Hlad, nebo „krvavé“ ruské obilí? Afrika má jasno
Spojené státy vyzvaly čtrnáct afrických zemí, aby nekupovaly obilí nabízené Ruskem, protože se s největší pravděpodobností jedná o obilí ukradené při invazi na Ukrajinu. Jenže africkým zemím hrozí hlad. Musí tak řešit morální dilema – zda riskovat případné oběti hladomoru, či od Rusů koupit nekale získané obilí, napsal The New York Times.
Rusko bombardováním Ukrajiny zablokovalo export z ukrajinských černomořských přístavů a vydrancovalo zásobníky obilí na Ukrajině, která představuje jednu desetinu celosvětového exportu pšenice. To má za následek hrozivé předpovědi zvýšeného hladu a prudkých nárůstů cen potravin po celém světě.
Světové náklady na potraviny podle předběžných odhadů OSN klesly v květnu oproti předchozímu měsíci o 0,6 procenta, zůstávají ale stále blízko svému březnovému rekordu. Hlavním důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která zásadně omezila export obilí z Ukrajiny, která je jedním z největších světových producentů, uvedla agentura Bloomberg. 
OSN: Ceny potravin se kvůli ruské invazi dál drží blízko rekordu
Money
Nyní Spojené státy varovaly, že Kreml se snaží z této loupeže profitovat prodejem ukradené pšenice do afrických zemí postižených suchem, z nichž některé čelí možnému hladomoru. Již v polovině května Spojené státy zaslaly varování čtrnácti zemím - povětšinou z Afriky -, že ruská nákladní plavidla opouštějí přístavy poblíž Ukrajiny naložené tím, co zdroje ministerstva zahraničí popsaly jako „ukradené ukrajinské obilí“ a identifikovaly podle jména tři ruská nákladní plavidla, která byla podezřelá z jeho přepravy, uvedl The New York Times.
Afrika uvězněná mezi Západem a Východem
Americká výstraha před obilím jen vyostřila dilema afrických zemí, z nichž mnohé se již nyní cítí uvězněny mezi Východem a Západem, protože čelí těžké volbě. Buď na jedné straně těžit z možných válečných zločinů a znechutit mocného západního spojence, anebo na straně druhé odmítat levné potraviny v době, kdy ceny pšenice prudce rostou a statisíce lidí hladovějí.
Rusko jako součást své invaze na Ukrajinu blokuje tamní přístavy. Dostat obilí z Ukrajiny – která jej každý rok vyváží více než celá EU dohromady – je kritickou misí, která nutí vlády a společnosti prohledávat mapy a hledat nové trasy, hlavně ty železniční. Jen tak je možné zastavit razantní zvyšování cen obilí ve světě, kvůli kterému hrozí další zvýšení míry hladu ve světě, napsala agentura Bloomberg. 
Závod proti zdražování potravin začíná na rezavých sovětských železnicích
Money
Poplach, který spustil Washington, posílil obvinění ukrajinské vlády, že Rusko od únorové ruské invaze ukradlo až 500 tisíc tun ukrajinské pšenice v hodnotě 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun). Většina z toho byla převezena do přístavů na Ruskem kontrolovaném Krymu a poté přeložena na lodě, včetně některých pod sankcemi Západu, říkají ukrajinští představitelé.
Drahý přítel Senegalců Putin
Kvůli dodávkám obilí se prezident Senegalu a vůdce Africké unie Macky Sall v pátek v Soči setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kritici uvedli, že cesta, během níž Sall hovořil o svém „drahém příteli Vladimirovi“, hrála Putinovi přímo do karet tím, že mu nabídla další nástroj, jak využít rozdělený svět co se týče reakce na jeho brutální útok na Ukrajinu.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Je proto podle ní nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.
Putinova válka vyhladoví svět. Nejhůř dopadnou země Afriky a Asie
Money
Kromě toho kontinent velmi trpí. Rusko a Ukrajina běžně dodávají asi 40 procent africké spotřeby pšenice. Ceny obilí v Africe vzrostly za poslední rok o 23 procent, říká OSN. V oblasti Afrického rohu způsobilo ničivé sucho podle OSN hladovění 17 milionů lidí, většinou v částech Somálska, Etiopie a Keni. Více než 200 tisíc lidí v Somálsku je na pokraji hladomoru.
Tváří v tvář tak naléhavé potřebě je nepravděpodobné, že by africké země váhaly s nákupem obilí dodávaného z Ruska, bez ohledu na to, odkud pochází, řekl Hassan Khannenje, ředitel Mezinárodního institutu strategických studií HORN, výzkumného orgánu v Keni. „Tohle není dilema,” řekl Khannenje. „Afričany nezajímá, odkud jídlo berou, a pokud o tom někdo bude moralizovat, je na omylu,” dodal. „Potřeba jídla je tak vážná, že to není něco, o čem by museli diskutovat,” míní.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
