Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozorňuje investigativní projekt. Evropu do byznysových chapadel ruských oligarchů vhání její snaha být do roku 2050 uhlíkově neutrální, což se neobejde bez nerostných surovin z Ruska.

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil dnes novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

„Proč nejsou kritické suroviny zakázány? Protože jsou kritické. Buďme upřímní,“ prohlásil podle Investigate Europe minulý měsíc unijní diplomat David O’Sullivan, který má na starosti oblast sankcí. Za kritické zdroje považuje EU i takové, které jí pomáhají k dosažení cíle uhlíkové neutrality v roce 2050. Patří mezi ně suroviny pro výrobu elektroniky, solárních panelů či elektromobilů. Další kritické materiály jsou zapotřebí pro letectví či obranu. Kritické suroviny přitom spojuje to, že jsou často nedostatkové, přestože poptávka po nich je celosvětově vysoká.

Mezi březnem 2022 a červencem tohoto roku EU dovezla z Ruska kritické suroviny za 13,7 miliard eur (337 miliard korun), vyplývá podle Investigate Europe z údajů Eurostatu a unijního Společného výzkumného střediska (JRC). Z Ruska pochází až 90 procent určitého typu niklu dováženého do Evropy, upozorňuje také například bruselská organizace European Policy. Ruský těžařský gigant Nornickel exportoval od začátku války do července letošního roku do EU nikl a měď za 7,6 miliard dolarů (176,5 miliard korun).

Putin zmrzačil Gazprom. Ani dohoda s Čínou neobnoví jeho tržní sílu

Money

Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. A nyní jsou jeho snahy o posílení Gazpromu vydány na milost a nemilost Číně, napsala agentura Bloomberg.

ČTK

Přečíst článek

Byznys s oligarchy válka nezastavila

Ruská společnost Rusal pak za prvních 16 měsíců války vyvezla do unijního bloku hliník za 2,6 miliard dolarů (60,4 miliardy korun). Hlavní akcionář společnosti, Oleg Děripaska, je přitom na unijním sankčním seznamu.

Další ruská společnost, VSMPO-Avisma, kterou částečně vlastní ruský státní zbrojařský koncern Rostěch, prodala ve stejném období do EU titan za nejméně 308 milionů dolarů (7,2 miliardy korun). Šéfem VSMPO-Avismy i Rostěchu je Sergej Čemezov, která má od dob svého působení v KGB v tehdejším východním Německu blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jak Čemezov, tak Rostěch jsou na unijním sankčním seznamu, společnost VSMPO-Avisma ale nikoliv.

Miloš Vystrčil: Nenechme se chytit do Putinových pastí a zlákat jeho falešnými sliby

Leaders

Bylo obrovskou chybou demokratických zemí, že ihned v roce 2008 tvrdě nereagovaly na kroky ruského prezidenta Vladimira Putina v Jižní Osetii a Abcházii a zejména poté v roce 2014 při ruské invazi na Krym a skryté invazi v Doněcku a Luhansku. Uvedl to předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při zahájení mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy.

ČTK

Přečíst článek

Mezi evropskými společnostmi, které nakupovaly od VSMPO-Avisma titan, byl minimálně na začátku války na Ukrajině francouzský Airbus. V polovině března 2023 VSMPO-Avisma přestala uvádět zákazníky v celních prohlášeních, nic ale nenasvědčuje tomu, že by s ní francouzský výrobce letadel přestal obchodovat. Airbus se k zjištění Investigate Europe vyjádřit nechtěl. Mezi další evropské kupce ruských surovin patří společnosti jako německá Metal Powder, francouzská Safran nebo řecká Elval Halcor, vyjmenoval investigativní projekt.

Řada těžařských společností, kterých si zatím EU při tvoření sankcí nevšímá, figuruje na britských a amerických sankčních seznamech, podotkl novinářský tým z Investigate Europe. O to více je podle něj unijní mezera v sankcích do očí bijící.

Válka v „obilnici Evropy“ může vyhladovět svět

Trhy

Ztráty ukrajinského sektoru obilovin a olejnin by v letošním roce mohly přesáhnout 3,2 miliardy dolarů (74,6 miliardy korun). Důvodem jsou vysoké náklady na logistiku a také nárůst cen pohonných hmot a hnojiv. Hrozí také, že vysoké ceny způsobí snížení osevních ploch v příštím a následujících letech. Uvedly to podle agentury Reuters ukrajinské zemědělské svazy. Ukrajina je jedním z předních světových producentů a vývozců potravin a její agrární sektor je tradičně ziskový.

ČTK

Přečíst článek

Ruští boháči chudnou. Putinova válka je připravila o jmění

Leaders

Den před ruskou invazí na Ukrajinu se mezi 500 nejbohatších lidí světa řadilo 23 Rusů. Jejich majetek podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, činil 339 miliard dolarů (7,6 bilionu korun). Po roce konfliktu se jmění těchto 23 ruských boháčů ztenčilo o pětinu - kleslo o 67 miliard dolarů.

ČTK, obi

Přečíst článek