Agrární analytik Havel: Cena pečiva dál poroste. Jen mírněji než doposud

Zlevňování pečiva a dalších potravin nelze přes světový pokles cen pšenice v blízké době v Česku očekávat. Zdražování by ale mělo být pomalejší než doposud, řekl agrární analytik Petr Havel. Podle něj bude záležet na tom, jak se budou vyvíjet ceny energií.
Do cen potravin se také může ještě promítnou zdražování například hnojiv nebo obalů. Svaz pekařů a cukrářů v ČR v žádném případě neočekává snižování cen pečiva, sdělil jeho výkonný ředitel Bohumil Hlavatý.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v týdnu uvedl, že cena pšenice na komoditních trzích za poslední dva měsíce klesla o čtvrtinu. „Pokud ceny energií výrazně neporostou, pokles ceny obilí by se měl již brzy pozitivně projevit i v cenách pečiva,“ napsal na Twitteru.
[[Twitter status: https://twitter.com/ZNekula/status/1549699088903536641?s=20&t=nPOFRsYuLfsi1xbCKh5oTQ]]
„Vyjádření pana ministra je zcela zavádějící a naprosto neodpovídá aktuální situaci v ČR,“ uvedl Hlavatý. Upozornil na to, že podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) od ledna 2021 do května 2022 zdražila pekařská mouka o 85 procent.
Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dohoda má Ukrajině umožnit export okolo 22 milionů tun obilí, které kvůli válce uvázly v přístavech, Rusku pomůže vyvážet jeho zemědělskou produkci a hnojiva na světový trh, uvedla agentura AP
Maják naděje proti hladu. Ukrajina s Ruskem podepsaly dohodu o vývozu obilí
Politika
Pekaři nyní kupují mouku za 13 500 až 14 500 korun za tunu a ceny má většina fixovanou do konce srpna. Zemědělci také stále prodávají zásoby z loňské sklizně, doplnil.
Do cen pečiva promluví také hnojiva a obaly
Pekaři se také podle Hlavatého stále musí potýkat s extrémním růstem cen plynu, které pro pekárny v průměru narostly o 350 procent a přestože zdražily od začátku roku o zhruba 30 procent, nedokážou tím kompenzovat růst cen nákladů. Vláda by proto měla co nejrychleji přijít s kompenzacemi cen energií, dodal.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala klesají ceny komodit na trzích v době žní každý rok v reakci na dočasně vyšší nabídku. Komora očekává, že pokles bude spíše krátkodobá záležitost.
„Obiloviny tvoří obvykle deset až 15 procent ceny pečiva. Současně nelze očekávat snížení cen energií, končí období fixaci většině podniků a Evropa nemusí mít dostatek dodávek. Zbytek ceny pečiva tvoří energie a mzdové náklady,“ uvedl.
Těžko by zákazník našel v Česku obchod, kde budou potraviny levnější než před rokem a v němž ceny základních potravin, jako jsou mléko, mouka, vejce či máslo, nedosáhly svých rekordů. A jsou to nárůsty o desítky procent – mouka oproti loňskému červenci podražila o 74 procent, vejce a chleba o 40 procent, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Potravináři přitom čekají další růst cen, záležet bude zejména na vývoji u energií a války na Ukrajině.
Čtvrtka másla přes šedesát korun. Na cenovém rekordu jsou téměř všechny základní potraviny
Money
Ceny v zemědělství dál stoupají
Energie a suroviny nepředstavují jediné náklady, které se do cen potravin promítají. Vysoko se stále drží ceny průmyslových hnojiv a potravinářům nebo obchodníkům také rostou náklady na mzdy nebo obalové materiály, doplnil.
Poznamenal také, že čeští výrobci stále čerpají ze zásob například hnojiv nebo obalů, které nakoupili ještě před zdražováním a na trh se nyní dostanou potraviny, do kterých se teprve promítne zdražování komponentů pro výrobu z minulých měsíců.
Havel dodal, že čeští zemědělci sice vycházejí ze světových cen, ale trhy jednotlivých zemí EU mají svá specifika, jako je například objem produkce nebo kvalita sklizní. „ČR má problém, že musí zhruba polovinu své produkce obilovin vyvážet, a bohužel nemá přístup k moři, což znamená vícenáklady na dopravu, protože ceny jsou obvykle v místě dodání, což je nejčastěji Hamburk,“ dodal.
Inflace ve výrobě v červnu dosáhla nového maxima, avšak její růst už alespoň znatelně zpomaluje, jak ukazují nová data Českého statistického úřadu. Ceny v zemědělství si v meziměsíčním srovnání připsaly další 4,4 procenta, meziročně jsou už výše o téměř 43 procent. V průmyslu se zdražovalo oproti květnu o 1,4 procenta, meziročně jsou ceny průmyslových výrobců výše o 28,5 procenta. I ve stavebnictví ceny poskočily nahoru, meziměsíčně o procento. Výsledné meziroční navýšení ale nebylo ani 13procentní.
Výrobní inflace kulminuje. Nejhorší situace je nadále v zemědělství
Money
Kolik miliard vydělal Tomáš Březina prodejem své firmy Best, kterou na začátku devadesátých let založil a vypiplal ji do významného evropského výrobce stavebních materiálů, nechce říct. Bude to hodně miliard. Mohlo by se zdát, že se Březina ve svých pětašedesáti letech tak trochu nudí, a proto kandiduje na prezidenta. Realita je však trochu jiná. Březina za třicet let svých zkušeností v byznyse dospěl k myšlence, že běhu světa rozumí více než mnoho jiných kandidátů. Možná má i pravdu, zkušeností má skutečně hodně. Kdo z nás vybudoval miliardovou firmu na zelené louce.
Tomáš Březina: Mám nejvíc zkušeností ze všech kandidátů. A Rusko z mapy nevymažeme
Politika
Doposud nejdražší filmový projekt dnes na své platformě uvedl Netflix. A v jedné z klíčových rolí se ve snímku The Gray Man objeví Praha. Ta si tu zahraje Baku, Vídeň, Berlín, ale také samu sebe. Film za 200 milionů dolarů natočili režiséři Jay a Anthony Russoovi, kteří mají na kontě nejúspěšnější film historie – závěrečný díl ságy The Avengers. Aby se snímek vyplatil, museli by se na něj podívat skoro všichni předplatitelé Netflixu.
Netflix ukázal svou pražskou bondovku za 200 milionů dolarů. Stane se The Gray Man hitem?
Enjoy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.