Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

AI přestává být zlatým teletem investorů. Přichází éra vystřízlivění a problémů

AI přestává být zlatým teletem investorů. Přichází éra vystřízlivění a problémů
iStock
Stanislav Šulc

Aktuální výsledková sezona naznačuje, že po necelých dvou letech od startu ChatuGPT se miliardová investiční jízda spojená s umělou inteligencí vyčerpává. Nejvíc na to zatím doplatil Microsoft, který však spolu s výrobcem čipů Nvidia patřil k největším vítězům první vlny AI. Další fáze vývoje umělé inteligence však může přinést nové výzvy i problémy. A také nové vítěze.

Reklama

Spojení umělá inteligence téměř dva roky ovládalo investiční svět. Firmy, které zachytily první vlnu generativní AI, enormně vyrostly, což platilo zejména pro výrobce čipů Nvidia, jejíž hodnota se v řádu měsíců zněkolikanásobila, a Nvidia se dokonce na čas stala nejhodnotnější veřejně obchodovanou firmou světa. Na čele vystřídala Microsoft, který se i díky investici do OpenAI stal jedním z vítězů AI šílení.

Výrobu čipů ohrozí nedostatek vody

Polovodiče jsou základními stavebními kameny čipů, které najdeme v nejšpičkovější elektronice, v mobilech, letadlech, nových autech, ale také třeba v zubním kartáčku nebo moderní žárovce. Pro výrobu polovodičů je však zapotřebí hodně vody. A světová místa výroby jsou zrovna v oblastech, kde vody ubývá.

Přečíst článek

Této první vlně je však nejspíš konec. Naznačují to alespoň výsledky řady veřejně obchodovaných společností v čele právě s Microsoftem. Tomu se nepodařilo přesvědčit investory o tom, že masivní investice právě do AI přinesou očekávané nárůsty tržeb.

A tak investiční svět čeká nové období umělé inteligence. Investoři začnou být mnohem opatrnější a vedle potenciálu se bude mluvit také o problémech, na něž AI naráží a nadále bude.

Reklama

Absurdní nárůst výpočetního výkonu

Prvními problémy, s nimiž se modely AI v dalších měsících budou potýkat, jsou nedostatečné kapacity výpočetního výkonu. Všeobecné modely AI, jako je GPT od OpenAI, se tak stávají do určité míry oběťmi vlastního úspěchu. Množství dat, která modely musejí zpracovávat, neustále rostou, totéž platí pro množství dotazů, na něž AI modely odpovídají, což je dáno masivním nárůstem uživatelů. Výkon, který mají tyto modely k dispozici, však neroste úměrně s tím, jak roste potřeba, a tak se modely stávají stále pomalejšími.

Slovenský malíř Martin Lukáč byl hostem pořadu VIP Eva Talks
video

Umělá inteligence může výtvarnou tvorbu výrazně ovlivnit, říká malíř a sochař Martin Lukáč

Moderátorka a modelka Eva Čerešňáková v pořadu VIP Eva Talks na Newstream TV zpovídá celebrity. Tentokrát ve studiu přivítala slovenského výtvarníka Martina Lukáče. 

Přečíst článek

Technologickým řešením mohou být stále výkonnější čipy, pro celý ekosystém by však bylo přínosné, kdyby je neprodukovala jen Nvidia, ale kdyby na trhu čipů vhodných pro AI modely značně narostla konkurence. Druhou variantou je masivnější nasazování kvantových počítačů, jejichž výstavba však je mimořádně nákladná. Podle IBM, který je klíčovým producentem kvantových počítačů, je jejich výhoda v ekosystému AI fakt, že na nich lze trénovat algoritmy výrazně rychleji a s nižším množstvím dat, aniž by docházelo ke snížení kvality. 

Energetické hrozby

Technická náročnost je jen část problému. Tou další je mimořádná energetická náročnost. Podle The New York Times by již zanedlouho fungování AI modelů mohlo spotřebovat stejné množství energie jako celé Nizozemsko. A pokud by nárůst spotřeby energie AI modely pokračoval aktuálním tempem, podle odhadů by po roce 2035 spotřeboval veškerou energii vyrobenou na celém světě roce 2023. Problém přitom je, že energetické zdroje svět nevytváří tak rychle, aby nemuselo zároveň docházet k nějakému omezení AI modelů.

Nikola Hodková ze společnosti Infráček

Nikola Hodková: Je škoda, že se děti nerady učí matematiku nebo fyziku. Dopadá to na pracovní trh

Ve školství se pohybuje již několik let. V poslední době se však Nikola Hodková rozhodla, že do škol vrátí radost a hru. Její společnost Infráček proto vyvíjí inovativní pomůcky a hry, které mají dětem pomoci najít si cestu k předmětům, jako jsou matematika nebo chemie. Vedle toho se ale zabývá i tím, jak umělá inteligence promění pracovní trh. „Systém, kdy se ve škole něco naučím, na základě toho dostanu práci a tu budu dělat dalších dvacet třicet let, tak ten definitivně skončí. AI některé trhy úplně zruší, ale zároveň bude jiné vytvářet. Lidé se tak budou muset neustále vzdělávat,“ myslí si zakladatelka a CEO Infráčku Nikola Hodková.

Přečíst článek

Toho si je nejspíš vědom také zakladatel OpenAI a jedna z klíčových figur celého světa generativní umělé inteligence Sam Altman. Ten investuje do start-upu Helion Energy, který chce postavit první funkční elektrárnu na jadernou fúzi. A to již v roce 2028, vůči čemuž jsou vědci skeptičtí, protože lidské poznání zatím není tak daleko, aby jadernou fúzi dokázalo řídit v elektrárnách.

Kdy dojdou data?

Třetím zásadním limitem pro rozvoj umělé inteligence je nedostatek reálných dat. Pro trénování svých modelů tvůrci využívají také syntetická data, tedy data vytvořená již samotnými AI modely. Zatímco doposud v datových sadách převládají data reálná, již relativně zanedlouho by mohla převážit právě data syntetická. Podle výzkumné agentury Gartner by to mohlo být již v roce 2030.

Kvalita dat má přitom přímou souvislost s největším problémem aktuálních modelů AI, kterým je takzvané halucinování, tedy vytváření nesmyslných výsledků.

Richard Kadlčák, zmocněnec pro kyberbezpečnost

Richard Kadlčák: Uměle vytvořit lidskou DNA už není sci-fi. Dopady jsou ale nedozírné

Svět vstupuje do éry umělé inteligence a umělé biologie. „Kdybych vám před pěti lety říkal, co bude umět jazykový model GPT-4 nebo GPT-4o, vnímal byste to jako absolutní sci-fi,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Richard Kadlčák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro kybernetický prostor. Podobně přelomové objevy se dnes týkají syntetické biologie, dokážeme ovlivnit procesy lidského těla. „Nechci zastrašovat, ale musíme přemýšlet o dopadech,“ zdůrazňuje.

Přečíst článek

Konec bianco šeků od investorů

Výše investic, které do AI doposud zamířily, a kolik peněz se vlastně v celém ekosystému AI protočilo, nelze ani odhadovat. Nicméně půjde o desítky, či spíše stamiliardy dolarů. Ostatně tržní kapitalizace klíčových společností se od uvedení ChatuGPT a tedy i díky investičním očekáváním spojeným s AI zvýšila nejméně o pět bilionů dolarů (odhad Reuters).

Ještě donedávna uměli tvůrci AI modelů přesvědčit řadu investorů, že je nutné navyšovat investice do výpočetních kapacit. Těmto časům však je nyní konec. Přichází éra, kdy investoři budou čím dál víc zvažovat, zda investují do skutečné hodnoty, nebo jen vydávají peníze v rámci FOMO efektu (fear-of-miss-out efekt, který popisuje strach z toho, že nám ujede v něčem klíčovém vlak).

Tragická výsledková sezona stahuje peníze z burzy. Zlé časy doléhají hlavně na hvězdy minulých měsíců

Nejhorší chvíle za poslední rok prožívají americké burzy. Výsledky velkých společností téměř bez výjimky nabízejí špatná čísla, případně očekávají negativní, nebo značně nejistý vývoj. A nedaří se napříč sektory. Špatné časy dolehly na luxus, výrobce, ale hlavně na technologické firmy, které v posledním roce patřily k superhvězdám. Výsledek? Propadají se indexy i akcie konkrétních firem. A to pořádně.

Přečíst článek

Na akciovém trhu se rýsuje historický obrat. Peníze tečou do menších firem, Meta a Google mají utrum

Naděje na zářijový pokles americké úrokové sazby odsávají peníze z akcií velkých technologických firem a přesměrovávají je do akcií menších společností, které jsou náchylnější na cenu úvěrů.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Horečku kolem umělé inteligence střídá bolestivá fáze střízlivění

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme