Najít nádor v rané fázi, kdy se dá úspěšněji léčit, dokáže metoda vyvinutá týmem profesora Michala Holčapka na Univerzitě Pardubice. Nápad se nyní snaží převést do praxe spin-off společnost Lipidica nejdříve v Česku, výhledově i v zahraničí.

Michal Holčapek za nový přístup k diagnostice nádorů získal nominaci na Cenu předsedy Grantové agentury ČR a také Cenu Nadace Neuron na podporu vědy. V druhém případě bylo ocenění uděleno za propojení vědy a byznysu a jeho spolunositeli jsou vědec Ondřej Peterka a podnikatel Zdeněk Jirsa.

Propojení vědy a byznysu není tak časté, jak by to česká ekonomika potřebovala. Jak se to povedlo v tomto případě?

Nápad nad magazínem v letadle

V roce 2010 byl Michal Holčapek na dvou konferencích ve Spojených státech a přelétal mezi městy Phoenix a Salt Lake City. V letadle spíš z nudy vzal do ruky časopis letecké společnosti. „Byl v něm docela zajímavý populární článek o nádorech. A mně napadlo – vždyť v onkologii by se přece daly využít poznatky z mého výzkumu!“ vypráví.

Biohacking: Střeva mají vlastní "mozek"

Enjoy

Nedávno se zjistilo, že mozek vysílá signály mikrobiomu ve střevech, a současně zdraví střev může mít vliv na vyrovnávání se stresem, vznik úzkosti a deprese a obecně stav kognitivních schopností. 

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Je profesorem analytické chemie na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice a od doktorátu v roce 1999 se zabývá výzkumem lipidů. To jsou nejenom rostlinné oleje nebo živočišné tuky, ale také látky, které – mimo jiné – tvoří materiál pro stavbu buněčných membrán, jež drží buňky pohromadě.

„Nádorové buňky se množí rychleji než buňky normální. Řekl jsem si, že proto potřebují i zrychleně vyrábět lipidy pro membrány. Dá se předpokládat, že při tom nestačí všechny reakce proběhnout, takže membrány rakovinných buněk budou mít složení lipidů jiné,“ vysvětluje princip nápadu profesor Holčapek.

Získal prostředky na výzkum, a opravdu – potvrdilo se, že membrány nádorových buněk se liší od normálních. A co víc, změny těchto lipidů se dají detekovat i v krvi nebo v moči.

„Uvědomil jsem si tehdy, že pokud tyto ,rakovinné‘ lipidy najdeme v tělních tekutinách, které se lidem dají snadno odebrat, můžeme zjistit, jestli jsou nemocní,“ dodává Michal Holčapek.

Mikroplasty nás v tichosti zabíjejí, říká gastro guru Pavel Maurer

Enjoy

Koupil jsem vnučce delfína, žraloka kladivouna a ještě mořskou želvu namísto sladké štávičky v plastové láhvi. Ten delfín má podobu krásného tyrkysově modrého náramku vyrobeného z recyklovaného plastu sesbíraného v oceánu. Co náramek, to půl kilogramu vyloveného svinstva, které nepatří do moří a řek. Stojí asi 30 dolarů. Dobrý pocit a radost, kterou čtete ve vnuččiných očích, je pak k nezaplacení, píše gastroinfluencer Pavel Maurer.

Pavel Maurer

Přečíst článek

Analýza stovek molekul

Společně s kolegy z Pardubic se spojil s vědci a lékaři z Univerzity Palackého v Olomouci a tamní Fakultní nemocnice, z Masarykova onkologického ústavu v Brně a dalších nemocnic. Získávali od nich biologické vzorky nemocných pacientů i zdravých osob a určovali, čím se lipidy v nich liší. „Zkoumáme koncentrace několika set různých molekul. Jeden údaj by nestačil, ale kombinace dat nám umožňuje určit, která z vyšetřovaných osob má nádor,“ konstatuje profesor Holčapek.

„Nejlíp se zatím daří ze vzorků krve identifikovat nádory slinivky břišní. Takový test na světě neexistuje,“ zdůrazňuje Michal Holčapek. Jejich poznatky publikoval prestižní vědecký časopis Nature Communications. A taky na ně získali patenty v Evropě a Japonsku; v Singapuru a USA patentové řízení ještě běží.

Jednoduchý a levný screening

Profesor Holčapek výsledky výzkumu konzultoval s Centrem transferu znalostí a technologií Univerzity Pardubice a představil projekt v rámci zasedání Rady pro komercializaci. Jejím členem je Zdeněk Jirsa, zakladatel několika medicínsky orientovaných firem, z nichž některé jsou dnes součástí holdingu Fons JK Group.

„Nápad mě okamžitě zaujal. Rakovina slinivky je obtížně léčitelná, pokud není zachycena brzy a tato metoda přináší naději zahájit včasný screening ohrožené populace,“ říká Zdeněk Jirsa, proč nabídl spolupráci při uvádění nápadu do praxe.

Digitální kopii člověka už mnoho nebrání, ukázali vědci v Praze. Snad jen etické otázky

Leaders

Objev DNA, možnost její editace, digitalizace, archivace. Možnost replikovat většinu lidských myšlenek a jejich přenes do jiné entity, biologické či umělé. To jsou všechno principy, které znějí jako sci-fi. Ale velká část z nich již sci-fi není. Povedlo se je zrealizovat, ačkoli ty nejkontroverznější z nich zatím jen na myších. Jak by za několik let či dekád mohlo vypadat digitální kopírování osobnosti, představila na SingularityU Czech Summitu Divya Chander, neurovědkyně přednášející na Singularity University.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

S kolegy vše pečlivě probrali, konzultovali s dalšími odborníky, znovu ověřili výsledky měření. Vše vycházelo, takže jako spin-off, tedy nová firma založená za účelem využití nového objevu nebo vynálezu pocházejícího zejména z akademického prostředí, vznikla akciová společnost Lipidica, v níž má majetkový podíl Fons JK Group i Univerzita Pardubice. Již zmiňovaný třetí laureát ceny Neuron Ondřej Peterka, původně doktorský student a nyní již vědecký pracovník, se podílel na převodu technologie mezi akademickou laboratoří a spin-off společností.

„Vytvořili jsme kompletně nově vybavenou laboratoř, získali odborné pracovníky,“ vypočítává Zdeněk Jirsa. „Zdroje by měly stačit na uskutečnění klinické validace metody, tedy asi na čtyři roky.“

Cílovou představou je nezůstat u slinivky, ale rozšířit postup i na další nádory. Má jít o metodu pro screening rizikových skupin populace, tedy lidí z rodin, v nichž se nádory opakovaně objevují, nebo pro odhalení onemocnění u osob, u nichž se objeví příznaky, které by mohly být způsobeny nádorovým bujením. Vytipovaní lidé by pak šli ke specializovaným lékařům.

Připravovaný test z kapky krve by podle předběžných propočtů mohl stát asi tři tisíce korun – a to od nabrání krve, přes zpracování vzorku až po jeho vyhodnocení.