Boj o tankery. Na ruské ropě vydělávají řečtí rejdaři
V Evropské unii se vede spor o to, jak zamezit přepravě ruské ropy tankery, které vlastní členské země. Nejvíce jich má Řecko, jež nechce o výhodný byznys přijít.
Zásadní komplikací pro Rusko a jeho vývoz ropy může být omezení přístupu k tankerům, které vlastní firmy, jež mají sídlo v zemích EU. Ukrajina žádá, aby Brusel blokoval jejich použití pro přepravu ruské ropy.
Vznikající šestý balíček sankcí proti Kremlu, jenž počítá s embargem na ruskou ropu, naráží především na neochotu Maďarska vzdát se ruských uhlovodíků. K tomu se přidává neochota Řecka, Malty a Kypru, aby zakázaly přepravovat ruskou ropu v tankerech, které vlastní rejdaři, již mají sídlo v těchto zemích.
Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let. Dodávky ruského plynu lze postupně nahradit dodávkami plynu z jiných zemí, ale i investicemi do zelené energetiky, tedy obnovitelných zdrojů. ČTK to řekli oslovení odborníci. Evropská komise (EK) představila strategii, jejíž pomocí chce v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska.
Zemní plyn bude Evropa potřebovat ještě řadu let
Money
Zejména pro Řeky to znamená velký byznys. Obávají se, že by embargo znamenalo výrazné poškození rejdařských firem a ztrátu konkurenceschopnosti na globálním trhu námořní dopravy.
Kyjev naopak tlačí na to, aby bylo Rusko odříznuto od zahraničních tankerů, jež přepravují ropu do celého světa. Společně s vývozem plynu tvoří export fosilních zdrojů 45 procent příjmů ruského rozpočtu. „Politici v EU mluví o penězích a my mluvíme o životech,“ stěžuje si na liknavý přístup Unie Oleg Ustenko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Nezisková organizace Global Witness, jež monitoruje porušování lidských práv ve světě, upozornila na to, že plavidla firem, jež sídlí v Řecku, na Kypru a Maltě, už z ruských přístavů mezi 24. únorem a 10. květnem vyvezla minimálně 150 milionů barelů ropy.
Dvě pětiny tankerů s ruskou ropou patří Řekům
Analýza webu Lloyd’s List, jenž se specializuje na informace z námořní dopravy, uvádí, že právě řečtí majitelé tankerů využívají „díru“ na trhu a vydělávají na přepravě ropy z ruských přístavů. V dubnu patřilo řeckým majitelům 76 ze 190 tankerů s ruskou ropou, což jsou dvě pětiny. Přitom před rokem to ve stejném měsíci bylo „jen“ třicet řeckých tankerů.
Ustenko tvrdí, že ruský vývoz ropy Kremlu stále vydělává miliardu dolarů denně, což je zhruba stejná suma, kolik Moskvu stojí jeden den války na Ukrajině.
„Umíte si představit, kolik střel a bomb si mohou koupit, aby bombardovali naše města, zabíjeli naše občany a znásilňovali naše ženy,“ apeluje poradce Zelenského na svědomí evropských politiků a byznysmenů. Zahraniční tankery jsou pro Kreml životně důležité pro export tekutého černého zlata. Jen Řecko vlastní 26 procent všech ropných tankerů, uvedla agentura Bloomberg.
Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno zastavila vývoz plynu do Finska. Oznámil to finský operátor Gasgrid.
Ruský plyn přestal proudit do Finska. Nahradí ho dodávky z Estonska
Politika
Aktivistka Mai Rosnerová z Global Witness zdůraznila, že Rusko samotné nemá dostatek kapacit, aby ve velkém prodávalo ropu do Číny a Indie, případně na další trhy. Bez pomoci západních obchodníků s energiemi, pojišťoven a přepravních společností by to nedokázalo. Pokud evropský byznys bude i nadále podporovat Putinův režim a pomáhat prodávat energie mimo Evropu, podkope tím snahy EU co nejdříve ukončit válku na Ukrajině, varovala.
Středomořské státy to ale vidí jinak. „Jsme proti ruské invazi a samozřejmě pro sankce. Tyto sankce by však měly být cílené, a nikoli selektivní, aby sloužily některým členským státům a druhé poškodily,“ ohradil se kyperský prezident Nicos Anastasiadis po schůzce s řeckým premiérem.
Současná energetická krize by stejně jako předchozí krizová období mohla podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) posunout evropskou integraci a posílit Evropu. Žádná krize by ale neměla zcela rušit fungující systémy, řekl viceprezident svazu Radek Špicar. Zároveň představil tři pilíře pro předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které začne za šest týdnů.
Svaz: Energetická krize může v konečném důsledku Evropu jen posílit
Politika
Dalším hojně diskutovaným tématem je omezení pojištění ruského nákladu. Takový krok navrhuje například Německo nebo Spojené státy. Bez pojištění by samozřejmě export ruské ropy dále poklesl, uvedla Maria Shaginová z washingtonského think-tanku Center for a New American Security. Většinu nákladu tankerů, přes devadesát procent, pokrývá britská asociace pojistitelů International Group of P&I Clubs.
Rusko by sice mohlo najít i pojištění mimo Evropu, to by ale znamenalo další náklady na prodej ropy a větší riziko pro evropské rejdaře. Stejný postup se použil během sankcí na íránskou ropu.
Čtěte více na webu týdeníku Hrot
Izrael zvyšuje těžbu zemního plynu z moře a v nadcházejících měsících chce uzavřít smlouvu o dodávkách do Evropy, která se snaží omezit závislost na dodávkách této suroviny z Ruska, píše agentura Reuters.
Izrael zvýší těžbu plynu z moře. Má ho dost, aby Evropě pomohl z ruského vazalství
Politika
Tak za prvé, samozřejmě, že je v civilizovaném světě hokejový šampionát ve Finsku mnohem sledovanější, než jak bude sledováno, kterak Češi za šest týdnů povedou EU. Nějaké české „vedení“ nikoho na Západě nezajímá. Kromě bruselských myší. Kdybyste se v červenci zeptali na ulici Lisabonu deseti Portugalců, kdo vede Evropskou unii, nebude to vědět ani jeden. Na to sázím tisícovku.
Dalibor Martínek: Zkažená ruská duše. Proč i hokej je důležitější než české předsednictví EU
Názory
Pokud aktualizace dat na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze České národní banky, tak je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší úrokové sazby. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Rusnok: Když se potvrdí naše odhady, ČNB v červnu opět zvýší sazby
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
