Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.

Proč centrální banka při posledním zasedání rady zvýšila sazby o 0,75 procentního bodu? Na úroveň 5,75 procent. Proč tak vysoko?

Jsme v cyklu utahování měnové politiky. Růst inflace jsme indikovali už v roce 2020. Už v té době jsme věděli, že začneme měnovou politiku zpřísňovat. Začali jsme dělat standardní kroky zvyšování sazeb o 0,25 procentního bodu. První velký krok, zvýšení o 0,75 procentního bodu, přišel v září, což trochu „rozvášnilo“ tehdejší vládní garnituru. K tomu jen poznamenám, že termín jednání bankovní rady byl znám dříve než termín voleb. 

Naše inflace je takový trojskok. První skok byl ještě před covidem. Měli jsme a máme nejnižší nezaměstnanost a rychlý růst mezd, který byl před covidem sedm až osm procent ročně. Druhý skok se odehrál kvůli covidové, nečekaně proinflační etapě, která přinesla výpadky nabídky a šokující růst cen komodit, komponent a také nemovitostí. A třetí skok – a doufejme, že bude poslední –, přinesla válka na Ukrajině.

Ukazuje se, že inflace bude mnohem vyšší a bude působit déle, než jsme si před válkou mysleli. Ale my v centrální bance nechceme a neměli bychom rezignovat na měnovou politiku. Doběh dopadů cen energií je dlouhý, do ekonomiky se dostávají mnohem později. To byl důvod, proč jsme sazby zvýšili více, než jsme původně indikovali. Chtěli jsme tím i vyslat signál, že inflace bude vyšší a trvalejší právě kvůli cenám energií.

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Leaders

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Stále nechápu, proč je zvýšení sazeb tak razantní, když zdražování je dáno cenami vnesenými. Cenami plynu či ropy. Jak můžete zvyšováním sazeb utlumit poptávku, když zdražení je kvůli válce?

To je výborná otázka. Často se mluví o Slovensku. To už má inflaci skoro jedenáct procent, ale upozorňuji, že také sedmiprocentní nezaměstnanost. Pokud bychom v Česku měli sedmiprocentní nezaměstnanost, tak tu nebude jedna z nejvyšších inflací. Stagflační efekty, o kterých se u nás hodně mluví, mají jednu trhlinu. A tou je trh práce.

Stagflace znamená stagnující ekonomiku a vysokou inflaci, ale také vysokou nezaměstnanost. Na jedné straně je výhodou České republiky, že tu prakticky nemáme lidi bez práce, ale na druhou stranu ta dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, kdy jsou dvě volná pracovní místa na jednoho nezaměstnaného, je také znakem ekonomické nerovnováhy. O tom by mohli dlouze vyprávět podnikatelé.

Boj se současnou inflací je dopředu prohraný, my ovlivňujeme tu budoucí. My vlastně střílíme lukem ve větru a ještě na běžící terč. Nikdy nevíte, co do dráhy letu vstoupí. 

Řekněte jasně. Je v Česku inflace z důvodu poptávky? Čili, že mají lidé víc peněz, než kolik by měli mít s ohledem na produktivitu práce? Nebo je obří inflace kvůli válce na Ukrajině? Jinými slovy, je inflace vnesená, a národní banka ji nedokáže nijak ovlivnit?

V současné fázi je už inflace více nákladová, protože válka na Ukrajině přinesla dodatečné tlaky na ceny energií a potravin. To ale neznamená, že poptávkové tlaky pramenící z přehřátého trhu práce, tlaku na růst mezd a neukotvených inflačních očekávání zmizely a že je má centrální banka ignorovat. To by vedlo ke zvýšení inflačních očekávání, tedy přizpůsobení chování firem a domácností vyšším cenám. I když je inflace dovezená a všichni víme, že je to kvůli cenám energií, tak se zeptám: Za co Česko nakupuje energie? Za koruny, nebo za eura a dolary?

Guvernér ČNB Rusnok: Kdybychom nezasáhli, máme tu inflaci až 25 procent

Money

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“.

ČTK, vku

Přečíst článek

Euro mohlo být i za 30 korun

Rozumím, kam míříte. Nakupujeme za cizí měny, a čím je koruna silnější, tím levněji nakupujeme. Ale proč národní banka neovlivňuje kurz koruny intervencemi?

Protože vyšší sazby samy o sobě zvyšují poptávku po koruně a posilují ji. A sazby jsou standardním nástrojem centrální banky. Kdybychom nezvyšovali sazby, koruna by byla výrazně slabší a tím pádem i dovezená inflace vyšší. Neptejme se, proč není kurz koruny vůči euru dvacet, protože bez zvyšování sazeb by mohl být třicet. Ale není, protože už od loňska zvyšujeme úrokové sazby.

Na koruně si cením, že je stabilní a že její výkyvy nejsou velké. Ani když začala válka na Ukrajině, nedopustili jsme oslabení koruny. I někteří experti nám radí, abychom využili kurz. Máme asi sto šedesát miliard eur v devizových rezervách. Proti tomu však stojí obrovský globální trh, který by mohl – pokud bychom se rozhodli korunu posílit a udržet ji na určité úrovni – i takto vysoké rezervy rychle „vysušit“. Intervence ve prospěch koruny nejsou – na rozdíl od intervencí na její oslabení z let 2013 až 2017 – nekonečný nástroj. Takže dokud to bude fungovat, budeme používat standardní nástroj, a tím jsou úrokové sazby.

Rozdíl v sazbách proti eurozóně už byl pět procent. Vy jste je přesto ještě razantně zvedli…

Naše makroekonomická prognóza nám ukazovala ještě přísnější zvýšení úrokových sazeb. Bylo to důležité mimo jiné i proto, abychom měli kurz koruny tam, kde ho chceme v rámci prognózy vidět.

Nový guvernér ČNB Michl: Musíme pracovat a šetřit

Politika

Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.

pej

Přečíst článek

Přesto koruna v posledních dnech oslabila…

Je otázkou, proč. Oslabuje proto, že se trhy vylekaly z nového guvernéra, který je znám tím, že je bojovníkem proti zvyšování sazeb. Ačkoliv de facto vždy se zvyšováním sazeb souhlasí, ale až o jedno hlasování bankovní rady později.

Boj se současnou inflací je dávno prohraný

I současný guvernér Jiří Rusnok ještě v únoru  tvrdil, že koncem roku by se sazby mohly opět snižovat. V tom se příliš neliší od postojů budoucího guvernéra Aleše Michla…

Ale to byl předválečný příběh. Ten zněl, že doladíme sazby, necháme je působit na ekonomiku a v druhé polovině roku uvidíme, že bude inflace klesat k jednociferným hodnotám. V lednu jsme říkali, že si umíme představit i snižování sazeb už ke konci tohoto roku. Tato část příběhu se nemění, v druhé polovině roku začne inflace opravdu klesat. A je jedno, kdo bude guvernérem. Růst cen se ale oproti předválečným předpokladům dostane na jednociferná čísla později, až v příštím roce, a i návrat k cíli bude pozdější. Boj se současnou inflací je dopředu prohraný, my ovlivňujeme tu budoucí. My vlastně střílíme lukem ve větru a ještě na běžící terč. Nikdy nevíte, co do dráhy letu vstoupí. 

Tak proč pořád zvyšujete sazby?

Pokud máte převážně nákladovou inflaci, potřebujete mít pevnou korunu. A tu zařídíme tím, že zvedneme úrokové sazby oproti zahraničí. Bohužel se v současnosti nemůžeme z pohledu kurzu spolehnout ani na vývoj platební bilance, protože přetrvávají výpadky v globálních dodavatelských řetězcích a narušují náš export.

Dalibor Martínek: Aleš Michl je originál. Rozhodně to nebude pohroma pro ČNB. On ji miluje

Money

Tento text je víc osobní, než bych si přál. Aleše Michla jsem poznal před víc než dvaceti lety, kdy při studiu Vysoké školy ekonomické psal do Hospodářských novin. Psal pěkně, přemýšlel originálně. Vím o tom své, jeho texty šly mýma rukama. Možná mu tato osobní vzpomínka jako budoucímu guvernérovi nebude příjemná. Nicméně i v nové pozici bude muset unést názory novinářů, bude to součástí jeho profese.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Budou se sazby ještě zvyšovat?

Zažil jsem mnoho guvernérů, kteří říkali, co se v budoucnu stane. A ono se to nestalo. Myslím, že je to velmi nešťastné, takto mluvit o budoucnosti. Nikdo nepředpokládal a ani nemohl předvídat covid, válku. Centrální banky se sice dívají na horizont roku až roku a půl, ale rozhodují vždy v konkrétním čase na základě aktuálních dat. Možná už jsme poblíž vrcholu úrokových sazeb. Ale pracujeme nyní v době tak velkých nejistot a rizik, že říkat něco zavazujícího mezi měnovými jednáními není zodpovědné.

Musíme mít odvahu dělat i nepopulární kroky

Ještě je tu jeden argument proti zvyšování sazeb, a sice, že tím dusíte ekonomický růst Česka…

Bingo. Dávám vždy takový příklad. Představte si ekonomiku jako lidské tělo. Když děláte aktivitu nad své limity, začnete se potit. Začnete se přehřívat. Co uděláte? Zpomalíte. To samé děláme s ekonomikou, potřebujeme ji zpomalit. To s sebou logicky přináší řadu negativních jevů jako vyšší nezaměstnanost, ale proto jsou centrální banky nezávislé, aby měly odvahu dělat i tyto nepopulární kroky.

Chcete zpomalit českou ekonomiku? A chcete, aby bylo víc nezaměstnaných?

Potřebujeme ekonomiku, která se evidentně přehřívá, ochladit. Vznikla tady ekonomická nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, která se projevuje právě ve vysoké inflaci. Zatím zvýšené ceny všichni v obchodech platí, ale chceme zabránit tomu, aby se zvyšování cen a následně i mezd a platů dostalo do nekontrolovatelné spirály.

Korunu nečeká růžová budoucnost, shodují se ekonomové. ČNB se zapotí

Money

Vysoké devizové rezervy České národní banky jsou skvělý nástroj, jak udržovat kurz na současné výši navzdory razantní inflaci. Potvrdili to ekonomové na konferenci Quo vadis, CZK?, kterou pořádala investiční společnost EMUN a jejíž mediálním partnerem byl byznysový server newstream.cz. Dlouhodobé držení eur však začíná mít i negativní dopady. „Koruna se kvůli tomu chová maniodepresivně a ČNB stojí velké úsilí ji kočírovat,“ uvedl jeden ze speakerů konference a přední český odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ale lidé se bojí, že nebudou mít na energie, které mají v příštím pololetí ještě zdražit…

Ano. A přestanou nakupovat zboží, které je dnes drahé. Inflace bude stoupat vždy do té doby, dokud budou lidé nakupovat ve stejném měřítku jako dosud. Ke krocení inflace přispívá měnová politika, fiskální politika, ale stejně důležitou roli hrají samotní spotřebitelé. 

Za plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty nemáte variantu. Prostě je kupovat musíte…

To beru. Ale rostou i jiné ceny – oděvů, obuvi, potravin. Lidé budou muset zvažovat, co koupí. Budou muset útraty omezit, to k tomu patří. Omezení spotřeby je i v topení. My v bankovní radě víme, že ceny porostou a zvyšováním sazeb vlastně domácnostem mimo jiné vzkazujeme, ať omezí spotřebu a odkládají si rezervy z titulu budoucích vyšších výdajů. Zvyšujeme sazby i proto, že v Česku je mnohem více vkladů než úvěrů. Mediální zkratka, že při každém zvýšení sazeb se zdraží jen hypotéky, by měla být doplněna i o informaci, že rostou úroky i na vkladových produktech. Mnohem víc lidí má úspory, k čemuž samozřejmě přispělo i sedm let svižného růstu mezd a nejnižší nezaměstnanosti v EU. 

Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není

Leaders

Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ekonomika se musí ochladit, a to není bezbolestný proces

A vy chcete, aby se lidem jejich úspory znehodnotily?

Ne, právě naopak. My chceme, aby se jim peníze neznehodnocovaly. A zejména když je inflace, jaká je, tak se zvyšováním úrokových sazeb snažíme i o to, aby peníze neztrácely hodnotu a lidé byli motivováni k úsporám na úkor spotřeby. I tímto způsobem chceme a musíme ekonomiku ochladit. Jsme si vědomi, že to povede k nižší ekonomické aktivitě a možná to povede k růstu nezaměstnanosti, což je ale součást toho, jak měnová politika funguje. Ta prostě není bezbolestná. Ale ještě jsem neviděl, aby byla nějaká prosperující země, která má zároveň vysokou inflaci.

Jako země můžeme prosperovat, jen pokud budeme mít nízkou a stabilní inflaci. To je základ a důvod, proč centrální banky existují, a proč pečují o cenovou stabilitu. Spousta zahraničních centrálních bankéřů se nyní chytila za hlavu a dělají, co my jsme dělali už před rokem. A dokonce i my jsme, viděno dnešními znalostmi, měli začít sazby zvyšovat dříve a rychleji. I tak jsme ale byli mezi prvními na světě. 

ČNB opět intervenuje proti oslabování koruny

Money

Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.

vku

Přečíst článek

Odmítám teď „pálit“ devizové rezervy

Co budete dělat, pokud by Rusko vypnulo Česku dodávky plynu?

Respektuji makroekonomické modely, ale to bychom se dostali do úplně jiného módu fungování ekonomiky. Kolegové ze sekce měnové na naše červnové rozhodování o sazbách tento scénář či simulaci propočítávají. Ale tohle do prognostického modelu nedostanete. Dostali bychom se do válečné situace. Umím si představit, že bychom v takové situaci vytáhli válečné zbraně. Těmi jsou naše silné devizové rezervy. Ale i další složky hospodářské politiky by musely fungovat v krizovém režimu. Odmítám nějak systematicky „pálit“ devizové rezervy teď, když máme stále ještě prostor v úrokových sazbách. Jsme sice trhem respektovaní, protože podíl rezerv na HDP máme jeden z největších na světě. Ale rezervy nejsou nekonečné, musí se s nimi pracovat opatrně.

Kdy podle vás začne sazby zvedat Evropská centrální banka?

ECB už indikovala zastavení kvantitativního uvolňování. A uvidíte, že v červenci zvednou úrokovou sazbu. To je pro nás nepříjemné, protože se bude snižovat rozdíl mezi úroky a koruna může mít tendenci k oslabování. Počkáme, jaká bude reakce trhu. Ale pokud by koruna oslabovala, měli bychom opět zvýšit sazby. Jinak by dovezená inflace opět rostla.

Dalibor Martínek: Zchudněte, neutrácejte! Zní šílený vzkaz od ČNB

Názory

Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, mi asi před měsícem při rozhovoru řekl, že se růstem cen musíme protrápit, a že každý něco ztratí. Že se s tím nedá nic dělat. Současný guvernér národní banky Jiří Rusnok mluvil při rozhovoru v únoru v podobném duchu. Inflace každého z nás připraví o peníze. A do třetice, podobně nyní mluvil i Tomáš Nidetzký, současný viceguvernér, a ještě nedávno jeden z aspirantů na guvernérskou pozici. Tu mu vyfoukl Aleš Michl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Takže v létě hrozí další zvedání sazeb?

Nemělo by se říkat, co budu dělat v srpnu, když nevím, co budou dělat ostatní centrální banky a jaký bude stav ekonomiky. Není doba na to dávat prohlášení příliš dopředu. Ale musím v této souvislosti říct, že v týmové práci centrálních bankéřů v boji proti inflaci s námi donedávna nehrála většina ostatních centrálních bank. A ani naše vláda. Zrušení superhrubé mzdy, to byla obrovská makroekonomická chyba. Sto miliard korun nalitých do ekonomiky v době, kdy začínala růst inflace... A víte, komu jsme ty peníze dali?

Vyšší střední třídě…

Ano. Ale jestli někdo bude mít těžkou chvíli, budou to nízkopříjmové skupiny obyvatel. Těch sto miliard korun se jim teď mohlo dát. Ale my je nemáme. Celé je to o týmové práci. A teď se podívejte na spotřebitele. Pořád nakupují. Kdybych byl podnikatel, tak když někdo neustále nakupuje, zvednu ceny, a to i preventivně z důvodu budoucí nejistoty. Všichni musejí přiložit ruku k dílu, centrální banka, vláda, i spotřebitelé.

Ti tedy mají šetřit?

Pokud spotřebitelé nevyšlou signál, že jim ceny vadí, a pokud nezačnou méně spotřebovávat mimo jiné i proto, že spotřebitelské a hypoteční úvěry budou dražší, tak nečekejme, že nějaký podnikatel začne něco dělat s cenou. To je součást toho, jak funguje ekonomika i měnová politika. 

Ještě nedávno jste byl považován za jednoho z favoritů na post příštího guvernéra České národní banky. Zvítězil Aleš Michl. Mluvil jste o svém případném jmenování s prezidentem Zemanem?

Ano. Pan prezident si pozval mě a Marka Moru (také viceguvernér ČNB – pozn. red.). Je přirozené, že se z pozice viceguvernéra připravujete i na případnou budoucí pozici guvernéra. S ním nebo za něj jezdíme na řadu jednání, na vládu. S panem prezidentem jsem měl velmi dobrý pohovor na ekonomická témata. Myslím, že nám pan prezident trochu zazlívá zvyšování úrokových sazeb. Možná marně jsem se mu snažil vysvětlit, že to děláme pro dobro společnosti. Že je lepší bojovat s inflací hned od začátku. Vlastně až při tomto jednání jsem pochopil, že mu růst sazeb vadí. Když jsem šel na Hrad, čekal jsem, že si jdu pro pochvalu. Ale odcházel jsem s „nepochvalou“. 

V radě ČNB jste součástí křídla jestřábů, kteří jsou pro zvyšování sazeb. Jestřábů je pět, holubice jsou dvě. Berete jmenování Aleše Michla (holubici) příštím guvernérem jako prohru jestřábů?

Vůbec ne. Debata se v rámci bankovní rady vždy bude vést. Diskuse letky jestřábů a holubic je vždy plastičtější, než je mediální vyznění a výsledné hlasování. Je však jedna věc, kterou jestřábi holubicím už roky vyčítají, a já se k tomu hlásím. Vždy se holubic ptáme, jaká je úroveň sazeb, která by měla odpovídat ekonomické situaci země. Jestřábi mají vždy velkou debatu, ale od letky holubic jsem nikdy neslyšel odpověď. Nevadí mi rozdílné názory, ale to, že jsem od nich nikdy neslyšel jediné číslo, jaká je dle jejich názoru úroveň úrokových sazeb adekvátní dané situaci.

Tomáš Nidetzký (52)

Členem bankovní rady České národní banky je od roku 2016. Od roku 2018 zastává funkci viceguvernéra ČNB. Před nástupem do ČNB působil v čele pojišťovny NN (dříve ING), předtím například v ČSOB Pojišťovně či na různých pozicích v České spořitelně.