Albánie jede. Z rozvojové země se i bez EU stal cíl turistů a investorů
Albánie od pádu komunistického režimu zažívá růst. Z rozvojové země se v posledních letech stal cíl turistů a investiční hotspot.
Vzpomínám si, že při hodinách zeměpisu na gymnáziu nám učitel říkával, že v Evropě je jen jedna opravdu rozvojová země. A tou je Albánie. Není se čemu divit. Za studené války byla Albánie takovou „Severní Koreou Evropy“. Zaostalá, odstřižená od zbytku světa. Střih. O dvacet let později je Albánie žhavou destinací nejen mezi turisty, ale také investory.
Místo, které má našlápnuto
První pocity po příjezdu do hotelu Marriott v Tiraně? Tohle místo má dobře našlápnuto. Hotel je součástí nového národního fotbalového stadionu a setkávám se zde především s místní elitou. Mimochodem tiranský Marriott hotel patří vedle toho pražského k tomu nejlepšímu, co jsem pod touto značkou zatím viděl. Před hotelem neustále parkují vozy s cenovkami v řádu vyšších milionů a takové lze běžně potkat na silnicích. Ale ano, vypadá to, že bohatství se zde koncentruje v rukou omezeného množství lidí.
Lépe než jinde na Balkáně
I v zimních měsících a v relativně chladném počasí je Tirana pulzujícím městem. Příkladem je čtvrť Blok, která se nachází kousek od hotelu Marriott. Dříve byla vyhrazena pro elity komunistického režimu. Dnes je plná restaurací, některé jako by vypadly z West Hollywoodu nebo Beverly Hills. Například podnik Salt. Ceny jsou proti srovnatelným podnikům v Praze poloviční. Kdo má trochu peněz, bude tu rozhodně spokojen.
Když tiranský vibe srovnám například s bulharskou Sofií je to až šokující. V Sofii se nic moc neděje, najít slušnou restauraci je pomalu nadlidský úkol. Bulharsko je přitom na rozdíl od Albánie členem Evropské unie a mělo by těžit z dotací. Pohled na čísla nicméně tvrdí, že HDP na hlavu je v Bulharsku téměř dvojnásobné. Občas ekonomická čísla popírají osobní zkušenost. Koneckonců i nejchudší americký stát Mississippi s HDP na hlavu téměř 54 tisíc dolarů překonává Velkou Británii a Francii. Věřte mi ale, že do Mississippi jezdit nechcete.
Zahraniční investice
Do Albánie poslední roky proudí investice ze zahraničí. Ať už velké korporátní, tak i od jednotlivců. Potenciál albánského trhu vycítili před pár lety také drobní nemovitostní investoři. Řada Čechů si koupila nemovitosti na albánském pobřeží. Stavebnictví a nemovitosti vůbec patří k tahounům albánské ekonomiky.
Nejvýznamnějším zdrojem přímých zahraničních investic je Turecko, následované Itálií a Nizozemskem. Celkem za prvních devět měsíců loňského roku do země přiteklo 1,1 miliardy eur (27,5 miliardy korun), meziročně o 1,4 miliardy korun více. Mimochodem Turci v zemi, kde je dominantním náboženstvím islám, zafinancovali například loni inaugurovanou Velkou tiranskou mešitu, zvanou také jako mešita Namazgah. Říjnovou událost si nenechal ujít ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Světová banka větší Albánii i nadále nadstandardní ekonomický růst. Letos by to mělo být 3,4 procenta. „Růst v letech 2021 až 2023 překonal očekávání a byl podpořen boomem ve stavebnictví, cestovním ruchu a realitní činnosti,“ konstatuje o Albánii zpráva amerického ministerstva zahraničí.
Británie plánuje vzít obor umělé inteligence útokem a udělat ze země základnu pro nové giganty. Pomoci jí v tom má začleňování nových technologií do každodenního provozu i radikální otevřenost vůči soukromému sektoru. Objevila vláda Keira Starmera recept na úspěch hodný následování nebo jsou to jen nesplnitelné sny, navíc s potenciálně negativní dopadem na soukromí a duševní vlastnictví?
Vznikne „Silicon Valley nad Temží“? Británie chce být supervelmocí na poli AI
Zprávy z firem
Joe Biden v pondělí odejde z Bílého domu a přenechá místo Donaldu Trumpovi, před kterým v posledních vystoupeních důrazně varuje. Proti jeho nástupu však udělal málo. Nyní končí jako neoblíbený politik. Kdo ale ví? Třeba k němu historie nakonec bude milosrdná.
Karel Pučelík: Joe Biden varuje před krizí, kterou sám pomáhal nastartovat. Jak si ho bude Amerika pamatovat?
Politika
