Obchodní výměna mezi Ruskem a Českem je na bodu mrazu. Přesto český export roste, meziročně nyní o pět procent. České firmy našly kanály, kterými se dostat na nové trhy, mimo Evropskou unii, a vyžehlit tak ztrátu ruského trhu. „Otevřeli jsme novou kancelář v San Franciscu, Silicon Valley,“ říká Radomil Doležal, šéf státní agentury CzechTrade, která podporuje české exportéry. Jeho agentura nabízí českým firmám právní, technickou i legislativní podporu, aby snáze pronikaly na zahraniční trhy. Další vycházející hvězdou je podle něj Indie. Nové Silicon Valley se jmenuje Bengalure.

Největším exportním partnerem Česka je Německo, které ovšem hlásí špatná ekonomická očekávání. Ekonomika Německa letos možná vůbec neporoste. Jak se to dotkne českých firem?

Celková situace se odráží i v českém exportu. Je vidět, že ten velký ekonomický stroj se zadrhává. Má to své příčiny. Německo podobně jako Česko zápasí s cenami energií. To je velký problém. Mají trochu problém s digitalizací ve státní správě. Je tam řada strukturálních problémů, narážejí na konkurenci ve výrobě aut. Německo je relativně velmi byrokratické, vzhledem k tomu, jak to funguje v celém světě.

Průmyslové štiky už jsou dnes někde jinde. Pokud to Němci nezmění, nezmění se ani celková ekonomická situace. Když se nerozběhne německá ekonomická mašina, nerozběhne se ani český export tímto směrem. Musím na druhou stranu říct, že čeští exportéři na situaci slušně reagují. Začínají velmi diverzifikovat.

Za prvních devět měsíců letošního roku vyrostl český export o pět procent. To je víc než loni, kdy to byly desetinky procenta. Do Evropské unie byl růst exportu nějakých 2,2 procenta. Vývoz do zemí mimo Evropskou unii se zvednul o 16,4 procenta. Češi se snaží přesměrovat tok zboží tam, kde je možné ho prodat. Stagnující Německo se neprojevuje poklesem exportu. Voda teče někudy jinudy. Což si myslím, je velmi dobře a smekám před českými exportéry, že hledají nové cesty.

Ono se to projevuje v celkové váze. Česko bylo vždy zemí, která měla ze všech členských zemí největší podíl exportu do zemí sedmadvacítky. Měli jsme to vždy přes osmdesát procent. Poslední čísla ukazují, že je to 78 ku 22. Psychologická bariéra osmdesáti procent se rozdrolila, jsme pod ní. Doufejme, že to vydrží. Ve všech větších evropských zemích je poměr exportu do zemí 27 nad polovinu. Ale našich 80 procent bylo až moc. Máme moc vajíček v jednom košíčku.

Stalo se Německo obětí svého důrazu na klimatická témata, na sázku na obnovitelné zdroje?

Je to politicko-makroekonomické téma, nechci to příliš komentovat, CzechTrade se soustředí na podporu malých a středních firem. Ale myslím, že kdyby nedošlo k válce Ruska s Ukrajinou a zásadní revizi energetických zdrojů, tak by změna proběhla zásadně klidněji. Asi je to situace, na kterou nebyl zpracován scénář B.

Ekonom Zahradník: Česko je ekonomikou polotovarů, to se musí změnit. Třeba po vzoru Polska

Leaders

O významu investic přímo v české ekonomice všichni dávno vědí, stranou pozornosti ale zůstává potřeba investic českých firem v zahraničí. „Tyto investice přitom mohou vyvažovat současnou velkou mezeru mezi vyvezeným a dovezeným kapitálem. Dividendy budou více přitékat také opačným směrem do Česka,“ řekl přední ekonom Petr Zahradník v rozhovoru pro Export.cz. Je zastáncem promyšlené státní podpory investic v zahraničí, kterou by mohla do značné míry převzít agentura CzechInvest.

Jan Žižka

Přečíst článek

Většina vlastníků firem, které generují české HDP, pochází ze zahraničí. A z nich opět většina je z Německa. Které firmy tedy podporuje státní agentura CzechTrade? Podporujete německé firmy?

Snažíme se motivovat exportéry, aby mysleli do budoucna. Každá ekonomická situace má svoji lepší a horší ekonomickou stránku. Podporujeme české firmy, které jsou v České republice alokovány. Platí tady daně, a přidávají hodnotu. Bez ohledu na to, kdo je vlastníkem. Jinými slovy, nevybíráme podle toho, jaký je vlastník, ale podle toho, kdo tady zaměstnává lidi a vytváří přidanou hodnotu. Prostě to jsou české subjekty.

Je faktem, že v poslední době je trend menších reinvestic zisků. Společnosti vyvádějí kapitál ven. Víc peněz se vyvádí ve formě dividend. Ale na druhé straně, a znám české firmy, v dlouhodobé časové řadě české firmy vracejí peníze do firem, do vývoje. Český kapitál roste. Když jedni odvádějí nadhodnotu někam pryč, a druzí ji reinvestují, bude se měnit struktura. Váha českého kapitálu v národní ekonomice se zvětšuje. To je určitě současný trend.

A vidíme, že řada českých firem kupuje firmy v zahraničí. A to je druhý, pozitivní trend. Z těchto akvizic by měly plynout dividendy do Česka, které by šly opačným směrem. Zatím je to velký nepoměr. Nicméně, české firmy víc expandují. Vidíme, jak skládají nabídkové portfolio, třeba ve spolupráci s komponenty z jiných zemí, aby dodali kompletní řešení. To podporujeme.

To jsou dva trendy. Měnící se váha českých firem plus růst dividend přicházejících z ciziny. To by mohlo vylepšovat celkově pozici české ekonomiky.

Exportéři se musejí zaměřit i na země mimo EU

Které regiony jsou nyní pro český export nejperspektivnější? Na které se CzechTrade zaměřuje?

Eldorádo už nenajdeme. Ale jsou dva růstové fenomény. Za prvé existují ekonomiky, které trvale rostou solidním tempem, rychlostí od pěti procent výše, bez nějakého zaškobrtnutí. A druhým faktem je, že některé dříve chudé ekonomiky se začínají profilovat, přecházejí na větší, modernější výrobu. Budou potřebovat strojové parky. Vytipovali jsme šest regionů, které tyto parametry splňují.

Jedním z regionů je jistě jihovýchodní Asie, kde se velmi angažujeme. Ať už je to Vietnam, Thajsko, Indonésie. Otevřeli jsme novou kancelář na Filipínách, rok fungující a velmi úspěšnou.

Tomáš Prouza: České firmy mají u Ukrajinců dobrou pověst. Teď ještě uspět v mezinárodních tendrech

Leaders

V rámci novodobého „Marshallova plánu“  na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Jan Žižka

Přečíst článek

Co Češi těmto zemím nabízejí? Stavějí turistické resorty, nebo dovážejí strojírenskou techniku?

Je to mix. Páteř českého exportu je strojírenská. Ať už jsou to auta nebo obráběcí stroje. To pořád platí. Určitě se objevují i developerské projekty. Úvodní podpora, kterou děláme, je perfektní poznání trhu. Tím příprava exportního nebo investičního plánu začíná. Jak si vede tamní ekonomika, jaké jsou strategické plány vlády. Je tam tisíc aspektů.

Na jaké další regiony české podnikatele upozorňujete?

Latinská Amerika. Pacifická část si vede velmi dobře. Je to celý pás od Chile přes Kolumbii až po Mexiko. V Mexiku máme investiční a exportní inkubátor. To je něco, co směřuje k jakémusi zasídlení českých firem vyrábět v Mexiku.

Jak váš inkubátor funguje?

Vytváříme pomyslný přistávací polštář do relativně složitější země. Firma potřebuje tři až šest měsíců, aby se v zemi zorientovala, našla správné kontakty, získala data. My poskytneme zásadní věci, které firma potřebuje na rozjezd. Kancelář, technické zázemí jako je internet, telefony a podobně. Ono v řadě zemí s vámi telefonní společnosti neuzavřou smlouvu, bojí se nesplácení.

Firmy potom potřebují například sehnat lidi, pomáháme s napojením na trh práce a dáváme k dispozici asistentku s místním jazykem. Vznikají daňové povinnosti nebo finanční reporting. Na to je také dokážeme napojit. Potřebují nemovitostní poradenství, a potřebují právníky. Ať děláte cokoliv, budete potřebovat vytvořit smlouvy, tisíce věcí, které vedou ke statutárnímu působení v dané zemi. Firmy to od nás dostanou á la carte. My jim pomůžeme, aby v novém prostředí neplavaly a mohly se soustředit na svůj byznys.

Rýsuje se nová vize pro Česko. Konečně přestáváme být pouze zemí s levnou prací

Money

Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Jan Žižka

Přečíst článek

I Indie má své Silicon Valley

Na jaké další oblasti světa se ještě soustředíte? Patří tam i Blízký východ?

Ano, souvisí to s diverzifikací exportu. Jsou to země, kde jsme v poslední době posílili naši přítomnost. Jsou to teritoria, která jsou mnohonásobně složitější než jít do Německa nebo do Rakouska. Je tam tisíc a jedna překážka, které se dají přeskákat, ale vyžaduje to mnohem víc úsilí.

Existují nějaké země, například Indie nebo Brazílie, na které by česká firma, která chce se svým produktem ven, měla upřít pozornost?

Máme to zmapované, v každém regionu máme nějaké prioritní obory nebo obory budoucnosti. Není univerzální sada pěti nejperspektivnějších zemí, vždy záleží, s čím tam jdete. Vždycky v únoru, kdy mají firmy schválené rozpočty a vědí, kolik mají peněz na zahraniční expanzi, se sejdou všechny naše kanceláře, jmenuje se to Meeting Point. Firmy se objednají k pěti kancelářím, kde si myslí, že by mohly být destinace jejich budoucího zájmu. A my jim verifikujeme jejich očekávání, zúžíme jim jejich long list a začneme úžeji spolupracovat.

Jestli chcete slyšet konkrétní země, tak já jsem člověk, který se celý život pohybuje v byznysu. Takže doporučuji jít po velkých rybách. Před Indii bych dal Spojené státy. Jsou to obrovské ekonomiky, ale ne všechny výrobky se hodí. V obou těchto velkých ekonomikách se kromě podpory tradičního exportu snažíme vytvářet infrastrukturu k budoucnosti. To jsou „tech obory“. V Indii jsme otevřeli kancelář v Bengaluru, což je jakési technologické centrum Indie. Bombaj máme víc na tradiční český průmysl, Bengaluru je budoucnost.

Ve Spojených státech je to podobné, Chicago je průmyslové centrum, kde máme historicky kancelář. Na přelomu roku otevíráme San Francisco, Silicon Valley, kde připravíme infrastrukturu pro start-upy. Abychom byli připraveni na transformaci české ekonomiky, která nás nemine.

Náhradní teritoria za Rusko

Tradiční zemí pro český export bylo Rusko. To se po začátku války na Ukrajině změnilo. Přesto se dozvídáme, že důležité strojírenské zboží plyne do Ruska přes třetí země, bývalé členy Sovětského svazu. Má tento export CzechTrade pod kontrolou?

Děláme maximum pro to, aby se takové věci nestávaly. Snažíme se poznat nejen obchodního partnera, ale i vidět destinaci, kde skončí třeba ten soustruh. Lidé z našich kanceláří jsou hodně v terénu, znají své země velmi dobře. Myslím, že se nám daří to uhlídat.

Na druhé straně, fakt, že roste export do těchto zemí, má celou řadu příčin, které nejsou tak zjevné. Zboží často šlo přes Rusko. Co se týká strojírenství, tak veškeré zkušebny byly v Rusku. Teď, když zboží nemůže jít přes Rusko, musí se do těchto zemí dodat napřímo. Takže to vůbec nemusí být reexport, ale náhrada za zpřetrhané původní trasy. A není to malý objem zakázek. Byl to centrálně řízený logistický systém, který se zhroutil. Z hlediska naplňování sankcí naši lidé ověřují každou jednotlivou dodávku.

Jak se válka Ruska proti Ukrajině a sankce Evropské unie dotkly vašeho působení?

Relokovali jsme naše kanceláře, které jsme měli v Rusku, do teritorií, která jsou zajímavá. Jedna kancelář šla do Spojených států, což je velký trh za velký trh. A jedna šla do Gruzie. Což se nedá srovnat z hlediska velikosti trhu, ale je to alternativa, aby byly třeba možnosti atestací výrobků pro další blízké trhy. Je to takový taktický krok.

Rusko kleslo z devadesáti miliard korun na nulu. V celkovém číslu českého exportu se to ale neprojevilo. Projevila se velká flexibilita českých exportérů. Našli náhradní teritoria, a my jsme na to měli celou řadu programů, abychom postiženým firmám našli náhradní trhy. Udělali jsme maximum, aby přechod byl rychlý a s co nejmenší ztrátou.

Jak se českého exportu dotknou americké volby, kdy byl zvolen Donald Trump, který mluví o clech pro zahraniční firmy?

Zatím jsme ve spekulativní rovině. Ale, Spojené státy jsou největším odběratelem evropského zboží, jsou to objemy kolem pěti set miliard euro ročně. Ze Spojených států jde do Evropy zboží v hodnotě asi 350 miliard. Mluvíme o obchodní výměně ve výši asi bilionu dolarů. To je šílená částka. A byznys se dělá proto, že je výhodný pro obě strany. Neumím si představit, že by Spojené státy oněch pět set miliard eur dokázaly vygenerovat z vlastní produkce. Myslím, že Donald Trump chce být prezidentem, který ukáže nakopnutí americké ekonomiky. Nechci si hrát na prognostika, ale myslím, že jeho úsilí bude spíš směřovat v rámci globálního světa ke sledování „nepěkného“ obchodování, ne k obchodní válce s Evropou.

video

Šéf CzechTrade: Čeští vývozci se musí víc zaměřit na trhy mimo Evropu

Zprávy z firem

Podpora exportu jako základního pilíře pro rozvoj ekonomiky, reakce na změny v zahraničním obchodu v kontextu nedávných a aktuálních turbulencí, krize jako nový „normální stav“ či příležitosti ve Skandinávii: to je průřez tématy, jimž se podrobněji věnovala akce Future of Export Summit.

Newstream & Partner

Přečíst článek