jiné. Evropa se zadrhává a všichni si přejeme, aby EU prošla určitou proměnou, která by nakopla ten růst. Bez ohledu na politiku, Čína je také dlouhodobě rychle rostoucí ekonomikou. Ve svých dobře diverzifikovaných strategiích tak vlastně nemusím nic měnit, ačkoli se toho ve světě vlastně děje hodně. Ale znovu opakuji, je třeba mít to riziko rozložené, pak můžete dosahovat třeba 8 až 10procentního výnosu v průměru i v takto komplikovaných dobách. I proto si myslím, že jsou ETF vhodným nástrojem, protože to umí všechno pokrýt.

To, o čem se tu bavíme, vlastně souvisí i s takzvanou investiční gramotností, kterou vy v posledních letech zkoumáte mezi Čechy, ale také Slováky a Poláky. Jak na tom čeští investoři jsou?

Index investiční gramotnosti jsme spustili proto, abychom zjistili, jací investoři Češi vlastně jsou, a co můžeme dělat, aby se situace zlepšila. V čase vidíme, že se opravdu ty výsledky zlepšují, index roste. Zajímavostí je, že muži jsou v Česku v investiční gramotnosti lepší než ženy, ale například české ženy jsou srovnatelné s polskými muži. Zatím jsme provedli tři měření, nyní proběhne čtvrté, za něž výsledky budeme mít příští rok. S čím mají lidé nejčastěji problémy, je zejména finanční matematika, tedy složený úrok a počítání procent, lidé také neumějí často vyhodnocovat rizika spojená s investicemi. Naopak výrazné zlepšení pozorujeme ve vnímání inflace a jejích dopadů na hodnotu majetku.

Radim Krejčí Zakladatel investiční platformy Portu, pod patronátem společnosti WOOD & Company. Působení na finančních trzích začínal ve společnosti Patria, v níž se stal předsedou představenstva Patria Online. Poté přešel do Roklenu, kde se podílel na vzniku crowdinvestiční platformy Fundlift a online směnárny RoklenFx.