Tři roky trval doposud největší výzkum základního příjmu. Konal se ve státech Illinois a Texas a financoval jej Sam Altman z OpenAI. Nyní výzkumníci představili studii, v nichž popisují dopady tohoto společensko-ekonomického experimentu. Hlavní sdělení? Lidem se zvýšila životní úroveň. A ne, většina z nich kvůli penězům zdarma nepřestala pracovat.

Tisíc dolarů měsíčně. Tolik dostávali účastníci prozatím největšího experimentu se základním příjmem, který se po tři roky konal v Illinois a Texasu. Byl to jeden ze zhruba 150 experimentů, které v tuto chvíli v této oblasti probíhají, nicméně byl největší, když se jej zúčastnily 3000 lidí. A další zajímavostí bylo, že za ním nestál stát ani neziskové organizace, ale výzkumná společnost OpenResearch, kterou financuje Sam Altman. Ten přitom patří k velkým propagátorům základního příjmu. Ten by totiž podle Altmana teoreticky mohl být odpovědí na negativní dopady automatizace v důsledku umělé inteligence na pracovní trh.

Altmanův výzkum odstartoval v roce 2020, tedy v době pandemie, což mělo dopad na výsledky. Ty jsou ale přesto mimořádné. Výzkum se totiž nesnažil dokázat, jestli je rozdávání peněz funkčním modelem pro celou společnost. Výzkumníci místo toho hledali změny chování lidí, kteří se experimentu zúčastnili.

Po tři roky 1200 eur měsíčně. Němci experimentují s nepodmíněným příjmem

Money

Jak by život vypadal s jistotou nepodmíněného příjmu ve výši 1200 eur měsíčně se rozhodli otestovat Němci. Experiment bude na rozdíl od jiných zemí financován výhradně ze soukromých zdrojů.

ČTK

Přečíst článek

Lidé bohatnou. Celkově

Experiment se zaměřil na nízkopříjmové osoby. Hrubý roční příjem jejich domácností nepřesahoval 29 tisíc dolarů, tedy zhruba 670 tisíc korun, přičemž v průměru každý účastník pobíral jen 21 tisíc dolarů ročně (tedy měsíčně zhruba českou průměrnou mzdu). 

Po třech letech, kdy pobírali navíc tisíc dolarů, došlo k výraznému nárůstu příjmů jednotlivců i jejich domácností. Na konci experimentu činil průměrný příjem těch účastníků, kteří nezměnili zaměstnání, více než 36 tisíc dolarů. U těch, kdo práci změnil, pak byl nárůst ještě výraznější a jejich roční plat vzrostl na více než 48 tisíc dolarů. To je přitom výrazně více než u kontrolního vzorku.

Druhou zajímavostí v souvislosti s prací, byl nárůst odpracovaných hodin. Ten však podle výzkumného týmu souvisí spíše právě s pandemií, respektive jejím odezněním. Vliv na počet odpracovaných hodin tak pozorovali zejména v porovnání s kontrolním vzorkem – výsledkem základního příjmu tak je zjištění, že lidé, kteří tento důchod pobírají, pracují v průměru o 1,3 hodiny méně než ostatní. I tak je nárůst jejich mezd srovnatelný i vyšší.

Experiment v Británii. Lidé budou mít zaručený příjem 1600 liber měsíčně, ať se děje, co se děje

Politika

V Anglii bude v rámci pilotního programu poprvé vyzkoušen nepodmíněný základní příjem ve výši 1600 liber (43 923 korun) měsíčně. Test bude trvat dva roky a jeho účastníci budou sledováni, aby se zjistilo, jaký vliv má na jejich duševní a fyzické zdraví, napsal list The Guardian.

ČTK, duk

Přečíst článek

Práci chtějí všichni

Druhým podstatným zjištěním je skutečnost, že lidé masivně nepodávali výpovědi. To se přitom mnohdy připomíná jako největší hrozba základního příjmu. Zde se opět projevil vliv pandemie, protože zatímco na začátku bylo zaměstnaných jen necelých 60 procent účastníků experimentu, na jeho konci mělo práci více než 70 procent z nich.

„Příjemci častěji hledali práci, ale byli vybíravější,“ píše se v reportu.

„Díky těmto penězům a možnosti vytvořit si úspory si najednou mohu vybírat. Nemusím brát mizerné zaměstnání jen proto, že zrovna potřebuji příjem. Mám možnost vydržet a pokusit se najít tu správnou,“ cituje report účastnici Jessie.

K podání výpovědi kvůli pravidelnému příjmu z důchodu pak docházelo téměř minimálně a šlo většinou o individuální důvody každého z účastníků. Jednou takovou se stala matka samoživitelka, jejímuž dítěti byl diagnostikován autismus a ona se musela více věnovat právě potomkovi. Ostatně právě snaha strávit delší čas s rodinou pak je často citovaným důvodem změny práce mezi účastníky i mezi kontrolním vzorkem.

Sam Altman rozdává peníze zadarmo. Tedy jen za scan duhovky

Trhy

Nejznámější tvář generativní umělé inteligence, konkrétně tedy ChatuGPT, Sam Altman má kryptoměnový projekt worldcoin. Rozdává lidem skrze něj peníze výměnou za ověření identity scanem duhovky. I worldcoin teď hezky vydělává, ačkoli třeba Španělsko jej zakázalo. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Víra v budoucnost

Možná nejdůležitější zjištění, k němuž výzkumníci dospěli, je celková proměna vnímání sebe sama a své role ve společnosti, k níž u účastníků došlo.

„V průběhu let výzkumníci zjistili, že se účastníci začali více orientovat na budoucnost: lépe si sestavovali rozpočet a vytvářeli úspory, častěji měli plány na vyšší vzdělání a nápad na podnikání,“ uvedly Sarah Holder a Shirin Ghaffary z agentury Bloomberg. „Zjistili, že účastníci využívali finanční prostředky na nákup základních věcí, jako je jídlo, nájem a doprava, nikoli na neřesti. Zároveň omezili užívání nepředepsaných léků proti bolesti a pití alkoholu,“ dodaly reportérky agentury Bloomberg.

„Přestože peníze nemohly vyřešit základní zdravotní problémy ani zvrátit roky nedostatečného přístupu k péči, že účastníci byli také schopni věnovat více času péči o své zdraví, měli větší šanci jít k zubaři a o 26 procent narostl počet jejich návštěv v nemocnici než u kontrolní skupiny,“ připomněla vedoucí výzkumu Elizabeth Rhodesová. „Někteří příjemci ukázali, že dokud mají dostatek peněz na uspokojení svých základních potřeb, jsou ochotni vzdát se některých dodatečných příjmů a věcí, které by si za ně mohli koupit, aby uspokojili své další potřeby - péči, volný čas, učení, poznávání a nespočet dalších způsobů, jak trávit čas. Hotovost jim k tomu poskytla větší flexibilitu,“ dodala.

Stanislav Šulc: V důchodu budeme dřív celý život než vládních 21 let

Názory

Kolik let vlastně mají lidé strávit ve starobní penzi? Zásadní, téměř filosofickou otázku otevřela vládní koalice, když se pokouší protlačit nové pojetí důchodů. To pak vznosně nazývá důchodovou reformou, o niž opravdu ani náhodou nejde. A zároveň dává opozici do rukou bič na sebe samu, který jí prohraje příští volby. Přitom řešit důchody tímto způsobem je zcela zbytečné. Než se tento sen skutečně uskuteční, pravděpodobně již bude svět stát před rozhodnutím úplně jiným – před základním příjmem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Zda by se však podařilo těmto lidem naplnit rostoucí ambice, to je již jiná otázka, připomíná Rhodesová.

Může to fungovat?

Rhodesová a její tým připomínají, že jde o experiment, jehož výsledky nelze výrazněji zevšeobecnit. Není možné předjímat, jaké důsledky by mělo zavedení trvalého základního příjmu v celé společnosti.

„Fungují peníze? Tato otázka je stejná, jako kdybychom řekli, zda funguje jídlo? Samozřejmě, že peníze fungují,“ řekla Rhodesová pro Bloomberg. „Ale to nejsou klíčové otázky, které bychom si měli klást. Jde o to: Kdy a kde to funguje? A co dalšího může lidi nejlépe podpořit v jejich snahách a růstu,“ dodala.

Experimenty se základním příjmem však nemají zdaleka všude úspěch. Řada z nich skončila různými druhy nezdarů. Nyní navíc v některých zemích USA dokonce dochází k tomu, že místní legislativci prosazují zákony, které podobné experimenty zakazují. Stalo se tak například v Jižní Dakotě, Idaho či Iowě, kde tyto experimenty nesmí být financovány ze státních ani veřejných prostředků. O totéž se snažila také část legislativců například v Arizoně či Wiskonsinu, ale prozatím bezúspěšně.