Skupina Trdlokafe je na vzestupu a od prodeje trdelníku se značně rozrostla a posunula. Dnes do ní spadají stovky prodejen z celou řadou produktů v mnoha zemích světa, nejnověji skupina koupila populární Kytky od Pepy. Byznysmodel se pak podle zakladatele skupiny také zásadně proměnil. A dneska již klíčovým příjmem rozhodně nejsou trdelníky, ale prodej franšíz, stavba poboček i software pro jejich řízení. Do světa se vydali, protože v Česku už nebylo dost atraktivních míst pro pobočky. „Nikde jsme nebojovali s hygienou tak jako v Kalifornii,“ říká zakladatel skupiny Radek Klein.

Jak to celé před deseti lety začalo?

Po maturitě mě tehdy čekaly dlouhé prázdniny před nástupem na vysokou školu a nabídka brigád tehdy nebyla velká. Proto jsem se rozhodl něco podniknout sám, koupil jsem sadu na dětské tetování, a začal objíždět festivaly, koupaliště a poutě. Tam jsem si všimnul potenciálu trdelníku, který ale nebyl dobře zvládnutý. Stánky byly ošklivé a před nimi se tvořily velké fronty. O produkt byl zájem, ale provedení mohlo být lepší.

A to vás inspirovalo k vlastnímu pojetí trdelníku?

Ano, proto vznikla značka Trdlokafe, kterým to vše začalo. Je zajímavé, že vždycky přišel nějaký malér, který v důsledku podnikání posunul na vyšší úroveň.

Co se stalo?

Pro všechny stánkaře jsou vrcholem vánoční trhy. Tam se za rok vydělá nejvíc peněz. S trdlem jsem začínal v červenci, a to už byla místa na tradičních trzích obsazená. Volno bylo na novém trhu v Brně u Vaňkovky, kde jsem se dohodnul, postavil stánek, ale nechodili tam žádní zákazníci. Přitom nájem byl stejný jako v Brně na Svoboďáku (nejživější brněnské náměstí – pozn. red.), který byl v rámci trhů plný lidí. Nevydělal jsem nic a v lednu jsem řešil, z čeho doplatím nájem.

A jak to dopadlo?

Potřeboval jsem už něco vydělat, tak jsem stánek z trhů přesunul před brněnské obchodní centrum Futurum a tam to začalo dělat velmi dobrá čísla. Následoval druhý stánek u obchodního centra Olympie, kde to také fungovalo, a tak se ukázalo, že je v Brně zájem o trdelníky celoročně, a nejedná se pouze o pouťové či festivalové zboží.

Rozhovor s Radkem Kleinem vyšel v magazínu Newstream CLUB 7, který se zaměřuje na úspěch českých firem ve světě

Začal jste vydělávat. Co jste dělal se ziskem?

Vydělané peníze jsem reinvestoval do dalších stánků a prodejen a celé to začalo růst.   

Kdy se zrodila fanšíza?

To vzniklo z dalšího maléru. Bylo mi dvacet, když jsem začínal, a neuměl jsem dobře řídit lidi, přitom prodejen už bylo dvacet, možná třicet. Tam se točily tři stovky brigádnic a začaly tlačit na růst výplat. Jinak, že skončí. Já tomu nevěřil, špatně to odkomunikoval a ony opravdu skončily. Prodejny zůstaly zavřené a my začali řešit co dál, protože nájmy běžely, ale negenerovaly žádné výnosy. V tu chvíli přišli lidé, kteří zůstali a přišli s návrhem na franšízu. Neměl jsem co ztratit, tak jsem kývl, ale přišla otázka franšízingového poplatku.

Leon Jakimič a Vít Šubert: Lasvit je dneska odolnější a připravený dobýt svět

Leaders

Firma Lasvit představuje jeden z největších byznysových příběhů české polistopadové éry. Její zakladatel a většinový vlastník Leon Jakimič si dokázal vybudovat takové postavení, že s Lasvitem chtějí spolupracovat nejslavnější značky světa. Pandemie koronaviru a problémy spojené s válkou na Ukrajině a energetickou krizí však fungování Lasvitu značně oslabily. I proto se do boardu firmy dostal Vít Šubert, majitel konzultační společnosti Unicorn Attacks, aby společně transformovali Lasvit do dalších let. Jak se to kamarádům z tenisu povedlo? A jak se mění společnost působící v tak tradičním odvětví, jako je sklářství? A jak se buduje značka, která chce být Louisem Vuittonem ve své branži? Nejen o tom pánové mluví v hlavním rozhovoru magazínu Newstream CLUB, z něhož nabízíme ukázku.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Franšíza se tak postupně stala vaším hlavním byznysmodelem. Trdlokafe je developerem franšíz. Co je základ expanze?  

Stejný model a program, který jsme vymysleli pro Trdlokafe, jsme začali aplikovat do dalších projektů v zahraničí. Bylo to z pragmatického důvodu, protože jsme v Česku již neměli dalších potřebných 150 až 200 atraktivních míst na stavbu prodejen, ale zákazníci za námi chodili a chtěli další obchody.   

To znamená, že ti, co měli první prodejnu splacenou, chtěli koupit další?  

Ano. A my jim říkali. Buď musíte do zahraničí, nebo tady máme nový projekt Bubblify, který jsme spolu s Andreou Fenn a Danem Ryškou spustili. Právě na Bubblify se ukázalo, že to není o trdelníku a kávě, ale o celkovém nastavení firmy a unikátním byznysovém franšízingovém modelu.

Alessandro Pasquale: Nebránil bych se expanzi do západní Evropy

Leaders

Patří ke králům evropského potravinářství. Skupině Mattoni vlastněné Alessandrem Pasqualem se daří růst na všech trzích, kde působí. Chystá se na další růst? „V posledních letech jsme udělali hodně akvizic, když to přirovnám k jídlu, hodně jsme hodovali. A nyní je potřeba trávit, tedy starat se o továrny, které jsme získali,“ říká majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale. Přesto další expanzi nevylučuje. Skupina se přitom možná vydá novým směrem.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Trdlokafe se za deset let výrazně rozrostlo. Z čeho se skupina skládá? 

Dneska jsme největší česká retailová firma s českým kapitálem a finančním profilem bez dluhu. To je v retailu unikátní. Provozně jsme ve čtrnácti zemích od Česka po Kalifornii, včetně Británie a řady trhů Evropské unie. Dalšími destinacemi jsou Katar a Dubaj. Máme dohromady deset značek. Nejnovější je Pitstop, což jsou prémiové minimarkety pro turisty, kterému se primárně věnuje také Andrea s Danem.   

V loňském roce jste ohlásili nástup do USA. Setkali jste se tam s nějakými problémy?

Tam je zatím všechno na začátku, protože se ukázalo, že v USA je byrokracie ještě mnohem náročnější, než jsme si mysleli. Prodejny tam nestavíme tak rychle, jak jsme chtěli, ale ta první, kterou jsme otevřeli v Los Angeles funguje hezky. Letos provoz omezily obrovské požáry, proto jsme měli i některé dny zavřeno. Tím, že jsme soustředění v LA, tak nám nějaká vytipovaná místa shořela a nemůže se tam stavět. Proto hledáme nová. Evropu ale již vnímáme podobně, jako když jsme byly brněnská firma, která expandovala do Prahy a Ostravy. Rozdíly mezi USA jsou však zásadní. Amerika je hodně byrokratická, v žádné jiné zemi jsme tolik nebojovali například s hygienou jako v Kalifornii.

Jak v tuto chvíli vypadá poptávka po prodejnách a kolik nových míst plánuje Trdlokafé letos otevřít? Jak se daří integrovat do skupiny populární Kytky od Pepy? A jaké další plány s franšízami Trdlokafé má? Celou verzi rozhovoru se zakladatelem Trdlokafé Radkem Kleinem si můžete přečíst v magazínu Newstream CLUB, který právě vyšel.

Radek Klein

Studoval práva na Masarykově univerzitě. V Brně pak otevřel první stánek s trdelníkem. Postupně vybudoval síť prodejen Trdlokafé, které posléze přetvořil ve franšízy a prodává je investorům na klíč. V současnosti franšízové impérium rozšiřuje do dalších zemí světa. Obrat jeho firmy dosáhl dvou miliard korun.

Ladislav Semetkovský: Naše drony na Ukrajině nezabíjejí. Jen špehují

Zprávy z firem

Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.

Michal Nosek

Přečíst článek

Robert Sedláček: Do uvažování se mi vkradla melancholie. Ironický jsem ale pořád víc

Enjoy

Patří k nejplodnějším filmařům polistopadové éry. Na jeho kontě je řada oceňovaných dokumentů, portrét „důchodce“ Miloše Zemana, kultovní snímky Muži v říji a Největší z Čechů, a také cenami ověnčené filmy Rodina je základ státu a Jan Palach. V posledních dvou letech si vybral tvůrčí pauzu. „Bylo toho na mě moc. Musel jsem znovu najít víru, že řemeslo, které tři dekády dělám, má smysl, a že má cenu jím pořád zkoušet znovu a znovu oslovovat druhé,“ říká v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB Robert Sedláček, který se vrací k psaní a natáčení.

Stanislav Šulc

Přečíst článek