V rámci novodobého „Marshallova plánu“  na Ukrajinu zamíří zahraniční investice a rozvojová pomoc minimálně v řádu stovek miliard dolarů. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst a tuzemským firmám se i díky tomu nadějně otevírají dveře k zakázkám na rekonstrukci a modernizaci země. Jak ale upozorňuje v rozhovoru pro Export.cz viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza, nejtěžší bude uspět v nadnárodních tendrech. „Tady vnímám největší riziko,“ řekl bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti, který také stojí v čele Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Má smysl se už teď bavit o obnově Ukrajiny, když se konec války zdá být pořád v nedohlednu?

Rozhodně to smysl má, a to ze tří důvodů. Za prvé Ukrajinci už teď musí kontinuálně obnovovat infrastrukturu, což přináší spoustu byznysových příležitostí. Rusové záměrně útočí na civilní cíle, některé části infrastruktury bude nutné rekonstruovat třeba pětkrát.

Za druhé Ukrajinci připravují i pozdější fáze obnovy. Mají velmi dobrý, detailní plán a představu, jak bude vypadat budoucí Ukrajina. Nechtějí kopii toho, co tam bylo dřív, ale kvalitativní skok dopředu – nejlepší technologie, modernizaci, digitalizaci. Česká firma, která se chce podílet na rekonstrukci Ukrajiny, může připravovat projekty, chystat si, co za půl roku, rok nebo dva roky nabídne. Pokud to budou mít firmy připravené, mohou brífovat odborníky na ministerstvech i diplomaty, aby při debatách o rekonstrukci Ukrajiny připomněli, že české firmy umějí to či ono.

Třetí důvod je strategický – je třeba plánovat výrobní kapacity. Firma se musí rozhodnout, jestli bude hned teď usilovat o projekt třeba ve Vietnamu, nebo si ponechá kapacitu na projekt na Ukrajině s rizikem, že jeho realizace nebude za měsíc, ale později. S tím, že na rekonstrukci Ukrajiny půjde opravdu hodně peněz – evropských, amerických, britských…

Ukrajinská ekonomika se následkem války loni propadla o třetinu. Podívejte se na grafy

Money

Ukrajinská ekonomika se následkem války propadla v roce 2022 o 33 procent, měřeno meziročně v reálném HDP. Celkové válečné škody přesahují 136 miliardy dolarů. Ruský způsob válčení vedl k tomu, že nejvíce škod je na bytové zástavbě civilního obyvatelstva. Ukrajině se ale daří financovat obranu své země. Od vypuknutí války si zajistila 51 miliard dolarů v podobě dluhopisů, půjček a grantů, upozorňuje hlavní ekonom Roklen Holdingu Pavel Peterka.

nst

Přečíst článek

Vysoké riziko, vysoký zisk

I po dosažení míru, ať už bude vypadat jakkoliv, může Ukrajina čelit neustálým bezpečnostním hrozbám. To potenciální investory i exportéry znejisťuje…

Je to tak. Další útok může přijít druhý den poté, co na Ukrajinu přijedou. Ale to přece neznamená, že budeme pět let čekat, než začneme Ukrajincům pomáhat. Provozní, energetickou a vodárenskou infrastrukturu je nutné průběžně obnovovat za každou cenu. Z pohledu podnikání a investic to je příležitost. Můžu dělat byznys v klidu v Česku, kde na mě nikdo neútočí, ale je to malý trh a v řadě sektorů s nízkými maržemi. Nebo přijmu riziko, že budu soutěžit o projekt na Ukrajině, kde mám časovou a bezpečnostní nejistotu, ale také bude výrazně ziskovější, protože tato rizika nacením.

Rozumím těm, kteří řeknou, že jim podobná rizika za to nestojí, vůbec je nekritizuji. Nemohou ale počítat s tím, že přijdou na Ukrajinu dva roky poté, co už tam budou operovat Němci, Španělé nebo Rakušané. Ukrajinci si navíc budou dlouho pamatovat, kdo jim dokázal pomoci v největší nouzi. A ten pak bude mít na Ukrajině otevřené dveře dlouhodobě. Vidíme to i v případě dodávek zbraní a další naléhavé pomoci. Česko má dnes na Ukrajině velmi dobrou pověst.

Budou podobné zásluhy opravdu rozhodujícím faktorem v konkurenčním boji? Nebude nakonec rozhodovat spíše kapitálová síla velkých zemí? S Ukrajinci dnes jednají i největší soukromí investoři na světě, jako je třeba fond Black Rock. Mohou se v této situaci nějak výrazněji uplatnit firmy z menší země jako Česko?

Pochopitelně hodně záleží na tom, co dokážeme nabídnout. Tím, že vláda jmenovala zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného, konečně máme jednoho představitele, který umí s Ukrajinci mluvit prakticky o všem. Každý týden běží videokonference zástupců ukrajinské vlády, zemí skupiny G7 a zemí střední a východní Evropy, kde se diskutuje o tom, jaké se otevírají příležitosti, co bude třeba udělat, na co se soustředit. A i velké země vědí, že nemají dostatek vlastních firem, aby dokázaly zajistit celou obnovu Ukrajiny.

Důležité je, že velká část rekonstrukce se bude platit z celoevropských peněz. Takže to nebudou zdaleka jenom německé a španělské peníze, ale evropské peníze. Bude to o schopnosti umět soutěžit, být připravení. Pokud dodávám třeba malé vodní elektrárny, což je jeden z úspěšných českých exportů, musím vědět, jakou mám vůbec výrobní kapacitu a co vše můžu a chci nabídnout.

Politolog: Rusové bojují o zachování diktatury, Putin o sebe. A válka potrvá ještě měsíce

Politika

V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál?

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Němci oznámili vytvoření fondu garance investic, který bude spravovat přední globální auditorská firma PricewaterhouseCoopers. Státní garance poskytnou svým společnostem na Ukrajině také Francouzi. Dokáže tomu Česko konkurovat?

Vzhledem k velikosti českých firem u běžných investic postačí posílená kapacita státní exportní pojišťovny EGAP. A vláda se zavázala, že když bude potřeba, kapacitu EGAP posílí ještě více. Dlouho jsme v Česku řešili, že podle zákona je byznys ve válečné zóně nepojistitelný. Padlo proto rozhodnutí, že je nutná legislativní změna, která pojištění vývozu na Ukrajinu umožní. Kromě toho je nutné ještě vyjasnit, jak nastavit garance pro zakázky, které se budou realizovat s využitím evropských peněz nebo třeba financí Světové banky. To je teď náš domácí úkol.

Mluvil jste o evropských penězích, další část financí nabízí mezinárodní finanční instituce jako Mezinárodní měnový fond nebo právě Světová banka. Klíčové pro úspěch českých firem je tedy umět využít tyto peníze a případně se spojit s partnery z jiných zemí?

Přesně tak, protože jak jsem říkal, reálně bude peněz na rekonstrukci dost a bude to o schopnosti českých firem zapojit se do nadnárodních tendrů. Tady vnímám největší riziko. Musíme promyslet, o co všechno se musí postarat samy firmy a jestli by třeba aspoň základní mustry pro vyplňování žádostí neměla připravit agentura CzechTrade ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Takový servis pro české firmy by mohl být hodně užitečný, protože papírování často zabere víc času než vymyslet projekt samotný.

Zároveň je důležité, aby firmy vůbec věděly, že se něco bude vypisovat. Tady je důležitá role agentury CzechTrade i ministerstva zahraničí, aby dokázaly různé možnosti monitorovat a nastavit dobrou komunikaci s firmami. To znamená předat jim například informaci, že se chystá fond, který bude cílit na obnovu vzdělávací infrastruktury. Kdo z firem chce opravovat a vybavovat školy, může se včas připravit.

Obnova ukrajinské energetiky může povzbudit boom v celé Evropě

Politika

Celý svět mohl na jaře téměř v přímém přenosu sledovat, jak ruská agresorská vojska ničí jeden z pilířů ukrajinského průmyslu – ocelárny ve východní části země. Na podzim se terčem barbarských útoků stala celá energetická infrastruktura Ukrajiny. I ti obyvatelé napadené země, kteří přímo nebojují na frontě, řeší akutní existenční problémy – jak přežít nadcházející zimu, když si nemohou být jistí ani dodávkami energií a vody.

Jan Žižka

Přečíst článek

Jedna věc je využívání peněz z evropských fondů, které byly v minulosti určeny přímo pro Česko, jiná uspět v mezinárodním výběrovém řízení. Nemáte pocit, že v tomhle české firmy ve srovnání s konkurencí v minulosti příliš úspěšné nebyly?

Mohlo to být právě i tím, že se dostaly mnohem později k informacím. Pokud konkurenční firma z jiné země ví třeba jenom o dva měsíce dříve, že se má na něco připravit, je to pro ni jednodušší. A českým firmám také chyběl ten základní mustr, základní kostra nabídky ve správném formátu, protože požadavky Evropské komise o správné struktuře nabídky jsou jiné než třeba požadavky Světové banky. A pokud se firma neúčastní takových tendrů pravidelně, chybí jí zkušenosti.

V Česku bohužel ani není moc poradenských firem, které by uměly něco jiného než klasické evropské peníze. Na druhé straně firmy, které už si vytvořily know-how, jak napsat žádost, jsou celosvětově úspěšné. Teď mě napadá příklad firmy Dekonta, která se zabývá čištěním starých ekologických zátěží a uspěla v různých koutech světa.

Ukrajinci vědí, co chtějí

Rekonstrukce zemí po různých konfliktech v zemích jako Irák, Afghánistán, Sýrie nebo Haiti v posledních desetiletích příliš úspěšné nebyly. Proč by zrovna na Ukrajině měla být poválečná obnova úspěšná?

Předností Ukrajiny oproti dalším zemím je úplně jinak fungující státní správa. Jezdil jsem na Ukrajinu zhruba od roku 2010 a měl jsme možnost se seznámit s tamními projekty Světové banky. Tehdy bylo fungování ukrajinské státní správy velmi problematické, země se v tomto ohledu potýkala se sovětským dědictvím. Když dnes potkávám mladé lidi z ukrajinské vlády se vzděláním ze západní Evropy, kteří mluví dvěma nebo třemi světovými jazyky, je to úplně jiné.

Velmi pozitivní zprávou je, že ani dnes ve válečném stavu prezident Volodymyr Zelenskyj nemá problém s korupcí bojovat. Není to styl typu – musíme se soustředit na válku, tak zhasneme. Dalším příznivým faktorem je skutečnost, že sami Ukrajinci připravují rekonstrukci a mají jasnou představu, co musí zmodernizovat, co předělat. Počítají přitom i s přetrvávajícími bezpečnostními hrozbami. Novou rozvodnu elektrické energie, která nahradí tu rozbombardovanou, například postaví pod zemí. Dokáží domýšlet věci do důsledku.

Ukrajina jako zlatý důl. Americký investiční gigant bude pomáhat s obnovou

Trhy

Medvěd ještě běhá po lese, ale už se na něj brousí nože. Jako první se do řady na poválečnou obnovu Ukrajiny postavila těžká váha, americký investiční gigant BlackRock. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude poválečná obnova Ukrajiny největším ekonomickým projektem v Evropě.

tzv

Přečíst článek

Jak důležitá je z hlediska obnovy země vize, že by Ukrajina mohla v nějakém rozumném časovém horizontu vstoupit do Evropské unie?

To je zásadní rozdíl oproti jiným příkladům rekonstrukce. Pokud chce Ukrajina vstoupit do Evropské unie, musí dělat věci, které třeba na Haiti nikdy nikdo neudělá. Samotný vstup do EU bude trvat dlouho, deset let tady bohužel není žádná míra. Navíc se na přijetí Ukrajiny musí dohodnout všechny členské státy, takže můžeme předpokládat, že dokud bude premiérem v Maďarsku Viktor Orbán, žádné rozšíření o Ukrajinu nenastane.

Můžeme ale poměrně rychle integrovat Ukrajinu, a také Moldavsko, do řady evropských struktur. Nic nebrání tomu, abychom rychleji propojovali ukrajinskou a moldavskou energetickou síť s tou evropskou a synchronizovali je. Na Ukrajinu a Moldavsko je možné roztáhnout evropské roamingové pásmo. Velmi intenzivně se bavíme o tom, jak daleko víc pustit Ukrajinu na evropský vnitřní trh. O kvalitě života ostatně rozhoduje především to, jak se integrují ekonomiky, ne nutně to, jestli země posílá do Evropského parlamentu vlastní europoslance.

V Evropě nejspíš pořád bude hodně skeptických hlasů vůči jakémukoliv začleňování Ukrajiny. Co nakonec může převážit v její prospěch? To, že její obnova je obrovskou příležitostí i pro evropskou ekonomiku?

Rozhodně. Ve spoustě zemí loni v únoru očekávali, že do dvou měsíců bude po válce a Ukrajina kapituluje. Počítali s tím, že Ukrajinci budou mít nejen vojenský, ale také ekonomický problém. Dnes vidí, že Ukrajina dokázala vojenský zázrak, i díky pomoci zemí jako Česko, které dodávaly zbraně. Z naší strany to ale také mohlo být ještě výrazně lepší. Ukrajinci dokáží fungovat i ekonomicky za neuvěřitelných obětí.

Mluvil jsem se zástupci jedné české strojírenské firmy, která dodnes odebírá subdodávky z Ukrajiny. Její fabrika byla asi dva měsíce pouhých pět kilometrů od frontové linie. Ta fabrika pořád fungovala, chlapi byli na frontě, nastoupili důchodci, ženy. Snahou ukrajinských firem je fungovat dál, pokud to jenom trošku jde, aby si nezpřetrhaly dodavatelské vztahy. Pro nás Čechy by to bylo nepředstavitelné, fabrika už by byla dávno zavřená. Ukrajinská mentalita je jiná. Většina Evropy to vidí a oceňuje.

Válka devastuje ukrajinskou ekonomiku. Obnova země bude stát biliony

Money

Ukrajinská ekonomika loni kvůli ruské invazi předběžně klesla o 30,4 procenta. Dobrou zprávou je, že je to propad mírnější, než jaký předpokládaly odhady. Letos už se očekává růst, a to i díky štědré podpoře Západu.

ČTK

Přečíst článek

Nadějné obory - energetika, doprava, zdravotnictví

Zmínil jste malé vodní elektrárny. Energetika obecně patří k oborům, v nichž mají české firmy šanci se uplatnit…

Na spoustu historických vazeb můžeme navázat také v jaderné energetice, která má i dnes pro Ukrajinu velký význam. Jaderné elektrárny stále fungují, Rusové nezničili žádný reaktor. To by bylo velké riziko i pro ně a vůbec to neznamená, že by Rusové byli nějak ohleduplní. Kdyby na místě jaderných reaktorů stály uhelné bloky, většina z nich už by nejspíš byla mimo provoz. Rusové neútočí na atomové reaktory, ale na rozvody kolem. Záporožskou jadernou elektrárnu okupovali. Ale raketový útok přímo na jaderný reaktor je i pro ně tabu.

Co další nadějné obory pro české firmy?

Kromě jaderné a vodní energetiky mají české firmy co nabídnout i při rekonstrukci přenosových sítí, jejich řízení. Dále bych určitě zmínil dopravu – železniční, autobusy, tramvaje. Umíme toho spoustu i tady, včetně řízení provozu. Někdy zapomínáme, že Češi jsou také úspěšní exportéři řídicích systémů v dopravě, což je skvělá služba s vysokou přidanou hodnotou. V některých segmentech už zkrátka nejsme levná ekonomika, v některých ano.

Velmi silný příběh můžeme nabídnout ve zdravotnictví. České firmy vyrábí prakticky všechno od nemocničních lůžek až po systémy řízení celých nemocnic. V tomto oboru se ale ukazuje, že často neumíme věci strategicky domýšlet. Přišla sem spousta ukrajinských lékařů, zdravotních sester a kdybychom jim ve větším měřítku umožnili práci v českých nemocnicích, mohla by to být pro tuzemský průmysl velká výhoda. Naučili by se pracovat s českými technologiemi, lůžky nebo systémy řízení výdeje léků. Až se vrátí domů, stali by se ambasadory českého zdravotnictví a mohli by prosazovat osvědčené české technologie v ukrajinských nemocnicích.

Biden strávil v Kyjevě pět hodin. Přislíbil nový balík vojenské pomoci Ukrajině

Politika

Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, v ukrajinské metropoli na předem neohlášené návštěvě strávil přes pět hodin. S ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským jednal o dodávkách zbraní. Biden také oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).

nst

Přečíst článek

Jak vysoké budou investice do rekonstrukce Ukrajiny? Dnes se mluví a píše o stamiliardách dolarů, ale když připočteme i soukromé investice, které budou následovat za rozvojovou pomocí, nejspíš se dostaneme do řádu bilionů dolarů…

Jsem přesvědčen, že ano. Už vzhledem k tomu, že Ukrajinu bude nutné nejenom rekonstruovat, ale také modernizovat. Jednou věcí je, jak překonat válečné škody, ale stejně tak platí, že země potřebuje obrovský skok dopředu. A podle mě dává smysl, abychom nad tím takhle přemýšleli i my, abychom uvažovali strategicky. V Evropě dnes například běží velká debata o výrobě zeleného vodíku s využitím energie z obnovitelných zdrojů. V zemích, kde sluníčko moc nesvítí a vítr moc nefouká, to bude složité. Výroba v nynějších členských zemích Evropské unie její budoucí poptávku po vodíku pravděpodobně neuspokojí. Proč se tedy nezamyslet nad jeho výrobou na jihu Ukrajiny? Potrubí už je tam natažené, tak jako tak ho bude nutné modernizovat, a investice do výroby zeleného vodíku v horizontu 10-15 let se pravděpodobně velmi vyplatí.

Tomáš Prouza (49)

Je český ekonom. V letech 2014 až 2017 státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR a v letech 2016 až 2017 koordinátor digitální agendy ČR. Od října 2018 se stal prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a od července 2020 viceprezidentem Hospodářské komory ČR.

Článek vyšel také na export.cz.