Architekt Hájek: Místo na filharmonii je vybrané dobře. Dál od centra se staví líp

Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména. „Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Jsem rád, že k tomu máme příležitost,“ říká architekt Petr Hájek.
Potřebuje Praha budovu filharmonie?
Já myslím, že ano. Město o velikosti Prahy by mělo mít koncertní sál takových parametrů. S adekvátním počtem míst v hledišti, výbornou akustikou a samozřejmě by taková stavba měla mít i skvělou architekturou, o tom není pochyb.
Je to realizovatelný nápad?
Není to lehký úkol, ale pokud bude vůle, pak ano. Spíš než na architekty je to otázka na současnou a budoucí politickou reprezentaci města. Realizace projektu takového rozsahu totiž přesáhne do více volebních období a bude muset být zachována kontinuita. V každém případě je teď prvním krokem vybrat v architektonické soutěži návrh.
Je dobře, že Praha 7 bude mít důležitou instituci
Je místo pro budovu filharmonie vybrané dobře?
Říká se, že ideální místa neexistují, každé má svá pro a proti. Pokud vím, zvažovali i jiné lokality často blíž k historickému centru města. To by však sebou přineslo rizika vyplývající ze vstupu do nejcennější části památkové rezervace a problémy s dopravou. Pokud jsme blíže k dopravním uzlům, tak zase musíme řešit potíže s hlukem a vibracemi. Obecně ale platí, že koncertní sál se s použitím moderních technologií dá postavit téměř všude a že problémy, se kterými se bude muset budova vypořádat, jsou řešitelné. Při stavbě známé Labské filharmonie se museli vypořádat s ještě mnohem obtížnější situací, než která je na Vltavské, a zvládli to skvěle. Zkrátka vybraný pozemek považuji za správnou volbu s velkým potenciálem, jeho negativa se dají řešit a pozitiva posílit.
Jednou z výhod je tedy to, že se nevstupuje do historického centra?
Dovedu si docela dobře představit, že by se vstoupilo moderní architekturou filharmonie do centra Prahy a budova by se sečetla s ostatními slavnými dominantami města. Ale potom by se možná nepostavilo nic, podobně jako na Staroměstském náměstí. Nenašla by se odvaha. Vzdálenější lokalita bude méně kontroverzní a tím bude méně ohrožovat cestu k cíli. Pozitivum vidím i v tom, že dochází k určité dekoncentraci. Ne nutně se musí vše důležité odehrávat v Praze 1 nebo na Hradčanech, a že i například Praha 7 bude mít tuto významnou instituci.
Navrhla desítky mrakodrapů, velké multifunkční komplexy i město pro milion lidí. Ke všem svým projektům ale architektka Eva Le Peutrec přistupuje stejně. „Na většině zakázek platí, že už dnes je pozdě,“ popisuje stavění v Číně, kde chvíli žila, aby mohla projektovat mrakodrapy.
V Číně se prostavěli do kvality, tvrdí architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec
Leaders
Na rozdíl od vašich dalších českých kolegů jste se do soutěže přihlásil sám bez zahraničního partnera. Proč?
Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Samozřejmě budeme mít kolem sebe tým složený ze špičkových odborníků různých profesí, ale odpovědnost za architekturu poneseme sami. Jsem rád, že k tomu máme příležitost.
Daniel Křetínský vstupuje na britskou fotbalovou scénu. Koupil 27procentní podíl v jednom z nejstarších anglických klubů West Ham United. Transakci oznámil klub na svých webových stránkách, její výši neuvedl. V médiích se dříve spekulovalo o tom, že Křetínského podíl by mohl mít výši asi 700 milionů liber, tedy přibližně 21,3 miliardy korun. Miliardář a spolumajitel EPH Křetínský tak bude v Evropě vlastnit podíly hned ve dvou špičkových klubech - londýnském klubu a pražské Spartě.
Křetínský si ke Spartě koupil podíl ve West Hamu
Leaders
Poptávka po nemovitosti za účelem bydlení za hranicemi zvláště na Liberecku téměř zamrzla. Na vině je pandemie a s ní spojené obavy z nemožnosti stýkat se s širší rodinou, potvrzují realitní makléři.
Bydlení „za čárou“. Před pandemií hit, nyní nulový zájem
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.