Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Hodně bude záležet nejenom na tom, kdo v boji o Bílý dům zvítězí, ale také na tom, která z obou hlavních politických stran ovládne Kongres. To platí zejména pro daňové návrhy, které musejí schvalovat zákonodárci. Přesto má prezident nezávislou pravomoc přijímat významná rozhodnutí, zejména v oblasti obchodu a přistěhovalectví.
Zde je pohled na pět nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku nadcházejících voleb:
Daně
Trump staví snížení daní z příjmu do popředí své kampaně. Slíbil, že prodlouží daňové škrty schválené za jeho prvního funkčního období, které by jinak přestaly platit na konci příštího roku. Ještě více snížit by chtěl daně z příjmů právnických osob. V kampani nastínil i další návrhy na snížení daní, včetně ukončení zdanění spropitného, odměňování přesčasů a dávek sociálního zabezpečení. Tvrdí, že výpadek příjmů by částečně kompenzovala nová cla na dovážené zboží.
Pro mnohé české voliče může americký volební systém připomínat neprostupnou džungli. Jak je možné, že volby, jichž se účastní více než čtvrt miliardy lidí, můžou rozhodnout tisíce hlasů v sedmi státech? Ono to přitom je ještě mnohem zábavnější. V těsném souboji se totiž může zopakovat scénář voleb v roce 2016. Tehdy totiž Hilary Clintonové prohrál volby překvapivý výsledek ve státě Michigan. A Kamala Harrisová může dopadnout úplně stejně.
Rozhodne Michigan volby? V boji o amerického prezidenta se může zopakovat scénář roku 2016
Politika
Harrisová se jen zavázala prodloužit Trumpovy daňové škrty z roku 2017 pro ty, kteří vydělávají méně než 400 tisíc dolarů (9,4 milionu korun) za rok. Říká, že zruší končící daňové škrty pro nejbohatší Američany, zavázala se zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob a zavést chce minimální daň pro miliardáře. Rozšířila by rodinám daňové úlevy na děti a nabídla by úlevy pro menší podniky.
Blížící se konec platnosti daňových škrtů z roku 2017 si v příštím roce pravděpodobně vynutí změny v daňové legislativě. Žádná ze stran nechce převzít zodpovědnost za zvýšení daní pro střední třídu, takže daňová politika bude na příštím zasedání dominovat jednání Kongresu. Pro výsledek bude rozhodující složení Kongresu. Jasné volební vítězství, kdy stejná strana získá kontrolu nad prezidentským úřadem, Senátem a Sněmovnou reprezentantů, by uvolnilo cestu stranickému plánu. Rozdělená vláda by si naopak vynutila vyjednanou dohodu.
Obchod
Největší potenciální šok pro podnikání by přišel z Trumpova plánu prudce zvýšit cla, čímž by se Trump snažil donutit firmy k přesunu výroby do USA. Republikánský kandidát navrhuje minimální cla mezi deseti a 20 procenty na veškeré dovážené zboží a clo 60 procent nebo více na zboží dovážené z Číny. Organizace Bloomberg Economics předpokládá, že maximální verze plánu s celoplošným clem ve výši 20 procent by snížila hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států o 0,8 procenta a přidala 4,3 procenta k inflaci do roku 2028, pokud by k odvetným opatřením přistoupila jen Čína. Pokud by na Trumpova opatření zareagoval i zbytek světa, HDP by to snížilo o 1,3 procenta, avšak inflaci by to zvýšilo mírněji, a sice o 0,5 procenta. A to proto, že by americká ekonomika byla celkově slabší.
Z analýzy washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku vyplývá, že současné Trumpovy návrhy na plošná dovozní cla jsou výrazně škodlivější než opatření, která zavedl v době svého prvního funkčního období.
Analýza: Trumpova cla by ročně obrala americkou domácnost o 1700 dolarů
Money
Harrisová naznačila širokou kontinuitu s obchodní politikou administrativy současného prezidenta Joea Bidena a také varovala, že Trumpovy návrhy by pro spotřebitele znamenaly nutnost platit „národní daň z obratu“. Oba kandidáti uvedli, že zablokují navrhované převzetí ocelářské firmy United States Steel, k němuž se chystá podnik z Japonska. To signalizuje shodu na přísném postupu k zahraničním investicím v citlivých sektorech. Prezident má v USA značnou jednostrannou pravomoc jednat o obchodní politice.
Přistěhovalectví
Trump slíbil největší deportaci migrantů bez dokladů v historii, což je opatření, které by okamžitě zasáhlo mnoho odvětví ekonomiky, zejména stavebnictví, pohostinství a maloobchod. Právě tyto sektory jsou silně závislé na práci imigrantů – ať už jsou v zemi legálně, či ilegálně. Ekonomové tvrdí, že takový krok by otřásl trhem práce, narušil podnikání a jeho provedení by stálo miliardy dolarů.
Harrisová by podnikla mnohem skromnější kroky. Slíbila, že znovu zavede legislativu omezující nelegální překračování hranic, politiku, která by v případě rozděleného Kongresu po volbách vyžadovala podporu obou stran. Prezident má i v otázce přistěhovalectví rozsáhlé pravomoci.
Výrazné navýšení cel představuje z hlediska české ekonomiky hlavní bezprostřední hrozbu plynoucí z možného znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v rámci předvolební kampaně prohlašuje, že zavede 20procentní clo na dovoz z EU a 60procentní clo na dovoz z Číny. Oboje by českou ekonomiku zásadně poškodilo. Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?
Lukáš Kovanda: Trump prezidentem? Češi by tím přišli o více než 100 miliard ročně
Názory
Energie
Trump razí heslo „vrtat, bejby, vrtat“. Slibuje, že omezí regulaci při těžbě ropy, zemního plynu a uhlí, a slibuje, že zpřístupní více federální půdy k produkci fosilních paliv. Argumentuje zejména tím, že sníží náklady. Bývalý prezident rovněž říká, že ukončí politiku Bidenovy administrativy, která nabízí dotace na podporu takzvané zelené energie.
Harrisová naopak preferuje transformaci energetiky a přechod na čistší zdroje. Viceprezidentka se zavázala snížit náklady na energii v domácnostech, ale počítá s tím, že klimatickou krizi bude řešit prostřednictvím čisté energie a ochrany veřejných pozemků.
Z amerických prezidentských voleb se postupem času stává významný podnik podporující americkou ekonomiku. V aktuálním klání se již protočily téměř čtyři miliardy dolarů. Peníze přitom jdou zejména na platy dobrovolníků a zajištění velkých meetingů pro desítky tisíc lidí. Zatímco Obamovu volbu podpořili zejména drobní donoři z řad občanů, aktuální volby „platí“ také nejbohatší miliardáři snažící se strhnout volbu na svého vybraného kandidáta.
Americké volby jsou mašina na peníze. Letos je sponzorují nejbohatší miliardáři
Leaders
Deficity
Pokud jakýkoliv z kandidátů své plány prosadí, deficit veřejných financí se v USA zvýší, říkají analytici. Za Trumpa by ale zvýšení schodku podle nich bylo téměř dvojnásobné. Větší deficity obvykle znamenají vyšší úrokové sazby a výpůjční náklady, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky. Plány Harrisové by zvýšily deficit kumulativně až o 3,95 bilionu dolarů za deset let, zatímco Trumpovy plány by schodek zvýšily až o 7,75 bilionu dolarů, odhaduje Výbor pro zodpovědný federální rozpočet, což je nadstranická organizace zaměřená na fiskální problematiku.
Investoři zatím vyhlídky americké fiskální politiky hodností vcelku optimisticky, bez ohledu na to, kdo ve volbách zvítězí. Chuť nakupovat americké státní dluhopisy trvá, i když deficit za fiskální rok do 30. září vzrostl na 1,83 bilionu dolarů z 1,7 bilionu dolarů v předchozím roce.
Přesto někteří analytici varují, že neudržitelná fiskální trajektorie může na trhu způsobit výraznější kolísání. Státní dluh Spojených států by měl už letos dosáhnout 99 procent HDP. Bloomberg Economics odhaduje, že pokud své plány prosadí Trump, deficit se do roku 2028 zvýší na 116 procent. Kdyby své plány prosadila Harrisová, tak i její konzervativnější plány zvýší deficit na 109 procent HDP. Rozdělená vláda, ve které má opoziční strana pod kontrolou alespoň jednu komoru Kongresu, by mohla deficity omezit, protože Kongres musí schvalovat výdaje i daně.
Kdo bude příštím prezidentem USA? Podle sázkařů i bookmakerů má blíž k Bílému domu exprezident Donald Trump. Kursovým favoritem bookmakerů je i v šesti ze sedmi swing states.
Bookmakeři mají jasno. Americkým prezidentem bude Trump
Politika
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
