Jednou z nejvýraznějších českých společností současnosti je jednoznačně Czechoslovak Group vlastněný Michalem Strnadem. S růstem ale přichází také větší zodpovědnost a nutnost investorům předkládat i jiné než finanční a strategické informace. „Vidíme, že investory zajímá udržitelnost čím dál více,“ říká Serge Damian, který ve společnosti působí na pozici Chief Sustainability Officera již dva roky. A za tu dobu vyšly již dvě Zprávy o udržitelnosti. „Ta příští již nevyjde samostatně, bude součástí výroční zprávy, která se promění v Integrovaný report, ve kterém investor najde veškeré finanční i nefinanční ukazatele,“ říká v rozhovoru pro portál newstream.cz Damian.

Na pozici CSO, tedy managera pro udržitelnost, ve skupině Czechoslovak Group působíte již dva roky. Co vlastně takový CSO v tak velké korporaci dělá?

Nejde úplně přesně říct, jak ta dennodenní práce vypadá, protože každý den vypadá jinak. A hodně se to vyvíjelo i v průběhu těch dvou let. Jde o proměnu od nadšence do ESG po práci jakéhosi nefinančního účetního. Dneska jde už o hodně formalizované procesy, které vycházejí z legislativy CSRD (směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive, která je platná od ledna 2024 – pozn. red.), což je vlastně definice nefinančního reportu.

Co v ní je?

Je to obsáhlý dokument, který má nějakých 280 stran velmi legislativně precizních termínů a definic. Naše práce tak je pečlivě to projít, vyzobat ty detaily, které se po nás chtějí. A podstatnou částí té práce je vysvětlování toho, k čemu zavádění těchto kritérií vlastně je, co nám mohou přinést, samozřejmě také diskuse nad případnými negativními dopady toho, kdybychom to nedělali. Já jsem sice C-level manager, ale profesně ani lidsky nejsem příznivec direktivního vnucování. Spíš jde o to najít v té legislativě momenty, kterými můžu přesvědčit lidi ve firmě.

Cena Good Company Circle Awards už zná vítěze

Filantropie

Oboustranně výhodné a prospěšné pro celou společnost – takové jsou vítězné spolupráce GCC Awards. První místo obsadila nezisková organizace Business & Professional Women CR (BPWCR) a Equal Pay Day, která podporuje diskusi o férovém odměňování žen v České republice. Evropskou cenu získaly spolupráce ŽIVOTa 90 s JTI a Nadace Terezy Maxové s ING Bank. Předání ocenění bylo součástí největší konference o udržitelném podnikání Good Company Circle, která se konala 10. října v pražské Galerii Mánes.

nst

Přečíst článek

Jaká data tedy pro nefinanční report sledujete?

V té směrnici je definováno nějakých zhruba 1200 datových bodů. Když si vezmete, že holding CSG má v současnosti zhruba více než sto entit spadajících pod nefinanční reporting, [AH1] a vynásobíte si to povinnými údaji, je to v teorii nějakých 200 tisíc vstupů. To už je solidní databáze. Ale je dobře, že taková databáze vzniká. Když se vás někdo zeptá, kolik lidí zaměstnáváte, buď to víte z hlavy, nebo víte přesně, kam se podívat. Když se vás ale zeptá někdo například na to, jaký je poměr mužů a žen, které školíte proti korupci, nebo jaké jsou vaše cíle na snížení uhlíkové stopy, určitě to z hlavy nevíte. Ale nyní pracujeme na tvorbě dokumentu, kde to najdete.

CSG nedávno vydala již druhou Zprávu o udržitelnosti, která je za rok 2023 a má zhruba sto stran. Jaké jsou hlavní pilíře?

Aktuální zpráva navazuje na tu předchozí, která podle mě byla mimořádným počinem. Povedlo se nám sumarizovat to, jak si CSG v těchto otázkách stojí. Ujasnili jsme si, kde jsme. A naznačujeme, kam chceme jít. Příští zpráva bude úplně jiná. Nebude už existovat samostatná Zpráva o udržitelnosti a samostatná Výroční zpráva, my ty dva dokumenty dáme dohromady. Vznikne tak Integrovaný report, v němž na jednom místě najdete veškeré finanční i nefinanční údaje. Je možné, že celek bude mít pět set šest set stran.

To není úplně ekologické…

My to ale nebudeme tisknout. Půjde o digitální databázi, která bude navíc opatřená moderním taggingem, který bude od příštího roku povinný. Každý, kdo bude tyto údaje potřebovat, najde si je velmi snadno.

Christina Meinl: Musíte mít odvahu zgruntu se změnit

Leaders

Jak lze udržet a rozvíjet rodinný podnik po pět generací? Proč je Julius Meinl I. jejím velkým vzorem? A proč se u Meinlů rozhodli vrátit ke kořenům, tedy byznysu s prémiovou kávou, ve kterém jsou 160 let? O tom a dalších plánech firmy mluvila s Newstream CLUB Christina Meinl, výkonná ředitelka Julius Meinl Coffee Group pro Rakousko.

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Co jsou tedy ta klíčová sdělení?

Primární je pro nás transparentnost. My víme, že jsme průmysl, výroba, která má dopad na životní prostředí. O tom není spor. Ale chceme si otevřeně definovat nějakou cestu, která má být racionální, realistická. Určitě jste zaregistroval, že si řada firem před pár lety vytkla cíl být do roku 2030 uhlíkově neutrální. Teď je rok 2024 a spousta firem od toho závazku ustupuje, protože to prostě není možné splnit. A nejsou to jen firmy, ale i státy. My chceme být nohama na zemi, chceme si definovat oblasti, které jsou pro nás podstatné a na ty se postupně zaměřit. Nyní do toho procesu chceme zahrnout naše partnery, stakeholdery, banky, auditory, média… a s nimi probíráme, co by od nás požadovaly do budoucna.

Například?

Může to být větší zaměření se na inovace, investice do zaměstnanců, ještě větší míra transparentnosti. ESG se často smrskává jen na ekologii, ale těch témat je mnohem víc.

Sám jste zmínil, že součástí ESG strategií bývají nejrůznější cíle. Jaké tedy jsou ty vaše?

My v tuto chvíli nemáme žádné striktní cíle. Abychom si je mohli definovat, potřebujeme data, přesnou představu o tom, co nyní je. A o tom byly první dvě zprávy o udržitelnosti. To bylo ohromné množství práce, díky níž jsme ta data sebrali a stále ještě sbíráme.

Myslím, že to je vlastně samotné jádro, podstata toho nefinančního reportu, který se v českých firmách často démonizuje. Prostě si uděláte představu o tom, co a jak funguje a případně přijít na to, kde by bylo možné něco zlepšit.

Je to tak. Pro nás tato legislativa navíc přišla v ideální dobu, kdy se firma stává globálním hráčem. A očekávání od globálních stakeholderů jsou výrazně vyšší než třeba v prostředí střední Evropy. Pravidla globální hry jsou přísnější než pravidla hry doma. Evropská legislativa je v tuto chvíli nejpodrobnější na světě a nám dává jasnou metodiku, jak fungovat. Díky ní můžeme nastavit procesy a investiční záměry, které v té přísné celosvětové hře uspějí.

Ve světě roste nejistota. Státy i lidé musejí změnit investiční myšlení, radí odborníci

Trhy

Stát i jeho občané mají jedno společné. Stále více řeší, jak se postarat o peníze a jak zabránit tomu, aby inflace dramaticky snížila jejich hodnotu. A oba to dělají možná pro někoho paradoxně ze stejných důvodů – chtějí zůstat relevantními i pro další roky. A třetí paralela mezi státem a běžnými lidmi je také v jediném správném léku na to, jak toto dilema řešit – jsou jím investice. Dlouhodobé, promyšlené, s vizí. Jak toho ale docílit ve světě, v němž roste nejistota? Text vyšel v tištěném magazínu Newstream CLUB.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Vy působíte na různých i neevropských trzích. Jsou tam ty jednotlivé přístupy zásadně odlišné?

Ono to je složitější. CSG sice primárně je vnímán přes obranný průmysl, a třeba i probíhající akvizice v USA, pokud to dopadne, toto vnímání opět posílí. Ale my nejsme jen obranný průmysl. Těch 160 entit působí ve 12 sektorech, vedle obranného průmyslu to je například letecký průmysl, automotive, výroba pro železnice, software, výroba hodinek, health care… navíc se pohybujeme na více trzích, za něž budeme reportovat za letošní rok, a to včetně USA a Indie, která představuje asi největší výzvu. Primárně vycházíme z již zmíněné směrnice CSRD, která je nejkomplexnější. Ale zohledňujeme také doporučení Sustainability Accounting Standards Board (SASB) a sledujeme různá sektorová doporučení z celého světa. Kdybychom teď měli tak šest hodin, ukázal bych vám to dopodrobna. Možná to zní složitě a složité to samozřejmě je, ale je docela dobré to pochopit od A do Z.

Vy jste velká firma, která si může dovolit tyto věci zkoumat, mít na to člověka i tým. Ale co malé firmy, pro které to začne platit také a tolik prostředků nemají?

Ano, to je velký problém. Nebo může být v budoucnu. Myslím, že je správné, že velké korporace toto dostaly za povinnost dříve, protože mají prostředky se tomu věnovat, mohou spoustu věcí odladit, definovat a menším firmám prošlapat tu cestičku. Jsme vlastně jakási laboratoř. Pro menší firmy bude tento report povinný od roku 2026 a já doufám, že se celý proces do té doby zásadně zpřehlední a zjednoduší.

V českých firmách přesto zůstává docela velká rezistence vůči ESG tématům a problematice. Jak byste je přesvědčil?

Já můžu mluvit za sebe. Já vím, proč tyto věci děláme. Vím, kdo je na té druhé straně, pro koho jsou tyto reporty určené. A pro nás to jsou vždycky peníze. Jsou to banky, velké fondy. Investice. Jedním klikem si zjistí vše, co je může přesvědčit, aby nám poskytli investice. To je ten důvod.

Obranný průmysl byl dlouho investory využívajícími ESG kritéria opomíjený, ale zaregistroval jsem na různých konferencích, že se i toto obrátilo. Samozřejmě v důsledku geopolitické situace. Vnímáte to také?

Já nemůžu komentovat nic, co se týká konkrétních investic. Ale co můžu komentovat, je zájem o naše reporty o udržitelnosti ze strany stakeholderů. A ano, tam vidím obrovský nárůst zájmu za poslední měsíce. V jejich vnímání tak sice obranný průmysl může být v obecné rovině problematický, ale náš přístup je může přesvědčit, že pro ně můžeme být zajímaví a chtějí nás podpořit třeba v konkrétním projektu, který bude tato kritéria naplňovat. Ono je důležité, aby se o tu změnu pokoušeli i ti velcí emitenti, protože jejich změna bude mít velký efekt. Ale zase je nutné chápat, že u velkých firem musí ten proces být evoluční, nikoli revoluční. Tank prostě nepostavíte ze dřeva.

Evropský finanční regulátor by měl získat větší pravomoci. Některé sebere i ČNB

Trhy

Nová Evropská komise by ráda přenesla část pravomocí národních regulátorů do Paříže, kde sídlí Evropská komise pro dohled nad finančními trhy (ESMA). ČNB by se tomu v omezené míře nebránila.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Doposud jsme mluvili o vztahu CSG a investorů, tvůrců legislativ, zkrátka stakeholderů. Zajímalo by mě ale také to, jak se daří tuto problematiku vysvětlovat uvnitř firmy. Směrem k majiteli, vedení i řadovým zaměstnancům.

Obecně velmi těžko. Ten přístup bych nazval rezistencí. A já tomu rozumím. Jde o velkou změnu, vůči níž jsou lidé zcela přirozeně rezistentní. Přinášejí diskomfort. Navíc v Česku je vůči regulacím obecně vysoká míra nedůvěry. Já se k tomu snažím přistupovat s otevřenou myslí, snažím se tu rezistenci nabourávat přesvědčivými argumenty. Jak jste se na začátku ptal, co dělá CSO ve velké firmě, tak vedle toho, o čem jsme mluvili, to je právě toto přesvědčování. Nyní to přestavuje tak 50 procent mé činnosti.

Když zmiňujete argumenty. Často sdíleným přesvědčením je, že zavádění ESG jde na úkor růstu. Vnímáte to tak? Není to spíše komplexněji vnímaný růst, když v rámci reportu může dojít k odhalení potenciálních budoucích rizik?

Na tuto otázku jsem si už udělal docela jasný názor. Krátkodobě to stoprocentně sníží konkurenceschopnost a zvýší náklady jakékoli firmě, která se tomu bude věnovat. Ostatně už to, že musíte zaměstnat nové lidi, představuje náklady. Dlouhodobě to ale přinese benefity. Napadají mě dva příklady. První je ozónová díra, kvůli níž v devadesátých letech měli zejména v Austrálii velké problémy s rakovinou a byla to zátěž na zdravotní systém. Výrobci ledniček se zaměřili na eliminaci freonů, došlo k investicím, vznikly zcela nové technologie a dneska si na to téměř nikdo nevzpomene. Takže došlo k identifikaci problému a jeho vyřešení s dlouhodobými výhodami a v důsledku i ziskem. Prostě to je investice.

A druhý příklad?

Tím je Dubaj. Před vlastně pár lety tam byla poušť. Ale někdo měl ten nápad, že tam vytvoří moderní metropoli. Krátkodobě to představovalo ohromné investice, vynakládání peněz. A dneska? Dneska to je jedno z globálních center. Ale i v menším měřítku mohou data z ESG reportů přinést dost informací třeba o tom, kde máte postavit továrnu. U nás to možná tak nevnímáme, ale třeba zrovna na Blízkém východě musí řešit, jestli jejich investice nebudou tam, kde za pár let bude poušť a zaměstnance tam budou muset doslova svážet helikoptérami.

Serge Damian

Ve skupině Czechoslovak Group začínal jako zástupce generálního ředitele. Později zastával pozici manažera speciálních projektů. V roce 2023 převzal roli chief sustainability officera, jeho úlohou je prohloubení podílu skupiny na odpovědném podnikání.

Dubaj chystá architektonický unikát: supertenký mrakodrap

Enjoy

Dubaj se chystá na stavbu dalšího unikátního domu. Po nejvyšší stavbě světa, mrakodrapu Burdž Chalífa, či slavném hotelu Jumeirah nyní metropole připravuje do své pestré přehlídky výstavbu netradičního „paneláku“ Muraba Veil.

fry

Přečíst článek

Vychází další číslo magazínu Realitní Club, hlavním tématem jsou pozemky

Reality

Na titulní straně podzimního čísla magazínu Realitní Club, které právě vychází, je jeden z nejznámějších tuzemských developerů Marcel Soural. Jeho skupina Trigema staví v Praze, široce se rozkročila i do regionů.

nst

Přečíst článek