Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.

Inflace ve středoevropských zemích postupně klesá, krize ukázala, že měny v regionu jsou silné. Shodli se na tom v debatě pořádané společností ProStream bývalý guvernér Slovenské národní banky Ivan Šramko, ekonom a místopředseda Polské ekonomické společnosti Lukasz Hardt a ex-člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Diskusi moderovala Eva Čerešňáková.

Region střední a východní Evropy zažil podobně jako většina vyspělého světa silný růst cen. Ekonomové se shodli, že inflace již začala klesat. Hardt uvedl, že Polsko by mělo mít koncem roku míru inflace kolem šesti, sedmi procent. Otázkou podle něj pak je, jaký bude další výhled a co by měla udělat centrální banka. Lízal doplnil, že i v Česku inflace klesá, ovšem hrozí, že dlouhodobě bude nad cílem České národní banky. 

Exguvernér slovenské centrální banky Šramko poznamenal, že když inflace přichází zvenčí, jako tomu na Slovensku bylo v uplynulém roce, centrální banka má jen omezenou možnost s tím něco udělat. To se ukázalo v případě Maďarska, které se snažilo s cenami něco administrativně udělat - zastropovalo ceny paliv a energií. „To ale fungovalo jen několik měsíců, pak inflace vystřelila vzhůru, dokonce i více než v jiných zemích včetně Česka,“ uvedl Šramko. Podle Lízala má Maďarsko i historicky vyšší inflaci, má jiné historické kořeny. 

Válka na hranici 

Co se týče měn, Česko i Polsko podle ekonomů těží z toho, že mají vlastní měnu. „Máme válku na hranici, přesto kurs zlotého zůstal silný,“ podotkl Hardt. 

Na dotaz, zda nečeká oslabení zlotého v souvislosti s volbami, ekonom uvedl, že každé volby představují nejistotu, ale velký dopad na ekonomiku tam není. „V krátkém horizontu bude impakt, ale v dlouhém je ekonomika silná,  zlotý dlouhodobě posiluje,“ dodal s tím, že Polsko zažívá konvergenční proces, ovšem rizikem jsou geopolitické šoky kolem Polska, které mohou mít dopad na kurz měny. 

Lízal souhlasí, krátkodobě se podle něj měny CEE hýbají kolem sazeb, kolem politických věcí, dlouhodobě se ale vyvíjejí dle ekonomických fundamentů - i třeba toho, zda jsou rozpočty států států udržitelné či ne. Šramko uvedl, že například forint teď posiluje kvůli úrokovému diferenciálu. „Ale to je krátkodobé, protože dlouhodobě spíše oslaboval,” uvedl. 

Ekonomové se nicméně shodli, že kurz měny už nemá na podniky tak zásadní dopad, jako to bylo třeba před dvaceti lety - existuje zajištění, některé komodity se obchodují v dolarech, jiné v euru a podobně. 

Jak zdravý je bankovní systém v CEE?

Jakou podporu má přijetí eura v Polsku a jaká byla situace na Slovensku?

Co si myslí bankéři o digitálních měnách?

Sledujte diskusi renomovaných bankéřů a ekonomů na Newstream TV.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Akcionáře devizové SAB čekají tučné dividendy

Zprávy z firem

Společnost SAB Finance, český nebankovní lídr trhu devizových obchodů, plánuje navýšit vlastní kapitál o půl miliardy korun. Za kapitál získaný emisí nových akcií nakoupí akcie Trinity Bank. Jen bankovní dividendy by do zisku SAB Finance mohly přinést minimálně 50 milionů korun ročně.

vku

Přečíst článek