Hrubý domácí produkt v letošním roce poroste pouze o 2,5 procenta, v příštím roce o 4,1 procenta. Aktuální odhad ministerstva financí je tak horší než při poslední prognóze ze srpna, kdy letos mělo HDP stoupnout o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Téměř dvojnásobně pak rezort Aleny Schillerové (ANO) zvýšil odhad inflace pro rok 2022 – v srpnu počítala s 3,5 procenta, nyní by to mělo být 6,1 procenta. „Zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem,“ uvedlo ministerstvo.

Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta. „Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu," uvedl rezort. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které COVID-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení.

[[Twitter status: https://twitter.com/alenaschillerov/status/1458061284331724804]]

Zároveň by ale měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu.

Úroky na spořicích účtech rostou, inflaci ale zdaleka nestačí

Money

Zvýšení sazeb ze strany České národní banky (ČNB) o 125 bazických bodů překvapilo celý trh, který očekával, že ČNB přikročí ke zvýšení maximálně o 75 bazických bodů. Nejodvážnější odhady hovořili o 100 bazických bodech. Národní banka se obává rostoucí inflace, která už nyní výrazně přesahuje dvouprocentní inflační cíl.

Zlaťák

Přečíst článek

Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 procenta. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen

„Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedl úřad. V dalších letech čeká rezort pokles inflace na průměrných 2,5 procenta v roce 2023 a 2,2 procenta o rok později.

„Při očekávaném průměrném růstu nominálních výdělků opět procent půjde o jeden z mála roků celé historie ČR, kdy růst mezd inflaci nepokryje. Dokonce může jít o z tohoto hlediska nejhorší rok od devadesátých let,“ uvedl v reakci na nové odhady analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

[[Twitter status: https://twitter.com/LukasKovanda/status/1458081981032538118]]

Příští rok by se podle úřadu Aleny Schillerové měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu.

Zároveň ministerstvo v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.

„Mít z nové rozpočtové prognózy radost? Že ´samospádem´ za předpokladu solidního oživení ekonomiky sklouznou schodky pod 300 miliard? Ne. Protože bez aktivních opatření, zodpovědnému řízení státní kasy a ozdravení veřejných financí hrozí, že dluh vyroste na 50 procent HDP,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská na svém twitterovém účtu.

[[Twitter status: https://twitter.com/HelenaHorska/status/1458076920738893830]]

Vývoj na trhu práce byl podle prognózy ministerstva zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. „Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvedlo rezort. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 procenta.

Odhady zhoršila i ČNB

Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta.

Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 procenta.

Odhady ministerstva financí
(v procentech, v závorce odhady ze srpnové predikce)

	2020 (skutečnost)	2021	2022
HDP	-5,8	2,5 (3,2)	4,1 (4,2)
průměrná míra inflace	3,2	3,5 (3,2)	6,1 (3,5)
nezaměstnanost	2,6	3,0 (3,0)	2,7 (2,7)

>>>>>Vše o inflaci čtěte zde <<<<<