Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět terminály na zkapalněný plyn. „Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi,“ řekl v rozhovoru pro časopis MED Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky. Na Evropu přesto podle Singera nejhůře dopadne hospodářská recese.

„Dosud spousta potenciálních konkurentů Evropě ve výrobě příliš nekonkurovala, protože byli plně vytíženi na jiných kontinentech. Recese znamená, že budou vytíženi méně a začnou se s Evropany přetahovat,“ argumentuje Miroslav Singer.

---

 Jaké nejvýznamnější trendy očekáváte v příštích měsících ve světové a evropské ekonomice?

Myslím, že se budou mírnit inflační tlaky, plus mínus všude ve světě. Ale zároveň očekávám, že budou o něco perzistentnější, než si myslí většina analytiků. Nečekám tedy ani rychlý propad úrokových sazeb. Významným trendem pak budou změny na energetickém trhu, z něhož pro spoustu zemí vypadává Rusko. A Rusko se stává, aniž si to příliš uvědomujeme, zdrojem mimořádně levných dovozů pro Čínu a Indii, které jsou od něj ochotné odebírat ropu a plyn. Pro Evropu je důležité, že se začaly stavět nové terminály na zkapalněný plyn. Současné ceny energií jsou pro to velkou pobídkou.

Lekce kapitalismu v praxi 

V tomhle jste tedy docela optimista?

To není optimismus. Reálně vidíme, jak funguje kapitalismus v praxi a co dokáží peníze, konkrétně vysoké ceny energií. U evropského pobřeží najednou kotvily lodě naložené zkapalněným zemním plynem a složitě hledaly terminál, kde surovinu vyloží. Cenové lákadlo bylo neodolatelné. Vidíme, jak najednou všichni staví terminály, my nakupujeme jejich kapacitu. Najde se řešení, i když bude drahé, a vytvoří nám jinou energetickou infrastrukturu. Změní se v mnohém už do konce letošního roku, a od příštího roku z toho budeme více těžit.

Dalibor Martínek: Den na horách za sedm tisíc. A všude narváno. Deptá Česko obří inflace?

Názory

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer si získal nálepku enfant terrible, ekonomického rebela. Nejdřív nám podle bulváru při kurzovém závazku „zdražil dovolenou“, nyní svými výroky působí jako neřízená střela veřejné debaty. Proslul názory ve smyslu, že Češi kňourají, ale skutečná krize neexistuje. Mnoho lidí, zejména těch bez nadprůměrných příjmů, svými slovy doslova vytáčí do běla.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Skeptické hlasy, podle nichž Německo a další země nejsou schopny rychle stavět nové LNG terminály, se tedy ukázaly jako přehnané…

Svoboda je poznaná nutnost. Leccos lze vyřešit už tím, že nejde o klasickou pozemní stavbu, ale loď, která kotví u pobřeží. To je z hlediska povolování určitě snazší. Kromě změn v energetické soustavě pak můžeme očekávat další významné trendy v mezinárodním obchodu, které se týkají změn obchodních tras nebo nových způsobů pořizování zásob. Není možné spoléhat jen na dodávky just-in-time. Ekonomické kritérium přestává být tím rozhodujícím. V okamžiku, kdy si najednou více uvědomujeme existenční hrozby, obava, že „to bude stát víc“, už nehraje hlavní roli. Jsme ochotni ve velkém a za vyšší úrok investovat do mnoha věcí. Znamená to, že tady vyšší úroky nějakou chvíli zůstanou, stejně jako inflační tlaky. A navíc najednou není dostatek lidských zdrojů.

Už jste to naznačil – je tedy dalším dlouhodobějším trendem silnější role státu v ekonomice?

Myslím, že ano. Bezpečnostní hrozby a hrozby střetů vytvářejí nutnost nebo pociťovanou nutnost mít stát silnější.

Z hlediska ekonomiky to znamená celkově nižší efektivitu?

Ano. A to celosvětově.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva prohlásila, že zhruba třetina světa a polovina Evropy se letos dostane do recese. S tím byste souhlasil?

Ano, ale tato recese podle mě nebude extrémně hluboká, protože je tu potřeba nové výroby. To souvisí s tím, co jsem říkal o současných trendech, které si žádají také nové investice do průmyslu. Myslím, že recese nejhůř dopadne na Evropu. Dosud spousta potenciálních konkurentů Evropě ve výrobě příliš nekonkurovala, protože byli plně vytíženi na jiných kontinentech. Recese znamená, že budou vytíženi méně a začnou se s Evropany přetahovat. A my v Evropě budeme mít nevýhodu, protože energie u nás je a bude dražší. Je to jeden z faktorů, i když ho nechci přeceňovat.

Miroslav Singer: Koruna ještě může mírně posílit

Leaders

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer očekává, že centrální bankéři v nejbližších měsících nepohnou se základními úrokovými sazbami. Uvedl to na konferenci Global Investment Summit 2023, jejímž mediálním partnerem byl byznysový portál newstream.cz. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Povedou vysoké ceny energií k další deindustrializaci v Evropě, odchodu zdejších firem někam jinam? Na druhé straně je tady zase trend nearshoringu, přesunu dodavatelů blíž ke konečným odběratelům. Tyhle trendy se budou nějakým způsobem střetávat…

Určitě, ale nearshoring se zčásti ukáže být nereálný. Současně je nutné si uvědomit, že nearshoring je ekonomicky neefektivní. Jak jsem říkal, řada rozhodnutí nebude tažena pouze ekonomickými propočty. Nearshoring povede k tomu, že výrobky a služby budou dlouhodobě dražší.

Uzavřená Evropa

Zažili jsme tři krizové roky. Krize byly různého druhu – od covidové přes energetickou po dopady války na Ukrajině. Jaký bude čtvrtý rok?

Teď zažijeme takovou nedotovanou krizi. Státy už nemají moc na to, aby pomáhaly. To ale nevidím jako úplně negativní jev. Prostě zažijeme, že se věci budou muset překlápět do nové podoby, ve které budou dávat smysl. Některé energeticky intenzivní činnosti budou z Evropy postupně mizet – pokud se dají rozumným způsobem přesunout přes oceán nebo aspoň Středozemní moře. Evropa naopak bude kolem sebe ještě víc než dříve budovat zelenou hráz, ať už ve formě cel nebo vykazováním toho, že zdejší odběratel má zelené dodavatele. To vše de facto povede k vytváření bariér importu do Evropy.

Evropská unie nyní zase vyčítá americké vládě neférové lákání výrobců do Spojených států…

Evropská unie věcně nemá Americe moc co vyčítat. Americká cla jsou pro zdejší exportéry velmi příznivá. To je dané historicky – z poválečné doby přežívá celní systém, který evropské výrobky v Americe zvýhodňuje mnohem víc než ty americké v Evropě. Vzhledem k vysokým cenám energií se přitom Evropa stává kontinentem, který celkově dováží víc než vyváží a je závislý na okolním světě – na tom, čemu se anglicky říká kindness of strangers, vstřícnost cizinců. EU není v pozici, kdy si může příliš diktovat.

Továrny v USA Muskovi nevydělávají. Tak to zkusí v Indonésii

Zprávy z firem

Teprve třetí zahraniční továrna americké Tesly by mohla stát v Indonésii. Musk se chystá s tamními autoritami podepsat předběžnou dohodu. Vysoce robotizované továrny v USA Musk dříve označil za černé díry na peníze. Do Indonésie ho ale spíše než levnější pracovní síla táhne nerostné bohatství. Jihoasijská země má čtvrtinu světových zásob niklu, klíčové suroviny pro výrobu baterií do elektromobilů.

ČTK

Přečíst článek

Bude se s obchodním deficitem potýkat také Německo, na jehož ekonomiku je ta naše nejsilněji napojena?

Podle posledních čísel Německo v deficitu je, při nižších cenách energií nejspíš zase nebude. Ale ten trend, o kterém mluvím, je dlouhodobý. Neznamená, že najednou z Evropy zmizí veškerá výroba. Nikdo nebude zavírat evropské výrobní linky, pokud nebudou vyloženě ztrátové. Ale do Evropy poteče méně investic na nové linky. Firmy nebudou investovat do regionu, který má dlouhodobě vyšší ceny energií. Myslím, že to pocítíme za dva tři roky. Nečekám žádnou katastrofu, čekám pomalý úpadek.

Zůstane Německo tahounem vyspělého průmyslu? Řada německých firem stále patří ve svých oborech do světové špičky, ale v digitalizaci Spolková republika zaostává…

Německo je v tuhle chvíli nezpochybnitelně a s velkým předstihem největší ekonomikou Evropské unie. V téhle pozici samozřejmě zůstane. I v případě Německa ale očekávám pomalý úpadek. Vezměte si, že Německo má jako jediná ekonomika Evropské unie výjimku ze směrnice o hotovostních platbách. Pořád tam máte benzínové pumpy, kde nezaplatíte kartou. Volkswagen má problémy s elektronizací a digitalizací aut.

Stanislav Šulc: Čína vymírá. Dopady to bude mít kolosální

Názory

Po krátkodobých hrozbách, jako je pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, se svět pomalu musí začít připravovat na skutečnou výzvu. Čína poprvé od šedesátých let začala vymírat, což bude mít kolosální dopady na světovou ekonomiku i řád. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Má šanci s tím německá vláda něco udělat, jak slibuje?

To nemůžete nadekretovat. Je třeba nechat větší prostor trhu, jeho řešením, a méně firmám říkat, co mají dělat. V tom Němci zrovna silní nejsou. My s Německem máme a musíme mít dobré vztahy, ale v tuhle chvíli nemůžeme očekávat, že bude tahounem skutečného pokroku. Máme smůlu, že jsme teď v našem teritoriu navěšeni na ty, kteří na tom nejsou celkově nejlépe. Navíc máme dost vlastních problémů.

Co říkáte názorům, že napojení naší ekonomiky na Německo je pro nás naopak velké štěstí?

Smyslu této debaty nerozumím. Napojení na Německo je realita. Momentálně máme smůlu, ale na našich vztazích s Německem to nic nemění. Je nás deset milionů a sousedíme s osmdesáti miliony bohatších Němců. Debata o tom, jestli bychom měli být napojení někam jinam, je bezpředmětná.

Myslíte, že v digitalizaci bude zaostávat Evropa jako celek?

Na světě jsou tři trhy, na kterých můžete vyvíjet a testovat novou digitální ekonomiku. Jsou to Spojené státy, Čína a Evropa. A vyrůstá čtvrtý trh – Indie. Tři z těchto čtyř trhů mají výhodu víceméně jednotné jazykové a kulturní zóny. Evropa to není. Dva trhy – Čína a Indie – mají z hlediska vývoje a výroby výhodu v nižší úrovni ochrany privátních informací. Je tam snazší tato data vzít a použít někde jinde. Evropa ani v tomto ohledu komparativní výhodu nemá. Považuju proto za pravděpodobné, že Evropa bude spíše překlápět řešení z jiných trhů do našich regulačních, kulturních a jazykových standardů.

Petr Zajíc: Češi cenu benzínu tolik neřeší, mají služebáky

Trhy

V Česku je velký podíl služebních vozů. „Je to asi i jeden z důvodu, proč jsou v Praze paliva nejdražší. Sídlí tu totiž řada firem,“ říká Petr Zajíc, portfolio manažer Amundi. V neděli začalo platit v EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska námořní cestou, ropovodem Družba ale ruská ropa do českých rafinerií proudí dál. „Nafta z ruské ropy se u nás bude vyrábět dál, ale ještě zdraží,“ říká Zajíc.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Jaký bude mít na inflaci v Evropě vliv politika Evropské centrální banky?

Měnová politika eurozóny už naráží na limit výše sazeb a restriktivnosti, která nesmí potopit Itálii a potenciálně Španělsko. To je mimochodem silně daňově zatížené. Evropská centrální banka může zároveň začít narážet i na to, že sazby nebudou moci být ani příliš nízké, protože je třeba přitahovat zmiňovanou kindness of strangers, vstřícnost zahraničních investorů. Osobně tipuju, že i jednotlivé ekonomiky eurozóny, které jsou srovnatelné s Českem, budou mít delší dobu inflaci vyšší než my. Zároveň upozorňuju, že inflace v Evropě je hodně heterogenní – od Pobaltí, které je nám strukturálně velmi podobné, s inflací nad 20 procenty, po země, které ji mají relativně nízkou, protože jsou dlouhodobě v depresi. Trh práce tam není nabídkový, ale poptávkový, jak to historicky bylo v kapitalismu obvyklé.

Co se v rozumné zemi nedělá

V době finanční krize před zhruba patnácti lety významná část ekonomů tvrdila, že tehdejší veřejné podpory vyvolají hyperinflaci. To se nepotvrdilo. V posledních letech se zase na základě této zkušenosti mnozí domnívali, že žádná zvýšená inflace nehrozí ani nyní. Čím si vysvětlujete, že teď je situace jiná?

V covidové době padla řada tabu nebo takových polotabu – dřívějších zásad, co se v rozumné zemi nedělá. Tím neříkám, že bychom si neměli zhodnotit, co vše jsme dříve považovali za rozumné a jestli to opravdu rozumné bylo. Už ale máme k dispozici studie, které ukazují, že porušení řady těch polotabu smysl nedávalo. V případě Spojených států je například zřetelné, že lockdowny toho moc pozitivního nepřinesly. Různé ekonomické skupiny si ale navykly, že můžou dostávat peníze za to, že nic nedělají. To vede k tomu fiskálnímu tlaku, který stále zažíváme. A samozřejmě také k tomu, že inflace je tažená ještě výš.

Na trhu práce není nezaměstnanost, která by za normálních okolností při současné úrovni poptávky po produktech byla. Politicky má tento vývoj velkou setrvačnost. Ani stávající česká vláda se fiskálně nechová jako konzervativní vláda. Svým způsobem tomu rozumím. Také v poválečné historii se v mnoha zemích levice a pravice předháněly v tom, kdo umí lépe občanovi nabídnout státní produkty. Ale dobře to není a také proto jsem skeptický k předpokladům, že inflace rychle klesne a s ní klesnou úrokové sazby.

Jaroslav Míl: Zestátnění části ČEZ je zbytečný krok. Cenu elektřiny to nesníží

Leaders

Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

To platí celosvětově?

Celosvětově to platí méně. Některé země, které se nově derou na výsluní, přece jen vytvářejí vyšší míru konkurence. Mezi těmito nastupujícími velkými ekonomikami bych opět jmenoval Indii. Zvýšená konkurence znamená brzdu inflačních tlaků. Pokud jde o Spojené státy, i tam je úroveň konkurence pořád vyšší než v Evropě.

Nemůže inflační tlaky povzbudit znovuotevírání se Číny po zrušení proticovidových opatření?

Uvidíme. Myslím si, že ne. Reálné soupeření Číny a Spojených států ale bude dramatičtější. Ukázal bych to na konkrétním příkladě. V tuhle chvíli už ve světě není příliš velká nouze o polovodičové čipy. Spojené státy jsou přesto odhodlané povzbudit jejich vlastní výrobu. Je to mimo jiné důsledek toho, co vidíme na Ukrajině. Ukazuje se tam, že moderní zbraně jsou mnohem efektivnější, než se čekalo. A tyto moderní zbraně čipy potřebují. Pro Spojené státy je přitom hlavním potenciálním konfliktem souboj s Čínou. Američané musejí věřit nadřazenosti vlastní výzbroje a schopnosti ji používat. Představa, že by Čína rozbombardovala tchajwanské výrobce čipů, je z jejich pohledu pochopitelně obrovská bezpečnostní hrozba.

Článek vyšel také na Export.cz.

Další část rozhovoru s Miroslavem Singerem o silné koruně a měnové politice čtěte zde.