Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn, pevnou biomasu a biometan. „Celkové investice do roku 2030 odhadujeme na 180 miliard korun,“ uvedl Topolánek, podle kterého úspěšná transformace tuzemského teplárenství je podmíněna přijatelnou podobou legislativy EU a zajištěním odpovídajících prostředků v programu zaměřeném na podporu modernizace soustav zásobování tepelnou energií.

S EU je podle Topolánka kvůli mnohamiliardovým investicím tepláren nutné jednat o výši jejich přiměřeného zisku, která zohlední náklady na modernizaci a tržní úrokové sazby. Topolánek upozornil, že při modernizaci tuzemského teplárenství bude důležitá také podpora tepla vyráběného z obnovitelných zdrojů a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi

Leaders

V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Uhelné technologii odzvonilo

Provozovatelé tepláren připravili stovky záměrů. Přibližně polovina plánovaných modernizací tepelného zdroje je postavena na spalování zemního plynu, pětina počítá s přechodem na biomasu a desetina je zaměřena na energetické využití odpadů. Plánovány jsou také modernizace tepláren za využití tepelných čerpadel, elektrických kotlů, bioplynu, využití odpadního tepla a různé kombinace zdrojů a paliv. Schváleny jsou už dotace na projekty tepláren přes 40 miliard korun.

Například energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva podle dřívějších propočtů 30 až 40 miliard korun. Více než miliardu korun bude stát modernizace Teplárny Přerov. Nové kotle budou spalovat biomasu a tuhá alternativní paliva vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude v přerovské teplárně po instalaci nových kotlů odstavena.

Mirek Topolánek: Bez plynu z Ruska tu máme zpátky středověk

Názory

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

ČTK

Přečíst článek

Miliardář Jan Řežáb našel byznys budoucnosti. Odpad pálí plazmou

Zprávy z firem

Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.

Dalibor Martínek

Přečíst článek