Zemřel Michail Gorbačov, muž, který vypnul komunismus
Zemřel někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. Bylo mu 92 let. S odkazem na prohlášení nemocnice o tom informovaly agentury TASS a Interfax.
Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém. Jeho přestavbový program (perestrojka) měl zvýšit životní úroveň a produktivitu práce a a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Mnohé z jeho reforem byly negativně vnímány vládnoucími špičkami a částí obyvatelstva. Sovětský svaz se tak rozpadl a komunistický systém se zhroutil.
Gorbačov, který se narodil 2. března 1931, až později přiznal, že reformovat ani nešel.
Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil o konec studené války, pád železné opony i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.
Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.
Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn 26. prosince. Stalo se tak skoro na den 69 let poté, co byl 30. prosince 1922 založen. Moc od Gorbačova tehdy převzal Boris Jelcin, prezident nástupnického Ruska.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Evropa má nedostatek plynu, Rusové jej místo exportu spalují
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
