Povinnost uvádět v pracovních inzerátech, kolik člověk bude na dané pozici brát, má pomoci k rovnosti odměňování mužů a žen. Může ale vést i k nespokojenosti zaměstnanců, varují personalisté.

Transparentní odměňování je v posledních měsících často diskutovaným tématem na evropské úrovni, stále více proniká také do strategií českých firem. Evropská rada a Evropský parlament došli na konci minulého roku ke shodě, a tak vznikla předběžná dohoda o pravidlech, jejichž účelem je podpora rovného odměňování zaměstnanců na obdobných rolích, bez ohledu na pohlaví.

S tím bude souviset povinnost uvádět mzdu v pracovních inzerátech. To je zatím stále ještě dobrovolné, nicméně společnosti, které chtějí uchazeče zaujmout, nabízenou mzdu již uvádějí, uvedla personálně poradenské společnosti Hays v tiskové zprávě.

„Pokud inzerce pracovního místa obsahuje informaci o mzdě, má to obvykle dvojí efekt. Za prvé se firma tímto způsobem snaží zaujmout vhodné uchazeče, na druhou stranu také eliminuje zájemce, jejichž mzdová očekávání se pohybují výrazně mimo uvedenou částku.“, uvádí Jan Nezkusil, manažer Hays.

Společnost Hays provedla v dubnu krátkou anketu na profesní síti LinkedIn, kde se dotázala zaměstnanců i personalistů na jejich názor ohledně uvádění mzdy v pracovních inzerátech. 22 procent respondentů by si u inzerátů přálo vidět přesnou, konkrétní částku. Diana Michalčová, Senior HR Business partner společnosti NN Finance říká: „Zveřejnění přesné mzdy zapříčiní, že uchazeč tuto částku bude vyžadovat, aniž by zohlednil své zkušenosti a přínos. Častokrát se setkáváme s tím, že si uchazeč řekne oproti interním zaměstnancům o vyšší mzdu, ale nemá srovnatelné dovednosti.“

66 procent procent se spokojí s realistickým rozmezím nabízeného ohodnocení. A zde může vzniknout další problém, mzdová rozmezí uváděná u pozic bývají obvykle široká, aby obsáhla uchazeče s různou úrovní zkušeností. Další otazník visí nad pozicemi, jejichž významnou součástí je bonusová složka. Ta může například na obchodních pozicích tvořit i několikanásobek základní mzdy.

V Lucembursku vládnou ženy

8 procent respondentů se domnívá, že mzdu není důležité uvádět a 4 procenta nevěří, že by toto opatření mohlo fungovat a pomohlo zlepšit situaci v oblasti rovnosti ohodnocování.

Povinnost zveřejňovat mzdu již několik let platí v sousedním Slovensku, které zatím v rovnosti ohodnocování mužů a žen má stále prostor ke zlepšení. Data z Eurostatu (2021) uvádějí, že rozdíl ve mzdách mužů a žen je na Slovensku 16,6 procenta, v České republice 15 procenta, zatímco průměr evropské unie je 12,7 procenta. Největším evropským „hříšníkem“ je Estonsko s 20,5 procenta následované Rakouskem (18,8 procenta). Naopak rekordmanem v rovnosti odměňování je Lucembursko, kde naopak ženy vydělávají o 0,2 procentavíce než muži.

Zaměstnavatelé v případné povinnosti vidí i další rizika, k jednomu z těch hlavních patří také zvýšený tlak na růst mezd stávajících zaměstnanců. „Je poměrně běžným jevem, že dlouholetým zaměstnancům neroste mzda tak rychle a pomyslné nůžky mezi mzdou stabilních lidí a nováčků nejsou tak široce rozevřeny, jak by se mohlo zdát.“, doplňuje Jan Nezkusil z Hays. Firmy se tak logicky obávají nespokojenosti těchto letitých zaměstnanců a enormního zvýšení mzdových nákladů, které by případné dorovnání mezd mohlo znamenat. Diana Michalčová z NN Finance k tomu dodává: „Pokud zveřejníme mzdu, která bude vyšší, než kolik pobírá některý ze stávajících zaměstnanců, bude se samozřejmě ptát na důvody. Na druhou stranu nás to ale bude nutit lépe vysvětlovat systém odměňování a poskytovat zaměstnancům lepší zpětnou vazbu.“

Firmy mají tři roky na to, aby vyřešily nerovné odměňování, zaznělo na konferenci Equal Pay Day

Politika

Nespravedlivé rozdíly v platech mužů a žen vedou později k nespravedlivým rozdílům v penzích. Jsou i důvodem, proč ženy s nízkými platy neodcházejí od násilných partnerů. Je proto nutné, aby zmizely genderové rozdíly v odměňování a ženy získaly větší sebevědomí a odvahu si říci o zvednutí platu či odejít ze špatného vztahu. Aktivita musí vycházet nejen od žen samotných, ale i od firem, organizací a také od státu, zaznělo na 14. ročníku konference Equal Pay Day, která se koná v Praze až do neděle.  A že jde o aktuální téma, potvrzuje i ve čtvrtek schválená směrnice Evropského parlamentu o transparentnosti odměňování ve firmách.

Věra Tůmová

Přečíst článek