Robot dnes už není jen postava z románů Karla Čapka či ze sci-fi filmů. S roboty se dá běžně setkat i tam, kde byste je nečekali. Pomáhají zdravotníkům v první linii. Přesouvají se do restaurací nebo skladů velkých e-shopů.  A na jejich vývoji se úspěšně podílí i mladé ženy, které by před pár desítkami let k takovým projektům nikdo nepustil. Seznamte se s inspirativní irskou vědkyní a specialistkou na sociální robotiku Niamh Donnelly, která bude v Praze na konci února přednášet na setkání Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen.

Vzpomínáte si ještě na své první setkání s fyzikou?

Ano. Vybavuji si, že mi tehdy bylo asi jen osm nebo devět let a ve škole nám učitel dal možnost vybrat si, co budeme ten večer dělat za domácí úkol. No a tatínek mi pomohl sestrojit malý elektrický obvod s dráty, světlem a provizorním tlačítkem. Světlo se rozsvítilo a zhaslo, když jste stiskli tlačítko, a já jsem k němu napsala brožurku s morseovkou. Vzpomínám si, jak jsem byla ohromená tím, jak to funguje, a byla jsem pyšná, že jsem sama dokázala postavit něco užitečného. 

Přitahovala vás tedy technika už od dětství, nebo jste měla takové ty klasické dětské sny o tom, kým jednou budete?

Když jsem vyrůstala, zajímala jsem se o spoustu věcí a technika mezi ně rozhodně patřila. Myslím, že teprve když jsem byla starší a začala jsem si uvědomovat, jaký dopad může mít inženýrství, začalo mě to jako povolání opravdu přitahovat. Měla jsem docela štěstí, protože můj tatínek byl inženýr, takže jsem se s tímto oborem mohla snadno seznamovat. Vím ale, že mnoho dívek tuto možnost v životě nemá a často kvůli tomu přicházejí o velké příležitosti. Myslím, že je opravdu důležité, abychom propagovali veškerou inspirativní práci, kterou ženy v oblasti technologií STEM odvádějí, a vytvářeli pro ně viditelné vzory.

Co vás na fyzice tak nadchlo, že jste ji chtěla studovat společně s matematikou?

Vnímám ty obory jako dvě věci, které jdou ruku v ruce. Líbilo se mi, jak fyzika matematiku velmi zreálnila a jak ji přibližovala v praktických souvislostech.

Když jste se rozhodovala, co budete studovat na vysoké škole, co pro vás bylo tím hlavním impulsem ke studiu strojírenství. Tedy oboru, kde dominují muži a kde je jen velmi málo žen? 

Hlavním důvodem, proč jsem původně chtěla studovat strojírenství, bylo to, že jsem milovala matematiku a líbila se mi představa, že tyto dovednosti uplatním v reálném prostředí. Brzy jsem zjistila, že strojní inženýrství je skvělý titul bez ohledu na to, co chcete dělat, protože se naučíte velmi zobecnitelné dovednosti, jako je řešení problémů a kritické myšlení. A vlastně jsem si až do prvního dne na univerzitě ani neuvědomila, že v oboru strojního inženýrství převažují muži a že v naší skupině tedy bude jen pět procent žen.

Pociťovala jste někdy nevhodné poznámky od mužů ohledně toho, že jste žena v inženýrském oboru? Ptám se tak osobně, protože jsem to sama před dvaceti lety na technice v Česku zažila velmi intenzivně...

Stejně jako mnoho žen v oboru i já mám s tím své zkušenosti. I mně se stávalo, že lidé vyslovovali domněnky nebo soudy jen na základě mého pohlaví. Je pak nesmírně těžké přijmout, že do oboru patříte, když se to děje tak pravidelně a často. Hnutí, jako je MeToo, ale odráží skutečnost, že se situace začíná měnit. Je naprosto skvělé pak vidět, že s přibývajícím počtem žen na vedoucích pozicích ve firmách se kultura začíná stávat inkluzivnější. 

Předpokládám, že ani inženýrství vám ale nestačilo a snažila jste se proniknout ještě do dalších oborů?

To je pravda! Viděla jsem zajímavé pokroky v oblasti umělé inteligence a strojového učení a chtěla jsem se dozvědět mnohem víc. Opustila jsem tak své zaměstnání a pokračovala znovu ve studiu na magisterském oboru informatika a strojové učení. Bylo to jedno z nejlepších kariérních rozhodnutí, které jsem kdy udělala.

Několik let jste také pracovala pro platformu Etsy... Co vám to dalo pro vaši kariéru?

Etsy bylo moje první zaměstnání po ukončení univerzity. A pro rozjezd profesní kariery to byla naprosto skvělá firma. Je to totiž společnost, která má opravdu silnou kulturu a podporuje kariérní růst. Práce v ní mi navíc umožnila rozvíjet mé technické dovednosti, ale také sebevědomí a mezilidské vztahy. Podle mne je opravdu důležité si na začátku kariéry umět vybrat právě takovéhoto zaměstnavatele.

Vezměme to z jiného úhlu pohledu – máte ráda sci-fi filmy?

Mám ráda všechny typy filmů! Mezi mé oblíbené sci-fi filmy patří Duna, 2001: Vesmírná odysea a Příchozí (Arrival).

A věděla byste, odkud pochází slovo „robot”?

No ano, vlastně vím, a jsem si jistá, že vy to víte taky! Jeho autorem je český dramatik Karel Čapek a pochází ze slova „robota”, což znamená „nevolnictví” nebo „nucená práce”.

Kdy jste se tedy poprvé v životě setkala s robotem?

To je dobrá otázka! Asi záleží na tom, co považujete za robota. Pokud se roomba nepočítá, pak to asi bylo na veletrhu pracovních příležitostí, když jsem byla na vysoké škole a jedna společnost měla robotickou ruku vyvinutou pro průmyslovou výrobu. Vzpomínám si, že mě zajímalo, jak lze pomocí softwaru ovládat, tak složitý hardware. 

Co vás na robotech a umělé inteligenci přitahuje?

Vždycky mě zajímalo vytváření kódu/algoritmů, které mohou činit rozhodnutí, jež vás mohou překvapit. To se mi na strojovém učení líbilo nejvíc, skutečnost, že můžete algoritmus nakrmit daty a on učiní rozhodnutí, které nemůžete předem definovat a někdy ani plně vysvětlit, nebo může přijít se zajímavým řešením problému, které by člověka nenapadlo.

Nyní už máte vlastní společnost Akara Robotics. Proč jste se vydali cestou sociálních robotů? 

Do Akary jsem přišla v době, kdy se z Trinity College Dublin začínala vydělovat výzkumná skupina, která se zabývala sociálními roboty. Po COVIDu jsme se přesunuli k vytváření robotů a technologií, které se snaží zlepšit neefektivitu našich zdravotnických systémů. Konkrétně jsme vyvinuli roboty, kteří dokáží dekontaminovat nemocnice na vyšší úrovni a rychleji, než to bylo možné dříve. Přestože se jedná o velmi funkční stroje, naše zázemí v oblasti sociální robotiky nám pomohlo navrhnout je tak, aby se daly snadno používat a byly přístupné i pracovníkům, kteří nemusí mít technické vzdělání. 

Můžete trochu více přiblížit některého ze sociálních robotů Akara?

Violet je první robot, kterého jsme uvedli na trh. Violet je dezinfekční robot, je asi 1,8 metru vysoký, pohybuje se na kolečkách a má UV lampy. Když UV světlo svítí na povrch, zabíjí zárodky na tomto povrchu, a my ho můžeme naprogramovat tak, aby se pomocí umělé inteligence zaměřilo na klíčové oblasti v místnosti. Ukázalo se, že zavedení tohoto robota má pro nemocnici v porovnání s ručním úklidem velké výhody. Zaprvé jej lze nasadit mnohem rychleji, protože personál nemusí čekat na příjezd úklidových týmů. Úklid na základě světla může navíc pokrýt mnohem větší plochy než člověk ručně vytírající hadrem. Světlo dopadající na více povrchů v místnosti také zajišťuje bezpečnější prostředí pro osoby, které daný prostor využívají, a personál tak nemusí vstupovat do místností, které mohou být kontaminovány.

Jak si tedy představujete obor robotiky a podnikání za 10 let? Nahradí roboti některé profese?

Odvětví robotiky se rychle mění. Ještě před pouhými pěti lety byla role robotiky převážně oddělena od oblastí, jako je výroba a zpracování. Nyní vidíme, že se roboti přesouvají do více veřejných oblastí, jako jsou restaurace, obchody a domácnosti, což je podle mne fascinující! Myslím, že je ale vždy důležité zvážit, jaký dopad bude mít jakákoli technologie na společnost a bezpečnost práce. Ve společnosti Akara vnímáme robotiku a automatizaci jako nástroj, který pomáhá pracovníkům v první linii pracovat efektivněji a ulehčuje jim od některých zátěží, kterým každodenně čelí. Vyhoření zdravotnických pracovníků je stále častější a myslím, že robotika a automatizace zde mohou skutečně pomoci. 

Jak byste motivovala mladé ženy, aby se nebály technických oborů a věnovaly se jim jako vy?

Když patříte k nedostatečně zastoupené skupině, může být snadné mít pocit, že do ní nepatříte nebo do ní nezapadáte. Jedním ze způsobů, jak to překonat, je číst příběhy mladých žen, které v současnosti pracují v technických oborech. Číst o tom, jak se k těmto oborům dostaly. Když si pak uvědomíte, že mnoho žen vstoupilo do oboru s netradičním zázemím a s podobnými pocity pochybností o sobě samých, a přesto se staly velmi úspěšnými, nebudete se už cítit tak osaměle. Druhá věc, kterou bych mladým ženám doporučila, je najít si mentora, který jim poradí s kariérou. V mnoha evropských městech dnes existují také místní iniciativy, které pomáhají mladým ženám budovat profesní sítě, a existují také skvělé online komunity, které mají velmi otevřenou a přístupnou kulturu.

Byla jste vybrána mezi 100 nejinspirativnějších žen v Irsku. Které zkušenosti byste ženám nejraději předala?

Asi by to bylo to, aby se nebály prosadit, i když jsou jejich nápady trochu odlišné. Snadno se to řekne, ale i měn chvíli trvalo, než jsem přijala svoji odlišnost, a nyní to považuji za jednu ze svých nejlepších vlastností právě proto, že mi to umožňuje myslet mimo rámec, anglicky řečeno „outside of the box“.

Niamh Donnelly je keynote speaker na akci Innovative Women Shaping the Future pořádaném velvyslanectvím Irska, Enterprise Ireland a Newstream Business Club českých a slovenských žen. Zároveň zde Niamh také povede i jednu z diskusí u kulatých stolů. 

Niamh Donnelly je spoluzakladatelkou irského startupu Akara Robotics a zároveň v této společnosti působí na pozici Chief Robotics Officer. Za svoji práci získala koncem minulého roku Evropskou cenu pro ženy inovátorky v kategorii Rising Innovators. 

Enterprise Ireland je vládní organizace, která pomáhá irským společnostem dosáhnout globálního úspěchu a stojí tak mimo jiné i za Akčním plánem pro ženy v businessu. Tento projekt byl podle Marty Širůčkové, která jej zastupuje v ČR a v dalších zemích, zformulován v roce 2020, ale snaha Enterprise Ireland o podporu žen a jejich pracovní uplatnění započala už cca o deset let dříve, kdy z průzkumů vyplynulo, že podíl žen v manažerských a vedoucích pozicích v rámci irských firem byl velmi nízký a existovalo jen velmi málo žen-podnikatelek a žen-investorek, které by založily firmu případně investovaly do nových startupů. Pro ilustraci, v roce 2012 pouze sedm procent z irských startupů bylo založeno nebo řízeno ženou; méně než 20 procent ředitelů společností byly ženy a v případě velkých společností byl tento podíl dokonce pouhých devět procent. Z výzkumů tehdy také vyplynulo, že přítomnost žen ve vedení firem znamená větší rozmanitost v přístupu, v myšlení a rozhodování, což přináší firmám lepší výsledky z hlediska profitability i produktivity. 

Akční plán pro ženy v byznysu sleduje podle Marty Širůčkové čtyři hlavní cíle: „Jedním z nich je snaha zvyšovat počet startupů založených ženami, v naší terminologii jde o tzv. High Potential Start Ups, což jsou většinou technologické firmy. Dále se snažíme, aby rostl počet žen-podnikatelek jako takových, nejen v rámci technologických startupů. Třetím cílem je zvyšování počtu irských firem, které jsou řízeny ženami a zároveň se jim daří expandovat na zahraniční trhy. Jako čtvrtý cíl si klademe, aby bylo v manažerských a vedoucích pozicích v irských firmách zastoupeno stále více žen. K dosažení těchto cílů máme v rámci tohoto akčního plánu k dispozici různé nástroje a aktivity, od speciálních online formulářů, přes poradenství, mentoring a vzdělávání žen, různé granty až po Seed & Venture Capital Funds.“ 

Enterprise Ireland je největším domácím VC investorem v Evropě podle počtu transakcí (PitchBook, srpen 2022).